42 C 294/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 104 094,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 17 800 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 800 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení;b) částku 21 056 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 056 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení;c) částku 1 694 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 694 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení;to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:a) částky 22 400,48 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 003,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 121,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 506,66 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 800 Kč od 30. 4 2024 do 31. 7. 2024, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 19 306,66 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení;b) částky 27 620,27 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 006,8 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 479,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 121,36 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 056 Kč od 30. 4 2024 do 31. 7. 2024, úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 23 177,36 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení;c) částky 13 524 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 829 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 316,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 111,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 694 Kč od 30. 4 2024 do 31. 7. 2024, úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 6 805,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení;III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 104 094,75 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 40 200,48 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 1“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 17 367 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 342 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1 930 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 2 200 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 40 200,48 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 306,66 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 20 893,82 Kč- kapitalizované úroky ve výši 121,78 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5 003,64 Kč- úrok ve výši 25,23% ročně z dlužné jistiny 19 306,66 Kč od 30.4.2024 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 15% ročně z dlužné jistiny 19 306,66 Kč od 30.4.2024 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 48 676,27 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 2“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 22 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,81 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 645 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 2 322 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 4 944 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 48 676,27 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 177,36 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 25 498,91 Kč- kapitalizované úroky ve výši 479,19 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 6 006,80 Kč- úrok ve výši 24,81% ročně z dlužné jistiny 23 177,36 Kč od 30.4.2024 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 15% ročně z dlužné jistiny 23 177,36 Kč od 30.4.2024 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 15 218 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 3 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 3“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 14 992 Kč s úrokovou sazbou ve výši 22,32 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 521 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 334 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 9 306 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 15 218 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 805,57 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 8 412,43 Kč- kapitalizované úroky ve výši 1 316,47 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 829 Kč- úrok ve výši 22,32% ročně z dlužné jistiny 6 805,57 Kč od 30.4.2024 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 15% ročně z dlužné jistiny 6 805,57 Kč od 30.4.2024 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, která se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“5. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Nárok č. 1Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalovaného tvoří měsíční mzda v částce 25 160 Kč, další příjem domácnosti tvoří částky 11 938 Kč a 26 150 Kč blíže nespecifikované, ke kterým soud tedy nepřihlížel, předpokládané měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaný je podle Karty zákazníka svobodný muž se základním vzděláním, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaný zvolil ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 17 367 Kč s úrokovou sazbou ve výši 69 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 342 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 930 Kč. Při splatnosti závazku v 24 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 105,29 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalovaného za účelem prověření jeho úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Nárok č. 2Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalovaného tvoří měsíční mzda v částce 24 029 Kč, další příjem domácnosti tvoří částky 22 335 Kč a 28 150 Kč blíže nespecifikované, ke kterým soud tedy nepřihlížel, předpokládané měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Žalovaný je podle Karty zákazníka muž se základním vzděláním, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaný zvolil ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 22 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 69 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 342 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 451 Kč. Při splatnosti závazku v 24 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 103,92 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalovaného za účelem prověření jeho úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Nárok č. 3Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalovaného tvoří měsíční mzda v částce 24 667 Kč, další příjem domácnosti tvoří částky 16 732 Kč a 28 450 blíže nespecifikované, ke kterým soud tedy nepřihlížel, předpokládané měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaný je podle Karty zákazníka svobodný muž se základním vzděláním, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaný zvolil ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 8 631 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 521 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 334 Kč. Při splatnosti závazku v 78 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 165,11 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalovaného za účelem prověření jeho úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.K nároku č. 1 až č. 3Každý ze spotřebitelských úvěrů byl sjednán za účelem pořízení vybavení domácnosti. V rámci sběru dat není ani v jednom případě uvedeno, že žalovaný již splácí dříve poskytnutý úvěr od též společnosti.Z předžalobní upomínky datované dnem 29.7.2024 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy č. 1 až 3 s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne 29.4.2024 od postupitele včetně podacího lístku z téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

8. Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného předložila 3x Zákaznickou kartu, ze které vyplývá, že příjmy žalovaného tvoří měsíční mzda, předpokládané měsíční výdaje činí 5 000 až 6 000 Kč, další příjmy domácnosti jsou zde sice uvedeny, ale nejsou nijak specifikovány a soud k nim tedy nepřihlédl. Žalovaný je podle Karty zákazníka svobodný muž se základním vzděláním, bydlí v pronajatém bytě, uvedené měsíční výdaje jsou ve výši, která neodpovídá cenám nájmů a cenám za spotřebované energie obvyklým v daném místě a čase, chybí zde výdaj za stravu, ošacení, léky, telefon apod., navíc se do výdajů nepromítly ani splátky dříve poskytnutých spotřebitelských úvěrů u téže společnosti. Tímto způsobem ovšem nebylo možné hodnověrně porovnat příjmovou a výdajovou stránku měsíčního rozpočtu žalovaného. Na základě neúplných skutečností uvedených v Kartě zákazníka měla mít předchůdkyně žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Poskytovatel úvěru nakonec peníze žalovanému poskytl, ve dvou případech dokonce s odstupem pouze cca měsíce, žalovaný však poměrně brzy přestal úvěr splácet.

9. Soud proto uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikl ani v jednom z případů zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., Smlouva je absolutně neplatné právní ujednání a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nedostatečně nepopsala a důkazně nedostatečně podložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Poučení k doplnění těchto tvrzení a označení důkazních návrhu se jí přitom dostalo, žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a důkazní.Smlouvu ve všech třech případech je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019.

10. Smlouva je ve všech třech případech neplatná podle § 580 a § 588 o.z., také pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok již sám o sobě je nepřiměřeně vysoký. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce prosince 2021 pohybovala na úrovni 7,44 %, března 2022 pohybovala na úrovni 8,27 %, dubna 2022 pohybovala na úrovni 8,41 % z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě úroku uvedeného ve Smlouvě č. 1 a č. 2 ve výši 69% ročně a úroku uvedeného ve Smlouvě č. 3 ve výši 86% ročně rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 1 až 3 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy č. 1 až 3 jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.

11. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na Smlouvu č. 1 částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 2 200 Kč, soud tedy částku ve výši 17 800 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 1 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. Dále z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na Smlouvu č. 2 částku ve výši 26 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 4 944 Kč, soud tedy částku ve výši 21 056 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 2 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. Dále z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na Smlouvu č. 3 částku ve výši 11 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 9 306 Kč, soud tedy částku ve výši 1 694 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 3 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci předžalobní upomínky ze dne 29.7.2024, písemnost byla žalovanému odeslána 29.7.2024, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 31.7.2024 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 1.8.2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. K postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyně došlo na základě postupních dokumentů, které soud provedl k důkazu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

13. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny – viz výrok II rozsudku.

14. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář.