42 C 382/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 155 774 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 155 774 Kč s příslušenství se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku uhradit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 71 776,60 Kč.

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 155 774 Kč s příslušenstvím, a to s níže uvedeným odůvodněním. Žalobce coby osoba samostatně výdělečně činná uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytování služeb ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytovat pro žalovanou obchodně technické činnosti podle dohodnuté specifikace a plánu na uvedení výrobků žalované na trh. Žalobce svým jménem a na svou odpovědnost jednal jménem žalované s cílem uzavření obchodního případu mezi žalovanou a třetí osobou, nebyl však oprávněn za žalovanou daný obchod přímo uzavřít. Žalobce vykonával činnosti pro žalovanou řádně, v souladu s čl. 6 Smlouvy vedl zápis poskytnutých služeb a jeho kopii přikládal k měsíční fakturaci, současně s tímto zapisoval svoji činnost do systému CMR žalované. Žalobce byl oprávněn v souladu s čl. 5 Smlouvy účtovat žalované za svou činnost odměnu, faktury obsahující odměnu žalobce byly vystavovány zpětně za vykonanou činnost v předešlém měsíci. Faktury vystavené za vykonané služby v měsíci lednu 2020, únoru 2020 a březnu 2020 byly ze strany žalované uhrazeny. Faktura za služby odvedené v měsíci dubnu byla uhrazena pouze částečně a faktury za služby odvedené v měsíci květnu 2020 a červnu 2020 žalovaná neuhradila vůbec, celkem tak žalovaná žalobci dluží částku 155 774 Kč. Žalobce zaevidoval dlužné faktury do svého účetnictví a jako podnikatel registrovaný coby plátce daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“) má i tyto dlužné faktury evidovány u příslušného finančního úřadu. Dne 9.6.2020 upozornil žalobce žalovanou, že eviduje dluh na žalované na odměně žalobce, poté dne [datum] odstoupil k datu 30.6.2020 od Smlouvy. Dne 23.6.2020 žalobce písemně vyrozuměl žalovanou, že mu znemožnila přístup do CMR systému, tudíž mu nezbývá, než že si bude sám vést evidenci poskytovaných služeb. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou marně k plnění předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci svého písemného vyjádření ze dne [datum], odmítla žalobou uplatňovaný nárok, poukázala na neplatnost Smlouvy pro její obsahové nedostatky a neurčitost, když zejména předmět Smlouvy je definován neurčitě jako„ činnost k uvedení výrobku žalované na trh a dále jednat s cílem uzavření obchodního případu žalované a třetí strany“. Rovněž jako neurčité uvádí ustanovení čl. 5 Smlouvy týkající se odměny. Dále uvedla, že v důsledku činnosti žalobce nedošlo k uzavření žádného obchodního případu mezi žalovanou a třetí stranou, přes výzvu ze dne 22.6.2020 doručenou žalobci dne 24.6.2020 nedošlo k průkaznému vyúčtování služeb ze strany žalobce s přesným popisem poskytnutých služeb, sporné faktury neobsahovaly povinnou přílohu dle Smlouvy v podobě zápisu poskytnutých služeb. Do dubna 2020 hradila žalovaná faktury vystavované žalobcem na základě omylu, do které byla žalovaná uvedena opakovanými přísliby žalobce, že dojde k uzavření smlouvy na dodávku výrobků žalované a třetí strany. Zároveň tím žalovaná napomáhala řešit finanční tíseň žalobce, o což byla žalobcem požádána. Nyní požaduje žalovaná veškeré tyto vyplacené finanční prostředky po žalobci zpět.

