42 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t.č. ulice a číslo , PSČ obec žaloba o zaplacení 18 349,99 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 18 349,99 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 14 781,99 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 632,71 Kč od 4.2.2021 [anonymizováno 13 slov] [částka] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova]. II. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [částka], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 18 349,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 K, úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen. Smlouva byla sjednána elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši Kč 9 260 (Kč 5 000 jistina a Kč 4 260 - sjednané úroky) a měla být žalovaým uhrazena v 72 splátkách ve výši 129 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční roční úroková sazba činí 23 % a RPSN činí 38,9 %. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkovou služby„ PODPORA“, její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě PODPORA. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkovou služby„ Inkasní služba“, její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě Inkasní služba. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.11.2020. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému dvě upomínky úhrady dlužného plnění, ve druhé upomínce dluhu žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru a uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. K zesplatnění celého úvěru došlo dne 21.12.2020, v rámci zesplatnění žalobkyně nárokuje tyto částky a provedla rekapitulaci historie splácení: jistina úvěru 5 000 Kč počet splátek 72 výše splátky 2016 Kč Počet uhrazených splátek 2, v celkové výši 432 Kč Celkem uhrazeno z jistiny 66,19 Kč Celkem uhrazeno z úroků 191,04 Kč Celkem uhrazeno z inkasní služby 40 Kč celkem uhrazeno z doplňkové služby Podpora 134 Kč přeplatek 10 Kč Zbývající část jistiny 4 933,81 Kč Zbývající část úroků 4 069,28 Kč Zbývající část inkasní služby 1 400 Kč (70 splátek po 20 Kč) zbylá část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 1 050 Kč (70 splátek po 15 Kč) Podpora – nemoc 1 820 Kč (70 splátek po 26 Kč) Podpora – práce 1 820 Kč (70 splátek po 26 Kč) náklady na upomínkování 800 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč a náklady za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč) smluvní pokuta za prodlení úvěru 24,34 Kč (ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 0,80 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 2 466,90 Kč. Jde – li o zbývající část doplňkové služby Podpora, tj. 4 690 Kč (70 splátek po 67 Kč), tak žalobkyně uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část této služby zesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o zřízení doplňkové služby Podpora. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla tato doplňková služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy zesplatněn, došlo k zesplatnění zbývající části této doplňkové služby. Jde – li o zbývající část inkasní služby, tj. Kč 1 400 (70 splátek po 20 Kč), tak žalobkyně uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část inkasní služby zesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o inkasní službě. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy zesplatněn, došlo k zesplatnění zbývající části inkasní služby. Žalobkyně v žalobě provedla výčet jednorázových nákladů, které byly zohledněny v celkové ceně inkasní služby. Jde – li o smluvní pokutu, částka 2 466,90 Kč představuje zákonný nárok žalobkyně v podobě poloviny nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.12.2020 s vyzvou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 4.2.2021. Žalovaný dluh ve lhůtě dle předžalobní výzvy neuhradil, žalobkyně proto požaduje po žalovaném uhrazení: -) dlužné jistiny ve výši 18 349,99 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (24,34 Kč) a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (0,80 Kč), zohledňuje i platbu žalovaného ve výši 10 Kč -) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 8 200,71 Kč zahrnující zbylou část jistiny (4 933,81 Kč), náklady za upomínky (800 Kč) a smluvní pokutu (2 466,90 Kč) od 4.2.2021 do zaplacení, -) smluvních úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 6 090 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 1 400 Kč jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku 4 690 Kč jako zbylou část doplňkové služby PODPORA představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby PODPORA, a to vše od 4.2.2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně znovu zopakovala a doplnila svá žalobní tvrzení, a to zejména pokud jde o inkasní službu, službu podpora, způsob uzavření úvěrové smlouvy, posouzení úvěruschopnosti žalovaného, to vše v rámci písemného vyjádření ze dne 1.2.2021, žalobkyně rovněž doložila listiny k prokázání svých tvrzení, které soud blíže specifikuje v odstavci 4. až 11. odůvodnění tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění.

