44 C 170/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově samosoudcem Mgr. Františkem Sedláčkem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupené advokátkou Anonymizováno , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozen Datum narození zainteresované osoby 0/0 , doručováním adresa o zaplacení 10 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 193 Kč s úroky z prodlení 8,25 % ročně od 16. 2. 2021 z 5 076 Kč, 11,75 % ročně od 3. 2. 2022 z 517 Kč, vždy do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o 4 747 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně od 3. 2. 2022 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni prostřednictvím její zástupkyně náklady řízení 570,57 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit - 5 376 Kč s 8,25 % od 16. 2. 2021 do zaplacení z 5 076 Kč, - 5 564 Kč s 11,75 % od 3. 2. 2022 do zaplacení z 5 264 Kč, neboť v registru silničních vozidel je evidován jako provozovaný osobní automobil s objemem motoru od 1,35 do 1,85 decimetru krychlového, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , technický průkaz , Anonymizováno, . Žalovaný coby vlastník, provozovatel neměl od 23. 6. do 8. 10. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Dlužná částka se skládá z příspěvku z vozidla provozovaného bez pojištění 5 076 a poplatku s uplatněním 300 Kč. Žalobkyně 2. 12. 2020 odeslala, 17. 12. 2020 doručila žalovanému výzvu k úhradě, splatnost nastala nejméně 30 dnů poté, 15. 2. 2021. Žalovaný neměl ke stejnému vozidlu sjednáno pojištění ani od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021. Dlužná částka se skládá z příspěvku 5 264 a poplatku 300 Kč. Žalobkyně 19. 11. 2021 odeslala, 4. 12. 2021 doručila výzvu k úhradě, splatnost nastala 2. 2. 2022. Žalovaný neprokázal, že by vlastníkem vozidla v předmětném období nebyl, nedoložil kupní smlouvu, stačilo by i čestné prohlášení o nabytí vlastnictví 3. osoby, již ani nekonkretizoval. Tvrzení o prodeji mohlo být jen účelové, aby si snížil výživné na dítě. Pokud by převedl vlastnické právo, byl by povinen podat žádost o zápis změny i tehdy, kdyby nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost. Nesplnil povinnost požádat o zápis změny ani při nabytí vlastnického práva, mezi účastníky je však nesporné, že se vlastníkem vozidla stal. Žalobkyni nezbývalo než na podané žalobě trvat, opačný přístup by nebyl v souladu s principem řádného hospodáře. Námitka neprovozování není pro vymáhání relevantní. Pojištění musí být splněno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru, rozhodující je jen zapsaný stav. Žalobkyně navrhla rozhodnout pro zmeškání žalovaného.

2. Žalovaný (v podáních v elektronické podobě, odeslaných z mailu , e-mail, , z nějž komunikoval se soudem i v řízeních 19 T 131/2020, 40 P 108/2021, 40 Nc 28035/2024, k nimž připojil ofocený občanský průkaz, proto o jejich autorství nevznikly pochybnosti, i když nebyla podepsána) 23. 6., 25. 8. 2023 uvedl, že se žalobou nesouhlasil, je absurdní, od propuštění z výkonu odnětí svobody mu stále chodí spamy a scamy od Okresních soudů v Sokolově a Karlových Varech o zaplacení nesmyslných částek jako ex offo, soudní náklady, výlohy, výživné k 2 nezletilým dětem, pokuty, exekuce a další, má dluhy přes 2 000 000 Kč, jež stále stoupají, nic nevlastní. Má zákaz řízení, motorové vozidlo nevlastní, sděloval, že červenou Škodu Octavia v listopadu 2020 prodal. Policistou z Habartova bylo sděleno, že automobil byl odstaven, žalovaný se dále o to nezajímal, nebyla to jeho věc a jako zcela nemajetný bezdomovec nastupoval do výkonu odnětí svobody, kde byl 2 roky. Je zvláštní, že ho v té době nikdo nekontaktoval.

