42 C 335/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 26 076,01 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do:a) částky 13 592 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 329,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 681,35 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 325,14 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 180 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024 a úroku ve výši 8 % ročně z částky 7 237,13 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení;b) částky 8 304,01 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 506,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 263,02 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 457,65 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 2 398,53 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 180 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 180 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou ze dne 5.10.2024 zaplacení částky 26 076,01 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila v rámci žalobního nároku č. 1 tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 2.5.2022 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 1“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 385 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, a to nejpozději do 2.7.2023. Před poskytnutím úvěru byla prověřena řádně úvěruschopnost žalované.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila žalovaná pouze částku 5 820 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požadujePohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho.Žalobkyně tedy požaduje uhrazení:- neuhrazené jistiny ve výši 7 237,13 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 268,01 Kč- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 150 Kč- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 890,23 Kč- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 226,63 Kč- smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč- kapitalizovaného úroku od 3.7.2023 do 22.4.2024 z dlužné jistiny ve výši 681,35 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 22.4.2024 ve výši 1 329,95 KčDále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:- úroků ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 237,13 Kč od 23.4.2024 do zaplacení,- úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 7 505,14 Kč od 23.4.2024 do zaplacení.Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále odůvodnila v rámci žalobního nároku č. 2 tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 2“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 406 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 920 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 102 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč, a to nejpozději do 27.1.2023. Před poskytnutím úvěru byla prověřena řádně úvěruschopnost žalované.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila žalovaná pouze částku 10 564 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požadujePohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho.Žalobkyně tedy požaduje uhrazení:- neuhrazené jistiny ve výši 2 398,53 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 59,12 Kč- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 1 120 Kč- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 314,93 Kč- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 411,43 Kč- smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč- kapitalizovaného úroku od 28.1.2023 do 22.4.2024 z dlužné jistiny ve výši 263,02 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 22.4.2024 ve výši 506,18 KčDále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:- úroků ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 2 398,53 Kč od 23.4.2024 do zaplacení,- úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 2 457,65 Kč od 23.4.2024 do zaplacení.Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, zůstala zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen („o.s.ř.“) nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání. Rozsudek pro zmeškání ve věci přes návrh žalobkyně vydán nebyl, neboť ze skutkových tvrzení v žalobě nebylo najisto dáno, zda-li požadované plnění je souladu se zákonem a dobrými mravy. Tuto skutečnost tedy soud podrobil zkoumání v rámci dokazování.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Dne , datum, podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 385 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, a to nejpozději do 2.7.2023. Při splatnosti závazku ve 14 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 272,44 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaná uhradila do podání žaloby částku 5 820 Kč.K posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nedoložila žalobkyně žádné důkazy, nebylo tedy možné přistoupit z úřední povinnost k posouzení, zda-li předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.Dne , datum, podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 406 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 920 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 1 102 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč, a to nejpozději do 27.1.2023. Při splatnosti závazku ve 14 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 272,44 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaná uhradila do podání žaloby částku 10 564 Kč.K posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nedoložila žalobkyně žádné důkazy, nebylo tedy možné přistoupit z úřední povinnost k posouzení, zda-li předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.Z předžalobní upomínky datované dnem 20.9.2024 a z příslušného podacího lístku z 23.9.2024 soud zjistil, že žalovaná byla u obou výše uvedených smluv vyzvána k úhradě dluhu s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne 14.6.2024 od postupitele, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

7. Žalobkyně neprokázala uzavření platného závazku v podobě úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy č. 1 a č. 2, neboť neprokázala řádné prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně nedoložila k důkazu potvrzení o příjmu žalované, dostatečně se nezabývala výdajovou stránkou měsíčního rozpočtu žalované a nedošlo tedy k porovnání příjmové a výdajové stránky rozpočtu žalované, aby tak bylo nade vší pochybnost stanoveno, že žalovaný bude schopný úvěr splácet. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39 je součástí odborné péče věřitele taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaj tvrzený samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele úvěru rozsáhlé požadavky, pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, což je odůvodněno vývojem praxe poskytování spotřebitelských úvěrů, jejich objemem v ČR a s tím spojenými celospolečenskými dopady vedoucími ke spirále zadlužování obyvatelstva, jejich přechodu do šedé zóny ekonomiky apod.Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tedy § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně v žalobě neuvedla dostatečná skutková tvrzení ani neoznačila důkazy k prokázání posouzení a prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, soud přitom splnění této povinnosti na straně poskytovatele úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumá z úřední povinnosti. Tato skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání žalobkyně při prvém ústním jednání, které bylo koncentračním, nedoplnila. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou.

8. Smlouva č. 1 a č. 2 je neplatná podle § 580 a § 588 o. z., také pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru, tedy smluvního úroku a sjednaných poplatků ve svém souhrnu. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o. z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádekPosuzovanou Smlouvou č. 1 se žalovaný zavázal k placení souhrnné částky ve výši 8 592 Kč. Ujednání o veškerých poplatcích vážících se k úvěru je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 507 Kč sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků, není přitom zřejmé, za co sjednané poplatky inkasuje, zejména pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu a administrativní činnost. Celkový souhrnný poplatek činí 86 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 272,44 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce květen 2022 pohybovala na úrovni 8,72 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného plateb uvedených ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 1 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.Posuzovanou Smlouvou č. 2 se žalovaný zavázal k placení souhrnné částky ve výši 6 868 Kč. Ujednání o veškerých poplatcích vážících se k úvěru je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 406 Kč sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků, není přitom zřejmé, za co sjednané poplatky inkasuje, zejména pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu a administrativní činnost. Celkový souhrnný poplatek činí 86 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 272,44 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce listopad 2021 pohybovala na úrovni 7,34 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného plateb uvedených ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 1 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.

9. Poskytnutí peněžních prostředků žalované bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované na Smlouvu č. 1 v hotovosti částku 10 000 Kč, žalovaná na svůj dluh před podáním žaloby uhradila částku 5 820 Kč. Žalovaná je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacená o částku 4 180 Kč. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní upomínky ze dne 20.9.2024, písemnost byla žalované zaslána 23.9.2024, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 25.9.2024 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 26.9.2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl, pokud jde o nárok č.

1. Předchůdkyně žalobkyně dále vyplatila žalované na Smlouvu č. 2 v hotovosti částku 8 000 Kč, žalovaná na svůj dluh před podáním žaloby uhradila částku 10 504 Kč. Žalovaná tedy není na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacená.Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny – viz výrok I rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sama žalovaná se k soudu nedostavila a nenavrhla případný splátkový kalendář, který by odrážel její možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedla soudu žádné skutečnosti.