42 C 344/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 1 032 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 41,01 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem, doručeným zdejšímu soudu dne 2. 8. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 032 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRaT“), je stanovena povinnost k placení televizního poplatku subjektům v tomto zákoně uvedeným. Měsíční výše televizního poplatku činí částku 135 Kč. Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku v souladu s § 8 odst. 2 ZRaT za 1 televizní přijímač s účinností od 30. 6. 2017. Žalovaná posléze poplatky hradit přestala, přestože byla žalobkyní opakovaně upomínána. Žalobkyně uvedla, že žalované zaslala výzvu k úhradě poplatků za dlužné období od ledna 2024 do července 2024. Televizní poplatek je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně dále požaduje i kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý zákonnou sazbou ročně z dlužných částek jednotlivých měsíčních poplatků za období od prvého dne prodlení žalované do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 1. 8. 2024, v celkové výši 75,25 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, na kterou však žalovaná nereagovala a dlužná částka nebyla ke dni podání žaloby uhrazena.

2. Dne 23. 8. 2024 zaslala žalobkyně zdejšímu soudu částečné zpětvzetí žalobního návrhu, které žalobkyně odůvodnila tím, že při vyhotovení žalobního návrhu došlo k administrativnímu pochybení, když žalobkyně vyčíslila nesprávnou výši požadovaných úroků z prodlení, čímž došlo k přepočtu ve výši 34,24 Kč. V důsledku tohoto pochybení žalobkyně uvedla, že svůj nárok na úhradu kapitalizovaného úroku z prodlení co do částky 34,24 Kč bere zpět a dále trvá na úhradě žalované jistiny spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení, nově ve výši 41,01 Kč, a to od 16. 1. 2023 do 1. 8. 2024. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2024, č. j. EPR 198881/2024-8 bylo řízení částečně co do částky 34,24 Kč zastaveno.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Z výpisu z evidence poplatníka televizních poplatků, přehledu předpisů a plateb a výzvy k úhradě ze dne 26. 4. 2024 učinil soud závěr o skutkovém stavu, který se shoduje se žalobními tvrzeními žalobkyně, tedy že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku za 1 televizní přijímač s účinností od června roku 2017, kdy se zavázala k měsíční úhradě televizního poplatku. Žalovaná svou zákonnou poplatkovou povinnost neplnila nejméně v období od ledna 2024 do července 2024. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě televizního poplatku, když doložila doklad o odeslání výzvy k úhradě. Ke dni podání žaloby však žalovaná ničeho neuhradila.

5. Podle § 3 odst. 4 ZRaT jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo , právnická osoba, (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.Podle § 5 odst. 1 ZRaT poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.Podle § 6 ZRaT měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.Podle § 10 ZRaT nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalované vznikla povinnost k úhradě televizního poplatku, neboť měla přihlášený televizní přijímač, a tudíž byla povinna hradit televizní poplatek v zákonem stanovené výši 135 Kč měsíčně. Svou povinnost však v žalovaném období od ledna 2024 do července 2024 neplnila.

7. S ohledem na shora uvedené porušení zákonné povinnosti žalované rozhodl soud o její povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 032 Kč a vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky bylo rozhodnuto též o povinnosti žalované uhradit žalobkyni úrok z prodlení, o němž soud rozhodnul v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení ke dni 1. 8. 2024 kapitalizovala na částku 41,01 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (viz čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb.), dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 1 032 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby), a to včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 a. t., tedy, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.