42 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 17 818,54 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 17 818,54 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 23 019,04‬ Kč, a to k rukám zástupkyně žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Sokolově náhradu nákladů řízení spočívající v úhradě nezálohovaných nákladů státu na svědečném v částce 1 170 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 17 818,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalovanému prodej náhradních dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Za výše zmíněné vystavila následující faktury: -fakturu [číslo] ze dne 3. 7. 2018, splatnou dne 17. 7. 2018, znějící na částku 15 359,44 Kč; -fakturu [číslo] ze dne 19. 7. 2018, splatnou dne 2. 8. 2018, znějící na částku 1 125,20 Kč; -fakturu [číslo] ze dne 11. 10. 2018, splatnou dne 25. 10. 2018, znějící na částku 1 330,90 Kč. Jelikož výše zmíněné faktury nebyly uhrazeny ve lhůtě splatnosti, byly žalovanému zaslány upomínky, žalovaný však na základě upomínek předmětné faktury neuhradil. Jelikož faktury nebyly na základě upomínek uhrazeny, byla žalovanému poslána předžalobní výzva ze dne 14. 2. 2020, ve které byl žalovaný mimo jiné vyzván k úhradě těchto faktur. Žalovaný do dnešního dne ze zmíněných faktur neuhradil ničeho. Celková výše pohledávky za výše popsané činí 17 818,54 Kč. Žalobce dále uplatňuje zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti předmětných faktur do zaplacení.

2. Žalovaný v rámci písemného vyjádření ze dne 17.2.2021 vyjádřil nesouhlas s nárokem uplatněným žalobkyní, dále uvedl, že zboží fakturované žalobkyní nikdy neobjednal ani nepřevzal, faktura je daňovým dokladem nikoliv právním důvodem vzniku závazkového vztahu, jedná se pouze o vyúčtování, nikoliv o důkaz osvědčující tvrzenou pohledávku, žalobkyně k důkazu nepředložila relevantní důkaz vzniku žalované pohledávky, tj. podepsanou smlouvu, objednávku, dodací list či skladovou výdejku.

3. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila ke skutkovým tvrzením (4 ústní jednání před soudem a písemné vyjádření ze dne 5.5.2021 a 25.6.2021), že žalovaný v rámci zavedené obchodní praxe objednával u žalobkyně zboží osobně v provozovně žalobkyně nebo telefonicky, na základě ústní či telefonické objednávky došlo k uzavření kupní smlouvy v ústní podobě, zboží bylo vydáno ze skladu žalobkyně, na vydané zboží byla vystavena faktura a při převzetí zboží žalovaným došlo k podpisu faktury, čímž došlo k potvrzení převzetí zboží žalovaným a zároveň i k akceptaci kupní ceny uvedené na faktuře. Zboží objednával žalovaný či osoby jím pověřené. Zboží bylo předáváno buď v provozovně žalobkyně, a to žalovanému či jím pověřené osobě, nebo bylo zboží (zejména větší dodávky zboží) zaváženy žalovanému přímo do jeho provozovny, zde zboží přebíral opět žalovaný či jím pověřené osoby. Zboží zavážela žalobkyně prostřednictvím svých zaměstnanců. Obecně při každém předání zboží bylo ze strany žalobkyně požadováno, aby přebírající osoba podepsala fakturu za předávané zboží. Pakliže zboží převzala a podepsala osoba zdržující se v provozovně žalovaného, žalovaný za takové osoby odpovídá, ať už se jedná o jeho zaměstnance či o osoby samostatně výdělečné činné, které pro něj vykonávají činnost. K prokázání převzetí zboží uvedeného na sporných fakturách navrhla žalobkyně k důkazu vyslechnout svědky, a sice osoby, které k době vystavení sporných faktur pracovaly u žalobkyně a byly přítomny procesu objednání, vyskladnění, vyfakturování a předání zboží uvedeného na sporných fakturách. Žalobkyně dále zmiňuje řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 22 C 102/2020 mezi žalobkyní a žalovaným, které však s projednávanou věcí nesouvisí. Žalobkyně dále v řízení zmínila faktury vystavené žalobkyní odlišnému odběrateli, a to společnosti [právnická osoba], tyto soud rovněž nepovažuje za relevantní v tomto řízení.