3. Žalobce doplnil svá skutková tvrzení při ústním jednání před soudem dne 16.9.2021 a v rámci písemného vyjádření ze dne 7.10.2021, když uvedl, že: - Žalobce za rok 2020 přiznal příjmy ve výši 787 927,50 Kč žalobce má zákonnou povinnost podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení ke každému 25. dni v měsíci, faktury vystavené v roce 2020, tedy i faktury vystavené dle Smlouvy, hlásil správci daně. Stejně tak musela činit i žalovaná, neboť i ona je plátcem DPH, z čehož dovozuje akceptaci faktur žalovanou. - Uzavření Smlouvy předcházelo předsmluvní jednání mezi žalobcem a jednatelem žalované, návrh připravil žalobce, připomínky jednatele žalované byly zapracovány do návrhu Smlouvy. - Žalobce dle Smlouvy vystupoval jako zprostředkovatel obchodu, měl přivést zájemce k žalované, neměl však udělenou plnou moc pro uzavření konkrétní obchodní smlouvy, pokud smlouva nakonec uzavřena nebyla, nejedná se o pochybení žalobce. Žalobce jednal např. se zástupci obchodních společností [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], vedoucím [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizováno] ČR a dalších dle soudu doloženého seznamu, o čemž podával žalované pravidelné zprávy. Úkolem žalobce bylo provést kompletní analýzu trhu v ČR, SR a Polsku s tím, že jde pouze o sběr informací, vytvoření databáze všech potencionálních zákazníků, kteří budou žalovanou zásobováni informacemi o firemních akcích, výstavách, slevách apod. - Množství uzavřených obchodů nebylo podmínkou nároku na odměnu žalobce, odměna byla sjednána fixní částkou dle článku 5.

3. Smlouvy, pro výplatu odměny byla tedy důležitá existence Smlouvy jako takové, přílohou fakturace byl seznam poskytnutých služeb, které žalobce soudu doloží. - Předmět dle Smlouvy musel být žalované znám, když faktury za činnost odvedenou žalobcem za leden 2020 až březen 2020 byly uhrazeny. - Odměna byla ve Smlouvě sjednána určitě, když čl. 5 Smlouvy je potřeba vykládat v souvislosti s čl. 5 Smlouvy, z těchto dvou ustanovení jasně vyplývá měsíční fakturace, a to v částkách uvedených v čl. 5 Smlouvy.

4. Žalovaná doplnila svá skutková tvrzení při ústním jednání před soudem dne 16.9.2021 a v rámci písemného vyjádření ze dne 26.10.2021, když uvedla, že: - Žalobce při uzavírání Smlouvy zatajil žalované skutečnost, že je na jeho majetek vedeno insolvenční řízení, jinak by k uzavření Smlouvy ze strany žalované nedošlo. - Žalovaná po žalobci požaduje vrácení částky 203 037 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, tedy neoprávněné vyplacené odměny dle Smlouvy, řízení je vedeno pod sp.zn. 9 C 76/2021 u Okresního soudu v Táboře. - Za celou dobu existence Smlouvy žalobce pro žalovanou zajistil uzavření jediného obchodního případu, za který žalovaná utržila částku 16 000 Kč, ve zbytku si fakturoval za služby, které nevykonal. - Žalobce ke sporným fakturám nedoložil žalované do dnešního dne seznam poskytnutých služeb. - Předmětem Smlouvy je provádění obchodnětechnické činnosti ze strany žalobce podle dohodnuté specifikace a plánu na uvedení výrobků žalované na trh, což jsou vágní pojmy bez určení konkrétního plánu, nabízených výrobků a okruhu zájemců. Žalobce neuvedl jediného zákazníka, se kterým skutečně jednal, jak taková jednání probíhala, s jakým výsledkem a ohledně jakého výrobku. Žalobce dle Smlouvy neměl pouze provést analýzu trhu či vytvořit databázi potencionálních kontaktů, měl zajišťovat příležitosti pro žalovanou prodávat její výrobky třetím osobám, z takovéhoto jednání měl pořídit zápis, po takovém jednání žalovaná očekávala objednávku od třetí strany. Žalobcem předložený seznam potencionálních klientů je neuspořádaným seznamem právnických a fyzických osob postrádající jejich bližší identifikaci a kontaktní údaje, nemající žádnou vypovídající hodnotu. - Ustanovení o odměně žalobce uvedené v čl. 5 Smlouvy v částce 63 000 Kč bez DPH je potřeba vykládat dle doslovného znění, tedy že tato odměna byla sjednána za celé období měsíců 1/ 2020 až 3/ 2020 a nikoliv za každý měsíc v rámci tohoto období, totéž platí i o odměně v částce 45 000 Kč bez DPH za období měsíců 4/ 2020 až 12/ 2020. - Skutečnost, že žalobce vystavil za údajné služby sporné faktury a tyto zaevidoval do svého účetnictví a případně z těchto faktur odvedl DPH, je pro účely dokazování nároku žalobce irelevantní, neboť vystavené faktury nejsou v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu dokladem o poskytnutém plnění.

