42 C 339/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne , datum, částku ve výši 8 000 Kč, částka byla poskytnuta žalované na jeho účet č. , č. účtu, , žalobkyně v žalobě požaduje uhrazení pouze jistiny úvěru coby bezdůvodného obohacení žalované, neboť není schopna doložit uzavřenou smlouvu o úvěru.Žalobkyně zaslala dne 5.6.2024 žalované předžalobní upomínku, dluh nebyl přesto žalovanou uhrazen, žalobkyně proto požaduje také úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 16.6.2024.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila k důkazu potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne , datum, , ze kterého soud dovodil, že částka 8 000 Kč byla toho dne poukázána z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, . Dle zprávy ČSOB a.s. ze dne 18.11.2024 je majitelem účtu č. , č. účtu, žalovaná a dne , datum, byla na tento účet připsána částka 8 000 Kč. Předžalobní výzva je ze dne 5.6.2024 byla žalované zaslána prokazatelně téhož dne, jakož i oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5.6.2024 vyhotovené postupitelem. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě výše uvedených smluv o postoupení pohledávek, obě obsahují v příloze seznam postupovaných pohledávek. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 8 000 Kč, které má soud za prokázané, je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení žalované. Z provedeného dokazování vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované převodem na její bankovní účet částku ve výši 8 000 Kč, žalovaná žalobkyni neuhradila před podáním žaloby ničeho, soud tedy uložil žalované v tomto rozsudku částku ve výši 8 000 Kč žalobkyni vrátit. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalované odeslána 5.6.2024, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 7.6.2024 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 8.6.2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované. Protože žalobkyně v žalobě nežádá více, nežli jistinu poskytnutého úvěru coby bezdůvodné obohacení žalované a dále úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského až od 16.6.2024 do zaplacení, soud žalobě plně vyhověl. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z., díky které svědčí žalobkyni aktivní věcná legitimace ve sporu.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.

7. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř..