42 C 356/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 282 229,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 578 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 58 578 Kč od 4.9.2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 25 dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Žaloba o zaplacení částky 282 229,88Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 223 651,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 60 333,38 Kč od 4.9.2020 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 98 210 Kč od 4.9.2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 282 229,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, tyto peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku, úvěr byl sjednán v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 148 165 Kč (80 000 Kč - jistina a 68 165 Kč - sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobkyni uhrazena v 72 splátkách ve výši 2 058 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Roční úroková sazba úvěru činí 23 % a RPSN činí 37,21 %. Žalovaný se kromě výše uvedeného zavázal uhradit za doplňkové služby, které si ve Smlouvě sjednal: • doplňková inkasní služba – jednotlivé splátky jsou strhávány z účtu žalovaného na základě svolení žalovaného s inkasem • doplňková služba„ PODPORA“ – zahrnuje možnosti odkladu splátek a přerušení splácení úvěru Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.6.2020. Žalobkyně proto zaslala žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20.6.2020, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzvala k úhradě částky ve výši 300 Kč za zaslání první upomínky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5.7.2020, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě částky ve výši 300 Kč za zaslání první upomínky a částky ve výši 500 Kč za zaslání druhé upomínky, navíc upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru a uplatnění sjednané smluvní pokuty. Protože žalovaný nereagoval, žalobkyně zesplatnila úvěr k datu 21.7.2020, po zesplatnění činil dluh žalovaného částku 282 400,64 Kč. Rekapitulace podmínek poskytnutého úvěru a dosud uhrazené splátky žalovaným: jistina úvěru 80 000 Kč počet splátek 72 výše splátky 3 461 Kč počet uhrazených splátek 2, v celkové výši 6 922 Kč celkem uhrazeno z jistiny 1 059,08 Kč celkem uhrazeno z úroků 3 056,61 Kč celkem uhrazeno z inkasní služby 662 Kč celkem uhrazeno z doplňkové služby Podpora 2 144 Kč Dlužná částka: zbylá část jistiny 78 940,92 Kč zbylá část úroků 65 108,50 Kč zbylá část inkasní služby 23 170 Kč (70 splátek po 331 Kč) zbylá část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 16 940 Kč (70 splátek po 242 Kč) Podpora – [anonymizováno] 29 050 Kč (70 splátek po 415 Kč) Podpora – práce 29 050 Kč (70 splátek po 415 Kč) náklady na upomínkování 500 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč byly uhrazeny a zůstávají neuhrazené náklady za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč) smluvní pokuta za prodlení úvěru 156,32 Kč (ust. V. Smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 14,56 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta 39 470 Kč (ust. V. 5.

5. Smlouvy) Inkasní služba vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy Smlouvy, žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem stanovila cenu za výkon inkasní služby, za inkasní službu se žalovaný zavázal uhradit částku 23 832 Kč (72 splátek po 331 Kč). Doplňková služba Podpora vznikla na základě smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora, jakožto nepovinné přílohy Smlouvy, za tuto službu se žalovaný zavázal uhradit částku 77 184 Kč (72 splátek po 1 072 Kč). Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.7.2020. Žalovaný byl tímto zesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3.9.2020. Vzhledem ke všemu výše uvedenému požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky uplatněné v zesplatňovacím dopisu, tj. částku 282 229,88 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru ( 156,32 Kč) a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (14,56 Kč), žalobkyně dále požaduje: a) zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši Kč 118 911,38 zahrnující zbylou část jistiny (78 940,92 Kč), náklady za upomínky (500 Kč) a smluvní pokutu (39 470,46 Kč) od 4.9.2020 do zaplacení, b) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 98 210 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 23 170 Kč jako zbylou část inkasní služby a dlužnou částku 75 040 Kč jako zbylou část doplňkové služby PODPORA, a to vše od 4.9.2020 do zaplacení. Položku - zbylá část úroků ve výši 65 108,50 Kč nárokuje žalobkyně po žalovaném bez příslušenství.

2. Dne 31.12.2020, 8.1.2021 a 11.1.2021 obdržel nadepsaný soud návrh účastníků na schválení soudního smíru (ve všech třech případech doručení se jednalo o návrh totožného znění), v rámci tohoto návrhu žalovaný uznal dluh ze žaloby co do důvodu a co do výše 233 124,88 Kč a zavázal se tento dluh uhradit se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 118 911,38 Kč za dobu od 4.9.2020 do zaplacení ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 25 dne v měsíci, počínaje 25.2.2021, pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť jediné z nich. Žalovaný se zároveň zavázal nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení v částce 36 000 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje 25.2.2020, pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť jediné z nich. Zbytek žalobního nároku žalobkyně nepožaduje a oba účastníci navrhli, aby soud tuto jejich dohodu schválil formou usnesení o schválení soudního smíru. Soud rozhodl o neschválení navrženého soudního smíru, a to usnesením č.j. 42 C 356/2020-13 ze dne 25.1.2021, a to z důvodu, že žalobkyní požadované plnění obsažené v rámci návrhu na schválení soudního smíru je svou výší ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

3. Žalobkyně znovu zopakovala a doplnila svá žalobní tvrzení, a to zejména pokud jde o inkasní službu, službu podpora, způsob uzavření úvěrové smlouvy, posouzení úvěruschopnosti žalovaného, to vše v rámci písemného vyjádření ze dne 3.3.2021, žalobkyně rovněž doložila listiny k prokázání svých tvrzení, které soud blíže specifikuje v odstavci 6. až 13. odůvodnění tohoto rozsudku.

4. Dne 5.3.2021 obdržel nadepsaný soud další návrh účastníků na schválení soudního smíru, v rámci tohoto návrhu žalovaný uznal dluh ze žaloby co do důvodu a co do výše 164 284,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 99 176,15 Kč za dobu od 4.9.2020 do zaplacení spolu s náhradou nákladů řízení v částce 27 000 Kč a zavázal se tento dluh uhradit ve sjednaných splátkách. Zbytek žalobního nároku žalobkyně nepožaduje a oba účastníci navrhli, aby soud tuto jejich dohodu schválil formou usnesení o schválení soudního smíru. Soud rozhodl o neschválení navrženého soudního smíru, a to usnesením č.j. 42 C 356/2020-13 ze dne 25.1.2021, a to z důvodu, že žalobkyní požadované plnění obsažené v rámci návrhu na schválení soudního smíru je svou výší stále ve zjevném rozporu s dobrými mravy.

5. Žalovaný se k žalobě při ústním jednání před soudem, když uvedl, že původně s návrhem žalobkyně na uzavření smíru souhlasil, ale věc přehodnotil a v současné době je toho názoru, že se jedná o lichvu, protiplnění za poskytnutí úvěru je neúměrně vysoké, navíc služby, které žalobkyně nabízela v ceně, poté neposkytla, např. odklad splátek. Byl také problém se žalobkyní komunikovat. Potvrdil, že převzal žalobkyní tvrzenou částku, ale smlouvu považuje za neplatnou. Pokud jde o bezdůvodné obohacení, toto nepopírá, žalobkyně mu poskytla částku 65 500 Kč a z této částky dosud vrátil 6 922 Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma částkami uhradí, požádal o měsíční splátky po 3 000 Kč, neboť celou částku není schopen najednou uhradit. Je zaměstnán, průměrně si měsíčně vydělá kolem 25 000 Kč čistého, z toho hradí pravidelné měsíční výdaje a další spotřebitelské úvěry. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění.

6. Soud provedl ve výše uvedené věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] v rámci které je žalobkyně uvedena coby poskytovatel úvěru a žalovaný coby spotřebitel (dále také jen„ Smlouva“). Smlouva je ve svém závěru bez uvedení data a bez vlastnoručního podpisu smluvních stran, v úvodu Smlouvy je obsažena autorizační doložka, kde je mimo jiné uvedeno datum podpisu [datum] a SMS kód [číslo] Smlouva měla být za žalobkyni uzavřena [jméno] [příjmení], zaměstnancem na základě plné moci. Ze záznamu e-mailové komunikace vedené mezi adresami [email] a [email] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byly zaslány přístupové údaje do jeho klientského účtu, kde se nacházela veškerá smluvní dokumentace k výše uvedenému spotřebitelskému úvěru a dále instrukce ke zřízení inkasa a provedení verifikační platby. Po prostudování smluvní dokumentace měl žalovaný smlouvu v klientském účtu uzavřít a ihned poté zaslat žalobkyni potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby, ihned poté mělo dojít k vyplacení finančních prostředků v souladu se Smlouvou. Žalobkyně předložila listinu nazvanou detail pohybu – bezhotovostní příjem, kterou [právnická osoba] informuje o příjmu na účtu žalobkyně účtu č. [bankovní účet] ve výši 10 Kč ze dne 13.3.2020, a to z účtu č. [bankovní účet] s názvem [příjmení] [jméno], variabilní symbol platby je číslo Smlouvy. Žalobkyně dále doložila Potvrzení o provedené platbě od [právnická osoba], jedná se o potvrzení banky o provedení platby dne 13.3.2020 z účtu žalovaného č. [bankovní účet] ve výši 10 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet]. Žalobkyně dále doložila snímek obrazovky z prostředí internetového bankovnictví obsahující souhlas žalovaného s inkasem s platností od 2.3.2020 s limitem do částky 10 833 Kč s měsíční frekvencí ve prospěch účtu žalobkyně č. [bankovní účet].

7. Z listiny nazvané Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne 13.3.2020 a detailu pohybu – bezhotovostní platby ze dne 13.3.2020 vystaveného společností [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně dne 13.3.2020 převedla z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] bez názvu účtu částku ve výši 23 770 Kč s poznámkou [celé jméno žalovaného] doplatek úvěru, variabilní symbol platby tvoří číslo Smlouvy a dne 13.3.2020 převedla z účtu č. [bankovní účet] na účet [číslo] [bankovní účet] s názvem účtu [právnická osoba] částku ve výši 41 730 Kč, variabilní symbol platby tvoří [číslo]. Z těchto listin soud zjistil, že částka 41 730 Kč nebyla vyplacena k rukám žalovaného, tato částka byla použita k úhradě předešlého dluhu žalovaného u žalobkyně, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] čímž tedy došlo k úhradě tohoto dluhu. K existenci smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalobkyně doložila tuto smlouvu a dále potvrzení o vyplacení úvěru a opakovanou platební instrukci ze dne 24.2.2020 a detail pohybu – bezhotovostní platby ze dne 24.2.2020 vystaveného společností [právnická osoba], ze kterého vyplývá, že žalobkyně dne 24.2.2020 převedla z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] bez názvu účtu částku ve výši 32 000 Kč s poznámkou [celé jméno žalovaného] úvěr, variabilní symbol platby tvoří [číslo]. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 13.3.2020 bez dokladu o odeslání soud zjistil, že obsahem tohoto dopisu je konstatování žalobkyně, že ke dni 13.3.2020 nemá žalovaný vůči žalobkyni žádné dluhy z titulu smlouvy o úvěru [číslo] to po té, co žalobkyně část úvěru poskytnutého žalovanému v souladu se Smlouvou ve výši 41 730 Kč poukázala na svůj vlastní účet za účelem úhrady dluhu žalovaného ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č [číslo]. K existenci Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č [číslo] doložila žalobkyně rovněž výpis ze svého interního počítačového programu obsahující výši úvěru, počet a výši splátek, úrokovou sazbu, RPSN apod.

8. Ke Smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] o 12 článcích je připojeno 7 příloh, a to Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů, Formulář pro standardní informace o spotřebitelské úvěru, Tabulka umořování, Smlouva o inkasní službě, Dotazník k posouzení úvěruschopnosti - bonity spotřebitele, Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, souhlas se zpracováním osobních údajů, které soud provedl k důkazu. V záhlaví smlouvy je označena žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel, a to včetně údaje o čísle bankovního účtu. V článku IV. je obsažen závazek poskytovatele poskytnout spotřebiteli úvěr v částce 80 000 Kč tak, že částka 41 730 Kč bude vyplacena na účet poskytovatele úvěru za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného z titulu Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] částka 23 770 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele uvedený v záhlaví smlouvy do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy a částka 14 500 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. (tyto jsou specifikovány v čl. 4. jako náklady na zaslání smlouvy kurýrem nebo zabezpečenou elektronickou cestou ve výši 360 Kč, náklady na lustrum v 5 registrech v celkové částce 290 Kč, odměna za služby zprostředkovatele úvěru ve výši 3 200 Kč a ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 13 770 Kč) a odečteny od poskytované jistiny. Tento článek rovněž obsahuje závazek spotřebitele splatit celkový poskytnutý úvěr spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 23% a roční procentní sazbou nákladů spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) ve výši 37,21% poskytovateli v rámci 72 měsíčních splátek. Pro případ prodlení spotřebitele se v článku 5 sjednávají finanční nároky ve prospěch poskytovatele: nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením spotřebitele, nárok na úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. Souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Dále jsou v tomto článku ujednány poplatky za výzvy k úhradě zasílané před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným. Upomínky mají mít písemnou formu a prvá je zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá částkou 500 Kč. Pro případ, že nedojde k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Po sedmi přílohách je ke Smlouvě přiložena též žádost o zřízení inkasní služby, žádost o doplňkové služby PODPORA. Obsah těchto žádostí se odráží ve Smlouvě a jejích přílohách č. 1-7, jak jsou popsány výše.

9. V rámci Přílohy č. 4 Smlouvy je popsána Smlouva o inkasní službě, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení inkasní služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Inkasní služba je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 23 832 Kč ve splátkách po 331 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Spotřebitel se zavázal zřídit inkaso ke svému účtu ve prospěch poskytovatele, a to až do limitu 10 383 Kč. Žalobkyně soudu předložila kopii„ screenshotu“, tedy snímek obrazovky z prostředí internetového bankovnictví, které jí pravděpodobně žalovaný poskytl, a ze kterého vyplývá, že žalovaný zřídil povolení k inkasu ve prospěch účtu žalobkyně, a to do částky 10 383 Kč s měsíční frekvencí splatnosti. Doplňková inkasní služba je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

10. V rámci Přílohy č. 6 Smlouvy je popsána Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení této služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Služba PODPORA je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 11 184 Kč ve splátkách po 1 072 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Jedná se o možnost využít tří služeb poskytovaných poskytovatelem, a to možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě závažného [anonymizováno] nebo [anonymizováno] či nezaviněné ztráty zaměstnání. Doplňková služba PODPORA je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

11. V rámci Přílohy č. 5 Smlouvy je vyplněn dotazník k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je zde uvedeno např. nejvyšší dosažené vzdělání, název a adresa zaměstnavatele, výše měsíčního příjmu, vlastnictví nemovitostí, náklady na bydlení, další příjmy a závazky. Závěrem je konstatováno, že spotřebiteli zůstává dostatek finančním prostředků na měsíční splátku, příjmy žalovaného tvoří příjem ze závislé činnost ve výši 28 989 Kč měsíčně, výdaje žalovaného jsou ve výši 21 292 Kč, žalobkyně došla k závěru, že po odečtení výdajů včetně splátky úvěru dle Smlouvy zůstanou žalovanému stále příjmy ve výši 4 236 Kč měsíčně. V rámci měsíčních výdajů žalovaný uvedl u své osoby částku 6 800 Kč, částku 1 200 Kč coby výdaje na manželku, částku 4 000 Kč coby výdaje na děti a 0 Kč coby výdaje na bydlení. K prokázání té skutečnosti, že ze strany poskytovatele úvěru došlo k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, předložila žalobkyně lustraci žalovaného, kterou žalobkyně provedla, a to konkrétně výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z nebankovního registru, kopií platného občanského průkazu a řidičského průkazu, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výplatnicí žalovaného za měsíc 02/ 2020, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z účtu žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného za měsíc leden 2020 činil částku 26 736 Kč, v měsíci únoru 2020 byl žalovanému poskytnut další spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč od společnosti [právnická osoba] a žalovaný hradí měsíční splátky nejméně čtyřech dalších spotřebitelských úvěrů v celkové částce 9 292 Kč, tato skutečnost je uvedena v dotazníku k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně hodnotí soud jako nedostatečné, neboť celkové výdaje žalovaného neobsahují žádné výdaje spojené s bydlením a dále předpokládanou měsíční splátku spotřebitelského úvěru od společnosti [právnická osoba]. Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti však nebyla žalovaným namítnuta.

12. Z listin nazvaných Upomínka č. 1 ze dne 20.6.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne, Upomínka č. 2 ze dne 5.7.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužných splátek. Z listiny nazvané Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21.7.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění celé své pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, a byl současně vyzván k úhradě ve lhůtě 14 dnů.

13. Z dopisu [anonymizováno] k datu 18.11.2019 (ohledně způsobu zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr) a internetového článku ohledně srovnání nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru nelze dovodit žádné konkrétní skutkové okolnosti k projednávanému případu. Pokud jde o Auditní zprávu Institutu aplikovaného práva, z.s. ze dne 14.10.2016, uvádí se zde, že Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA není pojistnou smlouvou, jedná se o další plnění nabízené poskytovatelem klientovi hrazený za pomoci splátkového kalendáře, při porušení splátkového kalendáře je klient povinen uhradit cenu doplňkové služby najednou. Jedná se obvyklé smluvní ujednání. Ze závěru znaleckého posudku z oboru ekonomika ze dne 7.5.2018 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že úroková sazba i RPSN nabízená žalobkyní v rámci spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu a je obdobná jako u dalších bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů. Dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty pozitivní a cenově obvyklé. Sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů řádně. K auditní zprávě a znaleckému posudku soud uvádí, že právní posouzení smluv předkládaných žalobkyní v žalobě a posouzení přiměřenosti sankčních a jiných smluvních ujednání provede soud v rámci své rozhodovací činnosti, stejně tak jako posouzení toho, zda-li žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, v tomto ohledu nelze vycházet z auditní zprávy a znaleckého posudku předloženého žalobkyní. Z representativních podmínek poskytování spotřebitelských úvěru u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů či z certifikátů žalobkyně nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti k projednávané věci.

14. K samotnému procesu uzavírání smluv soud nemá námitek, resp. je toho názoru, že mezi účastníky mohla být smlouva o úvěru a na ní navazující smlouvy způsobem popsaným v žalobě uzavřeny, a to distančně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Soud v rámci tohoto závěru zohlednil zejména tu skutečnost a důkaz k tomu provedený, že na účet žalobkyně byla dne 13.3.2020 zaslána tzv. verifikační platba z účtu označeného jménem žalovaného, která je v souladu s platební instrukcí obsaženou v emailové komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 13.3.2020, a dále tu skutečnost, že žalovaný svolil k inkasu ze svého účtu ve prospěch účtu žalobkyně za účelem hrazení svých závazků. Ke vzniku závazkových vztahů z výše uvedených smluv však z důvodu neplatnosti smluv nedošlo.

15. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Smlouva o inkasní službě a Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, přestože mají relativně samostatný charakter, nemohou samy bez uzavření Smlouvy obstát, jsou tedy se Smlouvou provázané a je třeba tyto smlouvy posuzovat jakožto celek, konec konců doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA jsou též přímo včleněny do článku 7 Smlouvy. Pokud jde o charakter těchto doplňkových smluv, je třeba na ně pohlížet jako na smlouvy nepojmenované dle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z.„ Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“ Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění.

16. Soud přikročil k posuzování jednotlivých žalobkyní uplatněných dílčích nároků, které rekapituluje takto: Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného jakožto součet níže uvedených částek, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 2 splátky, zbývá tedy k úhradě: zbylá část jistiny 78 940,92 Kč zbylá část úroků 65 108,50 Kč – tuto částku nárokuje žalobkyně bez příslušenství zbylá část inkasní služby 23 170 Kč (70 splátek po 331 Kč) zbylá část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 16 940 Kč (70 splátek po 242 Kč) Podpora – nemoc 29 050 Kč (70 splátek po 415 Kč) Podpora – práce 29 050 Kč (70 splátek po 415 Kč) náklady na upomínkování 500 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč byly uhrazeny a zůstávají neuhrazené náklady za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč) smluvní pokuta za prodlení úvěru 156,32 Kč (ust. V. Smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 14,56 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta 39 470 Kč (ust. V. 5.

