42 C 29/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 620 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 620 Kč od 6. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí 620 Kč s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského z této částky od 6.5.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, cestovala prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní v , město, , a to autobusem – linkou , číslo, , a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Požadovaná částka je tak tvořena rozdílem mezi dlužným jízdným a přirážkou k jízdnému celkem ve výši 1 520 Kč a částkou 900 Kč, kterou žalovaná před podáním žaloby uhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to Záznam o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, obsahující informaci o výši jízdného, přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Listina byla podepsána žalovanou jako cestujícím a žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem. Z listiny soud zjistil, že žalovaná byla dne , datum, v 6,28 hod. zkontrolována v , město, v prostředku městské hromadné dopravy v autobusu linky č. , číslo, a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému byla stanovena podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně účinných k okamžiku provedené přepravní kontroly. Žalovaná však jízdné ani přirážku k jízdnému zcela neuhradila. Z doloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že dne 5.5.2022 přijala platbu od žalované v částce 900 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou prokazatelně k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaná do vyhlášení tohoto rozsudku dlužnou částku neuhradila. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala opak.

4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Použitím prostředku veřejné hromadné dopravy provozovaném žalobkyní byla mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím uzavřena smlouva o přepravě osoby podle výše uvedeného ustanovení o.z., na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit jízdné. S ohledem na to, že žalovaná použila dopravní prostředek - autobus, řídí se tento vztah zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná použila k přepravě dopravní prostředek, avšak nezaplatila stanovené jízdné, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, když porušila povinnost plynoucí z ustanovení § 18a odst. 2 písm.c) zákona o silniční dopravě - na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Žalovaná má tedy podle výše uvedeného právního předpisu povinnost zaplatit jízdné dle tarifu pražské integrované dopravy a přirážku k jízdnému, která je ve smluvních přepravních podmínkách stanovena v částce 1 500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně je žalovaná povinna uhradit i jízdné ve výši 15 Kč.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 620 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně.