42 C 407/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 32 673,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 670 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 670 Kč od 4.11.2020 do zaplacení, a to vše v rámci pravidelných měsíčních splátek po 1 200 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Žaloba o zaplacení částky 32 673,64 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 29 003,64 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 157,23 Kč od 4.11.2020 do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 10 912 Kč od 4.11.2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 32 673,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 K, úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen. Smlouva byla sjednána elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši Kč 18 521 (Kč 10 000 jistina a Kč 8 521 - sjednané úroky) a měla být žalovanou uhrazena v 72 splátkách ve výši 257 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční roční úroková sazba činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,64 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkovou služby„ PODPORA“, její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě PODPORA. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkovou služby„ Inkasní služba“, její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě Inkasní služba. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.8.2020. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované dvě upomínky úhrady dlužného plnění, ve druhé upomínce dluhu žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru a uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. K zesplatnění celého úvěru došlo dne 21.9.2020, v rámci zesplatnění žalobkyně nárokuje tyto částky a provedla rekapitulaci historie splácení: jistina úvěru 10 000 Kč počet splátek 72 výše splátky 433 Kč Počet uhrazených splátek 10, v celkové výši 4 330 Kč Celkem uhrazeno z jistiny 715,18 Kč Celkem uhrazeno z úroků 1 857,13 Kč Celkem uhrazeno z inkasní služby 420 Kč celkem uhrazeno z doplňkové služby Podpora 1 340 Kč přeplatek 229,10 Kč Zbývající část jistiny 9 284,82 Kč Zbývající část úroků 6 663,51 Kč Zbývající část inkasní služby 2 604 Kč (62 splátek po Kč 42) zbylá část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 1 860 Kč (62 splátek po Kč 30) Podpora – nemoc 3 224 Kč (62 splátek po Kč 52) Podpora – práce 3 224 Kč (62 splátek po Kč 52) náklady na upomínkování 1 900 Kč (náklady za upomínku č. 1 ve výši Kč 300 a náklady za upomínku č. 2 ve výši Kč 500 plus náklady za předchozí upomínky – upomínky č. 1 ze dne 20.3.2020 a ze dne 20.1.2020 á Kč 300 a upomínku č. 2 ze dne 5.2.2020 ve výši Kč 500) smluvní pokuta za prodlení úvěru 506,04 Kč (ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 2,73 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 4 642,41 Kč. Smluvní strany sjednaly, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, je Spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané Doplňkové služby PODPORA. Smluvní strany sjednaly, že úhradou dosud neuhrazené části Doplňkové služby PODPORA v plné výši Spotřebitel uhradí Poskytovateli (žalobci) škodu způsobenou porušením této smlouvy Spotřebitelem. S takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany tímto shodně souhlasí. Jde – li o zbývající část inkasní služby, tj. Kč 2 604 (62 splátek po Kč 42), tak žalobkyně uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část inkasní služby zesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o inkasní službě. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy zesplatněn, došlo k zesplatnění zbývající části inkasní služby. Žalobkyně v žalobě provedla výčet jednorázových nákladů, které byly zohledněny v celkové ceně inkasní služby. Jde – li o smluvní pokutu, částka 4 642,41 Kč představuje zákonný nárok žalobkyně v podobě poloviny nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalované odeslán dne 21.9.2020 s vyzvou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3.11.2020.

2. Žalobkyně znovu zopakovala a doplnila svá žalobní tvrzení, a to zejména pokud jde o inkasní službu, službu podpora, způsob uzavření úvěrové smlouvy, posouzení úvěruschopnosti žalované, to vše v rámci písemného vyjádření ze dne 14.1.2021, žalobkyně rovněž doložila listiny k prokázání svých tvrzení, které soud blíže specifikuje v odstavci 4. až 11. odůvodnění tohoto rozsudku.

3. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Žalovaná v rámci ústního jednání před soudem potvrdila, že od žalobkyně obdržela na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 8 000 Kč, ze které již splatila částku 4 330 Kč Smlouvu o úvěru považuje za neplatnou pro neúměrně vysoké úroky a poplatky vážící se k úvěru, navrhla žalobu zamítnout s výjimkou částky 3 670 Kč, kterou je připravena žalobkyni ve splátkách uhradit.

4. Soud provedl ve výše uvedené věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo], v rámci které je žalobkyně uvedena coby poskytovatel úvěru a žalovaná coby spotřebitel (dále také jen„ Smlouva“). Smlouva je ve svém závěru bez uvedení data a bez vlastnoručního podpisu smluvních stran, v úvodu Smlouvy je obsažena autorizační doložka, kde je mimo jiné uvedeno datum podpisu [datum] a SMS kód [číslo] Smlouva měla být za žalobkyni uzavřena [jméno] [příjmení], zaměstnancem na základě plné moci. Ze záznamu e-mailové komunikace vedené mezi adresami [email] ([jméno] [anonymizováno] jednala za žalobkyni dle sdělení žalobkyně na základě žalobkyní udělené plné moci) a [email] ze dne [datum] vyplývá, že žalované byly zaslány přístupové údaje do jejího klientského účtu, kde se nacházela veškerá smluvní dokumentace k výše uvedenému spotřebitelskému úvěru a dále instrukce ke zřízení inkasa a provedení verifikační platby. Po prostudování smluvní dokumentace měla žalovaná smlouvu v klientském účtu uzavřít a ihned poté zaslat žalobkyni potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby, ihned poté mělo dojít k vyplacení finančních prostředků v souladu se Smlouvou. Žalobkyně předložila listinu nazvanou detail pohybu – bezhotovostní příjem, kterou [právnická osoba] informuje o příjmu na účtu žalobkyně ve výši 10 Kč ze dne 2.7.2019, a to z účtu č. [bankovní účet], variabilní symbol platby je číslo Smlouvy. Žalobkyně dále doložila snímek obrazovky z prostředí internetového bankovnictví obsahující souhlas žalované s inkasem s platností od 2.7.2019 do 15.6.2024 s limitem do částky 1 743 Kč s měsíční frekvencí.

5. Z listiny nazvané potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne [datum] a detailu pohybu – bezhotovostní platby ze dne [datum] vystaveného společností [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] převedla z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] bez názvu účtu částku ve výši 8 000 Kč s poznámkou CFIG úvěr, variabilní symbol platby tvoří číslo Smlouvy.

6. Ke Smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] o 12 článcích je připojeno 7 příloh, a to Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů, Formulář pro standardní informace o spotřebitelské úvěru, Tabulka umoření, Smlouva o inkasní službě, Dotazník k posouzení úvěruschopnosti - bonity spotřebitele, Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, souhlas se zpracováním osobních údajů, které soud provedl k důkazu. V záhlaví smlouvy je označena žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako spotřebitel, a to včetně údaje o čísle bankovního účtu. V článku IV. je obsažen závazek poskytovatele poskytnout spotřebiteli úvěr v částce 10 000 Kč tak, že částka 8 000 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele uvedený v záhlaví smlouvy do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy a částka 2 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. a odečteny od poskytované jistiny. Tento článek rovněž obsahuje závazek spotřebitele splatit celkový poskytnutý úvěr spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 23% a roční procentní sazbou nákladů spotřebitelského úvěru (dále také jen„ RPSN“) ve výši 38,64% poskytovateli v rámci 72 měsíčních splátek po 257 Kč. Pro případ prodlení spotřebitele se v článku 5 sjednávají finanční nároky ve prospěch poskytovatele: nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením spotřebitele, nárok na úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. Souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Dále jsou v tomto článku ujednány poplatky za upomínky, a to jako výzvy k úhradě zasílané před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným. Upomínky mají mít písemnou formu a prvá je zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá částkou 500 Kč. Pro případ, že nedojde k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Po sedmi přílohách je ke Smlouvě přiložena též žádost o zřízení inkasní služby, žádost o doplňkové služby PODPORA a žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru jako takového. Obsah těchto žádostí se odráží ve Smlouvě a jejích přílohách č. 1-7, jak jsou popsány výše.

7. V rámci Přílohy č. 4 Smlouvy je popsána Smlouva o inkasní službě, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení inkasní služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Inkasní služba je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 3 024 ve splátkách po 42 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Spotřebitel se zavázal zřídit inkaso ke svému účtu ve prospěch poskytovatele, a to až do limitu 1 732 Kč. Žalobkyně soudu předložila kopii„ screenshotu“, tedy snímek obrazovky z prostředí internetového bankovnictví, které jí pravděpodobně žalovaná poskytla, a ze kterých vyplývá, že žalovaná zřídila povolení k inkasu ve prospěch účtu žalobkyně, a to do částky 1 743 Kč s měsíční frekvencí splatnosti. Doplňková inkasní služba je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

8. V rámci Přílohy č. 6 Smlouvy je popsána Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, u níž je výslovně uvedeno, že se jedná o doplňkovou službu na žádost spotřebitele, tedy nikoliv o povinnou složku smlouvy o úvěru, nezapočítává se do RPSN. Jejím obsahem je žádost spotřebitele o zřízení této služby ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Služba PODPORA je hrazená nepovinná služba, za kterou se spotřebitel zavazuje zaplatit částku 9 648 Kč ve splátkách po 134 Kč měsíčně splatných spolu se splátkami poskytnutého úvěru. Jedná se o možnost využít tří služeb poskytovaných poskytovatelem, a to možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě závažného onemocnění nebo hospitalizace či nezaviněné ztráty zaměstnání. Doplňková služba PODPORA je též přímo včleněna do článku 7 Smlouvy.

9. V rámci Přílohy č. 5 Smlouvy je vyplněn dotazník k posouzení úvěruschopnosti žalované, je zde uvedeno např. nejvyšší dosažené vzdělání, název a adresa zaměstnavatele, výše měsíčního příjmu, vlastnictví nemovitostí, náklady na bydlení, další příjmy a závazky. Závěrem je konstatováno, že spotřebiteli zůstává dostatek finančním prostředků na měsíční splátku, nejsou zde uvedeny další pravidelné závazky žalované, náklady žalované jsou ve výši 3 800 Kč, náklady na manžela 1 200 Kč, náklady na bydlení 2 000 Kč, měsíční příjmy žalované jsou celkem 13 582 Kč a náklady celkem 7 000 Kč. K prokázání té skutečnosti, že ze strany poskytovatele úvěru došlo k prokázání úvěruschopnosti žalované, předložila žalobkyně lustraci žalované, kterou žalobkyně provedla, a to konkrétně výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z nebankovního registru, kopií platného občanského průkazu a řidičského průkazu, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalované, výplatním lístkem, výpisem z účtu žalované. Z lustrace výše uvedené vyplývá, že čistý měsíční příjem žalované ve výši [částka] uvedený v dotazníku je za odpracovaný měsíc [anonymizováno] 2019.

10. Z listin nazvaných upomínka č. 1 ze dne 20.1.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne, upomínka č. 1 ze dne 20.3.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne, upomínka č. 2 ze dne 5.2.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla upomínána o úhradu dlužných splátek. Po těchto upomínkách žalovaná dále hradila měsíční splátky. Z listin nazvaných upomínka č. 1 ze dne 20.8.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne, upomínka č. 2 ze dne 5.9.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dlužných splátek. Z listiny nazvané zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21.9.2020 a příslušného poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalované bylo sděleno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění celé své pohledávky za žalovanou plynoucí ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, a byla současně vyzvána k úhradě ve lhůtě do 3.11.2020.