5. Účastníci považují za nesporné, že žalobce pro žalovanou zajistil uzavření obchodního případu, za který žalovaná utržila částku 16 000 Kč.

6. Z listin založených účastníky do spisu a provedených k důkazu soud zjistil níže uvedené skutečnosti. A) Výpisem ze Živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobce je osobou samostatně výdělečně činnou, když mezi jeho zapsaná živnostenská oprávnění patří i zprostředkování obchodu a služeb. V souladu s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č.j.: [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalobce s povoleným oddlužením. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] č.j.: [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Tato skutečnost nemá vliv na oprávnění žalobce iniciovat zahájení tohoto řízení a samostatně v řízení vystupovat, oprávnění jednat před soudem v tomto případě nepřechází na ustanoveného insolvenčního správce – viz např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp.zn. 21 Co 434/2010 ze dne 4.5.2011 -„ Žalovaná neztratila rozhodnutím soudu o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře způsobilost být účastníkem řízení (analogicky např. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 19), ze žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá, že by v řízení, které bylo zahájeno po rozhodnutí soudu o schválení oddlužení, se stával procesním nástupcem dlužníka jeho insolvenčního správce.“ Tato skutečnost rovněž nebránila žalobci uzavřít se žalovanou Smlouvu, insolventní situaci žalobce mohla žalovaná zjistit z Insolvenčního rejstříku, který je veřejně přístupný. B) Mimořádnou zprávou insolvenčního správce o plnění oddlužení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce neplní splátky v rámci oddlužení, za rok 2020 dluží na splátkách na plnění oddlužení částku ve výši 290 404 Kč, za rok 2021 odvedl na splátkách oddlužení jedinou platbu ve výši 5 478 Kč, žalobce v rámci oddlužení požádal dárce, aby přestal poskytovat příspěvek na plnění oddlužení, čímž žalobce zmařil plnění oddlužení alespoň ve výši sjednaného příspěvku od třetí osoby. Tvrzení žalobce o důvodech neplnění splátkového kalendáře jsou dle insolvenčního správce vágní a odporující předložených dokladům, na bankovních účtech vykazuje žalobce peněžní prostředky v částce téměř milion korun, aniž by odůvodnil, proč tyto prostředky nepoužil na oddlužení, insolvenční správce závěrem konstatuje, že pro výše uvedené důvody navrhne zrušení oddlužení, k čemuž však do dnešního dne nedošlo. C) Smlouva o poskytování služeb byla uzavřena mezi účastníky s datem účinnosti od [datum], a to jako smlouva nepojmenovaná v souladu s ustanovením § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ OZ“. Návrh Smlouvy připravil žalobce, do návrhu byly zapracovány připomínky jednatele žalované. Typově lze Smlouvu podřadit pod smlouvu o obchodním zastoupení podle ustanovení § 2483 a násl. OZ. V rámci předmětu plnění v článku II. měl žalobce pro žalovanou vykonávat obchodně technické činnosti dle dohodnuté specifikace a plánu (dohodnutá specifikace a plán netvoří přílohu Smlouvy) na uvedení výrobků klienta na trh, jednat jménem klienta vlastním jménem a na vlastní odpovědnost s cílem uzavření obchodního případu klienta se třetí osobou. Žalobce měl službu vykonávat v ČR, SR a v Polsku, a to od [datum] do 31.12.2020. Za provedené služby si byl žalobce dle článku 5.

2. Smlouvy oprávněn měsíčně fakturovat odměnu, a to vždy za provedené služby v uplynulém měsíci se splatností faktur 7 dnů. Cena za poskytované služby byla stanovena dle článku 5.

3. Smlouvy v částce 63 000 Kč bez DPH, a to za období 01/ 2020 až 03/ 2020 a v částce 45 000 Kč bez DPH za období 04/ 2020 do 12/ 2020. K navýšení měsíční odměny mohlo dojít pouze po dohodě smluvních stran formou dodatku – viz článek 4.

4. Smlouvy. V souladu s článkem 5.

3. Smlouvy měla být žalobci vyplacena záloha 300 000 Kč včetně DPH, dle tvrzení žalobce však k jejímu vyplacení nedošlo a žalovaná toto tvrzení nerozporovala. V souladu s článkem 6.

