44 C 215/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově samosoudcem Mgr. Františkem Sedláčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , část obce , zastoupené advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa , část obce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 2 030 572 Kč s příslušenstvím rozhodl

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně od 17. 1. 2023 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o 1 030 572 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně od 17. 1. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce náklady řízení 165 289,95 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou 15. 6. 2023, domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 2 030 572 Kč s 15 % od 17. 1. 2023 do zaplacení, neboť 16. 11. 2021 v [hodin] způsobily děti žalované, [jméno] a [jméno] [příjmení], narozené 2016, v panelovém domě v [obec] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], jednotce [číslo], dětském pokoji, požár s výbuchem, vzniklým od svíčky, již zapálily a daly do skříně. Došlo k požáru bytu a zakouření společných prostor domu. Usnesením Policie České republiky bylo jejich trestní stíhání odloženo. V souvislosti se sanačními pracemi a kompletacemi vznikla STAVEBNÍmu BYTOVÉmu DRUŽSTVu [anonymizováno] škoda 2 038 833 Kč, jež byla plně uhrazena žalobkyní. Nemovitost byla u ní pojištěna rámcovou smlouvou [číslo], [číslo]. Žalobkyně uhradila 13. 4. 2022 panu [příjmení] 26 742 Kč za kuchyňskou linku, 24. 5. 2022 paní [příjmení] 1 500 Kč za omítku pod oknem, [právnická osoba] sanace 25. 5. 2022 2 131 679 Kč za likvidaci následků a 16. 6. 2022 doplatek 33 092 Kč, škoda byla vyčíslena na 2 193 013 Kč. Žalovaná své 2 děti nehlídala, proto je odpovědnou osobou. Vůči ní byla uplatněna skutečná škoda 2 030 572 Kč, k jejíž úhradě byla vyzvána do 7 dnů od 9. 1. 2023, doručení výzvy, rozdíl může spočívat ve smluvním ujednání. Žalovaná zanedbala dohled, nechala děti si hrát se zapalovačem a svíčkou, jež měly být uloženy na nepřístupném místě, pokud děti neměla na očích. Aplikace § 2953 občanského zákoníku je značně extenzivní, není případné odkazovat jen na velikost a finanční možnosti žalobkyně, pokud by se takto postupovalo i v ostatních případech, jichž je značné množství, zasahovalo by to do jejího vlastnického práva, podnikatelská činnost by přestala dávat smysl, byla by podstatně snížena. K majetkovým poměrům žalované poukázala i na její nikoli řádný přístup, má další věřitele, za což žalobkyně nenese odpovědnost. Žalobkyně vyvinula úsilí k mimosoudnímu řešení, s matkou žalované vedla řízení ohledně potenciálního splácení, vyžadovala aktivně vyvinutý zájem o pracovní uplatnění, jejž žalovaná v té době neměla.

2. Žalovaná se na počátku jednání vyjádřila tak, že má v plánu jít do insolvence, teď jí zaplacení nedovoluje starost o děti. Navrhla (dle svého názoru) sice směšné, ale malé splátky 1 000 Kč měsíčně, neboť jí to situace nedovoluje. K dotazu soudu, zda nárok uznává, odpověděla kladně a příslušné prohlášení podepsala. Poté k dotazu, zda s ohledem na své poměry přesto uznává celou částku, uvedla, že by byla ráda, kdyby byla snížena, proto nechť rozhodne soud dle zjištěných důkazů. Byla ve vedlejší místnosti, svíčka byla na okně, zapalovač měla v bundě; dle státní zástupkyně dohled nezanedbala. Výše škody si byla vědoma, avšak není v jejích silách zaplatit. Byla by ochotna se zavázat, pokud by její výše byla do 1 000 000 Kč. 3. 16. 11. 