42 C 7/2025
č. j. 42 C 7/2025-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově zamítl žalobu o zaplacení částky 6 965,13 Kč s příslušenstvím, protože žalobkyně neprokázala poskytnutí úvěru ve výši žádané jistiny. Soud se opřel o § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož je nezbytné prokázat skutečné poskytnutí peněžních prostředků. Důkazy o čerpání úvěru byly neúplné a nevyhovující, zejména chyběl bezhotovostní převod mezi konkrétními účty. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 6 965,13 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 6 965,13 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 6 965,13 Kč s příslušenstvím, jedná se nárok z postoupené pohledávky od postupitele – společnosti právnická osoba reg. č.: číslo, která se žalobkyní uzavřena dne datum uzavřeli Smlouvu o postoupení portfolia smluv o úvěrech, které právnická osoba poskytla klientům v České republice pod obchodní značkou Anonymizováno! Akceptací žádosti o poskytnutí úvěru byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. číslo (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, nedílnou součást Smlouvy tvoří úvěrové podmínky a sazebník. Před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně. Měsíční splátka úvěru byla sjednána v minimální výši minimálně 5% z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 14,75% ročně. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, avšak žalovaný ani přes tyto výzvy svůj dluh zcela neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, předchůdkyně žalobkyně postupem dle čl. VI. odst. 3 Smlouvy vyzvala žalovaného s účinností k 30.4.2024 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně v návaznosti na shora uvedené tvrdí, že ke dni žaloby má vůči žalovanému nárok na zaplacení: - jistiny ve výši 6 965,13 Kč z titulu nároku na splacení úvěru; - kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 562,07 Kč - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 638,92 Kč - zákonného úroku z prodlení z částky 6 965,13 Kč ve výši 14,75 % ročně od 17.12.2024 do zaplacení, - smluvního úroku z částky 6 965,13 Kč ve výši 14,75 % ročně od 17.12.2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která mu byla prokazatelně odeslána, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, omluvila svou neúčast skrze svého právního zástupce, nepožádala o odročení jednání, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. číslo (dále také jen „Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně coby úvěrující připojila svůj podpis pod tuto Smlouvu dne datum, shodně jako žalovaný. Ve Smlouvě se předchůdkyně žalobkyně zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve formě bezúčelového revolvingového úvěru do výše úvěrového rámce 50 000 Kč a klient se zavazuje splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši min. 5% z dlužné částky, roční úroková sazba činí 26,28 %, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 29,69 %. Žalobkyně soudu doložila rovněž úvěrové podmínky a sazebník, které tvoří nedílnou součást Smlouvy. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nedoložila žalobkyně žádné listiny. K prokázání výše a čerpání úvěru odkázala žalobkyně na listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně, ze které soudu není zřejmé, jaká je výše poskytnutého úvěru, kdy byl úvěr čerpán a jaká část úvěru byla případně splacena, na konci tabulky je uvedená dlužná částka k datu 30.11.2023 ve výši 7 625,39 Kč, která se svou výší neshoduje s tvrzenou dlužnou jistinou. K prokázání poskytnutí úvěru doložila žalobkyně též další interní dokumenty od předchůdkyně žalobkyně, a to tabulku nazvanou Podklady pro soudní řízení, Historie úvěrového případu. Z výše uvedených listin nelze seznat způsob poskytnutí úvěru, tj. bezhotovostní převod k určitému datu v určité výše mezi konkrétními bankovními účty. Oznámení o zesplatnění úvěru je ze dne 30.4.2024, doklad o jeho odeslání žalobkyně nedoložila. Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 18.12.2024, rovněž bez dokladu o jejím odeslání žalovanému. Žalovaný byl v rámci výzvy poučen o možnosti soudního vymáhání dluhu. Žalobkyně doložila soudu veškeré dokumenty týkající se postoupení pohledávky, tedy notářský zápis č. 369/2023 o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek. U oznámení o postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně rovněž nedoložila soudu odeslání tohoto dopisu.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru a dále svou aktivní legitimaci v řízení po postoupení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně však neprokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 6 965,113 Kč coby jistiny úvěru. K prokázání výše a čerpání úvěru odkázala žalobkyně na listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně, ze které soudu není zřejmé, jaká je výše poskytnutého úvěru, kdy byl úvěr čerpán a jaká část úvěru byla případně splacena, na konci tabulky je uvedená dlužná částka k datu 30.11.2023 ve výši 7 625,39 Kč, která se svou výší neshoduje s tvrzenou dlužnou jistinou. K prokázání poskytnutí úvěru doložila žalobkyně též další interní dokumenty od předchůdkyně žalobkyně, a to tabulku nazvanou Podklady pro soudní řízení, Historie úvěrového případu. Z výše uvedených listin nelze seznat způsob poskytnutí úvěru, tj. bezhotovostní převod k určitému datu v určité výše mezi konkrétními bankovními účty. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání skutkových tvrzení, toto poučení poskytuje soud zásadně při ústním jednání. Soudu tedy nezbylo, nežli zamítnout žalobu jako celek. K ostatním listinným důkazům se soud nevyjadřuje, neboť by to bylo nadbytečné.
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.