3. Bylo prokázáno, že žalovaný od června 2020 vlastnil a provozoval osobní automobil Škoda Octavia s objemem motoru 1,595 decimetru krychlového, registrační značka , SPZ, , VIN (výrobní identifikační číslo) , Anonymizováno, , technický průkaz , Anonymizováno, , jenž od 23. 6. do 8. 10. 2020 nebyl pojištěn na odpovědnost za újmu způsobenou jeho provozem. 2. 12. 2020 mu byla odeslána výzva žalobkyně k úhradě příspěvku 5 076 a nákladů uplatnění 300 Kč do 60 dnů od doručení.

4. Žalovaný automobil v listopadu 2020 prodal. Od 12. 4. 2021 do 11. 4. 2023 byl ve vězení. 22. 11. 2021 mu byla doručena výzva k úhradě příspěvku 5 264 Kč od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021 do 60 dnů od doručení. Ohledně nákladů 300 Kč byla upomínka odeslána 23. 2. 2022, současně v ní bylo vyloučeno období od 12. 3. 2021, poplatek zůstal nezměněn.

5. Uvedená skutková zjištění byla opřena o tyto důkazy: Nabytí vlastnictví a provozování žalovaným vyplývá ze zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách v registru silničních vozidel k 3. 11. 2021. Uplatnění příspěvků a nákladů je zřejmé z předmětných výzev a upomínek k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, , žalobkyně. Jejich odeslání, případně doručení, vyplývá u výzev z potvrzení České pošty na poštovním podacím archu z 2. 12. 2020, 19. 11. 2021 (doručováno do místa dle záhlaví), u ostatních je dovozeno z informací České pošty, případně, pokud nebylo doloženo, se shodně předpokládá, že žalobkyně tak činí v den jejich vydání či bezprostředně poté.

6. Tvrzení žalovaného o prodeji vozidla v listopadu 2020 bylo podloženo rozsudkem Okresního soudu v Sokolově z 15. 12. 2020, 19 T 131/2020-109, jímž byl odsouzen za maření výkonu úředního rozhodnutí, neboť 17. 10., 4. 11. 2020 řídil předmětné vozidlo přesto, že mu byl rozhodnutími Městského úřadu v , adresa, uložen zákaz řízení, z toho tedy vyplývá, že vozidlo ještě 4. 11. 2020 provozoval. Před vyhlášením rozsudku, jak je zaznamenáno v protokolu o hlavním líčení, však prohlásil, že si uvědomil, že už toho bylo moc, tak se auta zbavil, aby ho to znovu nelákalo. Dle informace Městského úřadu , adresa, z 18. 3. 2021, měl sice jako vlastník a provozovatel porušit zákonnou povinnost pojištění odpovědnosti ještě 17., 20. 12. 2020, 15. 1. 2021, avšak nedá se předpokládat, že by , Anonymizováno, úřad vycházel z jiného než evidovaného stavu. (Žalobkyně později omezila uplatnění příspěvku o dobu od 12. do 31. 3. 2021.) Následně dle centrální evidence vězněných osob žalovaný vykonal od 12. 4. 2021 do 11. 4. 2023 trest odnětí svobody. Poté dle protokolu o jednání z , datum, a usnesení Okresního soudu v Sokolově z 20. 7. 2023, 40 P 108/2021-679, vypověděl, že má komplikovanou dopravní obslužnost, nemá se jak dostat na směny, musel by cestovat, automobil nemá. Nyní dle rozsudku Okresního soudu v Sokolově z 3. 4. 2024, 40 Nc 28035/2024-51, bylo zjištěno, že žije jako bezdomovec v přístřešku v , město, . I když tedy neuvedl a nedoložil, komu konkrétně vozidlo prodal, jeví se pravděpodobné, že poté, co 4. 11. 2020 byl opakovaně přistižen při řízení, ačkoli měl zákaz, a následně byl stíhán, se vozidla dle svých slov zbavil prodejem v listopadu 2020, aby ho to již nelákalo. Opak nebyl prokázán, přistižen při jízdě již nebyl, následně nastoupil do vězení a poté, co se vrátil, prohlásil, že automobil nemá, nyní žije jako bezdomovec. Písemná forma kupní smlouvy není podmínkou, navíc je možné, vzhledem ke způsobu života a osobnosti žalovaného, že by ani neoznačil osobu, jíž vozidlo prodal. Jeho návrhu na opatření a sdělení obsahu listin prokazujících prodej automobilu, zákaz řízení nebylo vyhověno, pokud takové měl, bylo především jeho věcí je zajistit a přiložit anebo prokázat, že to v jeho možnostech není. Lze-li výši, zde dobu, nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, dle § 136 zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), určí ji soud dle své úvahy; žalovaný neupřesnil tvrzení, kdy v listopadu 2020 vozidlo prodal, z jednání se omluvil s tím, že na to nemá čas ani náladu, je to ztráta peněz, tedy využil právo se ho neúčastnit, proto jako datum prodeje byl určen poslední den tohoto měsíce, 30. 11. 2020.

