42 C 267/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 17 012 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 012 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 602 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 15 553 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1 908 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 908 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 37,83 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 103,94 Kč a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 17 012 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 10 000,00 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,95 % p.a. splácet ve 60 měsíčních splátkách ve výši 565,00 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, tak jak je níže uvedeno) splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 18,00 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze č. 1 smlouvy. Žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Pojištění bylo sjednáno na základě Pojistné smlouvy blíže popsané v příloze č. 1 smlouvy. Žalovaný se zavázal, že bude žalobci po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a [anonymizováno 5 slov]). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: - Částka ve výši 0,00 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 498,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 249,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 249,00 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. v celkové výši 400,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200,00 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3., podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 24.06.2019. K datu 28.08.2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 11 558,95 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 30.08.2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 11 558,95 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000,00 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 1 558,95 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 498,00 Kč s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 11 558,95 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 30.08.2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 4 502,00 Kč. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 10 000,00 Kč ode dne 30.08.2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,52 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. 1 smlouvy ve výši celkem 54,00 Kč (Podle přílohy č. 1 smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 18,00 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. 1, 2, 3, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x 18,00 Kč). Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e) a f). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalovanému bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f), tedy u částky v celkové výši 12 510,00 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) a f) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2. je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 39 384,00 Kč. Toto žalobce zohledňuje i níže v petitu. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, tak jak již bylo výše uvedeno, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě… Dále žalobce pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému uvádí, že Oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byladoručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobce k zaplacení dlužných splátek, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobce a následně byly předány České poště s.p. k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy [webová adresa] (bližší informace k Hybridní poště lze dohledat na internetových stránkách [webová adresa]).“ 2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně při ústním jednání před soudem uvedla, že v mezidobí nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci, nedošlo k úhradě dlužné částky, byť z části.

3. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil ke skutkovému stavu, že dne [datum] byla žalovanou podepsána (návrh smlouvy o úvěru) / smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu trvání 60 měsíců s měsíční splátkou ve výši 565 Kč a počtem 60 splátek. Celková částka splatná žalovanou byla sjednána ve výši 32 820 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 83,95 % ročně. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že úroková sazba úvěru sjednaná ve Smlouvě je efektivní úrokovou sazbou, která po přepočtu odpovídá nominální úrokové sazbě požadované v žalobě ve výši 62,52 % ročně, k tomuto tvrzení doložila žalobkyně Vyjádření znalce Mgr. Zdeňka Čápa, Ph.D. MBA (znalce pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví) k problematice úročení pohledávek ze dne 25.10.2018. Soud konstatuje po kontrole stavu evidence znalců k aktuálnímu datu (nahlédnutím do elektronické evidence znalců na webových stránkách [webová adresa]), že se výše uvedený znalec v evidenci znalců pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví nenachází. Součástí předložené smlouvy o úvěru byl Předsmluvní formulář, Hodnocení klienta, Prohlášení žalobkyně o splnění informační povinnosti úvěrujícího. Dle výpisu z databáze [příjmení] zde nebyla žalovaná evidována a dle databáze [anonymizováno] registru klientských informací byla platební morálka žalované hodnocena vysoce, klient s nízkým rizikem. Žalovaná před schválením úvěru doložila žalobkyni oznámení [obec] [anonymizována tři slova] ze dne 31.5.2019 s uvedenou částkou vypláceného měsíčního důchodu. Žalobkyně tak prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 10 000 Kč na účet žalované dne 31.5.2019, který žalovaná specifikovala v rámci Smlouvy, soud má tímto za prokázané, že k poskytnutí částky 10 000 Kč žalované ze strany žalobkyně došlo. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo žalované oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 10 000 Kč, viz dodejka ze dne [datum]. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila výzvu k úhradě dluhu ze dne 25.7.2019 a 26.8.2019, ovšem bez dokladu o odeslání žalované. Ze dne 25.10.2018 pochází vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, ve kterém porovnává nominální a efektivní úrokovou míru, vysvětluje jejich podstatu a porovnává jejich výši, včetně přiložené tabulky hodnocení těchto úroků v jednotlivých poměrech. O okamžitém zesplatnění úvěru byla žalovaná informována prostřednictvím Oznámení ze dne 6.1.2020, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání Oznámení žalované. Předžalobní výzva je z data 7.7.2021 a žalobkyně ji zaslala žalované týž den, upozorňuje ji na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listinu vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalované, z této listiny, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná oproti částce 10 000 Kč, kterou převzal od žalobkyně, neuhradila žalobkyni do podání žaloby ničeho. Žalobkyně byla oprávněna úvěr žalované poskytnout – viz úplný výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalovaná uzavřela pojistnou smlouvu – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne [datum]. V době uzavření Smlouvy činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let 8,23% ročně.