4. Soud provedl ve výše uvedené věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo], v rámci které je žalobkyně uvedena coby poskytovatel úvěru a žalovaný coby spotřebitel (dále také jen„ Smlouva“). Smlouva je ve svém závěru bez uvedení data a bez vlastnoručního podpisu smluvních stran, v úvodu Smlouvy je obsažena autorizační doložka, kde je mimo jiné uvedeno datum podpisu [datum] a SMS kód [číslo] Smlouva měla být za žalobkyni uzavřena [jméno] [příjmení], zaměstnancem na základě plné moci. Ze záznamu e-mailové komunikace vedené mezi adresami [email] a [email] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byly zaslány přístupové údaje do jeho klientského účtu, kde se nacházela veškerá smluvní dokumentace k výše uvedenému spotřebitelskému úvěru a dále instrukce ke zřízení inkasa a provedení verifikační platby. Po prostudování smluvní dokumentace měl žalovaný smlouvu v klientském účtu uzavřít a ihned poté zaslat žalobkyni potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby, ihned poté mělo dojít k vyplacení finančních prostředků v souladu se Smlouvou. Žalobkyně předložila listinu nazvanou detail pohybu – bezhotovostní příjem, kterou [právnická osoba] informuje o příjmu na účtu žalobkyně ve výši 10 Kč ze dne 20.8.2020, a to z účtu č. [bankovní účet] s názvem [jméno] [příjmení], variabilní symbol platby je číslo Smlouvy. Žalobkyně dále doložila snímek obrazovky z prostředí internetového bankovnictví obsahující souhlas žalovaného s inkasem s platností od 20.8.2020 s limitem do částky 1 296 Kč s měsíční frekvencí.

5. Z listiny nazvané potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne [datum] a detailu pohybu – bezhotovostní platby ze dne [datum] vystaveného společností [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] převedla z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] bez názvu účtu částku ve výši 4 000 Kč s poznámkou [příjmení] úvěr, variabilní symbol platby tvoří číslo Smlouvy.

6. Ke Smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] o 12 článcích je připojeno 7 příloh, a to Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů, Formulář pro standardní informace o spotřebitelské úvěru, Tabulka umořování, Smlouva o inkasní službě, Dotazník k posouzení úvěruschopnosti - bonity spotřebitele, Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, souhlas se zpracováním osobních údajů, které soud provedl k důkazu. V záhlaví smlouvy je označena žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel, a to včetně údaje o čísle bankovního účtu. V článku IV. je obsažen závazek poskytovatele poskytnout spotřebiteli úvěr v částce 5 000 Kč tak, že částka 4 000 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele uvedený v záhlaví smlouvy do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy a částka 1 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. (tyto jsou specifikovány v čl. 4 jako náklady na zaslání smlouvy kurýrem nebo zabezpečenou elektronickou cestou ve výši 360 Kč, náklady na lustrum v 5 registrech v celkové částce 290 Kč, odměna za služby zprostředkovatele úvěru ve výši 200 Kč a ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 270 Kč) a odečteny od poskytované jistiny. Tento článek rovněž obsahuje závazek spotřebitele splatit celkový poskytnutý úvěr spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 23% a roční procentní sazbou nákladů spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) ve výši 38,90% poskytovateli v rámci 72 měsíčních splátek. Pro případ prodlení spotřebitele se v článku 5 sjednávají finanční nároky ve prospěch poskytovatele: nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením spotřebitele, nárok na úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. Souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Dále jsou v tomto článku ujednány poplatky za výzvy k úhradě zasílané před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným. Upomínky mají mít písemnou formu a prvá je zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá částkou 500 Kč. Pro případ, že nedojde k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Po sedmi přílohách je ke Smlouvě přiložena též žádost o zřízení inkasní služby, žádost o doplňkové služby PODPORA. Obsah těchto žádostí se odráží ve Smlouvě a jejích přílohách č. 1-7, jak jsou popsány výše.

7. V rámci Přílohy č. 4 Smlouvy je popsána Smlouva o inkasní službě, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení inkasní služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Inkasní služba je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 1 440 Kč ve splátkách po 20 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Spotřebitel se zavázal zřídit inkaso ke svému účtu ve prospěch poskytovatele, a to až do limitu 1 296 Kč. Žalobkyně soudu předložila kopii„ screenshotu“, tedy snímek obrazovky z prostředí internetového bankovnictví, které jí pravděpodobně žalovaný poskytl, a ze kterého vyplývá, že žalovaný zřídil povolení k inkasu ve prospěch účtu žalobkyně, a to do částky 1 296 Kč s měsíční frekvencí splatnosti. Doplňková inkasní služba je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

8. V rámci Přílohy č. 6 Smlouvy je popsána Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení této služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Služba PODPORA je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 4 824 Kč ve splátkách po 67 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Jedná se o možnost využít tří služeb poskytovaných poskytovatelem, a to možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě závažného onemocnění nebo hospitalizace či nezaviněné ztráty zaměstnání. Doplňková služba PODPORA je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

9. V rámci Přílohy č. 5 Smlouvy je vyplněn dotazník k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je zde uvedeno např. nejvyšší dosažené vzdělání, název a adresa zaměstnavatele, výše měsíčního příjmu, vlastnictví nemovitostí, náklady na bydlení, další příjmy a závazky. Závěrem je konstatováno, že spotřebiteli zůstává dostatek finančním prostředků na měsíční splátku, příjmy žalovaného –důchodce tvoří příjem ze závislé činnost ve výši 12 236 Kč měsíčně, výdaje žalovaného jsou ve výši 8 800 Kč, žalobkyně došla k závěru, že po odečtení výdajů zůstávají žalovanému příjmy celkem ve výši 10 020 Kč, což je evidentně chybně provedený výpočet. K prokázání té skutečnosti, že ze strany poskytovatele úvěru došlo k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, předložila žalobkyně lustraci žalovaného, kterou žalobkyně provedla, a to konkrétně výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z nebankovního registru, kopií platného občanského průkazu a rodného listu, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z účtu žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného ve výši [částka] uvedený v dotazníku je dávka ČSSZ ve formě [anonymizováno] důchodu [anonymizováno] stupně, žalovaný hradí další spotřebitelský úvěr, a to [právnická osoba] [anonymizováno], a.s., tato skutečnost není uvedena v dotazníku k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně hodnotí soud jako nedostatečné, neboť výčet závazků žalovaného neodráží skutečnost. Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti však nebyla žalovaným namítnuta.

10. Z listin nazvaných upomínka 1 ze dne 20. 11.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne, upomínka 2 ze dne 5.12.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužných splátek. Z listiny nazvané zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21.12.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění celé své pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, a byl současně vyzvána k úhradě ve lhůtě 14 dnů.

11. Z dopisu ČNB k datu 18.11.2019 (ohledně způsobu zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr) a internetového článku ohledně srovnání nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru nelze dovodit žádné konkrétní skutkové okolnosti k projednávanému případu. Pokud jde o Auditní zprávu Institutu aplikovaného práva, z.s. ze dne 14.10.2016, uvádí se zde, že Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA není pojistnou smlouvou, jedná se o další plnění nabízené poskytovatelem klientovi hrazený za pomoci splátkového kalendáře, při porušení splátkového kalendáře je klient povinen uhradit cenu doplňkové služby najednou. Jedná se obvyklé smluvní ujednání. Ze závěru znaleckého posudku z oboru ekonomika ze dne 7.5.2018 znalce Ing. Romana Pátka vyplývá, že úroková sazba i RPSN nabízená žalobkyní v rámci spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu a je obdobná jako u dalších bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů. Dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty pozitivní a cenově obvyklé. Sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů řádně. K auditní zprávě a znaleckému posudku soud uvádí, že právní posouzení smluv předkládaných žalobkyní v žalobě a posouzení přiměřenosti sankčních a jiných smluvních ujednání provede soud v rámci své rozhodovací činnosti, stejně tak jako posouzení toho, zda-li žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, v tomto ohledu nelze vycházet z auditní zprávy a znaleckého posudku předloženého žalobkyní. Z representativních podmínek poskytování spotřebitelských úvěru u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů či z certifikátů žalobkyně nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti k projednávané věci.

12. K samotnému procesu uzavírání smluv soud nemá námitek, resp. je toho názoru, že mezi účastníky mohla být smlouva o úvěru a na ní navazující smlouvy způsobem popsaným v žalobě uzavřeny, a to distančně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Soud v rámci tohoto závěru zohlednil zejména tu skutečnost a důkaz k tomu provedený, že na účet žalobkyně byla dne 20.8.2020 zaslána tzv. verifikační platba z účtu označeného jménem žalovaného, která je v souladu s platební instrukcí obsaženou v emailové komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 20.8.2020, a dále tu skutečnost, že žalovaný svolil k inkasu ze svého účtu ve prospěch účtu žalobkyně za účelem hrazení svých závazků. Ke vzniku závazkových vztahů z výše uvedených smluv však z důvodu neplatnosti smluv nedošlo.

