42 C 338/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 95 066 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 95 066 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 45 800 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 266 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 833,79 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o studiu (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součást tvoří Všeobecné podmínky studia č. 2/ 2020 ze dne 12.7.2020, coby její příloha č.

1. Ve Smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni školné a další poplatky spojené se studiem ve stanovených termínech. Školné byla žalovaná povinna hradit na dva semestry (školní akademický rok) dopředu. Nárok žalobkyně na zaplacení školného vznikl uzavřením Smlouvy a trvá po celou dobu studia zvoleného studijního programu. Školné za akademický rok 2020 2021 bylo stanoveno částkou 45 800 Kč, faktura s touto částkou za akademický rok 2020 2021 byla žalobkyní vystavena [datum] se splatností k datu 1.12.2020 a zůstala žalovanou neuhrazena. Žalobkyně poté dlužnou platbu urgovala první a druhou upomínkou, za druhou upomínku naúčtovala žalobkyni v souladu se Smlouvou sankční poplatek ve výši 2 000 Kč, který žalované vyfakturovala a který rovněž zůstal neuhrazen. Následně vystavila žalobkyně žalované fakturu na školné za akademický rok 2021 2022, faktura ze dne [datum] znějící na částku 47 266 Kč se splatností ke dni 31.8.2021, kterou žalovaná rovněž neuhradila. V akademickém roce 2021 2022 došlo k navýšení školného o průměrnou roční míru inflace v České republice, tj. o 3,2% ročně, k navýšení došlo v souladu se Smlouvou a Všeobecnými podmínkami studia. Účastníci ve Smlouvě sjednali pro případ prodlení s úhradou školného úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně požaduje smluvní úrok z prodlení z částky školného za akademický rok 2020 2021 ve výši 45 800 Kč a z částky školného za akademický rok 2021 2022 ve výši 47 266 Kč, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti neuhrazených faktur se školným. U neuhrazeného poplatku ve výši 2 000 Kč za zaslání druhé upomínky vztahující se k dlužné faktuře na částku 45 800 Kč požaduje žalobkyně úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury obsahující poplatek ve výši 2 000 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou k úhradě dluhu, na kterou však žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a zůstala v řízení zcela pasivní, výzva soudu ze dne 18.10.2022, aby se k věci vyjádřila, zůstala bez reakce. Žaloba včetně předvolání k jednání jí byla doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a to nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně při ústním jednání setrvala na podané žalobě.

3. Za účelem zjištění skutkového stavu soud provedl k důkazu níže uvedené listiny, ze kterých vyplývají níže uvedená skutková zjištění. Z výpisu z veřejně dostupné části obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je vysokoškolské vzdělávání na soukromé vysoké škole dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen„ ZoVŠ“). Dne 1. 12. 2020 došlo ke změně obchodní firmy, když původní [právnická osoba] škola regionálního rozvoje a [anonymizováno] institut [právnická osoba] (uvedená ve Smlouvě o studiu ze dne [datum]) byla nahrazena novou obchodní firmou [právnická osoba]. Dne [datum] připojila žalobkyně a žalovaná svůj podpis pod Smlouvu o studiu (dále jen,, Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala zabezpečit pro žalovanou výuku v bakalářském studijním programu [anonymizováno] management s dobou trvání studia 3 roky, studium mělo probíhat v prezenční formě se zahájením v akademickém roce 2020 2021, to vše v souladu se ZoVŠ. Nedílnou součást Smlouvy tvoří příloha č. 1 – Všeobecné podmínky studia. Studium je dle Smlouvy poskytováno za úplatu, jejíž výše je uvedena v článku III. a VII. Všeobecných podmínek studia. Doba platnosti a účinnosti Smlouvy byla sjednána ode dne jejího uzavření do dne řádného ukončení studia nebo do dne, kdy studium bude ukončeno jiným než řádným způsobem. V průběhu řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno ukončení studia jiným než řádným způsobem. V závěrečných ustanoveních Smlouvy žalovaná potvrdila převzetí Všeobecných podmínek studia č. 2/ 2020 ze dne 12. 