42 C 68/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného korespondenční adresa: adresa , země opatrovník žalovaného pro nedoručení písemností na známou adresu v cizině: anonymizováno jméno příjmení , zaměstnaný advokát, anonymizována tři slova jméno příjmení se sídlem adresa pro zaplacení 22 906 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 20. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 906 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 618,74 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 710,70 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

IV. O odměně opatrovníka žalovaného a případné povinnosti účastníků k úhradě nákladů řízení spočívající v úhradě nákladů státu na odměně opatrovníka žalovaného bude rozhodnuto v rámci samostatného usnesení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 22 906 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Úvodem žalobce sděluje, že u něj došlo ke změně obchodní firmy. V minulosti zněla obchodní firma žalobce„ [právnická osoba]“ a„ [právnická osoba]“. Tyto původní obchodní firmy mohou být uvedeny v přiložených dokumentech, jimiž žalobce dokládá svůj nárok. Veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 NOZ a to následujícím způsobem. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce [webová adresa]. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný žalobci k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže uvedené Smlouvě o úvěru. Žalobce posoudil úvěruschopnost (§ 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.) žalovaného výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů [anonymizována čtyři slova]) nebo [anonymizováno] provozovaného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Následně žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen také jako„ Smlouva o úvěru“ nebo„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Podle § 562 odst. 1 NOZ má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Žalobce uzavírá smlouvy o úvěru prostřednictvím elektronického systému, jak předpokládáno ust. § 562 odst. 1 NOZ a dovolává se tímto jejich správnosti. Ve smlouvě žalobce jako úvěrující sjednal s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 15.000,00 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 15.01.2020. Následně žalobce s žalovaným sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do 30.06.2020 a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 5.161,00 Kč. Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne [datum] (datum odepsání úvěru z účtu žalobce) převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradil. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 15.000,00 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5.161,00 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 01.07.2020 do zaplacení. Žalobce dokládá způsob výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení úrok ve výši 618,74 Kč byl vypočítán v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 15.000,00 Kč od 01.07.2020 do 30.12.2020. Podle čl. IX.1. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15.000,00 Kč od 01.07.2020 do 30.12.2020 v celkové výši 2.745,00 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 1/2 jistiny. Skutečnosti, z nichž vyplývá právo žalobce na náhradu nákladů řízení podle § 142a o.s.ř. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou. Doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno v čl. 14 .2.1 Smlouvy o úvěru a je považováno za rovnocenné doručování v listinné podobě. Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen elektronickými prostředky komunikace na dálku. Z povahy tohoto smluvního vztahu vyplývá i následná komunikace těmito prostředky. Žalobce prokazatelně odeslal žalovanému výzvu k plnění prostřednictvím elektronické pošty na emailovou adresu žalovaného uvedenou ve Smlouvě o úvěru. Text e-mailové zprávy, včetně přiložené výzvy žalobce předložil soudu společně se žalobním návrhem. Nadto žalobce odkazuje na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.2.2019, č. j.: 27 Co 8/2019-16. Tímto rozhodnutím soud v obdobné věci žalobci zcela vyhověl.“ 2. V průběhu řízení soud zjistil, že žalovaný má ukončený trvalý pobyt v ČR k datu [datum], korespondenční adresa žalovaného je [adresa], [země], pro nedoručení písemností na známou adresu v cizině byl žalovanému ustanoven opatrovník v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“.