5. Smlouvy) Z tohoto celkového dluhu žalovaného žalobkyně nenárokuje v rámci žaloby tyto položky: smluvní pokuta za prodlení úvěru 156,32 Kč (ust. V. Smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 14,56 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) Ze žalované jistiny požaduje žalobkyně: -) úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 118 911,38 Kč zahrnující zbylou část jistiny (78 940,92 Kč), náklady za upomínky (500 Kč) a smluvní pokutu (39 470,46 Kč) od [datum] do zaplacení, -) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 98 210 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 23 170 Kč jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku 75 040 Kč jako zbylou část doplňkové služby PODPORA představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby PODPORA, a to vše od 4.2.2021 do zaplacení.

17. Pokud jde o veškeré nároky uplatněné žalobkyní v žalobě a označené v odstavci 16 tohoto rozsudku, tyto vycházejí ze Smlouvy a na ní navazující Smlouvy o inkasní službě a Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA, které soud posuzoval jakožto celek, jak již soud uvedl v odstavci 15 tohoto rozsudku, a které posoudil jako neplatná právní ujednání, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Dle § 580 o.z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Dle § 588 o.z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Žalobkyně tudíž nemá nárok na úhradu v žalobě požadovaných částek, a to z titulu smluv uvedených v žalobě. Za nemravnou soud považuje zejména celkovou žalovanou částku ve výši 282 229,88 Kč s příslušenstvím, která svou výši cca 4 x přesahuje částku, která byla žalovanému prokazatelně vyplacena žalobkyní, tedy částku ve výši 65 500 Kč. Do roční procentní sazby nákladů úvěru uvedené ve Smlouvě není započítán poplatek za inkasní službu a za službu PODPORA, celková výše nákladů spojených se splácením úvěru je tak podstatně vyšší, obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp.zn. 139 ICm 3059/2017 ze dne 2.11.2017. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Soud považuje Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA za neplatná právní ujednání v celém svém rozsahu, oddělitelnost neplatných částí smluv od těch platných proto nebylo nutné posuzovat. K některým jednotlivým nárokům uplatněným žalobkyní v žalobě soud pro úplnost dodává:

18. Pokud jde o úhradu za inkasní služby, Smlouva o zřízení inkasní služby nemá charakter smlouvy o inkasu ve smyslu ustanovení § 2694 o.z.„ Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu.“ Inkasní„ služba“ měla dle smlouvy o jejím zřízení spočívat v tom, že žalovaný ve svém internetovém bankovnictví provede souhlas s inkasem splátek ve prospěch žalobkyně. Uplatnění ceny této služby žalobkyně opírá o náklady, které jí v souvislosti s inkasem jednotlivých částek vznikají, jako jsou jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Celková výše úplaty byla pak mezi stranami sjednána v částce 23 832 Kč (331 Kč za jednu splátku). Je zřejmé, že formou inkasa splátek, které žalobkyni náležely dle úvěrové smlouvy, žalovanému fakticky žádnou službu neposkytovala. Svolením inkasa si žalobkyně byla oprávněna převádět finanční prostředky z účtu žalovaného na svůj účet sama, jde pouze o jeden ze způsobů plnění dluhu, když tento způsob úhrady dluhu je ze strany poskytovatelů služeb běžně preferován za účelem eliminace prodlení s placením ze strany spotřebitelů. Pokud jde o náklady vynaložené s inkasem splátek zmiňované žalobkyní, tyto jsou pravidelně součástí ceny poskytované služby. Je zcela nepřijatelné, aby žalovaný za tyto úkony hradil žalobkyni zvláštní sjednanou odměnu a z tohoto důvodu je tato doplňková smlouva rovněž neplatná ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ – k tomuto viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ve svém rozsudku č.j. 101 VSPH 271/2018-44 ze dne 26.7.2018.