7. Žalovaný tedy vlastnil a provozoval osobní automobil registrační značky , SPZ, s objemem motoru 1,595 decimetru krychlového od 23. 6. do 8. 10. 2020, od 20. do 30. 11. 2020, aniž měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem.

8. Zjištěný skutkový stav byl posouzen právně: Provozovatel tuzemského vozidla, žalovaný, dle § 45 (2 až 4) zákona 30/2024 Sbírky, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti, jde-li o vozidlo, jež podléhá registraci silničních vozidel. Výši denní sazby příspěvku § 5 (1 g)), § 6 vyhlášky 69/2024 Sbírky, k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1,35 do 1,85 decimetru krychlového denní sazbou 47 Kč, což za 108 dnů (od 23. 6. do 8. 10. 2020) činí 5 076 Kč, za 11 dnů (od 20. do 30. 11. 2020) 517 Kč, a k tomu náklady spojené s uplatněním 2krát 300 Kč za výzvy odeslané v každém z obou případů. Výzvy k zaplacení příspěvku, i pozdější upomínky, dle § 46 (2) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla obsahovaly popis důvodu vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinností zaplatit příspěvek 60 dnů od dojití, poučení žalovaného o právech a povinnostech včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik práva.

9. Dle § 6 (2) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se má za to - tato formulace dle ustálené právní praxe znamená vyvratitelnou domněnku, předpoklad - že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla dle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Provozovatelem silničního vozidla dle § 2 (15) zákona 56/2001 Sbírky, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je osoba, jež je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Žaloba o příspěvek 4 747‬ Kč za 101 dnů (od 1. 12. 2020 do 11. 3. 2021, v žalobě chybně uvedeno do 31. 3. 2021) byla zamítnuta, neboť výše provedeným dokazováním bylo vyvráceno, že žalovaný byl v té době vlastníkem a provozovatelem. Případná odpovědnost za porušení povinnosti oznámit změnu do registru silničních vozidel nebo domáhání se součinnosti žalovaného ke zjištění skutečného vlastníka jsou skutečnosti pro toto řízení nepodstatné. Žalobkyně na podporu opačného názoru připojila rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 30. 9. 2020, 7 Co 949/2020-79, dle nějž otázka, zda vozidlo bylo fakticky provozováno či nikoli, není z hlediska vzniku povinnosti zaplatit příspěvek v posuzovaném případě podstatná. Jazykový výklad zákona, jenž spojuje vznik povinnosti pojištění vozidla na současné splnění 2 předpokladů, zápisu v registru silničních vozidel a faktické provozování na pozemní komunikaci, neobstojí. Tento výklad nevyplývá a neodpovídá ani účelu a smyslu zákonné úpravy. Smyslem občanskoprávního řízení není výklad předpisů ryze formální, vždy je třeba zabývat se účelem zákona, přihlížet k historii jeho vzniku, jenž se však na danou věc nevztahuje, řeší totiž povinnost hradit příspěvek i k neprovozovanému vozidlu, jež je však registrováno, nikoli kdo je nositelem takové povinnosti, jímž je faktický provozovatel.

