42 C 442/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 828 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 4 828 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 828 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry, přičemž do [datum] vykonávala tuto činnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel nebankovního úvěru v přechodném období, a s účinností od [datum] jí byla [anonymizována dvě slova] bankou udělena licence k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Podmínkou udělení této licence bylo plnění zákonných kritérií a povinností při poskytování úvěru. Na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru splnila žalobkyně svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to dle jím podaných informací, z nichž posoudila příjmy a výdaje žalovaného, dále na základě jím dodaných dokumentů prokazujících příjmy a výdaje, a také formou lustrace v interním systému, insolvenčním a exekučním rejstříku. Informace, které žalovaný tímto žalobkyni poskytl, byly zaznamenány v protokolu z jednání s klientem. Prohlášení žalovaného o posouzení jeho úvěruschopnosti a pravdivosti jím podaných informací k tomuto účelu je taktéž součástí uzavřené smlouvy o úvěru článek 2 pod body 2.4., 2.5. a 2.

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru byly žalovanému rovněž podány veškeré informace o parametrech a navýšení požadovaného úvěru, včetně sankcí při neplnění smluvních povinností, a to v souladu s ust. § 95 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve formě dle ust. § 99 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (rovněž jen "Předsmluvní informace"), tak aby mohl posoudit, zda požadovaný úvěr odpovídá jeho finančním schopnostem a možnostem, případně porovnat podobné nabídky úvěrů na trhu. Žalovaný v Předsmluvních informacích a ve smlouvě o úvěru dne [datum] stvrdil, že s nimi byl seznámen v dostatečném předstihu a byly mu náležitě vysvětleny. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému úvěr ve výši 2.000 Kč na dobu 30 dnů a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně sjednaného administrativního poplatku za úvěr ve výši 660 Kč a sjednaného úroku ve výši 18 Kč, tj. celkem částku ve výši 2.678 Kč, uhradit jednorázově k datu sjednané splatnosti úvěru dne 7. 12. 2017. Úvěr byl žalovanému na jím uvedený bankovní účet vyplacen dne [datum], tudíž povinnost žalobkyně z předmětné smlouvy o úvěru byla splněna. Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byly mu žalobkyní v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru článek 5 účtovány následující platby, a to dle bodu 5.1. písm. a) poplatek za upomínky při prodlení žalovaného o: - 7 dní - poplatek ve výši 150 Kč, dle upomínky č. 1 splatný dne 14. 12. 2017, - 14 dní - poplatek ve výši 250 Kč, dle upomínky č. 2 splatný dne 21. 12. 2017, - 21 dní - poplatek ve výši 350 Kč, dle upomínky č. 3 splatný dne 28. 12. 2017, - 30 dní - poplatek ve výši 400 Kč, dle upomínky č. 4 splatný dne 8. 1. 2018. Náklady spojené s prodlením žalovaného, jejichž splatnost nastává odesláním upomínky, jsou žalobkyní účtovány v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru a dle ust. § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tyto náklady nahrazují sjednaný úrok z úvěru běžící pouze do sjednaného data splatnosti úvěru, po kterém již žalobkyně úrok z vypůjčené částky neúčtuje, a dále představují účelně vynaložené náklady žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného spojené s poštovným, telefonickými urgencemi, mailovými urgencemi, personální a administrativní režií atd. S výší těchto nákladů byl žalovaný před podpisem smlouvy o úvěru seznámen a na jejich účtování byl vždy upozorňován v rámci jak výzev k úhradě, tak také maily a sms zprávami před datem splatnosti těchto nákladů. Všechny upomínky byly žalobkyní odesílány prostřednictvím automatizovaného odesílacího systému formou obyčejné poštovní zásilky. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po odeslání shora uvedených výzev k úhradě, byla mu žalobkyní odeslána dne 7. 3. 2018 předžalobní výzva, se splatností do sedmi dnů ode dne vystavení této upomínky, tj. do 14. 3. 2018. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Pohledávka žalobkyně je tak tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 2.000 Kč, nesplaceným poplatkem za úvěr ve výši 660 Kč, nesplaceným sjednaným úrokem ve výši 18 Kč, tj. celkem částkou ve výši 2.678 Kč a dále čtyřmi poplatky za upomínky v celkové výši 1.150 Kč. Celková dlužná částka tedy činí 3.828 Kč, a to na základě uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], zejména pak jejího článku 1 a článku 5. Žalobkyně žádá přiznání zákonného úroku z prodlení ze shora specifikované pohledávky ve výši 3.828 Kč až ode dne následujícího po termínu splatnosti stanoveném žalovanému v předžalobní výzvě ze dne 7. 