11. Z dopisu ČNB k datu 18.11.2019 (ohledně způsobu zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr) a internetového článku ohledně srovnání nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru nelze dovodit žádné konkrétní skutkové okolnosti k projednávanému případu. Pokud jde o Auditní zprávu Institutu aplikovaného práva, z.s. ze dne 14.10.2016, uvádí se zde, že Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA není pojistnou smlouvou, jedná se o další plnění nabízené poskytovatelem klientovi hrazený za pomoci splátkového kalendáře, při porušení splátkového kalendáře je klient povinen uhradit cenu doplňkové služby najednou. Jedná se obvyklé smluvní ujednání. Ze závěru znaleckého posudku z oboru ekonomika ze dne 7.5.2018 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že úroková sazba i RPSN nabízená žalobkyní v rámci spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu a je obdobná jako u dalších bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů. Dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty pozitivní a cenově obvyklé. Sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů řádně. K auditní zprávě a znaleckému posudku soud uvádí, že právní posouzení smluv předkládaných žalobkyní v žalobě a posouzení přiměřenosti sankčních a jiných smluvních ujednání provede soud v rámci své rozhodovací činnosti, stejně tak jako posouzení toho, zda-li žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, v tomto ohledu nelze vycházet z auditní zprávy a znaleckého posudku předloženého žalobkyní. Z representativních podmínek poskytování spotřebitelských úvěru u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů či z certifikátů žalobkyně nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti k projednávané věci.

12. K samotnému procesu uzavírání smluv soud nemá námitek, resp. je toho názoru, že mezi účastníky mohla být smlouva o úvěru a na ní navazující smlouvy způsobem popsaným v žalobě uzavřeny, a to distančně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Soud v rámci tohoto závěru zohlednil zejména tu skutečnost a důkaz k tomu provedený, že na účet žalobkyně byla dne [datum] zaslána tzv. verifikační platba z účtu žalované – viz výpis z účtu žalované založený žalobkyní k důkazu, a která je v souladu s platební instrukcí obsaženou v emailové komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum], a dále tu skutečnost, že žalovaná svolila k inkasu ze svého účtu ve prospěch účtu žalobkyně za účelem hrazení svých závazků. Ke vzniku závazkových vztahů z výše uvedených smluv však z důvodu neplatnosti smluv nedošlo.

13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle o.z. Smlouva o inkasní službě a Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, přestože mají relativně samostatný charakter, nemohou samy bez uzavření Smlouvy obstát, jsou tedy se Smlouvou provázané a je třeba tyto smlouvy posuzovat jakožto celek, konec konců doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA jsou též přímo včleněny do článku 7 Smlouvy. Pokud jde o charakter těchto doplňkových smluv, je třeba na ně pohlížet jako na smlouvy nepojmenované dle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z.„ Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“ Soud dále vyšel u ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění.

14. Soud přikročil k posuzování jednotlivých žalobkyní uplatněných dílčích nároků, které rekapituluje takto: Žalobkyně vyčíslila dluh žalované jakožto součet níže uvedených částek: jistina úvěru 10 000 Kč žalovaná na svůj dluh na splátkách uhradila částku 4 330 Kč zbývající část jistiny 9 284,82 Kč zbývající část úroků 6 663,51 Kč zbývající část inkasní služby 2 604 Kč (62 splátek po 42 Kč) zbývající část doplňkové služby PODPORA Podpora – odklad 1 860 Kč (62 splátek po 30 Kč) Podpora – nemoc 3 224 Kč (62 splátek po 52 Kč) Podpora – práce 3 224 Kč (62 splátek po 52 Kč) náklady na upomínkování 1 900 Kč - náklady za celkem 5 upomínek, z toho dvě upomínky po 500 Kč a tři upomínky po 300 Kč. smluvní pokuta za prodlení úvěru 506,04 Kč (ust. V. smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 2,73 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) smluvní pokuta ve výši 4 642,41 Kč (ust. V. Smlouvy) Z tohoto celkového dluhu žalované žalobkyně nenárokuje v rámci žaloby tyto položky: smluvní pokuta za prodlení úvěru 506,04 Kč (ust. V. Smlouvy) smluvní úroky za prodlení inkasní služby 2,73 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby) a zohledňuje platbu žalované ve výši 729,10 Kč. Ze žalované jistiny požaduje žalobkyně: a) úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 15827,23 Kč zahrnující zbylou část jistiny (9 284,82 Kč), náklady za upomínky (1 900 Kč) a smluvní pokutu (4 642,41 Kč) od 4.11.2020 do zaplacení, b) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 10 912 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 2 604 Kč jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku 8 308 Kč jako zbylou část doplňkové služby PODPORA představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby PODPORA, a to vše od 4.11.2020 do zaplacení.