10. Dle § 573 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se má za to, že došlá zásilka, 1. výzva, odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla 3. pracovní den po odeslání, pokud si ji žalovaný nevyzvedl, k doručení tak došlo 7. 12. 2020. Poskytnutá lhůta 60 dnů poté běžící trvala do 5. 2. 2021. Ve 2. případě bylo doručení výzvy prokázáno (i když byl žalovaný ve vězení, je možné, že byla vhozena do schránky či předána jiné osobě, jež mu ji postoupila, i když to popřel; bez ohledu na to však třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně o uvěznění informaci neměla, doručovala na adresu uvedenou v registru), lhůta k zaplacení trvala do 21. 1. 2022. Po dlužníkovi, žalovaném, jenž je od následujících dnů v prodlení se splácením peněžitého dluhu, dle § 1970 o. z. mohla věřitelka, žalobkyně, jež řádně splnila svou zákonnou povinnost spravovat příspěvek, požadovat zaplacení úroků z prodlení. Dle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sbírky, jímž se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a údajů o skutečných majitelích, odpovídají ročně výši repo sazeb, stanovených Českou národní bankou pro 1. dny kalendářních 6 měsíců, v nichž došlo k prodlením, zvýšeným o 8% bodů. Limitní sazby pro 2T REPO operace Banky dle a) úředních sdělení 16/2020, 19/2021, o úpravě základních úrokových sazeb, byly stanoveny od 11. 5. 2020 na 2,5 ‰, od 23. 12. 2021 na 3,75 %, tedy úroky jsou 8,25 % od 16. 2. 2021 z 5 076 Kč, 11,75 % od 3. 2. 2022 z 517 Kč, vždy do zaplacení. Soud dle § 153 (2) o. s. ř. nemohl překročit návrh, žalobu, účastnice, žalobkyně, a přisoudit více, než čeho se domáhala, proto je přiznal později. Žaloba byla zamítnuta o 11,75 % od 3. 2. 2022 do zaplacení z příspěvku 4 747 Kč, jenž nenáleží.

11. Rozsudek pro zmeškání účasti žalovaného na 1. jednání, jež se ve věci konalo, dle § 153b (3) o. s. ř. nelze vydat ve věci, bylo-li by to v rozporu s právním předpisem. V rámci přípravy jednání byla zjištěna jako pravděpodobná skutečnost a v jeho průběhu prokázáno, že část uplatněného příspěvku nenáleží, proto návrhu žalobkyně na rozhodnutí tímto způsobem vyhověno nebylo.

12. Dle § 40 (2, 3) o. s. ř. bylo rozhodnuto, že současně s pořízením zvukového záznamu bude o jednání sepsán protokol, neboť v tom případě při podání opravného prostředku ve věci samé netřeba pořídit přepis záznamu, což dle sdělení vedení soudu a vedoucí příslušné kanceláře ho neúměrně časově zatěžuje.

