42 C 98/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno pro zaplacení 68 296,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 49 900 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 100 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 100 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku:a) 2 728,32 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 728,32 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení;b) 15 667,93 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 667,93 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení;to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 68 296,25 Kč s příslušenstvím.Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, (dále jen „Smlouva elektřina“) a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese , adresa, , , jméno FO, , dodávala elektřinu pro potřeby domácnosti, a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Cena elektřiny byla určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období a splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny byla stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období.Žalobkyně dále na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, (dále jen „Smlouva plyn“) ve znění jejich pozdějších dodatků a platných obchodních podmínek dodávala do odběrného místa na adrese , adresa, , , jméno FO, , plyn pro potřeby domácnosti, a žalovaná na tomto odběrném místě plyn odebírala. Cena plynu byla určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období a splatnost vyúčtování spotřeby plynu byla stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období.Žalobní nárok č. 1:Smluvní strany si ve Smlouvě elektřina v odstavci „Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu v částce 800 Kč měsíčně (i za část měsíce) zahrnující případnou škodu vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny poté, co žalobkyně z důvodů na straně zákazníka přestane zákazníkovi dodávat elektřinu až do doby ukončení trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců s účinností od 5.1.2022 s automatickou možností prolongace smlouvy (ke které nedošlo) a trvala tedy do 5.7.2024. Dne 29.3.2022 provedla žalovaná změnu dodavatele elektřiny. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně za měsíce od 3/2022 do 7/2024, 29 měsíců * 800 Kč, tedy v částce 23 200 Kč, viz žalobkyní vystavená faktura s variabilním symbolem , var. symbol, splatná dne 11.4.2022.Žalobní nárok č. 2:Žalobkyně vystavila žalované v rámci vyúčtování fakturu za dodanou elektřinu, která zůstala neuhrazena:-Faktura variabilní symbol , var. symbol, , za zúčtovací období od 5.1.2022 do 29.3.2022 znějící na částku 2 928,32 Kč.Touto fakturou žalobkyně vyúčtovala žalované částky:- 2 728,32 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za výše uvedené období,- 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny- 100 Kč představující smluvní pokutu, kterou žalobkyně nepožadujeŽalobní nárok č. 3:Smluvní strany si ve Smlouvě elektřina v odstavci „Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené Smlouvy přesahující 10 dní.Žalobkyně vystavila žalované na výše uvedenou smluvní pokutu fakturu, která zůstala neuhrazena:-Faktura variabilní symbol , var. symbol, znějící na částku 100 Kč se splatností k datu 25.4.2022Žalobní nárok č. 4:Smluvní strany si ve Smlouvě plyn v odstavci „Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu v částce 800 Kč měsíčně (i za část měsíce) zahrnující případnou škodu vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu poté, co žalobkyně z důvodů na straně zákazníka přestane zákazníkovi dodávat plyn až do doby ukončení trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s účinností od 5.1.2022 s automatickou možností prolongace smlouvy (ke které nedošlo) a trvala tedy do 4.1.2025. Dne 4.5.2022 provedla žalovaná změnu dodavatele plynu. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně za měsíce od 5/2022 do 1/2025, 33 měsíců * 800 Kč, tedy v částce 26 400 Kč - viz žalobkyní vystavená faktura s variabilním symbolem , var. symbol, splatná dne 16.5.2022.Žalobní nárok č. 5:Žalobkyně vystavila žalované v rámci vyúčtování fakturu za dodaný plyn, která zůstala neuhrazena:-Faktura variabilní symbol , var. symbol, , za zúčtovací období od 4.1.2022 do 4.5.2022 znějící na částku 15 867,93 Kč.Touto fakturou žalobkyně vyúčtovala žalované částky:- 15 667,93 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb za výše uvedené období,- 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu- 100 Kč představující smluvní pokutu, kterou žalobkyně nepožadujeŽalovaná nereagovala a svůj dluh neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“ Rozsudek pro zmeškání navrhovaný žalobkyní soud nevydal, ve věci bylo provedeno dokazování, neboť soud má za to, že požadovaná plněná nejsou všechna v souladu se zákonem a dobrými mravy.

