42 C 261/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 411,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 411,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 800,03 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 520,54 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 6 411,31 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 411,31 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částce 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 6 411,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Dále předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí Smlouvy o účtu i Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu, byl sjednán ve výši 5 000 Kč. Žalovaná byla zároveň povinna platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení banky (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem banky, jež byly v souladu se Smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Dle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byla žalovaná povinna vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany banky žalovanou vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto banka převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 01.05.2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činí úrok z úvěru 76,13 Kč, úrok z prodlení 29,08 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne 01.05.2020 a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 7 731,88 Kč a skládala se z zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 6 411,31 Kč, úroku z úvěru do 01.02.2021 ve výši 800,03 Kč, úroku z prodlení do 01.02.2021 ve výši 520,54 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobci i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 19.02.2021. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od [datum], do dne postoupení pohledávky, tj. do [datum], nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaná byla žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 04.03.2021.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí beze zbytku vyhověl. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně se žalovanou dne [datum] uzavřela Rámcovou smlouvu o finančních službách, Smlouvu o účtu z téhož dne a Smlouvu o kontokorentním úvěru z téhož dne (dále jen„ Smlouva o účtu a Smlouva o kontokorentním úvěru“), na jejichž základě pro žalovanou vedla bankovní účet č. [bankovní účet] a na tomto bankovním účtu žalované umožnila přečerpání zůstatku do částky 5 000 Kč (kontokorentní úvěr). Dle Smlouvy o kontokorentním úvěru byla dohodnutá splatnost úvěru do 1 roku od jeho poskytnutí, roční úroková sazba činí dle této smlouvy 18,9% a roční procentní sazba nákladů tohoto spotřebitelského úvěru činí 21,22%. Nedílnou součást Smlouvy o účtu a Smlouvy o úvěru tvoří všeobecné obchodní podmínky a sazebník předchůdkyně žalobkyně. Ke dni 31.3.2020 činil stav přečerpaného účtu žalované částku minus 6 411,31 Kč, na účtu žalované tedy vznikl nepovolený debetní zůstatek - viz žalobkyní přiložený výpis z účtu a listina nazvaná„ Podklady pro soudní řízení“. Nepovolený debetní zůstatek nebyl žalovanou uhrazen, předchůdkyně žalobkyně tedy vypověděla Smlouvu o účtu a o úvěru, úvěr zesplatnila – viz poslední výzva před podáním žaloby ze dne 5.5.2020. Žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně prokázala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou, z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předloženou soudu včetně seznamu postupovaných pohledávek, dohodě o úplatě za postupované pohledávky a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postupované pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] zaslané postupníkem bylo žalované odesláno téhož dne. Žalobkyni tedy svědčí v důsledku výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu. Předžalobní upomínka ze dne 4.3.2021 byla žalované zaslána téhož dne, žalovaná tak byla poučena o možném zahájení soudního řízení v případě dobrovolného neuhrazení vymáhané pohledávky.

4. Po právní stránce soud uplatněný nárok žalobkyně posuzoval ve smyslu § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění (dále jen „o. z.“), podle něhož:„ Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ V daném případě totiž účastníci ve všeobecných obchodních podmínkách (článek 9.4.) tvořících nedílnou součást Smlouvy o účtu a Smlouvy o úvěru v souladu s ustanoveními upravujícími smlouvu o účtu dle § 2662 o. z. dohodli, že banka je oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta i v případě, že na účtu vznikne v důsledku takové operace nepovolený debetní zůstatek, tento zůstatek bude úročen. Je tedy případné na tento nárok vztáhnout ustanovení o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 5. V daném případě žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně se žalovanou uzavřela Smlouvu o účtu a Smlouvu o kontokorentním úvěru o shora citovaném obsahu. Předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla prostředky v podobě povoleného debetního zůstatku na účtu, to vše v souladu s ujednáním účastníků ve Smlouvě o úvěru, žalovaná však přečerpala hranici povoleného debetního zůstatku na účtu ve výši 5 000 Kč, když k datu 31.3.2020 činil záporný zůstatek na jejím účtu částku 6 411,31 Kč, tento záporný zůstatek žalovaná přes výzvy předchůdkyně žalobkyně neuhradila. Předchůdkyně žalobkyně tak v souladu s příslušným ustanovením Smlouvy o úvěru a všeobecných obchodních podmínek vypověděla smlouvy uzavřené se žalovanou a zesplatnila své pohledávky za žalovanou. Na nepovolený debetní zůstatek na účtu se tedy přiměřeně použijí ustanovení smlouvy o úvěru – viz předchozí odstavec odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobkyně prokázala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou, z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předloženou soudu včetně seznamu postupovaných pohledávek, dohodě o úplatě za postupované pohledávky a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postupované pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] zaslané postupníkem bylo žalované odesláno téhož dne. Žalobkyni tedy svědčí v důsledku výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 6 411,31 Kč, což je nesplacený zůstatek úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 18,90 % ročně, a to jednak v již kapitalizované formě ve výši 800,03 Kč za období od poskytnutí úvěru do 1.2.2021 (tedy do dne postoupení pohledávky za žalovanou), jednak i od 2.2.2021 do zaplacení. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně úrok z prodlení požaduje v kapitalizované podobě ve výši 520,54 Kč ode dne prodlení žalovaného do [datum], (tedy do dne postoupení pohledávky za žalovanou), jednak i od 2.2.2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 411,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů.

7. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.