3. Smlouvy měl žalobce vést zápis poskytnutých služeb a přikládat jeho kopii k měsíční fakturaci. D) Uzavření Smlouvy předcházelo předsmluvní jednání mezi žalobcem a jednatelem žalované, [jméno] [příjmení], které vyústilo k uzavření Smlouvy. Tato skutečnost vyplývá z jejich emailové komunikace ze dne [datum], kde jednatel žalované upravil některá ustanovení Smlouvy a stanovil datum účinnosti Smlouvy od [datum]. K podpisu Smlouvy tedy muselo fakticky dojít až po [datum], nicméně účinnost Smlouvy byla stanovena zpětně ke dni [datum]. Původní návrh Smlouvy přitom počítal s účinností Smlouvy od [datum], odměna v původním návrhu Smlouvy byla vyšší, jednatel žalované ji však snížil. E) Faktury vystavené za poskytnuté služby v měsíci lednu 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 13.2.2020 znějící na částku 20 320 bez DPH), únoru 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 14.3.2020 znějící na částku 63 818 bez DPH) a březnu 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 15.4.2020 znějící na částku 63 000 bez DPH) byly ze strany žalované uhrazeny – viz výpis příchozích peněžních transakcí a výpis z běžného účtu žalobce. Faktura za poskytnuté služby v měsíci dubnu (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 15.5.2020 znějící na částku 59 400 bez DPH) byla uhrazena pouze částečně co do částky 25 000 Kč – viz výpis příchozích peněžních transakcí a výpis z běžného účtu žalobce. Faktury za poskytnuté služby v měsíci květnu 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 7.6.2020 znějící na částku 45 000 bez DPH) a červnu 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 7.7.2020 znějící na částku 45 000 bez DPH) žalovaná neuhradila vůbec– viz výpis příchozích peněžních transakcí a výpis z běžného účtu žalobce. F) Dne 9.6.2020 upozornil žalobce žalovanou, že eviduje dluh žalované na odměně žalovaného v částce 101 324 Kč včetně DPH, po tomto datu oznámil žalované písemným podáním ze dne 12.6.2020 odstoupení od Smlouvy k datu [datum]. Dne 23.6.2020 žalobce písemně vyrozuměl žalovanou, že mu znemožnila přístup do jejího interního systému ke dni 16.6.2020, tudíž mu nezbývá, než že si bude sám vést evidenci poskytovaných služeb. Předžalobní upomínka předložil žalobce z data 8.7.2020, dne 17.8.2020 se na žalovanou obracel již právní zástupce žalobce. G) Žalovaná dopisem ze dne 22.6.2020 vrátila žalobci faktury č. 2020 a 2020 jako neoprávněně vystavené, v době sepisu tohoto dopisu ještě nebyla žalobcem vystavena faktura č. 2020. Žalovaná zároveň vyzvala žalobce k neprodlenému poskytnutí seznamu všech poskytnutých služeb dle Smlouvy. Před podáním žaloby ještě žalovaná dopisem ze dne 3.9.2020 odmítla požadavky žalobce, když důvody jsou shodné, jako v rámci obrany žalované v tomto řízení. H) Ze žaloby ze dne 11.3.2021 o vydání bezdůvodného obohacení v částce 203 037 Kč s příslušenstvím podané žalovanou proti žalobci a z protokolu o jednání v této věci před Okresním soudem v Táboře ze dne 7.9.2021 č.j. 9 c 76/ 2021 vyplývá, že žalovaná veškerá plnění hrazená žalobci dle Smlouvy považuje za bezdůvodné obohacení žalobce, neboť s výjimkou uzavření jediného obchodního případu dne [datum] mezi žalovanou a třetí osobou s fakturovanou částkou 16 000 Kč žalobce pro žalovanou nevykonal žádnou službu dle Smlouvy, za kterou by byl oprávněn si účtovat. Řízení před Okresním soudem v Táboře bylo zahájeno až po tomto řízení a 27.10.2021 došlo k přerušení tohoto řízení. I) Ze zprávy z obchodní cesty u [právnická osoba] a.s. – viz rusky psaná zpráva, jejíž úředně ověřený překlad do českého jazyka žalobce soudu nedoložil, vyplývá (po překladu do českého jazyka provedeném při ústním jednání žalobcem), že skutečnosti uvedené v této zprávě souvisí s fakturou č. 2020, která není v rámci tohoto řízení požadována žalobcem k úhradě. J) Z prezentace různých společností, mimo jiné i žalované v rámci Obchodní komory [anonymizováno] – [anonymizováno] vyplývá, že se jedná o činnost žalobce mimo územní působnost Smlouvy, která za oblast působení žalobce stanovila ČR, SR a Polsko. K) Ze seznamu potenciálních zájemců včetně jeho úředně ověřeného překladu z ruštiny do češtiny vyplývá, že se jedná o seznam subjektů o 167 položkách vytvořený žalobcem, jedná se o právnické a fyzické osoby, subjekty jsou nedostatečně identifikovány (v kolonce„ Firma“), u každého z nich je uvedeno, zda mezi žalobcem a subjektem proběhla schůzka, telefonát či dopis, avšak bez časového určení, ke každému subjektu je uveden krátký komentář (bez specifikace nabízeného výrobku žalované) a v rámci fáze vyjednávání je v převážné většině uvedeno:„ pauza od klienta“, v dalších případech také„ odmítají, vyjednávání, čekáme na výsledek, potřeba se setkat nebo nový kontakt“. Ačkoliv žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl, že se zákazníky jednal pouze elektronicky či s nimi telefonoval, ze seznamu vyplývá, že probíhaly i schůzky.