3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , , jméno FO, , elektřinu, a to s účinností od 5.1.2022 s dobou trvání 30 měsíců, a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a související služby zaplatit cenu určenou žalobkyní. V odstavci „Ostatní ujednání“ je uvedena smluvní pokuta v částce 800 Kč měsíčně (i za část měsíce) zahrnující případnou škodu vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny poté, co žalobkyně z důvodů na straně zákazníka přestane zákazníkovi dodávat elektřinu až do doby ukončení trvání smlouvy. V odstavci „Ostatní ujednání“ je uvedena smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené Smlouvy elektřina přesahující 10 dní. Smlouva je na první straně hustě popsána malým hůře čitelným písmem, je nepřehledně rozčleněna na odstavce nazvané předmět smlouvy, dodávky elektřiny, uzavření a trvání smlouvy, cenové podmínky, ostatní ujednání a prohlášení zákazníka. V rámci ostatních ujednání (aniž by tento odstavec svým nadpisem informoval o tom, že je v podstatě souhrnem smluvních pokut) je obsaženo několik druhů smluvních pokut, za bránění v připojení, za pozdní úhrady faktur, za předčasné ukončení smlouvy apod. Druhá strana smlouvy je přehlednější, obsahuje identifikaci smluvních stran, technické parametry, platební údaje a podpisy smluvních stran.Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Žalovaná při uzavírání smlouvy obdržela informace pro zákazníka – spotřebitele a plán záloh.Žalobkyně doložila veškerá v žalobě popsaná vyúčtování týkající se Smlouvy elektřina, tj. vyúčtování za dodanou elektřinu i vyúčtování smluvních pokut.Žalobkyně žalované písemně dne 3.4.2022 oznámila ukončení dodávek elektřiny v důsledku odstoupení žalobkyně od této Smlouvy elektřina (důvodem odstoupení je účinnost změny dodavatele ve prospěch jiného obchodníka).

4. Mezi účastníky byla dále dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , , jméno FO, , plyn , a to s účinností od 4.1.2022 s dobou trvání 36 měsíců, a žalovaná se zavázala za dodaný plyn a související služby zaplatit cenu určenou žalobkyní. V odstavci „Ostatní ujednání“ je uvedena smluvní pokuta v částce 800 Kč měsíčně (i za část měsíce) zahrnující případnou škodu vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu poté, co žalobkyně z důvodů na straně zákazníka přestane zákazníkovi dodávat plyn až do doby ukončení trvání smlouvy. V odstavci „Ostatní ujednání“ je uvedena smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené Smlouvy plyn přesahující 10 dní. Smlouva je na první straně hustě popsána malým hůře čitelným písmem, je nepřehledně rozčleněna na odstavce nazvané předmět smlouvy, dodávky plynu, uzavření a trvání smlouvy, cenové podmínky, ostatní ujednání a prohlášení zákazníka. V rámci ostatních ujednání (aniž by tento odstavec svým nadpisem informoval o tom, že je v podstatě souhrnem smluvních pokut) je obsaženo několik druhů smluvních pokut, za bránění v připojení, za pozdní úhrady faktur, za předčasné ukončení smlouvy apod. Druhá strana smlouvy je přehlednější, obsahuje identifikaci smluvních stran, technické parametry, platební údaje a podpisy smluvních stran.Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Žalovaná při uzavírání smlouvy obdržela informace pro zákazníka – spotřebitele a plán záloh.Žalobkyně doložila veškerá v žalobě popsaná vyúčtování týkající se Smlouvy plyn, tj. vyúčtování za dodanou elektřinu i vyúčtování smluvních pokut.Žalobkyně žalované písemně dne 11.5.2022 oznámila ukončení dodávek elektřiny v důsledku odstoupení žalobkyně od této Smlouvy plyn (důvodem odstoupení je účinnost změny dodavatele ve prospěch jiného obchodníka).Žalovaná byla prokazatelně upomínána předžalobní upomínkou.

5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud, pokud jde o dluh ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, po právní stránce dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako vztah z kupní smlouvy a dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v aktuálním znění, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.Žalobkyně dodala žalované elektřinu v souladu s uzavřenou smlouvou, žalovaná však nesplnila svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit. Žaloba tak byla podána, pokud jde o neuhrazenou cenu za dodanou elektřinu důvodně a soud jí v tomto rozsahu vyhověl, ovšem bez smluvních pokut. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu za odebranou elektřinu, má žalobkyně právo i na úhradu úroků z prodlení z této částky v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud, pokud jde o dluh ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, po právní stránce dle ustanovení § 2079 o. z. jako vztah z kupní smlouvy a dle § 62 odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v aktuálním znění, podle kterých má zákazník povinnost uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu.Žalobkyně dodala žalované plyn v souladu s uzavřenou smlouvou, žalovaná však nesplnila svou povinnost za dodaný plyn zaplatit. Žaloba tak byla podána, pokud jde o neuhrazenou cenu za dodaný plyn důvodně a soud jí v tomto rozsahu vyhověl, ovšem bez smluvních pokut. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu za odebraný plyn, má žalobkyně právo i na úhradu úroků z prodlení z této částky v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Ujednání o smluvní pokutě je součástí první strany smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu v odstavci „Ostatní ujednání“. Podle ustanovení § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Soud si je vědom předchozí judikatury, která na typově shodné smluvní pokuty, jako jsou výše uvedené, pohlíží jako na platně sjednané. Soud je však odlišného názoru, který zde řádně zdůvodní. Navíc, oproti dříve sjednávaným smluvním pokutám měsíčně ve výši 400 Kč za dřívější ukončení dodávek došlo ve smlouvách zde posuzovaných k navýšení smluvní pokuty měsíčně na částku 800 Kč za každý neodebraný měsíc či jeho část. Smluvní pokuta (jakožto předpokládaná škoda vzniklá žalobkyni neodebráním předpokládaného objemu elektřiny) je tak v případě dodávky elektřiny o 200 Kč vyšší, nežli sjednaná záloha, přitom je na žalobkyni, aby stanovila výši měsíčních záloh dle předpokládané spotřeby tak, aby zákazník nejlépe nemusel ničeho doplácet.Na žalovanou je potřeba pohlížet, pokud jde o sjednání smluvní pokuty v rámci smluv o dodávkách elektřiny a plynu, jako na spotřebitele a je tedy potřeba dbát její ochrany v rámci smluvních vztahů ve zvýšené míře. Smlouva by tak pro spotřebitele měla být čitelná, strukturovaná, logicky uspořádaná, důležitá ujednání (jakými různé druhy smluvních pokut bezpochyby jsou) by neměla být vměstnána do jednoho odstavce psaného malými písmem, který ani není označen jako sankční ujednání. Je otázkou, kolik zákazníků by nakonec skutečně uzavřelo smlouvu s tímto obsahem, pokud by věnovali smluvním pokutám dostatečnou pozornost.Podle § 1811 odst. 1 o. z., veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.Podle § 1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.Podle § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.Soud dále plně odkazuje na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Bruntále – pobočka Krnov č.j. 9 C 15/2022-52, kde je ke vzhledu identických smluv identické žalobkyně uvedeno:„Dle názoru tohoto soudu je naprosto mimořádné, aby jakákoliv smlouva začínala obecnými náležitostmi. Standardem naopak je, že každá smlouva začíná určením subjektů smlouvy, předmětem smlouvy a případně dnem účinnosti smlouvy, a její úvod je většinou jasně a přehledně strukturován. Tento standard je dodržován nejen proto, že jde o zvyklost, ale také proto, že vyplývá z logiky věci a usnadňuje orientaci ve smlouvě. Jakákoliv osoba, které se dostane do rukou smlouva, nebude uvažovat jinak, než tak, že stránka, která obsahuje zejména určení účastníků smlouvy, je prvou stranou smlouvy. Pokud tato strana bude končit datem a podpisy, pak tato osoba navíc usoudí, že stránka představuje celou smlouvu, a cokoliv je uvedeno na straně druhé, jsou nanejvýš smluvní podmínky, když navíc tato druhá strana podpisy neobsahuje. V daných smlouvách je na jedné straně určen předmět smlouvy v samotném pojmenování smlouvy, níže je uveden údaj o adrese odběrného místa, jsou zde identifikováni účastníci smlouvy, jsou zde rozebrány platební podmínky včetně výše záloh, a je zde také údaj o požadovaném termínu zahájení dodávek, tedy o účinnosti smlouvy. Samotné tyto údaje stačí k platnému uzavření smlouvy, a pokud by smlouvy žádné další údaje neobsahovaly, byly by dostatečným podkladem pro realizaci smluvního vztahu. Žádná osoba podepisující tuto smlouvu nemá důvod předpokládat, že nepodepisuje celý text smlouvy a nemá důvod se pídit po tom, zda se skutečně jedná o první stranu smlouvy, když navíc forma druhé strany evokuje dojem smluvních podmínek. Na tomto nemůže nic změnit skutečnost, že jsou strany formálně označeny naopak, zejména pak, pokud toto označení je miniaturní a ukryté mezi jiným textem. Pokud žalobce smlouvu takto označil, je toto pouze součástí jeho nepoctivého, matoucího a klamavého jednání.Pokud jde o přehlednost textu, pak strana obsahující identifikační údaje, skutečně u obou smluv přehledná je. Tato strana má formu formuláře, text je strukturován, je členěn barevně (šedě), velikostí písma i odsazením. Naproti tomu druhá strana se sestává z plynoucího textu členěného pouze šesti nadpisy. Podstatné informace v textu nejsou nijak odděleny ani jinak zvýrazněny. I při opětovném pročítání více totožných smluv je vždy problém najít zde údaje o smluvní pokutě a také o době trvání smlouvy, a to i pro člověka, který o těchto údajích ví a hledá je. Údaje o smluvní pokutě jsou uvedeny v odstavci nadepsaném Ostatní ujednání, byť sjednání smluvních pokut jako zcela samostatných a závažných institutů by v takovém odstavci nikdo nečekal. Pokud jde o velikost písma, pak toto je opravdu stejně malé až miniaturní na obou stranách smlouvy, formulářová podoba jedné ze stran však napomáhá přehlednosti, kdežto forma druhé strany přehlednost zhoršuje, až se text stává v podstatě nepoužitelným, a to zejména pro běžného spotřebitele, kterým navíc často bývá senior.Matoucí formu, kterou žalobce zvolil pro vypracování smluv, posoudil soud jednoznačně jako jednání žalobce směřující k zastření smluvních pokut a k následné argumentaci snažící se právo na smluvní pokuty obhájit. Tím se žalobce dopustil zcela zřetelného nepoctivého jednání.“Soud proto nepřihlédl k ujednáním smluv o dodávkách elektřiny a plynu obsahujících smluvní pokuty a v této části žalobu zamítl, a to i včetně úroků z prodlení z částek smluvních pokut.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu naprosto pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

9. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.