42 C 268/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 26 555 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 980,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 980,40 Kč od 30. 4. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč splatných ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 26 555 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 21 357,4 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tím, že:„„ Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 13 Podmínek, žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 16.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 13.377,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.043,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.041,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.293,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 490,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21.09.2015. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20.09.2015. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 21.09.2015. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 12.803,43 Kč a dlužný poplatek částku 9.177,57 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 623,60 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.573,71 Kč dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 4 Smluvních podmínek, a to od 22.09.2015, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 8.019,60 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20.01.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 29.357,40 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 29.357,40 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 21.357,40 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12.573,71 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8.783,69 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11.154,60 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.474,18 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.573,71 Kč od 21.01.2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.573,71 Kč od 21.01.2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 11.154,60 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.573,71 Kč od 22.09.2015, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20.01.2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4.474,18 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.573,71 Kč od 29.09.2015, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 20.01.2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.“ 2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 5 197,6 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tím, že:„ Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 13 Podmínek, žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 10.033,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.533,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2.280,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.220,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 368,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31.07.2015. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 26.06.2017. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 31.07.2015. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 31.07.2015 činila dlužná jistina částku 3.623,22 Kč a dlužný poplatek částku 1.750,78 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 176,40 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3.486,02 Kč dále úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 4 Smluvních podmínek, a to od 01.08.2015, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 16.835,40 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20.01.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 8.331,10 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 8.331,10 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5.197,60 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3.486,02 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1.711,58 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.242,97 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.696,90 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.486,02 Kč od 21.01.2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.486,02 Kč od 21.01.2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.242,97 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 3.486,02 Kč od 01.08.2015, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20.01.2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.696,90 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 3.486,02 Kč od 08.08.2015, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 20.01.2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k plnění dle ust. § 142a o.s.ř., tj. ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu, a to na poslední známou adresu žalovaného.“ 3. Žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila uzavření Smlouvy a převzetí úvěru od předchůdkyně žalobkyně, namítla však promlčení dluhu, když v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 22.7.2021 uvedla, že nárok žalobkyně je promlčen, neboť smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny v roce 2014. Žalobkyně v rámci písemného vyjádření ze dne 5.8.2021 uvedla, že žalovaný nárok není promlčen, neboť žalovaný dne 15.8.2017 písemně uznala závazky z uzavřených smluv o zápůjčce co do důvodu a výše a promlčecí doba tak uplyně nejdříve k 15.8.2027, tedy do deseti let ode dne, kdy k uznání závazku došlo. V případě uložení povinnosti k úhradě jakékoliv dluhu požádala žalovaná s ohledem na svou finanční situaci o možnost hradit dluh ve splátkách po 800 Kč měsíčně. Žalobkyně s výší navrhovaných měsíčních splátek souhlasila.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce [číslo] varianta SOU 60 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 16 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 377 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 043 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 041 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč. Celkovou částku 29 377 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč (poslední splátka ve výši 467 Kč). Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 63,93 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby. Ze žalobních tvrzení žalobkyně (které žalovaná potvrdila) a z tabulky umoření předložené k důkazu vyplývá, že žalovaná oproti vyplacené zápůjčce v částce 16 000 Kč vrátila před podáním žaloby částku 8 019,60 Kč. Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce [číslo] varianta NZ 60 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 12 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 033 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 533 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 2 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 368 Kč (poslední splátka ve výši 321 Kč). Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 63,93 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby. Ze žalobních tvrzení žalobkyně (které žalovaná potvrdila) a z tabulky umoření předložené k důkazu vyplývá, že žalovaná oproti vyplacené zápůjčce v částce 12 000 Kč vrátila před podáním žaloby částku 16 835,4 Kč. Z předžalobní upomínky datované dnem 26.4.2021 a z příslušného podacího lístku z 27.4.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne [datum] od postupitele včetně podacího lístku ze dne 14.2.2020, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dne 15.8.2017 podepsala žalovaná uznání dluhu z výše uvedených Smluv a požádala o možnost hradit dluh ve splátkách.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 580 a § 588 o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou Smlouvou ze dne [datum] se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 13 377 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 043 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 041 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 19,98 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 83,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů (tj. cca 14 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 63,93 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných [anonymizováno] národní bankou na jejích internetových stránkách ([příjmení] – [anonymizována tři slova]) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce července 2014 pohybovala na úrovni 13,92 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne [datum] rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne [datum] nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne [datum]. Posuzovanou Smlouvou ze dne [datum] se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 10 033 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 533 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 2 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 19,98 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 83,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 14 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 63,93 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných [anonymizováno] národní bankou na jejích internetových stránkách ([příjmení] – [anonymizována tři slova]) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce června 2014 pohybovala na úrovni 13,89 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne [datum] rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne [datum] nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne [datum].

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ K promlčení nároku na úhradu bezdůvodného obohacení nedošlo. Ačkoliv k zesplatnění nároků ze Smlouvy ze dne [datum] došlo dne 21.9.2015 a k zesplatnění nároků ze Smlouvy ze dne [datum] došlo dne 31.7.2015, v mezidobí od zesplatnění nároků ze Smluv a podáním žaloby došlo ze strany žalované k uznání závazku ze Smluv, a to dne 15.8.2017, čímž došlo k prodloužení promlčecí doby o 10 let od doby, kdy k uznání dluhu došlo. V souladu s ustanovením § 639 o.z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Ve shodě se závěry Krajského soudu v Plzni č.j. 139 Icm 1032/2017-89 uzavřel soud, že jednostranné uznání závazku je platné pouze ve vztahu k platně vzniklé pohledávce, k jejímuž zajištění má sloužit. Plnění požadované žalobkyní nad rámec bezdůvodného obohacení však vyplývá ze Smluv, které soud posoudil jakožto neplatná právní ujednání, a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy. Uznání dluhu, coby akcesorické právní jednání, nemůže tuto neplatnost zhojit. Proto lze žalobkyni i přes doložené uznání dluhu ze Smluv přiznat pouze bezdůvodné obohacení. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne [datum] v hotovosti částku 16 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 8 019,6 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 7 980,4 Kč, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobnímu nároku č. 1 vyhověl (včetně příslušenství této částky v podobě úroků z prodlení), ve zbytku jej zamítl. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne [datum] v hotovosti částku 12 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 16 835,4 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila a soud nárok č. 2 zcela zamítl.

7. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované, je potřeba u obou výše uvedených částek bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 26.4.2021, která byla žalované zaslána 27.4.2021, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 29.4.2021 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.4.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

9. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 13 377 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 474,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 154,6 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4593,31 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 980,4 Kč od 21.2.2020 do 29.4.2021 a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 12 573,71 Kč od 21.2.2020 do zaplacení. Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o celý nárok č. 2 žaloby.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly a žádné náklady tedy neuplatnila.

11. O lhůtě k plnění pak rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách, se kterým žalobkyně souhlasila. Tato možnost byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránila nástupu tohoto negativního právního následku.