7. Z účastnického výslechu žalobce vyplynulo, že uzavření Smlouvy předcházelo předsmluvní jednání, žalobce jednal s jednatelem žalované, návrh Smlouvy vytvořený žalobcem byl z podnětu jednatele žalované změněn na konečné znění Smlouvy účinné k datu [datum]. Záloha v částce 300 000 Kč uvedená ve Smlouvě, která měla sloužit na nákup automobilu ke služebním účelům, nebyla žalobci vyplacena, i proto obdržel např. v rámci faktury č. 2020 částku vyšší nežli smluvenou dle Smlouvy, neboť v ní byly hrazeny i náklady na cestu k zákazníkovi. Neměl přímo prodávat zboží, ale reprezentovat žalovanou, provádět analýzu trhu a za tím účelem vstupovat do obchodních jednání za žalovanou, každodenně jednal s případnými obchodními partnery, udržoval kontakt, komunikoval s nimi pouze elektronicky a po telefonu, a to jednak z důvodu epidemiologických a jednat také proto, že v té době mu již žalovaná dlužila na odměně. Žalovaná mu nikdy nevytkla nedostatky v poskytovaných službách, žádnou z faktur žalovaná nevrátila žalobci. Odměna ve Smlouvě byla sjednána měsíčně, fakturace probíhala měsíčně. V [anonymizováno] skutečně prezentoval žalovanou, avšak bylo to nad rámec Smlouvy. Žalobce k seznamu potenciálních partnerů uvedl, že si jej začal vést ve chvíli, kdy mu byl žalovanou zablokován přístup do vnitřní databáze žalované, o zablokování přístupu žalobce žalovanou informoval dopisem ze dne 23.6.2020. Jedná se o seznam obchodních partnerů, se kterými jednal poslední dva a půl měsíce spolupráce se žalovanou, aby měl v ruce alespoň nějaký podklad pro fakturaci. Tento seznam tvořil přílohu faktur č. 2020, 2020 a 2020, tento seznam zaslal žalované do datové schránky vždy spolu s fakturami, seznam také doplňoval v průběhu času, neuvedl ale jak. Zpráva z obchodní cesty u [právnická osoba] a.s. doložená k důkazu se týkala faktury č. 2020.

