42 C 305/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 68 443,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 675 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 56 768,34 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 103,11 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 0,01 % denně z částky 23 517 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 68 443,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Žalobce poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a žalovaný souhlasil, jak je patrné z jeho strany odsouhlasené smluvní dokumentace a navazujících úkonů (doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě), bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši Kč 37.041 - (Kč 20.000 - jistina a Kč 17.041 - - sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobci uhrazena v 72 splátkách ve výši 514 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,64 % p.a., jak je patrné z článku IV. smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu (Inkasní služba je poskytována na žádost Spotřebitele a její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o inkasní službě. Inkasní služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci sjednaných podmínek inkasní služby (článek II. smlouvy o inkasní službě) si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobce jako věřitel uplatňovat po žalovaném za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Doplňkovou služba„ [anonymizováno]“ Doplňková služba„ [anonymizováno]“ je poskytována na žádost Spotřebitele a její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě [anonymizováno]. Doplňková služba [anonymizováno] služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci sjednaných podmínek inkasní služby (článek II. smlouvy o doplňkové službě podpora) si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobce jako věřitel uplatňovat po žalovaném za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Doplňkový balíček„ [anonymizováno]“ zahrnuje: o Možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. o Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst .5.13 v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace O Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst .5.13 v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.3.2021. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši Kč 865 -, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby ve výši Kč 82 - měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru (viz článek II. smlouvy o inkasní službě), splátka za výkon doplňkové služby [anonymizováno] v celkové výši Kč 269 - měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru (viz článek II. smlouvy o doplňkové službě [anonymizováno]). Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20.3.2021 (dále též jen„ upomínka č. 1“), kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300,00 Kč (viz. článek V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5.4.2021 (dále též jen„ upomínka č. 2“), kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300,00 Kč a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 2 ve výši 500,00 Kč (viz. článek V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Navíc v této upomínce č. 2 žalobce upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, tak dojde k sesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne 15.3.2021. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k sesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení V. 5.