15. Pokud jde o veškeré nároky uplatněné žalobkyní v žalobě a označené v odstavci 14 tohoto rozsudku, tyto vycházejí ze Smlouvy a na ní navazující Smlouvy o inkasní službě a Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA, které soud posuzoval jakožto celek, jak již soud uvedl v odstavci 13 tohoto rozsudku, a které posoudil jako neplatná právní ujednání, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Dle § 580 o.z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Dle § 588 o.z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Žalobkyně tudíž nemá nárok na úhradu v žalobě požadovaných částek, a to z titulu smluv uvedených v žalobě. Za nemravnou soud považuje zejména celkovou žalovanou částku ve výši 32 673,64 Kč s příslušenstvím, která je čtyřnásobkem částky, která byla žalované prokazatelně vyplacena žalobkyní, tedy částky ve výši 8 000 Kč. Do roční procentní sazby nákladů úvěru uvedené ve Smlouvě není započítán poplatek za inkasní službu a za službu PODPORA, celková výše nákladů spojených se splácením úvěru je tak podstatně vyšší, obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp.zn. 139 ICm 3059/2017 ze dne 2.11.2017. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Soud považuje Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA za neplatná právní ujednání v celém svém rozsahu, oddělitelnost neplatných částí smluv od těch platných proto nebylo nutné posuzovat. K některým jednotlivým nárokům uplatněným žalobkyní v žalobě soud pro úplnost dodává:

16. Pokud jde o úhradu za inkasní služby, Smlouva o zřízení inkasní služby nemá charakter smlouvy o inkasu ve smyslu ustanovení § 2694 o.z.„ Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu.“ Inkasní„ služba“ měla dle smlouvy o jejím zřízení spočívat v tom, že žalovaná ve svém internetovém bankovnictví provede souhlas s inkasem splátek ve prospěch žalobkyně. Uplatnění ceny této služby žalobkyně opírá o náklady, které jí v souvislosti s inkasem jednotlivých částek vznikají, jako jsou jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Celková výše úplaty byla pak mezi stranami sjednána v částce 3 024 Kč (42 Kč za jednu splátku). Je zřejmé, že formou inkasa splátek, které žalobkyni náležely dle úvěrové smlouvy, žalované fakticky žádnou službu neposkytovala. Svolením inkasa si žalobkyně byla oprávněna převádět finanční prostředky z účtu žalované na svůj účet sama, jde pouze o jeden ze způsobů plnění dluhu, když tento způsob úhrady dluhu je ze strany poskytovatelů služeb běžně preferován za účelem eliminace prodlení s placením ze strany spotřebitelů. Pokud jde o náklady vynaložené s inkasem splátek zmiňované žalobkyní, tyto jsou pravidelně součástí ceny poskytované služby. Je zcela nepřijatelné, aby žalovaná za tyto úkony hradila žalobkyni zvláštní sjednanou odměnu a z tohoto důvodu je tato doplňková smlouva rovněž neplatná ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ – k tomuto viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ve svém rozsudku č.j. 101 VSPH 271/2018-44 ze dne 26.7.2018.