3. Soud provedl k důkazu níže uvedené listiny předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také jen„ Smlouva“) ze dne [datum]. V rámci Smlouvy je žalovaný identifikován jménem a příjmením, rodný číslem, telefonním číslem, emailovou adresou a adresou pobytu, Smlouva ve svém závěru obsahuje podpis žalovaného prostřednictvím sms kódu [číslo]. Žalobkyně k samotnému procesu uzavření Smlouvy sice uvedla, že žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně uvedením základních osobních údajů, emailové adresy, čísla bankovního účtu a čísla mobilního telefonu, po úspěšné registraci byla žalovanému vytvořena klientská sekce a k přihlášení do sekce byly žalovanému zaslány přístupové údaje, následně v rámci klientské sekce požádal žalovaný o poskytnutí úvěru, úvěrová smlouva byla odsouhlasena žalovaným a uložena v jeho klientské sekci. Ke skutečnostem ohledně uzavření Smlouvy však žalobkyně neoznačila či nepředložila žádné důkazy. Ve Smlouvě se věřitel zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na bankovní účet, který však není uvedený ve Smlouvě, klient se zavazuje splatit úvěr nejpozději do 28 dnů od poskytnutí úvěru, roční úroková sazba spotřebitelského úvěru činí 0 %, poplatek za poskytnutí úvěru činí 5 161 Kč (před slevou), roční procentní sazba spotřebitelského úvěru činí 2 734%. Žalobkyně předložila k důkazu potvrzení o zaslání částky 15 000 Kč dne 18.12.2019 z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] bez označení majitele tohoto účtu, s uvedením rodného čísla žalovaného jako variabilním symbolem a číslem Smlouvy ve zprávě k platbě. Předžalobní upomínka je z data 2.7.2020, ovšem bez dokladu o zaslání žalovanému. Z výpisu z běžného účtu žalovaného že dne 11.3.2019 je zřejmé, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného. Žalobkyně k důkazu doložila rovněž kopii občanského průkazu žalovaného. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomínán předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 14.12.2020, kterážto byla zaslána žalovanému prostou emailovou zprávou dne 17.12.2020.

4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek žalobkyně, kam se měl žalovaný nejprve zaregistrovat, poté pod heslem přihlásit, vyplnit žádost o poskytnutí úvěru a schválit vygenerovanou Smlouvu. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít způsobem popsaným v žalobě, když uzavření smluv distančním způsobem upravuje i občanský zákoník v ustanovení § 1824 a násl. o.z., je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala, že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o úvěr, odsouhlasení Smlouvy. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil vůli býti právně zavázán příslušnou Smlouvou. Dle ustanovení 562 odst. 1 a 2 o.z. platí:„ Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.“ Ve druhém větě je uvedena vyvratitelná právní domněnka pravosti záznamů údajů o právních jednáních v elektronickém systému, pakliže jsou prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Ten, kdo využívá elektronický systém k uzavírání smluv distančním způsobem, je povinen prokázat, že se záznamy v rámci systému provádějí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám (mělo by se tedy jednat o prokázání toho, že systém provádějící záznamy je autorizovaný s doložením případné certifikace systému). Pouze takové záznamy v systému totiž umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby, a tedy pouze takové záznamy mohou mít pro soud vypovídající hodnotu. Žádné důkazy k prokázání systematiky a posloupnosti záznamů údajů o v rámci elektronického systému o Smlouvě žalobkyně soudu nepředložila.

5. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo právě žalovanému a opatrovník žalovaného uvedl, že v této části je možné žalobě vyhovět a tedy existenci bezdůvodného obohacení na straně žalovaného nezpochybnil. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování tedy vyplývá, že žalovanému se od žalobkyně dostalo částky 15 000 Kč, toto plnění posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního titulu, neboť existenci Smlouvy se žalobkyni nepodařilo prokázat. Do doby podání žaloby žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil žalobkyni ničeho. V části žaloby rovnající se prokázanému bezdůvodnému obohacení žalovaného tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou. Žaloba byla žalovanému zaslána dne 17.12.2020 a následující den se tak mohl s obsahem výzvy seznámit, ode dne 19.12.2020 měl tedy žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 20.12.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má tedy právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 20.12.2020 do zaplacení. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž existenci žalobkyně neprokázala.

6. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 710,70 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše, která činí 2 369 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 917 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 906 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při stanovení výše uvedené odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.

9. O odměně opatrovníka žalovaného a případné povinnosti účastníků k úhradě nákladů řízení spočívající v úhradě nákladů státu na odměně opatrovníka žalovaného soud rozhodl v rámci samostatného usnesení č.j.: 42 C 68/2021-43 ze dne 1.11.2021.