5. Smlouvy o úvěru k sesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 68 497,32 Kč, jak je patrné z připojeného sesplatnění ze dne 21.4.2021. Žalobce v sesplatnění uvedl základní finanční náležitosti smluvní vztahu a nárokoval po žalovaném zaplacení níže uvedených položek: jistina úvěru 20 000,00 Kč počet splátek 72 výše splátky 865 Kč počet uhrazených splátek 5, v celkové výši 4 325,00 Kč celkem uhrazeno z jistiny 681,26 Kč celkem uhrazeno z úroků 1 891,05 Kč celkem uhrazeno z inkasní služby 410,00 Kč celkem uhrazeno z doplňkové služby [anonymizováno] 1 345,00 Kč přeplatek 2,00 Kč zbylá část jistiny 19 318,74 Kč zbylá část úroků 15 150,23 Kč zbylá část inkasní služby 5 494,00 Kč (67 splátek po Kč 82 -) zbylá část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 4 087,00 Kč (67 splátek po Kč 61 -) Podpora – nemoc 6 968,00 Kč (67 splátek po Kč 104 -) Podpora – práce 6 968,00 Kč (67 splátek po Kč 104 -) náklady na upomínkování 800,00 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši Kč 300 - a náklady za upomínku č. 2 ve výši Kč 500 -) smluvní pokuta za prodlení úvěru 48,90 Kč (ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 3,36 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 9 659,37 Kč. Žalobce uvádí, že nárokované položky vycházejí nejen z uzavřených smluv, ale i ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když např. poukazuje na výši smluvní pokuty, která je v souladu se zákonem. Jde – li o smluvní pokutu, tak zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. připouští a uznává hranici smluvní pokuty ve výši 50 % z dosud nesplacené výše jistiny (§122 odst.3) viz (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Dílčí žalovaná částka 9 659,37 Kč tudíž představuje zákonný nárok žalobce v podobě poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru. Jde – li o náklady za upomínky, tak žalobce uvádí, že k zaslání písemných upomínek se smluvní strany zavázaly přímo ve smlouvě, kde byla také výslovně stanovena částka, která odpovídá nákladům za zaslání těchto upomínek. V závazkovém vztahu se spotřebiteli jde na finančním trhu o zcela běžnou záležitost, která se činí navíc převážně ve prospěch spotřebitele, aby se předešlo sesplatnění úvěru. Jedná se o tzv. účelně vynaložené náklady, které vnikly poskytovateli v souvislosti s prodlením spotřebitele. Podmínkami uplatňování a výší těchto nákladů se zabývá mimo jiné také komentářová literatura (komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]) Autoři k tomuto uvádějí, že se musí jednat o náklady účelně vynaložené, proto samozřejmě poskytovatel nemůže poplatek za zaslání upomínek sjednat v jakékoli výši. S ohledem na nejistotu, jaká je výše účelně vynaložených nákladů, zákon výslovně uvádí, že případný„ převis“ ujednané výše úhrady vynaložených nákladů (tedy částka, ve které náklady nejsou posouzeny jako účelně vynaložené) se považuje za smluvní pokutu. Avšak co se týče určení výše účelně vynaložených nákladů, zákon mlčí a důvodová zpráva pouze uvádí negativní příklad šikanózního zasílání upomínek několikrát denně, které za účelně vynaložené náklady nepovažují. Autoři tudíž přihlíží k praxi veřejnoprávních institucí. Například centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb. požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu (tedy dotazu, který je položen prostřednictvím formuláře, a je tak automaticky zpracovatelný) úhradu účelně vynaložených nákladů 251 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu (tedy takového, který musí být zodpovězen ručně) 447 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. S tímto se žalobkyně naprosto ztotožňuje, kdy je evidentní, že uplatňované náklady v této výši jsou běžné nejen u nebankovních poskytovatelů, ale i u veřejnoprávních institucí. V žádném případě se nedá mluvit o šikanózním zasílání zpoplatněných upomínek, které by měli být v rozporu s dobrými mravy, jak uvádí insolvenční správce. Žalobkyně se na výši nákladů se spotřebitelem domluvila předem, kdy s tímto spotřebitel výslovně souhlasil. Výše nákladů za zaslání upomínek je proto zcela v mezích a po právu. Jde – li o zbývající část inkasní služby, tj. Kč 5 494 - (67 splátek po Kč 82 -), tak žalobce uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část inkasní služby sesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o inkasní službě. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy sesplatněn, došlo k sesplatnění zbývající části inkasní služby. Žalobce k tomuto podotýká, že inkasní služba byla sjednána na žádost žalovaného, jakožto nepovinná doplňková služba k samotnému úvěru. Výše sjednané inkasní služby byla žalovaným řádně odsouhlasena, smluvní podmínky byly žalované zaslány s dostatečným časovým předstihem a s jejich zněním se mohl v klidu seznámit. Danou smlouvu následně podepsal s tím, že s jejími podmínkami souhlasí bez výjimek, včetně případných sankcí při nesplnění svých smluvních povinností. Povinnost platit inkasní platby v případě předčasného ukončení smlouvy požaduje žalobce jako škodu v důsledku porušení smluvních povinností klientem. Jedná se o zcela běžné ujednání v tomto typu smluv, např. všechny smlouvy mobilních operátorů, které při nedodržení smluvních podmínek svých klientů (spotřebitelů) tzn. při neplacení měsíčního paušálu za poskytování mobilních služeb, požadují po odstoupení od smlouvy částku za celou zbývající dobu trvání smlouvy, nikoliv do doby prvního prodlení. Dle § 1813 občanského zákoníku jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ujednání mezi stranami žalobce vnímá jako základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat. Spotřebiteli byly podmínky předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodla vstoupit do takovéhoto závazku. Žalobce taktéž sděluje následující technické věci týkající se samotné inkasní služby, a to konkrétně to, že samotná inkasní služba vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o inkasní službě. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy sesplatněn, došlo k sesplatnění zbývající části inkasní služby. Smluvní strany sjednaly, že cena za výkon inkasní služby v sobě zahrnuje jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby (vytvoření a otestování API rozhraní mezi bankou poskytovatele a bankou klienta, synchronizace datových vět, vytvoření API tokenů a jejich aplikace do API rozhraní apod.), náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele (přidělení ID pro jednotlivé příkazy k inkasu, přidělení ID pro jednotlivé příchozí odpovědi na příkaz k inkasu ze strany banky klienta, párování pokynů mezi příkazem a odpovědí banky, párování příchozích úhrad apod.), bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Žalobce provedl jen za poslední měsíc před zesplatněním celkem několik desítek žádostí o inkaso, což lze doložit výpisem z interního systému. To mimo jiné potvrzuje plnění smlouvy o inkasní službě ze strany žalobce. Zároveň uvádí, že banky si za daný jednotlivý úkon účtují kolem 6 Kč. Transakční náklady žalobce za jeden vybraný měsíc přesáhly několik stokorun. Žalobce měl nad rámec transakčních nákladů a nákladů spojených se zajištěním samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, rovněž i jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby jak je popsáno výše. Tyto jednorázové náklady byly zohledněny v celkové ceně inkasní služby. O jak složitý proces se jedná lze vysledovat i z podkladů ze strany banky s pokyny nastavení API rozhraní, které je žalobce eventuálně připraven předložit soudu. Smluvní strany sjednaly, že celková cena inkasní služby bude ze strany spotřebitele splácena formou měsíčních splátek. V nichž jsou„ rozpuštěny“ i jednorázové náklady, které vznikly hned v počátku plnění služby. Jde – li o zbylou část úroků, tak si žalobce dovoluje poukázat na nedávný zákon o úvěru pro spotřebitele č. 257/2016 Sb., který maximální hranici úrokové sazby či sazby RPSN ve spotřebitelských úvěrech nijak nedefinuje. Ostatně takto hovoří i důvodová zpráva k tomuto zákonu, kde i neziskové organizace jako Člověk v tísni, které brání zájmy spotřebitelů a Dlužníků vyjadřují nesouhlas s tím, aby úroková sazba byla jakkoli zastropována směrem nahoru a zůstalo tak zcela na dohodě mezi věřitelem a dlužníkem jakou sazbu si v úvěrovém produktu zvolí. Věřitel se v předmětné smlouvě navíc zavázal dlužníkovi vrátit polovinu jím uhrazených úroků v případě, že úvěr řádně splatí. Předpokládaná výše úrokové sazby by tak byla poloviční oproti sazbě uvedené ve smlouvě. Žalobce se dovolává postupu dle rozhodnutí VS v Praze ze dne 8.12.2014 č.j. 104 VPSH 397/2014 – 105 či postupu dle rozhodnutí VS v Praze ze dne 27.5.2014 č.j. 104 VPSH 88/2014 – 81. Obě soudní rozhodnutí je žalovaný eventuálně připraven soudu předat, ale předpokládá, že jsou soudu známy. Rozhodovací praxe soudů a rozsudky VS v Praze smluvní ujednání o kapitalizaci úroků vyhodnocují jako dovolená a platná. Příkladem budiž první výše zmiňované rozhodnutí VS v Praze, v němž bylo dovozeno, že:„ okolnost, že se před prohlášením úpadku dlužnice stal z důvodu jejího prodlení splatný celý dluh včetně úroků, není v rozporu s ustanovením § 170 písm. a) insolvenčního zákona, podle kterého se neuspokojují úroky a úroky z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, které přirostly až po rozhodnutí o úpadku. V tomto případě nepřirostly úroky po rozhodnutí o úpadku, nýbrž v okamžiku zesplatnění celé půjčky“. Dále jsou takto zesplatněné úroky hodnoceny jako„ cena poskytnutých peněz, kterou v případě řádného splácení dluhu ve splátkách zaplatí dlužník věřiteli postupně a v případě prodlení se splácením nastupuje, resp. může nastoupit povinnost splatit celý dluh, tj. včetně úroků, najednou“. Jde – li o zbývající část doplňkové služby [anonymizováno], tj. Kč 18.023 - (67 splátek po Kč 269 - (Kč 61 - plus Kč 104 - a plus Kč 104 -), tak žalobce uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část této služby sesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o zřízení doplňkové služby [anonymizováno]. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy sesplatněn, došlo k sesplatnění zbývající části této doplňkové služby. Žalobce k tomuto podotýká, že tato doplnková služba byla sjednána na žádost žalovaného, jakožto nepovinná doplňková služba k samotnému úvěru. Výše sjednané služby byla žalovaným řádně odsouhlasena, smluvní podmínky byly žalovanému zaslány s dostatečným časovým předstihem a s jejich zněním se mohl v klidu seznámit. Danou smlouvu následně podepsal s tím, že s jejími podmínkami souhlasí bez výjimek, včetně případných sankcí při nesplnění svých smluvních povinností. Spotřebitel (žalovaný) se zavázal uhradit žalobci (věřiteli – poskytovateli) za výkon Doplňkové služby [anonymizováno] po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem Kč 19.368 -, a to v měsíčních splátkách ve výši 269 Kč/měsíčn, a to současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Sesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.4.2021. Žalovaný byl tímto sesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3.6.2021. Žalobce uvádí, že žalovaný nevyužil ani žádnou nabídku žalobce na navrácení do splácení dle úvěrové smlouvy uvedenou v průvodním dopisu - možnosti řešení k zesplatnění úvěru. Vzhledem ke všemu výše uvedenému požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky uplatněné v sesplatňovacím dopisu, tj. částku 68.443,34 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (Kč 48,90) a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (Kč 3,36), taktéž zohledňuje platbu žalovaného ve výši Kč 2,00, a dále: a) zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši Kč 29.778 zahrnující zbylou část jistiny (Kč 19.318), náklady za upomínky (Kč 800 -), a smluvní pokutu (Kč 9.659) od 4.6.2021 do zaplacení, b) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky Kč 23.517 -, která zahrnuje dlužnou částku Kč 5.494 - jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku Kč 18.023 - jako zbylou část doplňkové služby [anonymizováno] představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby [anonymizováno], a to vše od 4.6.2021 do zaplacení, jak je patrné z ustanovení článku II. 2.11 smlouvy o inkasní službě, resp. z ustanovení článku II. 2.15 ve spojení s článkem II. 2.13 smlouvy o zřízení doplňkové služby [anonymizováno]. Žalobce pro úplnost sděluje, že položku - zbylá část úroků - Kč 15 148,23 (do této položky žalobce zohledňuje platbu Kč 2,00) - nárokuje po žalovaném bez příslušenství. Dne 21.4.2021 byla žalovanému odeslán sesplatňovací dopis - poslední předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne 15.3.2021. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorňován na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k sesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobci nezbývalo nic jiného, než přistoupit dle ustanovení V. 5.