2021 v [hodin] způsobily děti [jméno] a [jméno] [příjmení], narozené 2016, jež byly svěřeny do péče žalované, avšak v tom okamžiku bez dozoru, v panelovém domě v [obec] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], ve [číslo] patře, jednotce [číslo], dětském pokoji požár s výbuchem, vzniklým od svíčky, již zapalovačem zapálily a daly do skříně. Žalovaná na to vylila vodu, po otevření skříně slyšela ránu, byla v šoku, s dětmi utekla a zavolala hasiče. Došlo k požáru bytu a zakouření společných prostor domu, ohniskové příznaky byly na stěnách bytu, zjevné příznaky po explozi. Trestní věc byla odložena, neboť dětem bylo 5 let, nebyly schopny si představit a domyslet následky jednání. Oprava způsobených škod sestávala z cen za vlastní práci, sanaci a kompletaci, prováděnou MIBAGem sanace, včetně zakoupení nové kuchyňské linky do bytu 1, podlahářské práce, odvozu odpadů, dopravy, ubytování pracovníků. Žalobkyně zaplatila panu [příjmení], majiteli jednotky, 12. 4. 2022 26 742 Kč, paní [příjmení], sousedce, 24. 5. 2022 1 500 Kč, MIBAGu 24. 5. 2022 2 131 679 Kč a 15. 6. 2022 33 092 Kč, celkem 2 193 013 Kč. Budova náležela STAVEBNÍmu BYTOVÉmu DRUŽSTVu DĚČÍN, jež bylo pojištěno u žalobkyně. Žalovaná s dětmi po události bydlela v [obec], [obec], [ulice a číslo], kde jí byly předepsány měsíční platby 3 457 Kč, od června 2022 7 731 Kč. Od května 2022 byla příjemkyní příspěvku na bydlení, od července 2022 ve výši 1 715 Kč, děti příjemci přídavků po 770 Kč a od otce výživného po 3 840 Kč. Žalobkyně k uhrazení žalované částky vyzvala žalovanou do 7 dnů od doručení výzvou, zaslanou do [obec], [obec], [ulice a číslo], vhozenou do schránky 9. 1. 2023. V 2023 byla výše příspěvku na bydlení žalované 7 558 Kč, přídavků dětí po 1 470 Kč, žalovaná se nyní domáhá zvýšení výživného. S dětmi žije sama, od dubna 2023 pracuje brigádně v Kauflandu Česká republika, do konce roku měla celkový příjem 89 871 Kč. Žalobou ze 4. 1. 2024 vůči ní uplatnilo Statutární město Děčín 16 687,26 Kč, nájemné, bezdůvodné obohacení za září, říjen a cenu služeb za 2022 za užívání bytové jednotky 17 v [obec], [obec], [ulice a číslo], s úrokem z prodlení.

4. Okolnosti vzniku a následky škody, odložení stíhání vyplývají z oznámení škodní události majetku z 18. 11. 2021, zpráv o revizi elektrické instalace pana [příjmení] z 24. 11. 2021, 7. 3. 2022, usnesení Policie České republiky z 31. 5. 2022, KRPU [číslo]; pojištění domu u žalobkyně ze seznamu budov k 27. 6. 2012, dodatků k přihlášce k rámcové pojistné smlouvě [číslo] typu“ A“ v aktuálním znění platném od 1. 1. 2012, od 1. 1. 2013, ve znění dodatku 3 platném od 1. 1. 2020, aktualizační přihlášky k rámcové pojistné smlouvě [číslo] ve znění platném od 1. 1. 2020 s žádostí STAVEBNÍho BYTOVÉho DRUŽSTVa [anonymizováno] z 31. 12. 2021 o udělení výjimky, potvrzení DRUŽSTVa o přihlášce ze 17. 3. 2014, potvrzení žalobkyně z 9. 4. 2013 a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] z 19. 3. 2014 o vinkulaci pojistného plnění. Cena a rozsah oprav jsou patrné zejména ze souhrnné likvidační zprávy žalobkyně z 15. 6. 2022, jež vychází z faktur - daňových dokladů paní [příjmení] z 2., 23. 12. 2021, 31. 1., 1. 3. 2022 (ubytování), pana [příjmení] z 29. 11. 2021 (skládka, doprava), pana [příjmení] z 28. 2. 2022 (podlahářské práce), pana [příjmení] vůči panu [příjmení] z 1. 4. 2022 (kuchyňská linka), [právnická osoba] sanace z 19. 1., 22., 28. 2., 7. 3. 2022 (s cenovými spoecifikacemi), mailů [právnická osoba] z 20. 1., 28. 2., 7., 9. 3., 21., 22. 4. 2022, [právnická osoba] [anonymizováno] (žalobkyní pověřený likvidátor pojistné události) z 9. 3. 2022, paní [příjmení] z 31. 1. 2022, pana [příjmení] z 15. 3. 2022 (uživatelů sousedních bytů), výkresu půdorysu daného podlaží v budově ze srpna 2016, protokolu [právnická osoba] o kontrole sanačních prací z 21. 12. 2021, zápisů o poškození věcí movitých a nemovitých ze 7. 