8. Soud zamítl návrh žalované na provedení listinného důkazu dopisem žalované ze dne 14. 7. 2020. Na rozdíl od dopisu žalované ze dne [datum] včetně dokladu o jeho odeslání žalobci, který soud umožnil žalované předložit i uplynutí lhůty dle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť jím žalovaná vyvrátila skutkové tvrzení uvedené žalobcem při jeho účastnickém výslechu, že žádnou z faktur dle Smlouvy žalovaná žalobci nikdy nevrátila, tento další dopis žalované ze dne 14.7.2020 rovněž doložený po lhůtě dle § 118b odst. 1 o.s.ř. by v řízení nepřinesl žádné nové skutečnosti nad rámec skutečností vyplývajících z dopisu žalované ze dne 22.6.2020. Soud rovněž zamítl návrh žalované na provedení důkazu výslechem jednatele žalované, když důvodem byla nadbytečnost tohoto důkazu, neboť žalované nebyla v řízení uložena povinnost doplnit skutková tvrzení a navrhnout důkazy k jejich prokázání. V souladu s ustanovením § 131 odst. 1 o.s.ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Soud dále zamítl návrh žalobce, aby si soud vyžádal k důkazu přiznání žalované k DPH včetně kontrolních hlášení za celý rok 2020, důkaz by byl při řízení nadbytečný, neboť vystavené faktury (včetně DPH na nich vyměřené) nejsou v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu dokladem o poskytnutém plnění. A konečně soud zamítl také návrh žalobce na provedení výslechu svědků označených v písemném podání žalobce ze dne 13. 12. 2021 a dále svědků nad rámec tohoto výčtu označených v rámci protokolu o ústním jednání ze dne 25. 11. 2021, žalobce neposkytl soudu dostatečná skutková tvrzení, která by měla být těmto důkazními návrhy prokázána. Svědci by tak nahrazovali neúplná žalobní tvrzení.

9. Při hmotněprávním hodnocení vzal soud v potaz níže uvedené právní předpisy: § 574 OZ Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. § 1746 OZ (1) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. (2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. § 2483 OZ (1) Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. (2) Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu. § 2054 odst. 2 OZ (2) Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlulžník uznal i zbytek dluhu.

10. Po provedeném dokazování došel soud k následujícím skutkovým zjištěním, které právně posoudil níže uvedeným způsobem. Mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy o poskytování služeb s datem účinnosti od [datum], a to formálně jako smlouvy nepojmenované (která není jako zvláštní typ smlouvy v občanském zákoníku upravena) v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 OZ. Návrh Smlouvy připravil žalobce, do návrhu byly zapracovány připomínky jednatele žalované. Obsahově lze Smlouvu zařadit pod smlouvu o obchodním zastoupení podle ustanovení § 2483 a násl. OZ, neboť hlavním cílem poskytnuté služby dle článku II. Smlouvy má být uzavření obchodního případu žalované s třetí stranou, a nikoliv provedení analýzy trhu, vytvoření databáze všech potencionálních zákazníků a reprezentace žalované, jak uvedl žalobce ve svém písemném vyjádření ze dne 7.10.2021 a v rámci svého účastnického výslechu, původně však žalobce tvrdil v žalobě, že poskytoval služby s cílem uzavření obchodního případu. Smlouvou o obchodním zastoupení se v souladu s ustanovením § 2483 odst. 1 OZ obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným (bez udělené plné moci) nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet (s udělenou plnou mocí) a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. V projednávaném případě nebyla dle shodných tvrzení účastníků žalobci udělena plná moc, a tak nebyl oprávněn přímo ujednat obchod jménem žalované, byl však oprávněn obstarávat pro žalovanou příležitost k uzavření obchodu. Na rozdíl od žalované, je soud toho názoru, že Smlouva není neurčitá a proto neplatná, byť nelze přehlédnout některé její nedostatky, to podstatné však ze Smlouvy vyplývá, tedy že žalobce měl pro žalovanou vykonávat v období od [datum] do 31.12.2020 na území ČR, SR a Polska služby směřující k uzavírání obchodu žalované se třetí stranou, když předmětem obchodu měly být výrobky žalované, smlouva byla uzavřena písemnou formou. Uzavření Smlouvy předcházelo předsmluvní jednání mezi žalobcem a jednatelem žalované, [jméno] [příjmení], které vyústilo k uzavření Smlouvy. Tato skutečnost vyplývá z výpovědi žalobce a dále z jejich emailové komunikace ze dne [datum], kde jednatel žalované upravil některá ustanovení Smlouvy a stanovil datum účinnosti Smlouvy od [datum]. K podpisu Smlouvy tedy muselo fakticky dojít až po [datum], nicméně účinnost Smlouvy byla stanovena zpětně ke dni [datum]. Původní návrh Smlouvy přitom počítal s účinností Smlouvy od [datum], odměna v původním návrhu Smlouvy byla vyšší, jednatel žalované ji však snížil. Z výše uvedených důvodů tedy soud považuje Smlouvu za platné právní ujednání, jejímu uzavření předcházelo předsmluvní jednání, v rámci kterého si strany sjednaly podstatné náležitosti Smlouvy, i přes některé obsahové nedostatky je potřeba na Smlouvu hledět jako na platné právní jednání. Odměna za provedené služby byla v článku 5 Smlouvy sjednána určitě a srozumitelně, společným výkladem článků 5.2. a 5.