13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Smlouva o inkasní službě a Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, přestože mají relativně samostatný charakter, nemohou samy bez uzavření Smlouvy obstát, jsou tedy se Smlouvou provázané a je třeba tyto smlouvy posuzovat jakožto celek, konec konců doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA jsou též přímo včleněny do článku 7 Smlouvy. Pokud jde o charakter těchto doplňkových smluv, je třeba na ně pohlížet jako na smlouvy nepojmenované dle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z.„ Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“ Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění.

14. Soud přikročil k posuzování jednotlivých žalobkyní uplatněných dílčích nároků, které rekapituluje takto: Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného jakožto součet níže uvedených částek, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 2 splátky, zbývá tedy k úhradě: Zbývající část jistiny 4 933,81 Kč Zbývající část úroků 4 069,28 Kč Zbývající část inkasní služby 1 400 Kč (70 splátek po 20 Kč) zbylá část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 1 050 Kč (70 splátek po 15 Kč) Podpora – nemoc 1 820 Kč (70 splátek po 26 Kč) Podpora – práce 1 820 Kč (70 splátek po 26 Kč) náklady na upomínkování 800 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč a náklady za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč) smluvní pokuta za prodlení úvěru 24,34 Kč (ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 0,80 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 2 466,90 Kč. Z tohoto celkového dluhu žalovaného žalobkyně nenárokuje v rámci žaloby tyto položky: smluvní pokuta za prodlení úvěru 24,34 Kč (ust. V. Smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 0,80 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) a zohledňuje platbu žalovaného ve výši 10 Kč. Ze žalované jistiny požaduje žalobkyně: -) úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 8 200,71 Kč zahrnující zbylou část jistiny (4 933,81 Kč), náklady za upomínky (800 Kč) a smluvní pokutu (2 466,90 Kč) od 4.2.2021 do zaplacení, -) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 6 090 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 1 400 Kč jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku 4 690 Kč jako zbylou část doplňkové služby PODPORA představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby PODPORA, a to vše od 4.2.2021 do zaplacení.

15. Pokud jde o veškeré nároky uplatněné žalobkyní v žalobě a označené v odstavci 14 tohoto rozsudku, tyto vycházejí ze Smlouvy a na ní navazující Smlouvy o inkasní službě a Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA, které soud posuzoval jakožto celek, jak již soud uvedl v odstavci 13 tohoto rozsudku, a které posoudil jako neplatná právní ujednání, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Dle § 580 o.z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Dle § 588 o.z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Žalobkyně tudíž nemá nárok na úhradu v žalobě požadovaných částek, a to z titulu smluv uvedených v žalobě. Za nemravnou soud považuje zejména celkovou žalovanou částku ve výši 18 349,99 Kč s příslušenstvím, která svou výši cca 4 x přesahuje částku, která byla žalovanému prokazatelně vyplacena žalobkyní, tedy částku ve výši 4 000 Kč. Do roční procentní sazby nákladů úvěru uvedené ve Smlouvě není započítán poplatek za inkasní službu a za službu PODPORA, celková výše nákladů spojených se splácením úvěru je tak podstatně vyšší, obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp.zn. 139 ICm 3059/2017 ze dne 2.11.2017. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Soud považuje Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA za neplatná právní ujednání v celém svém rozsahu, oddělitelnost neplatných částí smluv od těch platných proto nebylo nutné posuzovat. K některým jednotlivým nárokům uplatněným žalobkyní v žalobě soud pro úplnost dodává:

16. Pokud jde o úhradu za inkasní služby, Smlouva o zřízení inkasní služby nemá charakter smlouvy o inkasu ve smyslu ustanovení § 2694 o.z.„ Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu.“ Inkasní„ služba“ měla dle smlouvy o jejím zřízení spočívat v tom, že žalovaný ve svém internetovém bankovnictví provede souhlas s inkasem splátek ve prospěch žalobkyně. Uplatnění ceny této služby žalobkyně opírá o náklady, které jí v souvislosti s inkasem jednotlivých částek vznikají, jako jsou jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Celková výše úplaty byla pak mezi stranami sjednána v částce 1 440 Kč (20 Kč za jednu splátku). Je zřejmé, že formou inkasa splátek, které žalobkyni náležely dle úvěrové smlouvy, žalovanému fakticky žádnou službu neposkytovala. Svolením inkasa si žalobkyně byla oprávněna převádět finanční prostředky z účtu žalovaného na svůj účet sama, jde pouze o jeden ze způsobů plnění dluhu, když tento způsob úhrady dluhu je ze strany poskytovatelů služeb běžně preferován za účelem eliminace prodlení s placením ze strany spotřebitelů. Pokud jde o náklady vynaložené s inkasem splátek zmiňované žalobkyní, tyto jsou pravidelně součástí ceny poskytované služby. Je zcela nepřijatelné, aby žalovaný za tyto úkony hradil žalobkyni zvláštní sjednanou odměnu a z tohoto důvodu je tato doplňková smlouva rovněž neplatná ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ – k tomuto viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ve svém rozsudku č.j. 101 VSPH 271/2018-44 ze dne 26.7.2018.

