42 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 26 744 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 26 744 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 26 744 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], v pozici postupitele postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, coby postupníka, a to s účinností ke dni 3.7.2018. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně dopisem ze dne 23.7.2020. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se předchůdkyně zavázala zejména poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky ve výši 25 227,70 Kč, když žalovaný měl oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 1 500 Kč. Žalovaný načerpal finanční prostředky dne 10.9.2019. Žalovaný ovšem nehradil měsíční splátky pravidelně, když pro následné neurazení jeho dluhu zesplatnila [anonymizována dvě slova] celý úvěr ke dni 30.06.2020, čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu vč. veškerého příslušenství. Žalovanou částku ve výši 26 744 Kč tvoří: Odkoupená pohledávka - jistina ve výši 22 094,58 Kč Odkoupený úrok ve výši 2 494,64 Kč Odkoupené poplatky ve výši 700 Kč Odkoupená smluvní pokuta ve výši 703,48 Kč Náklady vymáhání ve výši 50 Kč Odkoupené dlužné pojistné ve výši 701,30 Kč Žalovaný byl v rámci předžalobní výzvy upozorněn na možnost soudního vymáhání jeho dluhu. K výzvě osudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení v rámci svého písemného vyjádření ze dne 18.2.2021, v rámci kterého uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem smlouvu, v rámci které došlo ke sjednání: a) úvěru na nákup vybraného zboží ve výši 9 598 Kč, úvěr měl žalovaný splácet měsíční splátkou ve výši 1 006 Kč, celkem 11 měsíčních splátek. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 19,30 % a roční procentní sazba nákladů poskytnutého spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) činí 21,98 %. b) revolvingového úvěru do výše úvěrového rámce 25 000 Kč, revolvingový úvěr měl žalovaný splácet formou měsíčních splátek ve výši alespoň 5% z dlužné splátky, nejméně však 500 Kč Žalovaný nehradil splátky úvěru včas a řádně, dostal se do prodlení s úhradami dlužných částek, před postoupením pohledávky uhradil předchůdkyni žalobkyně částku 4 350 Kč. K zesplatnění úvěru došlo pro nehrazení měsíčních splátek ze strany žalovaného dne 30.6.2020. Žalobkyně dále provedla výčet, z čeho je složená celková žalovaná částka, žalobkyně vedle nesplacené jistiny požaduje kapitalizovaný smluvní úrok, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, dlužné pojistné a náklady spojené s vymáháním pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, dále jen„ o.s.ř.“.

3. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena Žádost / Smlouva o klasickém a revolvingovém úvěru [číslo] (číslo smlouvy je odlišné od čísla úvěrové smlouvy uvedené v žalobě, žalobkyně k tomuto rozdílu uvedla v doplnění žaloby, že smlouva byla přečíslována, jedná se však o totožnou smlouvu), namísto podpisu poskytovatele úvěru (předchůdkyně žalobkyně) je zde uvedeno, že smlouva je podepsána elektronicky, žalovaný podepsal smlouvu dne [datum], dále jen„ Smlouva“. Ze Smlouvy vyplývá, že žalovaný podepsal jednak žádost o poskytnutí úvěru na nákup vybraného spotřebního zboží ve výši 9 598 Kč, a to v rámci specifických podmínek čerpání a splácení – viz čl. IV. Smlouvy, tento úvěr měl být poskytnut přímou bezhotovostní platbou zprostředkovateli úvěru (tedy prodejci spotřebního zboží – [právnická osoba], [anonymizováno]), úvěr měl žalovaný splácet měsíční splátkou (včetně pojištění) ve výši 1 006 Kč, celkem 11 měsíčních splátek, roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 19,30 % a roční procentní sazba nákladů poskytnutého spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) činí 21,98 %. Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil převzetí spotřebního zboží. Žalovaný dále požádal o poskytnutí revolvingového úvěru do výše úvěrového rámce 25 000 Kč, revolvingový úvěr měl žalovaný splácet formou měsíčních splátek ve výši alespoň 5% z dlužné splátky, nejméně však 500 Kč, roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 22,68 % a roční procentní sazba nákladů poskytnutého spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) činí 32,35 %. Dle čl. III Smlouvy měl být revolvingový úvěr čerpán tím způsobem, že žalovanému bude otevřen jeho úvěrový účet a zaslána úvěrová karta, aby prostřednictvím úvěrové karty docházelo k čerpání poskytnutého úvěru. Ke Smlouvě žalobkyně dále k důkazu předložila Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Výpis z úvěrového účtu předložený žalobkyní je listinou vytvořenou právní předchůdkyní žalobkyně, jedná se o tabulku obsahující jednotlivé finanční operace včetně čerpání úvěru výběry z bankomatů apod, listina je bez podpisu žalovaného. Žalobkyně dále soudu předložila listinu, ze které vyplývá, že její předchůdkyně přistoupila k odstoupení od Smlouvy – viz Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum], žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání přípisu žalovanému. Žalobkyně prokázala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] včetně Seznamu postupovaných pohledávek a včetně Potvrzení o úhradě za postoupené pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem ze dne 23.7.2020 žalobkyně podložila dokladem o odeslání žalovanému z téhož data. Oznámení o postoupení pohledávek zaslané postupníkem spojené s předžalobní výzvou ze dne 23.7.2020 bylo žalovanému odesláno téhož dne. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v řízení je tak dána. U listiny nazvané žalobkyní„ Export“ žalobkyně neuvedla, jaké skutečnosti má tato listina prokazovat.