3. Smlouvy došel soud k závěru, že za provedené služby si byl žalobce oprávněn měsíčně fakturovat odměnu, a to vždy za provedené služby v uplynulém měsíci se splatností faktur 7 dnů. Cena za poskytované služby byla stanovena měsíčně v částce 63 000 Kč bez DPH, a to za měsíce leden 2020, únor 2020 a březen 2020 a měsíčně v částce 45 000 Kč bez DPH za měsíce duben 2020, květen 2020, červen 2020, červenec 2020, srpen 2020, září 2020, říjen 2020, listopad 2020 a prosinec 2020. Faktury vystavené za poskytnuté služby v měsíci lednu 2020, únoru 2020 a březnu 2020 byly ze strany žalované uhrazeny a nebyly předmětem sporu. Faktura za poskytnuté služby v měsíci dubnu (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 15.5.2020 znějící na částku 59 400 bez DPH) byla uhrazena pouze částečně co do částky 25 000 Kč. Tato faktura byla v rozporu s článkem 5.

3. Smlouvy vystavena na vyšší částku, tedy na částku 59 400 Kč bez DPH namísto sjednaných 45 000 Kč bez DPH. K navýšení měsíční odměny přitom mohlo dojít pouze po dohodě smluvních stran formou dodatku – viz článek 4.

4. Smlouvy, existence takového dodatku nebyla v řízení prokázána, oprávněnost navýšení fakturované částky o 14 400 Kč bez DPH tedy nelze konstatovat. Z částečné úhrady této faktury co do částky 25 000 Kč nedovozuje soud uznání zbývající fakturované částky žalovanou dle § 2054 dost. 2 OZ, neboť z okolností případu tak nelze usuzovat, když žalovaná dopisem ze dne 22.6.2020 tuto fakturu žalobci vrátila coby neoprávněně vystavenou. Navíc předpokladem institutu uznání dluhu je existence samotného dluhu, v řízení však nebylo prokázáno (viz níže), že dluh na sporných fakturách vůbec vznikl. Faktury za poskytnuté služby v měsíci květnu 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 7.6.2020 znějící na částku 45 000 bez DPH) a červnu 2020 (faktura č. 2020 ze dne [datum] splatná ke dni 7.7.2020 znějící na částku 45 000 bez DPH) žalovaná neuhradila vůbec. Vystavení faktur č. 2020, 2020 a 2020 žalobcem a jejich zaevidování do účetnictví, je pro účely dokazování nároku žalobce irelevantní, neboť vystavené faktury nejsou v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (rozhodnutí NS ze dne 1.2.2011 sp.zn. 28 Cdo 4232/2010) dokladem o poskytnutém plnění ani důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky, v tomto soud dal za pravdu argumentaci žalované. K žádné ze sporných faktur žalobce nedoložil její povinnou přílohu v podobě seznamu poskytnutých služeb. Nesplnil tak podmínku uvedenou v článku 6.