17. Pokud jde o náklady za upomínání v částce 1 900 Kč, tyto jsou součástí Smlouvy. Je nutno konstatovat, že ačkoliv žalobkyně bezesporu nesla určité náklady s upomínáním žalované, tyto náklady byly dle názoru soudu nižší, nežli náklady požadované žalobkyní a upomínky jsou tedy ve smlouvě koncipované převážně jakožto sankční opatření – smluvní pokuta, což je zřejmé i ze skutečnosti, že mají vzestupnou paušální sazbu (1. upomínka 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), ačkoliv je zřejmé, že se náklady žalobkyně na zaslání 1. a 2. upomínky nezměnily. Podle § 122 odst. 1 písm.a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění přitom platí:„ Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.“ 18. Pokud jde o smluvní pokutu ze Smlouvy, žalobkyně dovozuje dluh žalované na smluvní pokutě ve výši: - smluvní pokuta za prodlení úvěru 506,04 Kč (ust. V. Smlouvy) -smluvní pokuta ve výši 4 642,41 Kč (ust. V. Smlouvy) - v souladu s odstavcem 17 tohoto rozsudku je za smluvní pokutu třeba považovat též náklady na upomínky žalované Dochází tak ke kumulaci smluvních pokut, které ve svém souhrnu převyšují zákonný limit (50% výše spotřebitelského úvěru) uvedený v ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění:„ Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč“ Ujednání o smluvní pokutě je ve svém souhrnu významně nepřiměřené zajišťované povinnosti a je tedy neplatné rovněž ve smyslu ustanovení § 1813 o.z.,„ Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“ Na tom nic nemění ani skutečnost, že část smluvní pokuty (ve výši 506,04 Kč) žalobkyně již v žalobě nepožaduje, v rámci předžalobní výzvy však tuto částku 506,04 Kč uplatnila, byť ji nesprávně označila jako smluvní úrok.

19. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala výpisem ze svého účtu, že ve prospěch žalované uhradila částku 8 000 Kč. Z tvrzení účastníků pak vyplynulo, že žalovaná před podáním žaloby uhradila žalobkyni částku 4 330 Kč, žalovaná tak zůstala bezdůvodně obohacena na úkor žalobkyně v částce 3 670 Kč. Žalovaná tuto skutečnost před soudem potvrdila. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že v částce 3 670 Kč se jedná o plnění, kterého se dostalo žalované bez právního důvodu, když Smlouvu a na ní navazující doplňkové smlouvy soud posoudil jakožto neplatná právní ujednání, soud tedy na tuto částku aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 20. Žalobkyně rovněž prokázala, že došlo k zaslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 21.9.2020 včetně podacího archu z téhož dne.

21. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 21.9.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalované dorazit nejprve dne 22.9.2020, a tedy nejprve dne 23.9.2020 měla žalovaná plnit. Proto má ode dne následujícího (od 24.9.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně však v žalobě uplatnila nárok na úrok z prodlení od [datum] a soud se tedy od jejího časového určení neodchýlil. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 670 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4.11.2020 do zaplacení. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť se další nároky žalobkyně opírají o Smlouvu a na ní navazující Smlouvu o inkasní službě a Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA, které soud posoudil jako neplatná právní jednání 22. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně méně úspěšná a žalovaná v rámci řízení žádné náklady řízení neuplatnila.

23. O lhůtě k plnění pak rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách, a to s ohledem na její osobní a majetkové poměry, ke kterým žalovaná uvedla, že je samoživitelkou, pečuje o dvě nezletilé děti, ze svého příjmu hradí nájemné a energie ve výši cca 10 500 Kč, dále podporuje svou [role v řízení] v rámci oddlužení, dále hradí dvě probíhající [anonymizováno] a dluh u [obec] [anonymizována dvě slova] a rovněž splácí dva [anonymizováno] úvěry v částce cca 7 000 – 8 000 Kč měsíčně. Soud tedy stanovil splatnost dluhu v měsíčních splátkách po 1 200 Kč. Tato možnost byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránila nástupu tohoto negativního právního následku.