4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud s odkazem na argumentaci uvedenou v odstavci III. tohoto rozsudku za to, že žalobkyně prokázala uzavření Smlouvy, která je svým obsahem ujednáním o úvěru dle § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“). Dle § 2395 a násl. o.z. platí: Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně však nedoložila soudu poskytnutí úvěru žalovanému v rámci specifických podmínek čerpání a splácení – viz čl. IV. Smlouvy, neboť neprokázala, že poskytovatel úvěru poukázal za žalovaného kupní cenu vybraného spotřebního zboží na bankovní účet zprostředkovatele úvěru, tedy [právnická osoba], [anonymizováno]. Výpis z úvěrového účtu předložený žalobkyní je listinou vytvořenou právním předchůdcem žalobkyně, která pro soud není dostatečným důkazem čerpání úvěru výše uvedeným způsobem. Žalobkyně rovněž nedoložila soudu čerpání revolvingového úvěru žalovaným, nedoložila tedy poskytnutí platebního prostředku (úvěrové karty) žalovanému, nedoložila rovněž ani výslednou částku poskytnutého revolvingového úvěru prostřednictvím příslušných bankovních výpisů. Výpis z úvěrového účtu předložený žalobkyní je listinou vytvořenou právním předchůdcem žalobkyně, která pro soud není dostatečným důkazem čerpání úvěru žalovaným. K tomuto soud cituje rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 330/2018-47 ze dne 16.1.2019:„ Z tabulky o čerpání tvrzeného úvěru je zásadně zřejmé, že finanční prostředky byly čerpány prostřednictvím bankomatu, tak jak předpokládala smlouva. Skutečnost, že žalovanému byla poskytnuta kreditní karta a že tedy to byl žalovaný, kdo předmětný úvěr čerpal, v řízení prokázána nebyla. Za stavu, kdy ve spise absentuje důkaz o předání či zaslání platební karty žalovanému, nelze učinit závěr, že i pokud by byly finanční prostředky čerpány, že je čerpal žalovaný.“ I přes absenci jakékoliv obrany ze strany žalovaného, nelze učinit závěr, že skutková tvrzení žalobkyní řádně nepodložená odpovídají skutečnosti, k tomuto viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 5063/2017 ze dne 13.11.2018:„ Nezbytným předpokladem pro rozhodnutí věci je náležité zjištění skutkového stavu. Skutkový stav se zpravidla zjišťuje dokazováním. Právně významné skutečnosti, jež do řízení svými tvrzeními uvedli účastníci, se především prokazují prostřednictvím důkazních prostředků vyjmenovaných příkladmo v ustanovení § 125 o. s. ř. Občanský soudní řád přesto stanoví, že některé skutečnosti dokazování nepodléhají. Jedná se o skutečnosti obecně známé (tzv. notoriety) a skutečnosti, které jsou soudu známé z jeho úřední činnosti (srov. § 121 o. s. ř.) Vedle toho dokazování nepodléhají ani skutečnosti, na kterých se účastníci shodli, tedy shodná tvrzení účastníků ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř. Shodná tvrzení účastníků jsou zde prostředkem, na jehož základě soud může učinit zjištění o skutkových okolnostech věci, která by jinak kdyby se účastníci ve svých tvrzeních rozcházeli, musel objasňovat dokazováním. Z uvedeného vyplývá, že shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění, jen jestliže obsahují údaje (poznatky) o skutkové stránce věci, které by se jinak musely prokazovat pomocí důkazních prostředků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2003 sp. zn. 21 Cdo 1478/2002, uveřejněný pod č. 76 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003). Za svá skutková zjištění však soud nemůže vzít tvrzení účastníka jenom proto, že účastník na opačné straně sporu tato tvrzení nezpochybňoval či nerozporoval, neboť z takové nečinnosti účastníka ještě nevyplývá, jaký postoj tento účastník k tvrzeným skutečnostem z hlediska jejich pravdivosti a úplnosti zaujímá; na tato skutková tvrzení nelze tedy pohlížet stejně jako na shodná skutková tvrzení ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.“ Soud dále právně zhodnotil předloženou smlouvu o postoupení pohledávek včetně jejích příloh a dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně tuto svou pohledávku řádně postoupil na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak nezbylo soudu, než žalobu jako celek zamítnout, neboť žalobkyně nepředložila dostatečná skutková tvrzení a důkazy pro prokázání existence žalované jistiny, natož pak pro příslušenství vycházející z dlužné jistiny.

5. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byl v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.