17. Pokud jde o náklady za upomínání v částce 800 Kč, tyto jsou součástí Smlouvy. Je nutno konstatovat, že ačkoliv žalobkyně bezesporu nesla určité náklady s upomínáním žalovaného, tyto náklady byly dle názoru soudu nižší, nežli náklady požadované žalobkyní a upomínky jsou tedy ve smlouvě koncipované převážně jakožto sankční opatření – smluvní pokuta, což je zřejmé i ze skutečnosti, že mají vzestupnou paušální sazbu (1. upomínka 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), ačkoliv je zřejmé, že se náklady žalobkyně na zaslání 1. a 2. upomínky nezměnily. Podle § 122 odst. 1 písm.a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění přitom platí:„ Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.“ 18. Pokud jde o smluvní pokutu ze Smlouvy, žalobkyně dovozuje dluh žalovaného na smluvní pokutě ve výši: - smluvní pokuta za prodlení úvěru 24,34 Kč (ust. V. Smlouvy) -smluvní pokuta ve výši 2 466,90 Kč (ust. V. Smlouvy) - v souladu s odstavcem 17 tohoto rozsudku je za smluvní pokutu třeba považovat též náklady na upomínky žalovaného Dochází tak ke kumulaci smluvních pokut, které ve svém souhrnu převyšují zákonný limit (50% výše spotřebitelského úvěru) uvedený v ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění:„ Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč“ Ujednání o smluvní pokutě je ve svém souhrnu významně nepřiměřené zajišťované povinnosti a je tedy neplatné rovněž ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ Na tom nic nemění ani skutečnost, že část smluvní pokuty (ve výši 24,34 Kč) žalobkyně již v žalobě nepožaduje, v rámci předžalobní výzvy však tuto částku 24,34 Kč uplatnila, byť ji nesprávně označila jako smluvní úrok. Výše uvedené částky smluvní pokuty je potřeba poměřovat ve vztahu k jistině spotřebitelského úvěru, tedy k částce 4 000 Kč.

19. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala výpisem ze svého účtu ze dne 21.8.2020, že k rukám žalovaného uhradila částku 4 000 Kč, (číslo účtu žalovaného je zřejmé z verifikační platby provedené dne 20.8.2020 žalovaným). Z tvrzení žalobkyně pak vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobkyni dvě splátky v celkové výši 432 Kč, žalovaný tak zůstal bezdůvodně obohacen v částce 3 568 Kč. Žalovaný byl po celou dobu zcela pasivní, žádnou z výše uvedených skutečností nevyvrátil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán a žalobkyně prokázala, že i před podáním žaloby byl žalovaný několikrát písemně upomínán k platbě svého dluhu. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo právě žalovanému bez právního důvodu, a žalovaný sám neuplatnil proti žalobě žádné námitky. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení, když se žalovanému dostalo od žalobkyně plnění bez právního důvodu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 20. Žalobkyně rovněž prokázala, že došlo k zaslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 21.12.2020 včetně podacího archu z téhož dne.

21. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 21.12.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 22.12.2020, a tedy nejprve dne 23.12.2020 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 24.12.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně však v žalobě uplatnila nárok na úrok z prodlení od 4.2.2021 a soud se tedy od jejího časového určení neodchýlil. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 568 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4.2.2021 do zaplacení. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť se další nároky žalobkyně opírají o Smlouvu a na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA, které soud posoudil jako neplatná právní jednání 22. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně méně úspěšná a žalovaný v rámci řízení zůstal v naprosté pasivitě a žádné náklady řízení tedy neuplatnil.

23. Ke splnění všech uložených povinností pak soud žalovanému stanovil na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu v délce tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal žádný důvod pro stanovení pariční lhůty delší.