7. 2020 a seznámení se s těmito podmínkami. Ze Všeobecných podmínek studia č. 2/ 2020 ze dne 12. 7. 2020, které žalobkyně doložila k důkazu, soud zjistil cenu školného za akademický rok 2020 2021 v částce 45 800 Kč – viz článek VII. odst. 1 – Ceník studia a způsob úhrady, jedná se o školné na oba semestry. Dle článku III. odst. 1 je školné zdrojem pro zajištění finančních prostředků pro činnost žalobkyně a dle následujícího odstavce se student zavazuje platit školné vždy za celý akademický rok dopředu, tedy na dva semestry, a to bez ohledu na to, zda student studium za tento akademický rok dokončí či nikoliv, případně zda ke studiu nastoupí či nikoliv. Z článku III. odst. 3 Všeobecných podmínek studia vyplývá možnost navýšit školné z důvodu inflace o tolik procent, kolik procent činila inflace v předcházejícím kalendářním roce dle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Dle článku III. odst. 4 Všeobecných podmínek studia je sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a to za každý, byť i započatý den prodlení s platbami poplatků spojených se studiem i případných smluvních pokut. Z opatření rektorky č. 34/ 2020 ze dne 26. 7. 2021 – Sazebník poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2020 2021 bylo zjištěno, že za odeslání druhé upomínky úhrady školného si žalobkyně účtuje poplatek 2 000 Kč – viz článek III. odst.

6. Fakturou [číslo] ze dne 17. 11. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované školné za akademický rok 2020 2021 v částce 45 800 Kč, splatnost faktury nastala ke dni 1. 12. 2020. Fakturou [číslo] ze dne 10. 2. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní poplatek za zaslání druhé upomínky úhrady faktury [číslo] smluvní poplatek v částce 2 000 Kč, splatnost faktury nastala ke dni 19. 2. 2021. Fakturou [číslo] ze dne 19. 7. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované školné za akademický rok 2021 2022 v částce 47 266 Kč, splatnost faktury nastala ke dni 31. 8. 2021. V emailové zprávě ze dne 8. 12. 2020 zaslala žalobkyně žalované první upomínku platby školného za akademický rok 2020 2021. Následovala pak také druhá upomínka platby školného, a to v emailové zprávě ze dne 10. 2. 2021. Školné za akademický rok 2021 2022 upomínala žalobkyně k úhradě první upomínkou zaslanou v emailové zprávě ze dne 7. 9. 2021. Upomínky formou emailové zprávy byly zasílány v souladu s ujednáním účastníků ve Smlouvě – viz článek VIII. odst. 1, kde účastníci sjednali zasílání písemností emailovými zprávami na emailovou adresu žalované uvedenou ve Smlouvě. Před podáním žaloby byla žalovaná obeslána dvěma předžalobními výzvami, a to předžalobní výzvou ze dne 29. 3. 2021 upomínající dluh ze školného za akademický rok 2020 2021 a předžalobní výzvou ze dne 22. 11. 2021 upomínající dluh ze školného za akademický rok 2021 2022. Žalovaná byla v rámci výzev informována o zahájení soudního řízení v případě dobrovolného neuhrazení dluhu.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z níže uvedených právních předpisů a judikatury: Dle § 2 odst. 7 ZoVŠ vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Dle § 59 ZoVŠ poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku č.j. 18 Co 188/2022-243 ze dne 14.11 2022 k poplatkům za studium u žalobkyně uvedl, že tyto poplatky u žalobkyně, coby soukromé vysoké školy, které jsou ze zákona vždy před termínem podávání přihlášek ke studiu zveřejněny, nepodléhají žádné regulaci, nepředstavují přímé protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium…Žalobkyně stanovila poplatky spojené se studiem – respektive jejich druh - ve svém vnitřním předpisu, a to v rámci statutu vysoké školy, dále pak též i v rámci studijního a zkušebního řádu, které byly řádně registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Konkrétní výši poplatku za studium pak stanovila v Opatření rektorky č. 8/2019 – Sazebník poplatků, který byl v projednávaném případě nedílnou součástí smlouvy o studiu. Smlouva o studiu dle soudu nemá charakter smlouvy spotřebitelské odkazujíce např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 4532/2014 ze dne 26.10.2016 Smlouva o studiu včetně veškerých jejích nedílných součástí byla dle soudu platně sjednána, vyplývá z ní právo žalobkyně na úhradu školného za veškeré semestry, po které studium trvá, bez ohledu na to, zda se student studia účastní či nikoliv. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o.z“ strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém Dle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Lze tedy konstatovat, že mezi účastníky, tedy mezi soukromou vysokou školou a uchazečem o studium, byla uzavřena platná smlouva o studiu (jedná se o typ smlouvy v občanském zákoníku zvláště neupravený), dle které byla žalovaná povinna za studium ve zvoleném tříletém studijním programu hradit školné, a to počínaje akademickým rokem 2020 2021, školné mělo být dle Smlouvy hrazeno vždy dopředu na oba semestry daného akademického roku. Protože ze strany žalované nedošlo k ukončení studia do dnešního dne, žalobkyně uplatnila nárok na úhradu školného i za akademický rok 2021 2022. Je nerozhodné, zda-li se žalovaná výuky skutečně účastnila či nikoliv, školné vyjadřuje podíl žalované na nákladech na provoz žalobkyně, coby soukromé vysoké školy, smlouva o studiu nemá charakter smlouvy spotřebitelské a žalovaná tudíž nepožívá zvláštní ochranu spotřebitele. Výše školného byla mezi účastníky řádně sjednána, a to v rámci Smlouvy, jejíž nedílnou součást tvoří Všeobecné podmínky studia č. 2/ 2020 ze dne 12. 7. 2020 (tedy vnitřní předpis školy), kde byla stanovena konkrétní výše školného. Tyto Všeobecné podmínky studia žalovaná převzala a seznámila se s nimi, jak stvrdila svým podpisem na Smlouvě. Ve Všeobecných podmínkách studia byla také sjednána možnost navýšení školného o průměrnou míru inflace, k čemuž žalobkyně přistoupila v akademickém roce 2021 2022. Protože nedošlo k úhradě školného zaplacením faktur do doby jejich splatnosti, dostala se žalovaná s úhradou faktur obsahujících školné za oba výše uvedené akademické roky do prodlení. Pro případ prodlení byl ve Smlouvě platně sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky, smluvní úrok z prodlení uplatnila žalobkyně u dluhu ze školného, v souladu s ustanovením § 1970 o.z. má tento sjednaný úrok z prodlení přednost před úrokem z prodlení stanoveným předpisy práva občanského, celková roční výše sjednaného úroku z prodlení je přiměřená (36,5% ročně) a není neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 o.z.). Dluh na školném za oba akademické roky byl žalobkyní upomínán, a to způsobem sjednaným, tedy zasíláním emailových zpráv na emailovou adresu žalované uvedenou ve Smlouvě. Za druhou prokazatelně zaslanou upomínku u dluhu na školném za akademický rok 2020 2021 naúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, kterou vůči žalované uplatnila fakturou, výše smluvní pokuty byla stanovena v Opatření rektorky č. 34/ 2020, kterým byla upravena výše poplatků spojených se studiem v souladu s § 59 ZoVŠ. Způsob sjednání smluvní pokuty a její výše neodporuje zákonu ani dobrým mravům. Protože nedošlo k uhrazení této smluvní pokuty, žalobkyně má nárok též na úrok z prodlení z neuhrazené smluvní pokuty ve výši dle předpisů práva občanského.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 833,79 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 066 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast u ústního jednání před soudem) a z částky 2 470 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepis jednoduché předžalobní upomínky) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 023,05 Kč za 300 ujetých km v částce 2 023,05 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,5 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 513,05 Kč ve výši 4 517,74 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.. V případě předžalobní upomínky činí nárok jednu polovinu mimosmluvní odměny, neboť žalované byla zaslána jednoduchá předžalobní upomínka, a proto ji je nutno kvalifikovat podle § 11 odst. 2 písm. h) a.t..

7. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sama žalovaná nenavrhla soudu případný splátkový kalendář.