5. Smlouvy o úvěru k sesplatnění jistiny úvěru a v této výzvě s ohledem na porušení smlouvy o úvěru ze strany žalovaného vyčíslit svůj nárok na zaplacení a žádat zaplacení dlužné částky v termínu do 3.6.2021. Zde žalobce doplňuje ještě informace týkající se doplňkové služby [anonymizováno]: Bylo, jde – li o Doplňkový balíček„ [anonymizováno]“, který zahrnuje využití tří služeb Spotřebitelem (žalovaným) ujednáno následující: 1./ Možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. Využitém Doplňkové služby [anonymizováno] není dotčeno ust. čl. V, odst .5.15 této smlouvy. 2./ Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst .5.13 v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace. Využitém Doplňkové služby [anonymizováno] není dotčeno ust. čl. V, odst .5.13 této smlouvy. 3./ Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst .5.13 v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Využitém Doplňkové služby [anonymizováno] není dotčeno ust. čl. V, odst .5.13 této smlouvy. Jde – li o rozpoložkování ceny za tuto doplňkovou službu, tak bylo výslovně sjednáno: • cena za službu odkladu tří splátek úvěru ročně činí 61 Kč/měsíc. • cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace nad rámec ust. čl.V, odst. 5.13 činí 104 Kč/měsíc. • cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst. 5.13 činí 104 Kč/měsíc Smluvní strany sjednaly, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, je Spotřebitel (žalovaný) povinen uhradit zbývající část sjednané Doplňkové služby [anonymizováno] Smluvní strany sjednaly, že úhradou dosud neuhrazené části Doplňkové služby [anonymizováno] v plné výši Spotřebitel (žalovaný) uhradí Poskytovateli (žalobci) škodu způsobenou porušením této smlouvy Spotřebitelem. S takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany tímto shodně souhlasí. Jde - li o doplňkové služby či smluvní podmínky, tak žalobce uvádí následující: Ohledně přiměřenosti smluvních podmínek a případných uplatňovaných sankcí v případě porušení smlouvy ze strany dlužníka si věřitel nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, kde soudní znalec Ing. Pátek porovnával podmínky, za kterých poskytuje úvěr žalobce a podmínky ostatních nebankovních licencovaných poskytovatelů úvěru a i bank. Závěr patrný ze znaleckého posudku je jednoznačný, úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí žalobce u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.“ 2. Žalobkyně znovu zopakovala a doplnila svá žalobní tvrzení, a to zejména pokud jde o inkasní službu, službu podpora, způsob uzavření úvěrové smlouvy, posouzení úvěruschopnosti žalovaného, to vše v rámci písemného vyjádření ze dne 1.10.2021, žalobkyně rovněž doložila listiny k prokázání svých tvrzení, které soud blíže specifikuje v odstavci 4. až 11. odůvodnění tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění.