13. Měli-li účastníci ve věci úspěch jen částečný, posuzováno pro zjednodušenost dle jistiny, neboť z příslušenství, nákladů uplatnění, úroků, se náklady řízení neurčují, žalobkyně 5 593 z 10 340 Kč, 54 %, žalovaný tak 46 %, soud dle § 142 (2) o. s. ř. jejich náhradu poměrně rozdělil, přiznal náklady převážně úspěšné žalobkyni ve výši 8 %, odpovídajících čistému úspěchu. Žalobkyně dle § 142a (1) o. s. ř. má právo na náhradu, neboť žalovanému 11. 3. 2021, 23. 2. 2022, nejméně 7 dnů před podáním žaloby, 21. 4. 2023, zaslala na poslední známou adresu dle výše uvedených zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách, současně evidovaný pobyt dle záhlaví, výzvy k plnění. Její náklady zahrnují soudní poplatek 800 Kč (Dle § 6 (2), položky 2 1. b) sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí z 10 340 Kč, součtu peněžitých plnění bez příslušenství, nákladů, úroků, za žalobu na elektronický platební rozkaz, jejímž předmětem je peněžité plnění do 20 000 Kč.), odměnu za zastupování advokáty 2 140 Kč (Dle § 14b (1 2., 3) vyhlášky 177/1996 Sbírky, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), činí její sazba v řízení, jež bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, s čímž se žalobkyně vyčíslením odměny v žalobě ztotožnila, za každý úkon do podání žaloby včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 do 30 000 300 Kč, přiznána za 2 úkony, převzetí a přípravu zastoupení, písemnou žalobu. Pokud se věc stala složitější, pro nesouhlas žalovaného s žalobou a potřebu doplnění dokazování nad rámec žalobkyní předložených listin, nařídilo se jednání, za účast u nějž náleží odměna již nesnížená, odvozená z předmětu řízení 10 340 Kč, a to 1 500 a 40 za každých započatých 1 000 Kč, o něž hodnota převyšuje 10 000 Kč, tedy 1 540 Kč. Za zastoupení Mgr. , příjmení, při jednání náleží uvedená odměna, neboť zástupkyně dle § 25 (2) o. s. ř. je oprávněna dát se zastoupit jiným advokátem jako dalším zástupcem, za jehož jednání žalobkyni odpovídá.), hotové výdaje zástupců na vnitrostátní poštovné, místní hovorné, přepravné 500 Kč (Dle § 14b (5) advokátního tarifu činí 100 Kč za každý z obou úkonů právní služby, 300 Kč za účast na jednání.), hotové výdaje 200 Kč (Dle § 1 (3 a)), § 2 (1) vyhlášky 254/2015 Sbírky, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech dle § 151 (3) o. s. ř. a § 89a zákona 120/2001 Sbírky, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, činí v každém z obou případů po 100 Kč za výzvy k plnění v upomínkách, jež učinila přímo žalobkyně; jako neúčelné proto nebyly přiznány za pozdější další upomínku z 9. 4. 2021, ani zástupkyně z 14. 9., 12. 12. 2022.), cestovní výdaje 2 624,12‬ Kč (Dle § 157 (4 b)), § 158 (4) zákona 262/2006 Sbírky, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 2 a), § 4 b) vyhlášky 398/2023 Sbírky, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro 2024, činí sazba základní náhrady za kilometr jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,60 Kč, výše ceny za litr benzinu automobilového 98 oktanů (ohledně použití kvalitnějšího benzínu vycházeno ze sdělení žalobkyně) 42,60 Kč, neboť doklad nebyl doložen; spotřeba 5,1 litru na 100 kilometrů použita dle metodického pokynu odvolacího soudu z 3. údaje pro kombinovaný provoz dle normy Evropské unie, zjištěného z příslušného osvědčení o registraci použitého vozidla; dle plánovače tras na webu Mapy vzdálenost z pracoviště zástupce, shodného se sídlem zástupkyně, je při provozu k soudu i zpět po 159,8 kilometru; jde tedy o náhrady 1 789,76, 694,36 Kč. Dále sem náleží stravné 140 Kč, neboť pracovní cesta trvala 5 až 12 hodin, dle plánovače k soudu 2.05 a zpět 1.57 hodin, tedy s jednáním od 11.00 do 12.22 celkem 5.24 hodin.), náhradu za čas strávený cestou k jednání a zpět 700 Kč (Dle § 14 (1 a), 3, 4) advokátního tarifu činí 100 Kč za každých i jen započatých 30 minut, nenáleží však, byl-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby; jednání trvalo od 11.00 do 12.22 hodin, cesta 2.05 a zpět 1.57 hodin, jednání s cestou tak 5.24 hodin. Úkonem dle § 11 (1 g)) advokátního tarifu je účast na jednání, a to každé započaté 2 hodiny, tedy odměna pokryla i tento čas a náhrada proto náleží za 3.24 hodin, 7 započatých 30 minut.), daň z přidané hodnoty 168 Kč (Dle § 151 (2) o. s. ř., § 47 (1 a)) zákona 235/2004 Sbírky, o této dani, ve znění pozdějších předpisů, činí 21 % z nákladů zastoupení 800 Kč. Z rozhodnutí Finančního úřadu pro , kraj, je zřejmé, že zástupkyně je plátkyní daně, dle webu Ministerstva financí ARES další zástupce nikoli, daň z nákladů souvisících s účastí na jednání nemusí platit, její případné přiznání by bylo nespravedlivé, je věcí vztahu žalobkyně s její zástupkyní, netýká se tímto zavázaného žalovaného (opačně je přijímáno, že by se daň přiznala v případě, že by zástupkyně plátkyní daně nebyla a další zástupce ano).), celkem 7 132,12 Kč; čistému úspěchu žalobkyně 8 % z toho odpovídá, a proto na nákladech přiznáno, 570,57 Kč. (Soud, jakmile ho vyhlásil, by dle § 156 (3), § 164 o. s. ř. měl být vázán rozsudkem, v němž určil náklady 515,02 Kč, 8 % z 6 437,76 Kč, současně však je povinen v něm opravit kdykoli i bez návrhu chyby v počtech; je zjevné, že základ nákladů byl chybný, způsobený opomenutím náhrady za benzín 694,36 Kč, proto v písemném vyhotovení rozsudku byla tato zjevná chyba odstraněna, aniž bylo třeba vydávat formálně opravné usnesení, když takový postup je v daném okamžiku přehlednější a hospodárnější; v případě podání zjevně úspěšného odvolání jen kvůli tomu by došlo ke zbytečnému navýšení nákladů s tím spojených, současně tím nejsou účastníci poškozeni, neboť jim nadále toto právo zůstává zachováno.) Náklady řízení dle § 149 (1) o. s. ř. třeba zaplatit advokátce, tedy prostřednictvím zástupkyně, oprávněnou je i zde žalobkyně.