4. Žalovaný v průběhu řízení doplnil ke skutkovým tvrzením (4 ústní jednání před soudem a písemné vyjádření ze dne 27.4.2021 a 31.5.2021) že nemá a neměl žádné zaměstnance, kteří by za něj zboží od žalobkyně převzali, má dlouhodobě dobré vztahy se žalobkyní, se kterou dále obchoduje i po podání žaloby, nemá důvod, aby několik málo z mnoha vystavených faktur žalobkyní odmítl bez důvodu uhradit, a narušil tak tyto dobré obchodní vztahy. Žalobkyně neprokázala, kdo zboží objednal, kdo jej za žalobkyni dodával, ani kdo jej za žalovaného přebíral, žalobkyně neví, komu patří podpisy přebírajících osob na sporných fakturách, teoreticky by bylo možné, aby kdokoliv za žalovaného zboží objednal a následně i převzal, faktura by byla i tak vystavena na žalovaného.

5. Z provedených listinných důkazů soud dovodil níže uvedené skutkové závěry. Žalobkyně k důkazu předložila 3 faktury (dále také jen„ sporné faktury“) a skladové výdejky k těmto fakturám, a to: -fakturu [číslo] ze dne 3. 7. 2018, splatnou dne 17. 7. 2018, znějící na částku 15 359,44 Kč, příjemcem zboží je žalovaný, za žalobkyni fakturu vystavil [jméno] [příjmení], v dolní části faktury je podpis, který nebyl v řízení identifikován, není známa totožnost podepisující osoby, seznamu zboží na faktuře odpovídá seznam zboží na skladové výdejce, zboží vydal [jméno] [příjmení], skladová výdejka není nikým podepsána, -fakturu [číslo] ze dne 19. 7. 2018, splatnou dne 2. 8. 2018, znějící na částku 1 128,20 Kč, příjemcem zboží je žalovaný, za žalobkyni fakturu vystavil [jméno] [příjmení], v dolní části faktury je podpis, který nebyl v řízení identifikován, není známa totožnost podepisující osoby, seznamu zboží na faktuře odpovídá seznam zboží na skladové výdejce, zboží vydal [jméno] [příjmení], skladová výdejka není nikým podepsána -fakturu [číslo] ze dne 11. 10. 2018, splatnou dne 25. 10. 2018, znějící na částku 1 330,90 Kč příjemcem zboží je žalovaný, za žalobkyni fakturu vystavil [jméno] [příjmení], v dolní části faktury je podpis, který nebyl v řízení identifikován, není známa totožnost podepisující osoby, seznamu zboží na faktuře odpovídá seznam zboží na skladové výdejce, zboží vydal [jméno] [příjmení], skladová výdejka není nikým podepsána. Žalobkyně k důkazu předložila dalších 5 faktur se zbožím fakturovaným žalovanému, které však nesouvisí s tímto řízením, tyto faktury byly předloženy za účelem porovnání podpisů přebírajících osob na těchto fakturách s podpisy přebírajících osob na sporných fakturách. Ani na těchto fakturách nebyly osoby podepisující identifikovány žalobkyní, svědci vyslechnutí v rámci řízení podpisy na těchto fakturách nerozpoznali. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužných faktur upomínkou ze dne 25.9.2019, která byla žalovanému zaslána dne 26.9.2019. Následně byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne 14.2.2020 s dokladem o jejím odeslání žalovanému dne 14.2.2020. Dle zprávy [anonymizováno] ze dne 11.6.2021 žalovaný neprocházel v období roku [rok] registrem pojištěnců ČR jako zaměstnavatel. Z výpisu z veřejné části [anonymizována dvě slova] žalovaného soud zjistil adresu provozovny žalovaného, a sice na adrese [adresa]. Z předžalobní výzvy ze dne 8.6.2020 a vyjádření žalovaného v rámci řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 22 C 102/2020, knihy vydaných faktur žalobkyně a výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně nezjistil soud žádné informace, které by byly v tomto řízení relevantní.

6. Ze svědeckých výpovědí soud dovodil níže uvedené skutkové závěry. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně v době vystavení sporných faktur, uvedl, že spolupráce se žalovaným byla dlouhodobá, občas byl urgován k zaplacení dlužných faktur, tyto ale vždy nakonec uhradil, svědek vystavoval skladové výdejky ke zboží uvedenému na sporných fakturách, na základě skladových výdejek byla vystavena faktura, okolnosti ohledně předání zboží na sporných fakturách si již nepamatoval, podpisy osob přebírajících zboží na sporných fakturách mu nebyly povědomé, potvrdil způsob objednávání a přebírání zboží zavedený mezi žalobkyní a žalovaným, totožnost objednávajících a přebírajících osob pověřených žalovaným nekontroloval. Předávací protokoly o předání a převzetí zboží nebyly u žalobkyně vystavovány, jako doklad předání a převzetí sloužila podepsaná faktura za odebrané zboží. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně v době vystavení sporných faktur, uvedl, že žalovaný byl pravidelným zákazníkem žalobkyně s výsadním postavením, měl výhody např. v bezplatném závozu objednaného zboží. Svědek dále uvedl, že vystavil jednu ze sporných faktur, a to fakturu [číslo] zboží uvedené na faktuře bylo pravděpodobně předáno žalovanému prostřednictvím závozu, on sám u předání zboží žalovanému nebyl. Svědek potvrdil způsob objednávání a přebírání zboží zavedený mezi žalobkyní a žalovaným, totožnost objednávajících a přebírajících osob pověřených žalovaným nekontroloval, měl k žalovanému důvěru, podpisy osob přebírajících zboží na sporných fakturách mu nebyly povědomé. V průběhu dlouholeté a intenzivní spolupráce žalobkyně se žalovaným řešila cca [číslo] faktur, které žalovaný odmítl uhradit, většinu z těchto faktur nakonec žalovaný uhradil, několik faktur však zůstalo neuhrazeno. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně v době vystavení sporných faktur, uvedl, že vystavil jednu ze sporných faktur, na faktuře je uveden jako její vystavitel, na tři sporné faktury si však již konkrétně nevzpomíná, neví, kdo byl u objednání a předání předmětného zboží, podpisy přebírajících osob na fakturách mu nejsou povědomé. Potvrdil způsob objednávání a přebírání zboží zavedený mezi žalobkyní a žalovaným, totožnost objednávajících a přebírajících osob pověřených žalovaným nebyla kontrolována. Uvedl, že teoreticky by bylo možné, aby kdokoliv za žalovaného zboží objednal a následně i převzal, faktura by byla i tak vystavena na žalovaného. Uvedení jména a příjmení (hůlkovým písmem vedle podpisu) přebírající osoby nebyla většinou u osob pověřených žalovaným vyžadována. Svědek [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně v době vystavení sporných faktur, uvedl, že opakovaně zavážel zboží žalovanému, zboží bylo žalovanému obecně předáváno nejprve oproti předání hotovosti, později, když se žalovaný jako zákazník osvědčil, mohl platit za zboží i následným bankovním převodem. Nepamatuje si však, zda-li zavážel zboží uvedené na sporných fakturách. Obecně zavážel zboží žalovanému na adresu provozovny v [obec], tam zboží přebíral buď žalovaný či jiné jím pověřené osoby, které neprověřoval, fakturu si nechal vždy podepsat od přebírající osoby. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně v době vystavení sporných faktur, uvedl, že opakovaně zavážel zboží žalovanému, nevybavuje si však, zda-li zavážel zboží uvedené na sporných fakturách. Obecně zavážel žalovanému zboží do jeho provozovny, u převzetí zboží byl vždy žalovaný a další osoby, převzetí zboží podepisovaly i osoby odlišné od žalovaného, nekontroloval jejich totožnost, zboží bylo žalovanému obecně předáváno nejprve oproti předání hotovosti, později, když se žalovaný jako zákazník osvědčil, mohl platit za zboží i následným bankovním převodem.

7. Dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“ Dle ustanovení § 559 o.z.:„ Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.“ Dle ustanovení § 565 o.z.:„ Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost (tedy od koho pochází) a správnost.“ Dle rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. 39 ICmm 975/2011-20:„ Na základě skutkového a právního zhodnocení věci soud došel k závěru a vzal za prokázané, že dlužník na základě ústní kupní smlouvy odebral od žalobce ve fakturách specifikované zboží, jehož převzetí současně s podpisem faktury potvrdil a potvrdil i souhlas s účtovanou kupní cenou v celkové výši 17.630 Kč, kterou se zavázal ve stanovené splatnosti uhradit, což dosud neučinil, žaloba proto byla podána po právu. Žalobce podle názoru soudu dodatečně prokázal vznik svého nároku, navíc dlužník jeho existenci od počátku nepopíral.“ Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 24 Cdo 1110/2019-244:„ K otázce důkazního břemene při prokazování pravosti a pravdivosti soukromé listiny se Nejvyšší soud vyjádřil již v rozsudku ze dne 10. října 2000, sp. zn. 22 Cdo 2670/98. Uvedl, že pro posouzení soukromé listiny jako důkazního prostředku je významná její pravost a pravdivost. Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li listina pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v listině zachyceném, případně učinil prohlášení v listině obsažené. V rozsudku ze dne 17. dubna 1996, sp. zn. 3 Cdon 1031/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 22/1997, dovolací soud zaujal názor, že v případě, kdy účastník popře pravost, respektive správnost soukromé listiny, pak platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny.“ 8. Soud došel k následujícím skutkovým a právním závěrům vyplývajícím z výše uvedeného dokazování a aplikace právních norem. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat uzavření kupní smlouvy v ústní podobě mezi žalobkyní a žalovaným a z toho plynoucí závazek žalovaného zaplatit kupní cenu za zboží uvedené ve sporných fakturách. Ačkoliv závazkový vztah mezi účastníky je možné dle ustálené soudní praxe doložit fakturou s podpisem osoby přebírající zboží, když svým podpisem tato osoba stvrzuje jednak převzetí zboží a jednak i souhlas s kupní cenou (a není tedy již zapotřebí dokládat kupní smlouvu či dodací list), žalobkyně takový důkaz soudu nepředložila, resp. předložila faktury s podpisy, které nebylo možné přiřadit k žalovanému. Žalobkyně nebyla schopná identifikovat podpisy uvedené na fakturách (tedy soukromých listinách), z tohoto důvodu tak nebylo možné přikročit ke znaleckému zkoumání pravosti podpisů na fakturách. Žalovaný v řízení popřel, že by si zboží ze sporných faktur objednal a převzal, popřel pravost svého podpisu na fakturách, uvedl, že neví, komu podpisy na fakturách patří. Sporné faktury měly kromě vyúčtování kupní ceny sloužit dle zavedené obchodní praxe rovněž jako písemné potvrzení odběratele o převzetí zboží, žalovaný však popřel pravost těchto listin a je tedy na žalobkyni, která tyto listiny předložila k důkazu, aby unesla povinnost tvrzení a břemeno důkazní ohledně pravosti těchto listin, žalobkyně nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodařilo prokázat pravost a správnost sporných faktur. Žalobkyni se nepodařilo prokázat objednání a dodání zboží na sporných fakturách žalovanému ani navrženými svědky, když ani jeden ze svědků si již nevzpomněl na okolnosti objednání a dodání konkrétního zboží na sporných fakturách, zda-li byli objednávce a dodání zboží přítomni, co nikoliv. Navíc z obecného popisu zavedené obchodní praxe mezi žalobkyní a žalovaným, kdy žalovaný objednával a přebíral zboží sám či pověřenými osobami, když totožnost těchto osob nebyla ze strany žalobkyně nijak zkoumána, a za žalovaného tak v podstatě mohl zboží objednat a následně převzít kdokoliv (i bez vědomí žalovaného) a faktura byla poté vystavena vždy na žalovaného, vyplývá určitá lehkovážnost takovéhoto počínání na straně obou obchodních partnerů. Soudu tedy nezbylo než žalobu zamítnout, žalobkyně neunesla povinnost důkazní a břemeno tvrzení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 019,04‬ Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 818,54 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý z deseti úkonů (převzetí věci a první porada ve věci, sepis písemného vyjádření ze dne 17.2.2021, 27.4.2021 a 31.5.2021, další dvě porady s klientem přesahující hodinu uskutečněné dne 22.4.2021 a 28.5.2021, účast u ústního jednání před soudem dne 21.4.2021, 20.5.2021, 15.7.2021 a 12.8.2021) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 1 819,04 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 4. 2021 náhrada 454,76 Kč za 44 ujetých km v částce 254,76 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 5. 2021 náhrada 454,76 Kč za 44 ujetých km v částce 254,76 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 7. 2021 náhrada 454,76 Kč za 44 ujetých km v částce 254,76 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 8. 2021 náhrada 454,76 Kč za 44 ujetých km v částce 254,76 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.. Nejkratší a nejrychlejší trasa dle plánovače tras na [webová adresa] z [obec] do [obec] je cca 22 km dlouhá v jednom směru a dojezdový čas činí 26 minut. Náhradu nákladů za jízdné a promeškaný čas tedy soud stanovil s ohledem na tyto údaje dostupné na internetu, jakékoliv vícenáklady spojené s cestou k soudu považuje soud za neúčelné. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalovaného v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř..

10. Žalobkyně je povinna žalovanému uhradit k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Sokolově náhradu nákladů řízení spočívající v úhradě nezálohovaných nákladů státu na vyplaceném svědečném, a to v částce 1 170 Kč, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná ani z části a v průběhu řízení vznikly náklady spočívající v nákladech státu na svědečném za svědky navržené k důkazu žalobkyní.

11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.