Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

42 C 415/2020

č. j. 42 C 415/2020-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-28 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSO:2021:42.C.415.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově zamítl žalobu o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím, protože žalobkyně neprokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a následné postoupení pohledávky. Soud se opřel o § 1879 a § 1887 občanského zákoníku, podle nichž je postoupení pohledávky podmíněno předložením příloh smluv, které žalobkyně nepředložila. Dále soud nenašel důkaz o poskytnutí zápůjčky v uvedené výši a v uvedeném termínu. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, obchodní společnost právnická osoba, IČO, jakožto postupitel, a právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO, jakožto postupník, uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k postoupení pohledávky za žalovanou. Následně právnická osoba anonymizováno s.r.o., jakožto postupitel, uzavřela dne datum s žalobkyní, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k opětovnému postoupení pohledávky za žalovanou. Obchodní společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku v částce 8 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 17.5.2018. K uzavření Smlouvy o zápůjčce došlo elektronicky, prostředky komunikace na dálku. Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalované dne datum zápůjčku ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla při registraci na internetových stránkách žalobce. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 17.5.2018 zápůjčku ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaná nereagovala ani na výzvy k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částka ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožaduje. Vedle částky ve výši 8 000 Kč žalobkyně požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“.

3. Soud provedl k důkazu níže uvedené listiny předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno ze dne datum (dále jen„ Smlouva“) s podpisem původního věřitele, namísto podpisu žalované je zde uvedeno prohlášení o provedení podpisu žalované prostřednictvím blíže nespecifikovaného elektronického kódu, kteroužto žalobkyně považuje dle žaloby za smlouvu o zápůjčce, samotná Smlouva však obsahuje odkaz na zákonné ustanovení upravující smlouvu o úvěru – tedy § 2 395 a násl. zákona č. 89/2014 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o.z.“). V rámci této listiny je uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalované, číslo běžného účtu žalované, telefonní číslo žalované, emailová adresa a adresa pobytu žalované a číslo občanského průkazu žalované. právnická osoba se ve Smlouvě zavazuje poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností 28 dnů od poskytnutí úvěru, úroková sazba činí 36% ročně, roční procentní sazba nákladů poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 4 543,98%, celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 2 517 Kč. Dále soud k důkazu provedl další listiny mající osvědčit proces uzavření Smlouvy, a to Individuální podmínky smlouvy o půjčce – Dodatek k Všeobecným obchodním podmínkám smlouvy o půjčce s kódem anonymizováno (listina bez podpisu žalované) obsahující oproti Smlouvě vyšší poplatek za poskytnutí úvěru, a to v částce 2 737,93 Kč, dále Všeobecné obchodní podmínky společnosti právnická osoba, Vysvětlení předsmluvních informací, Souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji klienta, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Poučení spotřebitele včetně práva na odstoupení od smlouvy a včetně vzoru formuláře pro odstoupení a konečně také listinu obsahující údaje o posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Na výše uvedených listinách je namísto podpisu žalované uvedeno prohlášení o provedení podpisu žalované prostřednictvím blíže nespecifikovaného elektronického kódu, případně zde podpis žalované absentuje bez jakéhokoliv odkazu na elektronický kód. Žalobkyně dále k důkazu předložila Potvrzení o provedené platbě vydané právnická osoba, s.r.o. Z potvrzení o provedené platbě soud dovodil, že z bankovního účtu obchodní společnosti právnická osoba byla dne 1.3.2018 poukázána částka ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků. Datum bezhotovostního převodu 1.3.2018 se neshoduje s žalobními tvrzeními žalobkyně, když podle žalobkyně mělo k bezhotovostnímu převodu dojít dne 19.4.2018. Z výše uvedených důvodů tvrzené poskytnutí částky 8 000 Kč žalované od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno. 0ttat Předžalobní výzva je ze dne 7.5.2020, a to s dokladem o odeslání této výzvy žalované ze dne 21.5.2020 /03 Soud dále k důkazu provedl listiny k osvědčení aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení, a to Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum a Oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne datum s dokladem o odeslání žalované ze dne 3.6.2019. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba je příloha tvořící seznam postupovaných pohledávek, tuto přílohu však žalobkyně k důkazu pouze označila, avšak soudu nepředložila. Shodně pak žalobkyně v žalobě sice uvedla, že nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společnostmi právnická osoba a žalobkyní je příloha tvořící seznam postupovaných pohledávek, tuto přílohu však žalobkyně k důkazu pouze označila, avšak soudu nepředložila. Oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne 30.5.2019 je sepsáno společností právnická osoba, jakožto postupitelem pohledávky za žalovanou, a informuje žalovanou, že tato společnost postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Toto oznámení se tedy zcela rozchází se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě a tedy s tím, že pohledávka za žalovanou měla být postoupena dvakrát, není pravdou, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

4. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Z výše uvedených smluv o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v přílohách smluv o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást každé ze smluv o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen. Je pravdou, že žalobkyně předložila Oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne datum, toto oznámení se však rozchází se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě a tedy s tím, že pohledávka za žalovanou měla být postoupena dvakrát, není pravdou, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Absenci příloh smluv o postoupení pohledávek nemůže v tomto případě nahradit oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (jak v obecné rovině popisuje Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9.12.2009), aby se tak stalo, žalobkyně by soudu musela předložit oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem žalované po každém postoupení pohledávky zvlášť respektujíce osobu postupitele a osobu postupníka té které smlouvy o postoupení pohledávek, a to včetně dokladů o odeslání oznámení žalované, takový důkaz však žalobkyně soudu nedoložila. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, žalobkyně neprokázala postoupení žádné pohledávky společnosti právnická osoba a právnická osoba na žalobkyni (ať už by byla pohledávka právně posouzena jako nárok z titulu smlouvy o zápůjčce/úvěru či nárok z titulu bezdůvodného obohacení) a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ Nad rámec uvedeného závěru soud uvádí, že žaloba by byla neúspěšná i v případě, že by postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno, neboť žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě platné smlouvy o zápůjčce podle § 2 390 a násl. o.z. mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy, jak popsala ve své žalobě. Smlouva ve své listinné podobě neobsahuje podpis žalované a uzavření smlouvy o zápůjčce distanční formou za použití prostředků elektronické komunikace se žalobkyni nepodařilo prokázat, když k tomuto způsobu uzavření smlouvy nenavrhla soudu jediný důkaz. Ze žádného dalšího tvrzení žalobkyně a z následně provedených důkazů pak nebylo možno dovodit, že by žalovaná projevila právně relevantním způsobem vůli být smlouvou o zápůjčce popsanou v žalobě vázána. Obecně vzato uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetu je možné, nicméně v takovém případě musí být všechny kroky vedoucí k uzavření smlouvy skutkově zcela přesně vymezeny a důkazně podloženy. Soud nemá za prokázané ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč dne 19.4.2018 na bankovní účet žalované, jak žalobkyně uvedla žalobě. Z Potvrzení o provedené platbě vydané právnická osoba, s.r.o. soud dovodil, že z bankovního účtu obchodní společnosti právnická osoba byla dne 1.3.2018 poukázána částka ve výši 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků. Datum bezhotovostního převodu 1.3.2018 se neshoduje s žalobními tvrzeními žalobkyně, když podle žalobkyně mělo k bezhotovostnímu převodu dojít dne 19.4.2018. Z výše uvedených důvodů tvrzené poskytnutí částky 8 000 Kč žalované od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno.

5. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byla v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.