42 C 39/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená datum narození žalované bytem adresa žalované pro 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 13. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského z této částky od 13.4.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, cestovala prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to autobusem – linkou , číslo, , a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Požadovaná částka je tak tvořena dlužným jízdným ve výši 30 Kč a přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, včetně informací pro cestující, smluvní přepravní podmínky, tarif pražské integrované dopravy a předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Záznam o provedené přepravní kontrole obsahuje podpis žalované. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě.

4. Z výše uvedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná byla dne , datum, v 8.45 hod. zkontrolována v , město, v prostředku městské hromadné dopravy v autobusu linky č. , číslo, a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaný na místě neuhradila. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala opak.

5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Použitím prostředku veřejné hromadné dopravy provozovaném žalobkyní byla mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím uzavřena smlouva o přepravě osoby podle výše uvedeného ustanovení o.z., na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit jízdné. S ohledem na to, že žalovaná použila dopravní prostředek - autobus, řídí se tento vztah zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná použila k přepravě dopravní prostředek, avšak nezaplatila stanovené jízdné, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, když porušila povinnost plynoucí z stanovení § 18a odst. 2 písm.c) zákona o silniční dopravě - na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Žalovaná má tedy podle výše uvedeného právního předpisu povinnost zaplatit jízdné dle tarifu pražské integrované dopravy a přirážku k jízdnému, která je ve smluvních přepravních podmínkách stanovena v částce 1 500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Dle tarifu žalobkyně je žalovaná povinna uhradit i jízdné ve výši 30 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výše je v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení dnem následujícím po dni provedení přepravní kontroly. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.

7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.