3. 2018, tj. od 15. 3. 2018. V důsledku prodlení žalovaného účtuje žalobkyně žalovanému v souladu s uzavřenou Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] článek 5 bod 5.1. písm. b) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky ve výši 2.678 Kč (jistina, poplatek za úvěr a sjednaný úrok), a to za každý den prodlení, za období od 8. 12. 2017 (následující den po datu splatnosti sjednaného úvěru) do 2. 10. 2020 (datum podání tohoto návrhu), když vzhledem k délce prodlení žalovaného a výši smluvní pokuty žalobkyně zohledňuje ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a smluvní pokutu žádá pouze ve výši součinu čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. 0,5 x 2.000 Kč, tj. ve výši 1.000 Kč“ 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování, když soud vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní, došel soud k následujícím závěrům. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem [datum] (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že v jejím záhlaví jsou obsaženy identifikační údaje žalobkyně coby věřitele a žalovaného coby klienta. V textu Smlouvy je uvedeno, že se jedná o smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v částce 2 000 Kč, úvěr se žalovaný zavázal splatit jednorázově do 30 dnů od uzavření Smlouvy v částce 2 678 Kč, kromě jistiny úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku 18 Kč, coby úrok a částku 660 Kč, coby administrativní poplatek, roční procentní sazba spotřebitelského úvěru činí 3 387,36 %. Způsob čerpání úvěru není ve Smlouvě uveden, z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný měl úvěr čerpat bezhotovostním převodem na bankovní účet. Žalobkyně ke Smlouvě doložila rovněž souhlas žalovaného se zpracováním osobních údajů a předsmluvní informace ke Smlouvě. U žalovaného je namísto jeho podpisu strojově uvedeno jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo, a IP adresa [číslo]. Výpisem z centrální evidence exekucí, třemi výplatními páskami žalovaného žalobkyně prokázala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Z potvrzení o bezhotovostní platbě soud zjistil, že dne [číslo] neuvedeného roku byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s uvedením jména [celé jméno žalovaného] poukázána platba ve výši 2 000 Kč, a to bez uvedení účtu a majitele účtu, ze kterého byla platba poukázána. K důkazu byly provedeny i čtyři výzvy k úhradě, avšak bez dokladu o jejich odeslání žalovanému. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě předžalobní upomínkou ze dne 7.3.2018, rovněž bez dokladu o jejím odeslání žalovanému.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala oprávněnost svého požadavku, neboť nepředložila doklady, ze kterých by bylo možno dovodit, že žalovaný učinil právní jednání popsaná v žalobě. Jedná se o právní jednání spočívající v podání žádosti o úvěr a následně přistoupení k úvěrové smlouvě o obsahu předloženém žalobkyní. Z obsahu Smlouvy lze dovodit, že byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku. Ačkoliv soud poznamenává, že smlouvu o úvěru je možné tímto způsobem uzavřít, je na žalobkyni, aby (domáhá-li se plnění z takové smlouvy) v žalobě tvrdila, jakým způsobem k uzavření Smlouvy došlo a pro prokázání této skutečnosti předložila důkazy, ze kterých by bylo patrné, že žalovaný přistoupil ke smlouvě uvedeného obsahu. Tzv. IP adresa uvedená v zápatí smlouvy je číslo, které identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti, přičemž z údaje o IP adrese není bez dalšího zjevné, že uvedené jednání lze přičítat žalovanému. Soud má dále za to, že žalobkyně neprokázala poskytnutí peněžních prostředků tak, jak v žalobě tvrdí. Doklad, který žalobkyně předložila k prokázání poskytnutí úvěru, nemá podle soudu dostatečnou vypovídací hodnotu o peněžní transakci, která je v něm zaznamenána a uvedený doklad neobsahuje potřebné údaje tak, aby soud mohl bez zjevných pochybností dovodit, že se jedná o výpis z účtu žalobkyně, v němž je bezpochyby zaznamenaná transakce o převodu částky 2 000 Kč na účet, jehož je majitelem žalovaný a to dne, který je uveden v žalobě. Soud tak žalobu jako nedůvodnou zamítl, přičemž s ohledem na shora uvedené závěry nebylo namístě závazek mezi účastníky posoudit ani jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobkyně, jak je uvedeno, neprokázala ani poskytnutí zmíněných peněžních prostředků žalovanému.

5. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení