42 C 415/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto postupitel, a [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., [IČO], jakožto postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k postoupení pohledávky za žalovanou. Následně [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., jakožto postupitel, uzavřela dne [datum] s žalobkyní, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k opětovnému postoupení pohledávky za žalovanou. Obchodní společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku v částce 8 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 17.5.2018. K uzavření Smlouvy o zápůjčce došlo elektronicky, prostředky komunikace na dálku. Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla při registraci na internetových stránkách žalobce. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 17.5.2018 zápůjčku ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaná nereagovala ani na výzvy k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částka ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožaduje. Vedle částky ve výši 8 000 Kč žalobkyně požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“.

3. Soud provedl k důkazu níže uvedené listiny předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) s podpisem původního věřitele, namísto podpisu žalované je zde uvedeno prohlášení o provedení podpisu žalované prostřednictvím blíže nespecifikovaného elektronického kódu, kteroužto žalobkyně považuje dle žaloby za smlouvu o zápůjčce, samotná Smlouva však obsahuje odkaz na zákonné ustanovení upravující smlouvu o úvěru – tedy § 2 395 a násl. zákona č. 89/2014 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o.z.“). V rámci této listiny je uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalované, číslo běžného účtu žalované, telefonní číslo žalované, emailová adresa a adresa pobytu žalované a číslo občanského průkazu žalované. [právnická osoba] se ve Smlouvě zavazuje poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností 28 dnů od poskytnutí úvěru, úroková sazba činí 36% ročně, roční procentní sazba nákladů poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 4 543,98%, celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 2 517 Kč. Dále soud k důkazu provedl další listiny mající osvědčit proces uzavření Smlouvy, a to Individuální podmínky smlouvy o půjčce – Dodatek k Všeobecným obchodním podmínkám smlouvy o půjčce s kódem [anonymizováno] (listina bez podpisu žalované) obsahující oproti Smlouvě vyšší poplatek za poskytnutí úvěru, a to v částce 2 737,93 Kč, dále Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], Vysvětlení předsmluvních informací, Souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji klienta, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Poučení spotřebitele včetně práva na odstoupení od smlouvy a včetně vzoru formuláře pro odstoupení a konečně také listinu obsahující údaje o posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Na výše uvedených listinách je namísto podpisu žalované uvedeno prohlášení o provedení podpisu žalované prostřednictvím blíže nespecifikovaného elektronického kódu, případně zde podpis žalované absentuje bez jakéhokoliv odkazu na elektronický kód. Žalobkyně dále k důkazu předložila Potvrzení o provedené platbě vydané [právnická osoba], s.r.o. Z potvrzení o provedené platbě soud dovodil, že z bankovního účtu obchodní společnosti [právnická osoba] byla dne 1.3.2018 poukázána částka ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků. Datum bezhotovostního převodu 1.3.2018 se neshoduje s žalobními tvrzeními žalobkyně, když podle žalobkyně mělo k bezhotovostnímu převodu dojít dne 19.4.2018. Z výše uvedených důvodů tvrzené poskytnutí částky 8 000 Kč žalované od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno. 0ttat Předžalobní výzva je ze dne 7.5.2020, a to s dokladem o odeslání této výzvy žalované ze dne 21.5.2020 /03 Soud dále k důkazu provedl listiny k osvědčení aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení, a to Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne [datum] s dokladem o odeslání žalované ze dne 3.6.2019. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] je příloha tvořící seznam postupovaných pohledávek, tuto přílohu však žalobkyně k důkazu pouze označila, avšak soudu nepředložila. Shodně pak žalobkyně v žalobě sice uvedla, že nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a žalobkyní je příloha tvořící seznam postupovaných pohledávek, tuto přílohu však žalobkyně k důkazu pouze označila, avšak soudu nepředložila. Oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne 30.5.2019 je sepsáno společností [právnická osoba], jakožto postupitelem pohledávky za žalovanou, a informuje žalovanou, že tato společnost postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Toto oznámení se tedy zcela rozchází se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě a tedy s tím, že pohledávka za žalovanou měla být postoupena dvakrát, není pravdou, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

4. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Z výše uvedených smluv o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v přílohách smluv o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást každé ze smluv o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen. Je pravdou, že žalobkyně předložila Oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne [datum], toto oznámení se však rozchází se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě a tedy s tím, že pohledávka za žalovanou měla být postoupena dvakrát, není pravdou, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Absenci příloh smluv o postoupení pohledávek nemůže v tomto případě nahradit oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (jak v obecné rovině popisuje Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9.12.2009), aby se tak stalo, žalobkyně by soudu musela předložit oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem žalované po každém postoupení pohledávky zvlášť respektujíce osobu postupitele a osobu postupníka té které smlouvy o postoupení pohledávek, a to včetně dokladů o odeslání oznámení žalované, takový důkaz však žalobkyně soudu nedoložila. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, žalobkyně neprokázala postoupení žádné pohledávky společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] na žalobkyni (ať už by byla pohledávka právně posouzena jako nárok z titulu smlouvy o zápůjčce/úvěru či nárok z titulu bezdůvodného obohacení) a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ Nad rámec uvedeného závěru soud uvádí, že žaloba by byla neúspěšná i v případě, že by postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno, neboť žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě platné smlouvy o zápůjčce podle § 2 390 a násl. o.z. mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy, jak popsala ve své žalobě. Smlouva ve své listinné podobě neobsahuje podpis žalované a uzavření smlouvy o zápůjčce distanční formou za použití prostředků elektronické komunikace se žalobkyni nepodařilo prokázat, když k tomuto způsobu uzavření smlouvy nenavrhla soudu jediný důkaz. Ze žádného dalšího tvrzení žalobkyně a z následně provedených důkazů pak nebylo možno dovodit, že by žalovaná projevila právně relevantním způsobem vůli být smlouvou o zápůjčce popsanou v žalobě vázána. Obecně vzato uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetu je možné, nicméně v takovém případě musí být všechny kroky vedoucí k uzavření smlouvy skutkově zcela přesně vymezeny a důkazně podloženy. Soud nemá za prokázané ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč dne 19.4.2018 na bankovní účet žalované, jak žalobkyně uvedla žalobě. Z Potvrzení o provedené platbě vydané [právnická osoba], s.r.o. soud dovodil, že z bankovního účtu obchodní společnosti [právnická osoba] byla dne 1.3.2018 poukázána částka ve výši 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků. Datum bezhotovostního převodu 1.3.2018 se neshoduje s žalobními tvrzeními žalobkyně, když podle žalobkyně mělo k bezhotovostnímu převodu dojít dne 19.4.2018. Z výše uvedených důvodů tvrzené poskytnutí částky 8 000 Kč žalované od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno.

5. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byla v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.