19. Pokud jde o náklady za upomínání v částce 500 Kč, tyto jsou součástí Smlouvy. Je nutno konstatovat, že ačkoliv žalobkyně bezesporu nesla určité náklady s upomínáním žalovaného, tyto náklady byly dle názoru soudu nižší, nežli náklady požadované žalobkyní a upomínky jsou tedy ve smlouvě koncipované převážně jakožto sankční opatření – smluvní pokuta, což je zřejmé i ze skutečnosti, že mají vzestupnou paušální sazbu (1. upomínka 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), ačkoliv je zřejmé, že se náklady žalobkyně na zaslání 1. a 2. upomínky nezměnily. Podle § 122 odst. 1 písm.a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění přitom platí:„ Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.“ 20. Pokud jde o smluvní pokutu ze Smlouvy, žalobkyně dovozuje dluh žalovaného na smluvní pokutě ve výši: - smluvní pokuta za prodlení úvěru 156,32 Kč (ust. V. Smlouvy) -smluvní pokuta ve výši 39 470 Kč (ust. V. Smlouvy) - v souladu s odstavcem 19 tohoto rozsudku je za smluvní pokutu třeba považovat též náklady na upomínky žalovaného Dochází tak ke kumulaci smluvních pokut, které ve svém souhrnu převyšují zákonný limit (50% výše spotřebitelského úvěru, který byl poskytnut ve výši 65 500 Kč) uvedený v ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění:„ Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč“ Ujednání o smluvní pokutě je ve svém souhrnu významně nepřiměřené zajišťované povinnosti a je tedy neplatné rovněž ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ Na tom nic nemění ani skutečnost, že část smluvní pokuty žalobkyně již v žalobě nepožaduje. Výše uvedené částky smluvní pokuty je potřeba poměřovat ve vztahu ke skutečné jistině spotřebitelského úvěru, tedy k částce 65 500 Kč, částka 14 500 Kč nebyla žalovanému vůbec vyplacena a rovnou započtena na údajné náklady žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru.

21. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala výpisem ze svého účtu ze dne 13.3.2020, že ve prospěch žalovaného uhradila částku 65 500 Kč, z toho částku 23 770 Kč k rukám žalovaného na bankovní účet označený jménem žalovaného (číslo účtu žalovaného je zřejmé z verifikační platby provedené dne 13.3.2020 žalovaným) a částku 41 730 Kč k rukám žalobkyně na úhradu předchozího dluhu žalovaného ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (což žalovaný potvrdil provedenou verifikační platbou v souladu s pokyny žalobkyně uvedenými v emailové zprávě ze dne 13.3.2020. Z tvrzení žalobkyně pak vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobkyni na Smlouvu částku ve výši 6 922 Kč, žalovaný tak zůstal bezdůvodně obohacen v částce 58 578 Kč. Žalovaný tuto částku coby své bezdůvodné obohacení při jednání uznal a zavázal se jí uhradit, navrhl možnost splácet tento dluh ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 22. Žalobkyně prokázala, že došlo k zaslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 21.7.2020 včetně podacího archu z téhož dne.

22. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 21.7.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 22. 2020, a tedy nejprve dne 23.7.2020 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 24.7.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně však v žalobě uplatnila nárok na úrok z prodlení od 4.9.2020 a soud se tedy od jejího časového určení neodchýlil. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 58 578 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4.9.2020 do zaplacení. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť se další nároky žalobkyně opírají o Smlouvu a na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA, které soud posoudil jako neplatná právní jednání 23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně méně úspěšná a žalovaný v rámci řízení náklady řízení neuplatnil.

24. O lhůtě k plnění pak soud rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z návrhu žalovaného na plnění ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, zohlednil tak ekonomickou situaci žalovaného, dluh bude přitom splacen v přiměřené lhůtě cca 2 let. Tato možnost byla žalovanému dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalovaném, aby zodpovědným splácením zabránil nástupu tohoto negativního právního následku.