4. Soud provedl ve výše uvedené věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo], v rámci které je žalobkyně uvedena coby poskytovatel úvěru a žalovaný coby spotřebitel (dále také jen„ Smlouva“). Smlouva je ve svém závěru bez uvedení data a bez vlastnoručního podpisu smluvních stran, v úvodu Smlouvy je obsažena autorizační doložka, kde je mimo jiné uvedeno datum podpisu [datum] a SMS kód [číslo] Smlouva měla být za žalobkyni uzavřena [jméno] [příjmení], zaměstnancem na základě plné moci. Ze záznamu e-mailové komunikace vedené mezi adresami [email] a [email] ze dne 30.9.2020 vyplývá, že žalovanému byly zaslány přístupové údaje do jeho klientského účtu, kde se nacházela veškerá smluvní dokumentace k výše uvedenému spotřebitelskému úvěru a dále instrukce ke zřízení inkasa a provedení verifikační platby. Po prostudování smluvní dokumentace měl žalovaný smlouvu v klientském účtu uzavřít a ihned poté zaslat žalobkyni potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby, ihned poté mělo dojít k vyplacení finančních prostředků v souladu se Smlouvou. Žalobkyně předložila listinu nazvanou detail pohybu – bezhotovostní příjem, kterou [právnická osoba] informuje o příjmu na účtu žalobkyně ve výši 2 Kč ze dne 30.9.2020, a to z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného], variabilní symbol platby je číslo Smlouvy, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“. Tuto skutečnost doložila žalobkyně rovněž potvrzením o provedené úhradě od banky žalovaného, tedy [právnická osoba] ze dne [datum]. Žalobkyně dále potvrzení banky žalovaného o nastavení souhlasu s inkasem s platností od 30.9.2020 s limitem do částky 2 595 Kč s měsíční frekvencí.

