42 C 456/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 1 895,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 895,52 Kč, úrok z prodlení ve výši 0,12% denně z částky 1 895,52 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 089, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 1 895,52 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] [anonymizováno] smlouvu o poskytování platebních služeb (dále jen„ Smlouva“) na dobu neurčitou na základě, které se žalované zavázala pro ni zřídit a vést účet č. [bankovní účet] (dále také jako„ účet“). Práva a povinnosti vyplývající z uzavřené Smlouvy se dle Čl. I Smlouvy přednostně řídí ustanovením Smlouvy a dále Obchodními podmínkami vydávanými bankou. Na základě Smlouvy o vydání platební karty (dále jen„ Smlouvy o kartě“) uzavřené se žalovanou dne [datum] byla žalované vydána platební karta [anonymizována čtyři slova] CZK, [číslo] s týdenním limitem 300 000 Kč. Obchodní podmínky pro vydávání a používání vlastních platebních karet k účtům stanovují v Čl. VII., odst. 3:„ Majitel účtu odpovídá za všechny transakce provedené platebními kartami k jeho účtu od okamžiku jejich převzetí držitelem platební karty a odpovídá bance za způsobenou škodu nesprávným použitím platební karty, pokud dále není uvedeno jinak. Držitel karty je oprávněn provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku (minimálního zůstatku) účtu a je povinen průběžně sledovat a kontrolovat částky transakcí provedené prostřednictvím platební karty a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku účtu.“ Dle přiloženého Přehledu pohybů na účtu žalované za období od 16. 1. 2018 do 31. 7. 2020 je zřejmé, že se žalovaná platbami kartou ve dnech 28. 2. 2018 – 3. 3. 2018 (bankou zaúčtováno ve dnech 1. 3. 2018 - 5. 3. 2018) dostala na účtu do záporného zůstatku ve výši 496 Kč (neoprávněného debetního zůstatku) k datu 5. 3. 2018. Tím žalovaná porušila výše citované ustanovení Čl. VII., odst. 3 Obchodních podmínek pro vydávání a používání vlastních platebních karet k účtům. Dle ustanovení oddílu A, Čl. IX., odst. 9 Obchodních podmínek k [anonymizováno] smlouvě o poskytování platebních služeb: pokud dojde ke vzniku neoprávněného debetního zůstatku na účtu, je majitel účtu povinen bezodkladně neoprávněný debetní zůstatek vyrovnat, a to minimálně do výše minimálního zůstatku na účtu – stanoveného v Obecných ustanoveních Nabídky účtů a sazebníku úroků pro fyzické osoby – ve výši 100 Kč. Dlužná částka se následně navýšila o poplatky dle aktuálního ceníku banky, které banka byla oprávněná strhávat z účtu žalované, a to dle Čl. XIV. odst., 1 OP platných v den uzavření Smlouvy a dále o připsané úroky z prodlení. Žalobkyně eviduje dluh ke dni 31. 7. 2020 vůči žalované ve výši 1 895,52 Kč. Žalobkyně dále požaduje, smluvní úroky z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení z částky 1 895,52 Kč, jejichž výše je stanovena dle Čl. 6 Nabídky účtů a sazebníku úroků na 0,12 % denně z dlužné částky, v souladu s odd. A, Čl. IX., odst. 9 Obchodních podmínek k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, účinných od 1. 6. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila a zůstala zcela pasivní. Žalobkyně omluvila svou nepřítomnost u ústního jednání a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž došel k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaná dne [datum] připojila svůj podpis [anonymizováno] smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě které žalobkyně pro žalovanou vedla účet č. [bankovní účet] (dále jen„ [anonymizováno] smouva“), a zároveň pod Smlouvu o vydání platební karty (dále jen„ Smlouva“), na základě které byla žalované vydána platební karta s týdenním limitem 300 000 Kč. Jako součást [anonymizováno] smlouvy žalobkyně předložila Obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb účinné od 20.7.2017 a od 1.6.2020 a Ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby Jako součást Smlouvy žalobkyně předložila Obchodní podmínky pro vydávání a používání vlastních platebních karet. Platební karta byla žalované vydána, jak vyplývá ze Smlouvy s podpisem žalované. Na základě Smlouvy mohla žalovaná provádět platební kartou transakce v rámci stanoveného limitu do 300 000 Kč týdně, maximálně však do výše disponibilního zůstatku (minimálního zůstatku) účtu, žalovaná nebyla oprávněna výběry platební kartou přečerpat disponibilní zůstatek na svém účtu. Z článku IX. odst. 9 obchodních podmínek k [anonymizováno] smlouvě vyplývá, že při vzniku neoprávněného debetního zůstatku na účtu, je majitel účtu povinen bezodkladně neoprávněný debetní zůstatek vyrovnat, po celou dobu je debetní zůstatek úročen smluvním úrokem z prodlení dle Ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby (tj. ve výši 0,12% denně z dlužné částky), takovéto úročení trvá i po případném zrušení účtu z důvodu neuhrazeného neoprávněného debetního zůstatku. Z Přehledu pohybů na účtu žalované za období od 16. 1. 2018 do 31. 7. 2020 je zřejmé, že se žalovaná platbami kartou ve dnech 28. 2. 2018 – 3. 3. 2018 dostala na účtu do záporného zůstatku ve výši 496 Kč. Záporný zůstatek měl být žalovanou vyrovnán bez zbytečného odkladu, a to až na částku 100 Kč tvořící minimální zůstatek na účtu dle Obchodních podmínek k [anonymizováno] smlouvě. K datu 31.7.2020 činí zůstatek na účtu částku – 1 895,52 Kč, když záporný zůstatek ze dne 3.3.2018 ve výši 496 Kč postupně vzrostl na tuto částku v důsledku dlužných poplatků a úroků z prodlení účtovaných v souladu s Ceníkem finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby. Dlužné poplatky a smluvní úroky se v souladu s článkem IX. odst. 9 Obchodních podmínek k [anonymizováno] smlouvě ke konci každého kalendářního měsíce připisují k zůstatku na účtu a takovým připsáním se stávají součásti jistiny dluhu. Předžalobní výzvu ze dne 3.7.2020 zaslala žalobkyně žalované dne 8.7.2020, žalovaná tak byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky žalobkyně.

4. Po zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu soud uzavírá, že na základě shora uvedené platně uzavřené [anonymizováno] smlouvy a Smlouvy, jejichž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, Obchodní podmínky pro vydávání a používání vlastních platebních karet a Ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby, vedla žalobkyně pro žalovanou běžný účet a v rámci tohoto účtu poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v podobě debetního zůstatku. Na debetní zůstatek na účtu se přiměřeně použijí ustanovení smlouvy o úvěru, a to podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, podle něhož:„ Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ Dle § 2395 a násl. o. z.,„ Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že žalovaná poskytnutý úvěr v podobě nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu čerpala, žalobkyně v žalobě dostatečně jasně popsala složení celkové dlužné částky, která je kromě nepovoleného debetního zůstatku vyčísleného k datu 3.3.2018 tvořena dlužnými poplatky a smluvními úroky účtovanými dle Ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby, které se dle dohody účastníků ke konci každého kalendářního měsíce připisují k zůstatku na účtu a takovým připsáním se stávají součásti jistiny dluhu. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu sjednaných úroků z prodlení dle Ceníku finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby, tj. ve výši 0,12% denně z dlužné částky. Jedná se o smluvní sankci za prodlení, která svou výší není v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 895,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.