42 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 300 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 6 300 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 6 300 Kč Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 26.3.2015. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 500 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 800 Kč, který byl splatný dne 26.3.2015 Úvěrová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobce činí celkem 6 300 Kč, nejpozději splatných dne 26.3.2015 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27.3.2015 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Soudu byla k důkazu předložena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo [anonymizováno] k Rámcové smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] (rámcová smlouva nebyla k důkazu předložena), která byla společností [právnická osoba], coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne [datum] a namísto podpisu žalovaného je na konci výše uvedené smlouvy uvedeno Jméno a příjmení: [celé jméno žalovaného] (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně uzavřít předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] a.s., [IČO], coby poskytovatel úvěru a žalovaný, coby klient. Žalovaný je ve Smlouvě označen jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou pobytu, číslem občanského průkazu, emailovou adresou. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 2 500 Kč, a bez uvedení způsobu vyplacení úvěru, klient se zavazuje splatit úvěr do 17 dnů od poskytnutí úvěru, měsíční úroková sazba činí 56,5 % a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 38 696,6 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 800 Kč. Z listiny nazvané [právnická osoba] – Správa el. poukázek soud zjistil, že je zde uvedena poukázka [číslo] s platností od 9.3.2015 do 11.3.2015 v nominální hodnotě 2 500 Kč. V rámci poukázky není zmíněna osoba žalovaného, číslo poukázky se neshoduje s číslem Smlouvy. Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 16.1.2018 včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému téhož dne, žalovaný tedy byl žalobkyní upozorněn na možnost soudního vymáhání jeho dluhu. Soud se dále zabýval v rámci dokazování existencí aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení. Žalobkyně doložila k důkazu Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba], a.s, coby postupitelem, a žalobkyní, coby postupníkem, Dle výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek měl seznam postupovaných pohledávek podepsaným postupitelem a postupníkem tvořit přílohu č. 1 smlouvy. Takovýto důkaz nebyl soudu předložen. U Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.1.2018 od [právnická osoba], a.s nedoložila žalobkyně doklad o odeslání tohoto oznámení žalovanému. Je pravdou, že žalobkyně doložila k důkazu doklad o odeslání zásilky žalovanému ze dne 16.1.2018, tento je však spojen výhradně s předžalobní výzvou z téhož data, když je z něj patrno, že v rámci zásilky byl doručován jediný list a odesílatelem zásilky je právní zástupce žalobkyně, nikoliv předchůdkyně žalobkyně. Soud tedy nemá za prokázané, že k postoupení pohledávky za žalovaným mezi výše uvedenými obchodními společnostmi došlo a aktivní věcná legitimace žalobkyně v projednávané věci tedy zůstala neprokázána. Žalobkyní navržený důkaz,„ nechť si soud vyžádá vyjádření bankovních ústavů, z jejich účtů byly prováděny transakce, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši“, soud neprovedl, neboť v projednávaném případě nešlo o úvěr poskytnutý bezhotovostním převodem z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného, dle dalších doložených důkazů (listina nazvaná [právnická osoba] – Správa el. Poukázek) se jednalo o hotovostní úvěr vyplacený na čerpací stanici [anonymizováno] oproti předložení poukázky. Žalobkyní navržený důkaz by tudíž poskytnutí úvěru nedoložil, navíc byl navržen natolik vágně, že soudu nebylo vůbec zřejmé, na jaké účty by se soud měl příslušného (jakého) bankovního ústavu dotazovat.

4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“)., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Soudu nebyl předložen k důkazu seznam postupovaných pohledávek v podobě, jakou předpokládá smlouva o postoupení pohledávek, obsahující i pohledávku za žalovaným. Je pravdou, že žalobkyně předložila soudu Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, toto oznámení však není podloženo dokladem o odeslání žalovanému. Z tohoto důvodu nemůže absenci smlouvy o postoupení pohledávek nahradit oznámení o postoupení pohledávky žalovanému od postupitele (jak v obecné rovině popisuje Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9.12.2009). Žalobkyně tedy neprokázala, že k postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, žalobkyně neprokázala postoupení žádné pohledávky předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (ať už by byla pohledávka právně posouzena jako nárok z titulu smlouvy o úvěru či nárok z titulu bezdůvodného obohacení) a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ 5. Nad rámec uvedeného závěru soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. o. z., dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva není podepsána žalovaným. Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít způsobem popsaným v žalobě, je však na žalobkyni, aby, domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala, že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil vůli býti právně zavázán příslušnou Smlouvou. Uzavření smluv distančním způsobem upravuje § 1824 o.z. a násl., kde je popsána možnost uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tedy bez fyzické přítomnosti smluvních stran. Dle ust. § 561 odst. 1 o. z. platí:„ K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. ….“ Dle ustanovení 562 odst. 1 a 2 o.z. platí:„ Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.“ Ve druhém větě je uvedena vyvratitelná právní domněnka pravosti záznamů údajů o právních jednáních v elektronickém systému, pakliže jsou prováděna systematicky a posloupně a jsou chráněna proti změnám. Ten, kdo využívá elektronický systém k uzavírání smluv distančním způsobem, je povinen prokázat, že se záznamy v rámci systému provádějí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám (mělo by se tedy jednat o prokázání toho, že systém provádějící záznamy je autorizovaný s doložením případné certifikace systému). Pouze takové záznamy v systému totiž umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby, a tedy pouze takové záznamy mohou mít pro soud vypovídající hodnotu. Žádné důkazy k prokázání systematiky a posloupnosti záznamů údajů o v rámci elektronického systému o Smlouvě žalobkyně soudu nepředložila.

6. Žalobkyně rovněž neprokázala, že poskytla žalovanému částku ve výši 2 500 Kč, neboť pokud jde o předloženou listinu [právnická osoba] – Správa el. poukázek, z této listiny nelze dovodit, že finanční prostředky byly vyplaceny právě žalovanému, není zde jakýkoliv údaj žalovaného, číslo poukázky se neshoduje s číslem Smlouvy ani není uvedeno ve Smlouvě. Tato listina není potvrzením o převzetí částky v hotovosti.

7. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.