5. Z listiny nazvané potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne 30.9.2020 a detailu pohybu – bezhotovostní platby ze dne 30.9.2020 vystaveného společností [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] převedla z účtu č. [bankovní účet] na jiný účet žalobkyně č. [bankovní účet] částku ve výši 10 423 Kč, coby splátku předchozího úvěru poskytnutého žalovanému [číslo] variabilní symbol platby [číslo], dále žalobkyně dne [datum] převedla z účtu č. [bankovní účet] na účet žalovaného částku ve výši 5 557 Kč s poznámkou [celé jméno žalovaného] doplatek úvěru, variabilní symbol platby tvoří číslo Smlouvy, tedy [číslo] O splacení úvěru [číslo] vyrozuměla žalobkyně žalovaného [příjmení] o úhradě dluhu ze dne [datum]. Poskytnutí úvěru [číslo] doložila žalobkyně Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru.č [číslo] včetně emailové komunikace žalobkyně se žalovaný předcházející uzavření této smlouvy, Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 25.9.2020, potvrzení banky o vyplacení úvěru ze dne [datum] a výpisem z interního systému žalobkyně, kde je u úvěru [číslo] uvedeno, že byl vyplacen v rámci navýšení.

6. Ke Smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] o 12 článcích je připojeno 7 příloh, a to Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů, Formulář pro standardní informace o spotřebitelské úvěru, Tabulka umořování, Smlouva o inkasní službě, Dotazník k posouzení úvěruschopnosti - bonity spotřebitele, Smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], souhlas se zpracováním osobních údajů, které soud provedl k důkazu. V záhlaví smlouvy je označena žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel, a to včetně údaje o čísle bankovního účtu. V článku IV. je obsažen závazek poskytovatele poskytnout spotřebiteli úvěr v částce 20 000 Kč tak, že částka 10 423 Kč bude převedena na jiný účet žalobkyně za účelem splacení úvěru [číslo] částka ve výši 5 577 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele uvedený v záhlaví smlouvy do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.

8. Smlouvy. Tento článek rovněž obsahuje závazek spotřebitele splatit celkový poskytnutý úvěr spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 23% a roční procentní sazbou nákladů spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) ve výši 38,64% poskytovateli v rámci 72 měsíčních splátek. Pro případ prodlení spotřebitele se v článku 5 sjednávají finanční nároky ve prospěch poskytovatele: nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením spotřebitele, nárok na úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. Souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Dále jsou v tomto článku ujednány poplatky za výzvy k úhradě zasílané před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným. Upomínky mají mít písemnou formu a prvá je zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá částkou 500 Kč. Pro případ, že nedojde k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Po sedmi přílohách je ke Smlouvě přiložena též žádost o zřízení inkasní služby, žádost o doplňkové služby [anonymizováno]. Obsah těchto žádostí se odráží ve Smlouvě a jejích přílohách č. 1-7, jak jsou popsány výše.

7. V rámci Přílohy č. 4 Smlouvy je popsána Smlouva o inkasní službě, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení inkasní služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Inkasní služba je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 5 904 Kč ve splátkách po 82 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Spotřebitel se zavázal zřídit inkaso ke svému účtu ve prospěch poskytovatele, a to až do limitu 2 595 Kč. Žalobkyně soudu předložila potvrzení banky žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný zřídil povolení k inkasu ve prospěch účtu žalobkyně, a to do částky 2 595 Kč s měsíční frekvencí splatnosti. Doplňková inkasní služba je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

8. V rámci Přílohy č. 6 Smlouvy je popsána Smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení této služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Služba [anonymizováno] je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 19 368 Kč ve splátkách po 269 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Jedná se o možnost využít tří služeb poskytovaných poskytovatelem, a to možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě závažného onemocnění nebo hospitalizace či nezaviněné ztráty zaměstnání. Doplňková služba [anonymizováno] je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

9. V rámci Přílohy č. 5 Smlouvy je vyplněn dotazník k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je zde uvedeno např. nejvyšší dosažené vzdělání, název a adresa zaměstnavatele, výše měsíčního příjmu, vlastnictví nemovitostí, náklady na bydlení, další příjmy a závazky. Závěrem je konstatováno, že spotřebiteli zůstává dostatek finančním prostředků na měsíční splátku. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného doložila žalobkyně rovněž lustrací žalovaného v seznamu exekucí, nebankovním registru, v databázi neplatných občanských průkazů, výpisem z bankovního účtu žalovaného, kopií občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, výpisem z insolvenčního rejstříku a výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného.

10. Z listin nazvaných upomínka 1 ze dne 20.3.2021 a příslušného poštovního podacího archu z 22.3.2021, upomínka 2 ze dne 5.4.2021 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužných splátek. Z listiny nazvané zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21.4.2021 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění celé své pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, a byl současně vyzvána k úhradě ve lhůtě 14 dnů.

11. Z dopisu ČNB k datu 18.11.2019 (ohledně způsobu zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr) a internetového článku ohledně srovnání nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru nelze dovodit žádné konkrétní skutkové okolnosti k projednávanému případu. Pokud jde o Auditní zprávu Institutu aplikovaného práva, z.s. ze dne 14.10.2016, uvádí se zde, že Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno] není pojistnou smlouvou, jedná se o další plnění nabízené poskytovatelem klientovi hrazený za pomoci splátkového kalendáře, při porušení splátkového kalendáře je klient povinen uhradit cenu doplňkové služby najednou. Jedná se obvyklé smluvní ujednání. Ze závěru znaleckého posudku z oboru ekonomika ze dne 7.5.2018 znalce Ing. Romana Pátka vyplývá, že úroková sazba i RPSN nabízená žalobkyní v rámci spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu a je obdobná jako u dalších bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů. Dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty pozitivní a cenově obvyklé. Sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů řádně. K auditní zprávě a znaleckému posudku soud uvádí, že právní posouzení smluv předkládaných žalobkyní v žalobě a posouzení přiměřenosti sankčních a jiných smluvních ujednání provede soud v rámci své rozhodovací činnosti, stejně tak jako posouzení toho, zda-li žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, v tomto ohledu nelze vycházet z auditní zprávy a znaleckého posudku předloženého žalobkyní. Z representativních podmínek poskytování spotřebitelských úvěru u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů či z certifikátů žalobkyně nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti k projednávané věci.

12. K samotnému procesu uzavírání Smlouvy soud nemá námitek, resp. je toho názoru, že mezi účastníky mohla být smlouva o úvěru a na ní navazující smlouvy způsobem popsaným v žalobě uzavřeny, a to distančně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Soud v rámci tohoto závěru zohlednil zejména tu skutečnost a důkaz k tomu provedený, že na účet žalobkyně byla dne 30.9.2020 zaslána tzv. verifikační platba z účtu označeného jménem žalovaného, která je v souladu s platební instrukcí obsaženou v emailové komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 30.9.2020, a dále tu skutečnost, že žalovaný svolil k inkasu ze svého účtu ve prospěch účtu žalobkyně za účelem hrazení svých závazků. Ke vzniku závazkových vztahů z výše uvedených smluv však z důvodu neplatnosti smluv nedošlo.

13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Smlouva o inkasní službě a Smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], přestože mají relativně samostatný charakter, nemohou samy bez uzavření Smlouvy obstát, jsou tedy se Smlouvou provázané a je třeba tyto smlouvy posuzovat jakožto celek, konec konců doplňková inkasní služba a doplňková služba [anonymizováno] jsou též přímo včleněny do článku 7 Smlouvy. Pokud jde o charakter těchto doplňkových smluv, je třeba na ně pohlížet jako na smlouvy nepojmenované dle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z.„ Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“ Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění.

14. Soud přikročil k posuzování jednotlivých žalobkyní uplatněných dílčích nároků, které rekapituluje takto: Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného jakožto součet níže uvedených částek, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 5 splátek, zbývá tedy k úhradě: Zbývající část jistiny 19 318,74 Kč Zbývající část úroků 15 150,23 Kč Zbývající část inkasní služby 5 494 Kč zbylá část doplňkové služby [anonymizováno] Podpora – odklad 4 087 Kč Podpora – nemoc 6 968 Kč Podpora – práce 6 968 Kč náklady na upomínkování 800 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč a náklady za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč) smluvní pokuta za prodlení úvěru 48,90 Kč (ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 3,36 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 9 659,37 Kč. Z tohoto celkového dluhu žalovaného žalobkyně nenárokuje v rámci žaloby tyto položky: smluvní pokuta za prodlení úvěru 48,90 Kč (ust. V. Smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 3,36 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) a zohledňuje platbu žalovaného ve výši 2 Kč. Ze žalované jistiny požaduje žalobkyně: -) úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 29 778,11 Kč zahrnující zbylou část jistiny (19 318,74 Kč), náklady za upomínky (800 Kč) a smluvní pokutu (9 659,37 Kč) od 4.6.2021 do zaplacení, -) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 23 517 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 5 494 Kč jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku 18 023 Kč jako zbylou část doplňkové služby [anonymizováno] představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby [anonymizováno], a to vše od 4.2.2021 do zaplacení.

15. Pokud jde o veškeré nároky uplatněné žalobkyní v žalobě a označené v odstavci 14 tohoto rozsudku, tyto vycházejí ze Smlouvy a na ní navazující Smlouvy o inkasní službě a Smlouvy o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], které soud posuzoval jakožto celek, jak již soud uvedl v odstavci 13 tohoto rozsudku, a které posoudil jako neplatná právní ujednání, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Dle § 580 o.z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Dle § 588 o.z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Žalobkyně tudíž nemá nárok na úhradu v žalobě požadovaných částek, a to z titulu smluv uvedených v žalobě. Za nemravnou soud považuje zejména celkovou žalovanou částku ve výši 68 443,34 Kč s příslušenstvím, která svou výši cca 4 x přesahuje částku, která byla žalovanému (či v jeho prospěch) prokazatelně vyplacena žalobkyní, tedy částku ve výši 16 000 Kč. Do roční procentní sazby nákladů úvěru uvedené ve Smlouvě není započítán poplatek za inkasní službu a za službu [anonymizováno], celková výše nákladů spojených se splácením úvěru je tak podstatně vyšší, obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp.zn. 139 ICm 3059/2017 ze dne 2.11.2017. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Soud považuje Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] za neplatná právní ujednání v celém svém rozsahu, oddělitelnost neplatných částí smluv od těch platných proto nebylo nutné posuzovat. K některým jednotlivým nárokům uplatněným žalobkyní v žalobě soud pro úplnost dodává:

16. Pokud jde o úhradu za inkasní služby, Smlouva o zřízení inkasní služby nemá charakter smlouvy o inkasu ve smyslu ustanovení § 2694 o.z.„ Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu.“ Inkasní„ služba“ měla dle smlouvy o jejím zřízení spočívat v tom, že žalovaný ve svém internetovém bankovnictví provede souhlas s inkasem splátek ve prospěch žalobkyně. Uplatnění ceny této služby žalobkyně opírá o náklady, které jí v souvislosti s inkasem jednotlivých částek vznikají, jako jsou jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Celková výše úplaty byla pak mezi stranami sjednána v částce 5 904 Kč (80 Kč za jednu splátku). Je zřejmé, že formou inkasa splátek, které žalobkyni náležely dle úvěrové smlouvy, žalovanému fakticky žádnou službu neposkytovala. Svolením inkasa si žalobkyně byla oprávněna převádět finanční prostředky z účtu žalovaného na svůj účet sama, jde pouze o jeden ze způsobů plnění dluhu, když tento způsob úhrady dluhu je ze strany poskytovatelů služeb běžně preferován za účelem eliminace prodlení s placením ze strany spotřebitelů. Pokud jde o náklady vynaložené s inkasem splátek zmiňované žalobkyní, tyto jsou pravidelně součástí ceny poskytované služby. Je zcela nepřijatelné, aby žalovaný za tyto úkony hradil žalobkyni zvláštní sjednanou odměnu a z tohoto důvodu je tato doplňková smlouva rovněž neplatná ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ – k tomuto viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ve svém rozsudku č.j. 101 VSPH 271/2018-44 ze dne 26.7.2018.

17. Pokud jde o náklady za upomínání v částce 800 Kč, tyto jsou součástí Smlouvy. Je nutno konstatovat, že ačkoliv žalobkyně bezesporu nesla určité náklady s upomínáním žalovaného, tyto náklady byly dle názoru soudu nižší, nežli náklady požadované žalobkyní a upomínky jsou tedy ve smlouvě koncipované převážně jakožto sankční opatření – smluvní pokuta, což je zřejmé i ze skutečnosti, že mají vzestupnou paušální sazbu (1. upomínka 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), ačkoliv je zřejmé, že se náklady žalobkyně na zaslání 1. a 2. upomínky nezměnily. Podle § 122 odst. 1 písm.a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění přitom platí:„ Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.“ 18. Pokud jde o smluvní pokutu ze Smlouvy, žalobkyně dovozuje dluh žalovaného na smluvní pokutě ve výši: - smluvní pokuta za prodlení úvěru 48,90 Kč (ust. V. Smlouvy) -smluvní pokuta ve výši 9 659,37 Kč (ust. V. Smlouvy) - v souladu s odstavcem 17 tohoto rozsudku je za smluvní pokutu třeba považovat též náklady na upomínky žalovaného Dochází tak ke kumulaci smluvních pokut, které ve svém souhrnu převyšují zákonný limit (50% výše spotřebitelského úvěru) uvedený v ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění:„ Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč“ Ujednání o smluvní pokutě je ve svém souhrnu významně nepřiměřené zajišťované povinnosti a je tedy neplatné rovněž ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ Na tom nic nemění ani skutečnost, že část smluvní pokuty (ve výši 48,90 Kč) žalobkyně již v žalobě nepožaduje, v rámci předžalobní výzvy však tuto částku 48,90 Kč uplatnila, byť ji nesprávně označila jako smluvní úrok. Výše uvedené částky smluvní pokuty je potřeba poměřovat ve vztahu k jistině spotřebitelského úvěru, tedy k částce 16 000 Kč.

19. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala výpisem ze svého účtu ze dne [datum], že k rukám žalovaného uhradila částku 16 000 Kč, z toho částku 5 577 Kč k rukám žalovaného na bankovní účet označený jménem žalovaného a částku 10 423 Kč k rukám žalobkyně na úhradu předchozího dluhu žalovaného ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (což žalovaný potvrdil provedenou verifikační platbou v souladu s pokyny žalobkyně uvedenými v emailové zprávě ze dne 30.9.2020, dále je u této platby coby variabilní symbol uvedené [číslo]). Z tvrzení žalobkyně pak vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby vrátil žalobkyni částku ve výši 4 325 Kč, žalovaný tak zůstal bezdůvodně obohacen v částce 11 675 Kč. Žalovaný byl po celou dobu zcela pasivní, žádnou z výše uvedených skutečností nevyvrátil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán a žalobkyně prokázala, že i před podáním žaloby byl žalovaný několikrát písemně upomínán k platbě svého dluhu. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo právě žalovanému bez právního důvodu, a žalovaný sám neuplatnil proti žalobě žádné námitky. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení, když se žalovanému dostalo od žalobkyně plnění bez právního důvodu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 20. Žalobkyně rovněž prokázala, že došlo k zaslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 21.4.2021 včetně podacího archu z téhož dne.

21. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 21.4.2021. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 22.4.2021, a tedy nejprve dne 23.4.2021 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 24.4.2021) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně však v žalobě uplatnila nárok na úrok z prodlení od 4.6.2021 a soud se tedy od jejího časového určení neodchýlil. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 675 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4.6.2021 do zaplacení. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť se další nároky žalobkyně opírají o Smlouvu a na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], které soud posoudil jako neplatná právní jednání 22. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně méně úspěšná a žalovaný v rámci řízení zůstal v naprosté pasivitě a žádné náklady řízení tedy neuplatnil.

23. Ke splnění všech uložených povinností pak soud žalovanému stanovil na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu v délce tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal žádný důvod pro stanovení pariční lhůty delší.