14. Žalovaný dle rozsudku Okresního soudu v Sokolově z 3. 4. 2024, 40 Nc 28035/2024-51, má vyživovací povinnost k dětem, narozeným 2018, 2021, je nezaměstnaný, žije jako bezdomovec v přístřešku. Jeho poměry mu sotva umožňují uhradit nezbytné potřeby své a na něj odkázaných dětí, proto by zcela zjevně nebyl schopen povinnosti, byť nepatrné, splnit v přiměřené lhůtě, za niž soud považuje asi rok. Za daných okolností není důvod pro případné znevýhodnění žalobkyně proti jiným věřitelům, jež žalovaný dle svého vyjádření má a dluží jim značnou částku, zda a jakým způsobem bude účelné vymáhat povinnosti v případě nesplnění, je proto ponecháno na uvážení žalobkyně. Návrhu žalovaného na opatření a sdělení obsahu výpisů z rejstříku trestů, registru dlužníků a všech jeho exekucí a dluhů, záznamů o pokutách, dluzích, závazcích, exekucích, exekučních řízeních, přednostních exekucích, určené vyživovací povinnosti, dluhů za soudní výlohy a náklady, informace o jeho osobě, výpisu z České správy sociálního zabezpečení o tom, kdy a kde pracoval, jak dlouho byl na Úřadu práce České republiky a sociálních dávkách, dluhů za zdravotní a sociální pojištění nebylo vyhověno, neboť takové listiny měl připojit sám, zejména však základní údaje o jeho poměrech byly výše zjištěny z jiných řízení, nemohou odůvodnit, aby mu povinnosti nebyly uloženy. Jeho neutěšené poměry, neodůvodňující ani výhodnější podmínky splatnosti, byly prokázány i bez toho.