3. Smlouvy, dle které měl žalobce vést zápis poskytnutých služeb a přikládat jeho kopii k měsíční fakturaci. Na rozdíl od žalobce, soud není toho názoru, že k fakturaci měsíčních odměn dle Smlouvy opravňovala žalobce již pouhá existence Smlouvy, odměnu lze dle Smlouvy požadovat pouze za skutečně vykonané služby, seznam vykonaných služeb tvoří povinnou přílohu faktury, aby tak měla žalovaná možnost kontroly, kolik a za jaké služby platí. Je sice pravdou, že měsíční odměna byla sjednána ve Smlouvě fixní částkou nepodléhající výkyvům co do množství odvedených služeb v tom kterém měsíci, v řízení však bylo prokázáno, že až na jedinou výjimku neobstaral žalovaný od ledna 2020 žalované žádnou příležitost k uzavření obchodu, když přitom právě za obstarávání těchto příležitostí k uzavření obchodu měl žalobce dle Smlouvy pobírat odměnu. Nárok na odměnu vyčíslenou na fakturách č. 2020, 2020 a 2020 tedy žalobci nevznikl, neboť žalobce v řízení neprokázal, že by služby pro žalovanou vykonal a k fakturaci doložil jejich soupis. Žalobce v průběhu řízení měnil skutková tvrzení, když v žalobě nejprve uvedl, že žalované poskytoval služby s cílem uzavření obchodního případu žalované se třetí stranou, ve svém písemném vyjádření ze dne 7.10.2021 a v rámci účastnického výslechu pak uvedl, že služby poskytoval s cílem provedení analýzy trhu, vytvoření databáze všech potencionálních zákazníků a reprezentace žalované. V rámci prvního jednání před soudem žalobce uvedl, že zápis poskytnutých služeb tvoří přílohu měsíční fakturace odměn, tento zápis doloží do dalšího jednání. Namísto zápisu poskytnutých služeb doložil žalobce seznam potenciální obchodních partnerů, o kterém v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že právě tento seznam tvořil přílohu fakturace a zaslal jej do datové schránky žalované, nespecifikoval však, jakým způsobem seznam upravoval, když jej opakovaně přikládal k fakturám, coby důkaz své měsíční činnosti. Ze seznamu potenciální obchodních partnerů není soudu zřejmé, jaké služby a kdy žalobce pro žalovanou vykonal, s kým za žalovanou jednal s cílem uzavření obchodního případu, žalobce ani neprokázal, že by seznam do datové schránky žalované zaslal. Žalobce navíc uvedl, že seznam potenciálních obchodních partnerů začal vyhotovovat až v okamžiku, kdy mu žalovaná zamezila v přístupu do jejího interního systému (kam původně zaznamenával seznam vykonaných služeb). Jelikož bylo v řízení prokázáno, že k zamezení přístupu žalobce do interního systému žalované došlo dne 16.6.2020, je tedy evidentní, že seznam potenciálních obchodních partnerů mohl vznikat až po tomto datu, když ale dle jiného (vzájemně si odporujícího) tvrzení žalobce ten samý seznam již existoval a tvořil přílohu faktur [číslo] vystavené dne [datum], [číslo] vystavené dne [datum] a [číslo] vystavené dne [datum]. Ačkoliv žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl, že se zákazníky jednal pouze elektronicky či s nimi telefonoval, ze seznamu vyplývá, že probíhaly i schůzky. Ani dalšími důkazy žalobce soud nepřesvědčil o tom, že z jeho strany došlo k vykonání služeb pro žalovanou, když v řízení byly předloženy důkazy, které se s projednávanou problematikou nesouvisí (viz zpráva z obchodní cesty, za kterou žalobce vystavil fakturu [číslo] viz prezentace žalované v [anonymizováno] – mimo působnost Smlouvy). Účastníci sice prohlásili za nesporné, že v důsledku jednání žalobce byla uzavřena jediná obchodní smlouva na prodej výrobku žalované se třetí osobou, za kterou žalovaná utržila dne 18.5.2020 částku 16 000 Kč. Tato skutečnost se tedy mohla s ohledem na zpětné vystavování faktur za služby vykonané žalobcem promítnout do faktury [číslo] vystavené dne [datum], v řízení však nelze dovodit, jaká odměna by z utržené částky žalobci náležela, navíc žalobce u této faktury, jako i u faktur [číslo] [číslo] neprokázal doložení povinné přílohy faktur- seznamu poskytnutých služeb. V souladu s článkem 5.

3. Smlouvy měla být žalobci vyplacena záloha 300 000 Kč včetně DPH, dle tvrzení žalobce však k jejímu vyplacení nedošlo a žalovaná toto tvrzení nerozporovala. Soudu tedy nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť žalobci se nepodařilo prokázat tvrzené skutečnosti, že služby sjednané dle Smlouvy pro žalovanou vykonal a řádně je žalované v rámci fakturace doložil.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 71 776,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 155 774 Kč sestávající z částky 7 340 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis písemného vyjádření ze dne 18.1.2021 a 26.1.0 2021, účast u ústního jednání před soudem dne 16.9.2021, 25.11.2021 (přes dvě hodiny, tedy dva úkony) a dne 6.1.2022 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 839,50 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 9. 2021 náhrada 1 904,80 Kč za 150 ujetých km v částce 904,80 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 11. 2021 náhrada 1 904,80 Kč za 150 ujetých km v částce 904,80 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 1. 2022 náhrada 2 029,90 Kč za 150 ujetých km v částce 1 029,90 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 319,50 Kč ve výši 12 457,10 Kč.