4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu, z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 cdo 3516/2009 ze dne 26.5.2011 smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je právě úrok a jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Posuzovanou smlouvou se žalovaná zavazuje k placení úroku ve výši 83,95 % ročně; žalobkyně sice ohledně této sazby v žalobě uvedla, že se jedná o efektivní úrokovou sazbu, která odpovídá podle žalobkyní předloženého výpočtu nominální sazbě 62,52 % ročně, soud však vychází při posuzování platnosti smlouvy o úvěru z obsahu Smlouvy, tedy z roční úrokové sazby obsažené ve Smlouvě Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována dvě slova] bankou na jejích internetových stránkách ([příjmení] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností od jednoho do pěti let činila v květnu 2019 8,23 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky převyšuje cca 9krát. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. V daném případě tak soud považuje ujednání o úroku ve výši 83,95 % ročně uvedené v části A) smlouvy – základní parametry úvěru za absolutně neplatné právní ujednání dle ustanovení § 580 a § 588 o.z., a to pro jeho zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud neshledal Smlouvu neplatnou jakožto celek, neplatné je pouze ustanovení o výši roční úrokové sazby a další na něj navazující ustanovení (např. výše roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru), v souladu s ustanovením § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část. V souladu s ustanovením § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního (v projednávaném případě se jedná o nezákonné určení roční úrokové sazby), časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. S ohledem na výše uvedená ustanovení tedy soud změnil výši roční procentní sazby úvěru tak, že namísto požadovaných úroků ve výši 75,92% ročně, přiznal žalobkyni úroky obvyklé v místě a čase uzavření Smlouvy. Dle ustanovení § 1802 o.z. má dlužník platit úroky obvyklé v místě svého bydliště nebo sídla v době uzavření smlouvy. V souladu s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě č.j. 45 Icm 1029/2018-31 dospěl soud k názoru, že za obvyklý úrok lze považovat úrok přiměřený, který zmiňuje Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007, tedy úrok, který je trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů, v projednávaném případě tedy soud považuje za úrok obvyklý úrok ve výši 24,69% ročně (3x 8,23% ročně). Při poskytnutí jistiny ve výši 10 000 Kč a úroku z úvěru ve výši 24,69% ročně odpovídá celkový úrok za dobu od uzavření Smlouvy ([datum]) do zesplatnění úvěru ([datum]) částce ve výši 602,03 Kč (zaokrouhleně 602 Kč). Žalovaná tak měla celkem uhradit žalobkyni na Smlouvu částku ve výši 10 602 Kč, neuhradila však ničeho. K úhradě tedy zbývá na dlužné jistině a kapitalizovaných úrocích do zesplatnění úvěru částka ve výši 10 602 Kč, žalobkyně má zároveň právo na uhrazení částky 498 Kč coby smluvní pokuty po právu sjednané v bodu 6.

1. Smlouvy, částky 400 Kč coby nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované po právu sjednaných v bodu 6.

2. Smlouvy a částky 4 502 Kč coby smluvní pokuty po právu sjednané v bodu 6.

5. Smlouvy Celkem tedy soud přiznal žalobkyni ve výroku I částku ve výši 17 012 Kč včetně příslušenství z této částky, které tvoří úrok z prodlení ve výši podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucí od 30.8.2019 do zaplacení z částky 10 602 Kč a úrok ve výši 24,69% ročně jdoucí od 30.8.2019 do zaplacení z částky 10 000 Kč, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28.5.2020 dosáhne částky 15 553 Kč. Ve zbytku soud žalobu ve výroku II jako nedůvodnou zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 103,94 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše 7 759,86 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalované v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 012 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) a z částky 1 820 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u ústního jednání před soudem) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 266,66 Kč za 226 ujetých km v částce 1 666,66 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 10,7 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 586,66 Kč ve výši 1 173,20 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

6. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.