12. 2021, 4. 1., 15. 3. 2022, poučení Policie o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, poškozené právnické osoby v trestním řízení, žádosti o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného z 16. 12. 2021, sdělení žalobkyně o důvodech bránících ukončit šetření škodné události z 28. 1. 2022, oznámení o poskytnutí zálohy na pojistné plnění z 11. 4. 2022, oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události z 24. 5., 15. 6. 2022; vyplacení z přehledu poukazů pro pojistnou událost [číslo] ke smlouvě [číslo]; uplatnění práva z předžalobní výzvy k plnění ze 4. 1. 2023, ve spojení s podacím lístkem - DopisOnline České pošty z 6. a webem PoštaOnline o vhození do schránky 9. 1. 2023 (podací číslo [anonymizováno], po uplynutí roční lhůty údaj již není dohledatelný). Osobní, majetkové, příjmové a výdajové poměry žalované byly zjištěny z rozsudku Okresního soudu v Děčíně z 3. 12. 2019, 14 Nc 2255/2019-16, o péči, výživě k dětem, oznámení Úřadu práce České republiky z 5., 8. 9. 2022, ze smlouvy o nájmu bytu mezi [územní celek] a žalovanou z 30. 11. 2021, dodatku 1 k ní z 14. 7. 2022, výpočtových listů [obec], návrhu žalované na zvýšení výživného z 29. 6. 2023, platebního rozpisu dávek Úřadu z 12. 12. 2023 (obé v soudním spisu 40 P 258/2023), žaloby [obec] o zaplacení peněžité částky 16 678,26 Kč s příslušenstvím z 4. 1. 2023 (v soudním spise 7 C 10/2024), přehledu příjmů [právnická osoba] [země] z 14. 2. 2024. 5. 16. 11. 2021 tedy způsobily 2 5leté děti žalované, v tom okamžiku bez dozoru, v domě v [obec] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], v jednotce [číslo], hrou se zapalovačem a svíčkou požár s výbuchem a tím škodu 2 030 572 Kč, představující náklady na opravy, jež zaplatila žalobkyně.

6. Uvedená skutková zjištění byla právně posouzena: Škodu způsobenou nezletilými mladšími 13 let dle § 2920 (3) zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nahradí ta, kdo nad nimi zanedbala náležitý dohled, žalovaná. Šlo o předškolní děti, jež nebyly schopny posoudit následky svého jednání a ovládnout je, proto bylo jejich trestní stíhání odloženo. Žalovaná v daném okamžiku měla vykonávat náležitý dohled, což znamená učinit opatření, aby neměly přístup k takové nebezpečné věci, jako je zapalovač, pokud neviděla, co děti dělají, neměla jistotu, že toho nejsou schopny. Při posuzování náležitého dohledu je na výchovnou povinnost rodiče, jenž má dítě v dlouhodobé péči, kladen vyšší nárok, je povinen zajímat se o jeho chování a činnost ve volném čase, soustavně na něj výchovně působit a usměrňovat jeho chování, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 22. 6. 2021, 25 Cdo 3864/2020. Vzniklo-li v souvislosti s nastalou pojistnou událostí osobě, jež má právo na pojistné plnění, majiteli bytu panu [příjmení], sousedce paní [příjmení], nebo pojištěnému, STAVEBNÍmu BYTOVÉmu DRUŽSTVu [město], proti jinému, žalované, právo na náhradu škody, dle § 2820 (1) o. z. přechází tato pohledávka včetně příslušenství okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitelku, žalobkyni, a to až do výše plnění, jež vyplatila; v řízení bylo prokázáno 2 193 013 Kč, uplatněno 2 030 572 Kč. Žalovaná zanedbala náležitý dohled jen z nedbalosti, v daném okamžiku neviděla, co děti dělají, nebylo prokázáno, že by takový dohled zanedbávala soustavně, dlouhodobě, o děti pečovala sama. Vznik požáru zjistila s krátkým odstupem, snažila se ho uhasit, výbuchu však nezabránila, poté zavolala hasiče. Příjem rodiny přestavovaly v souhrnu nepatrné či poměrně malé výživné od otce dětí a sociální dávky, jež sotva pokryly základní náklady včetně bydlení, jež jí po uvedené události [územní celek] z toho důvodu poskytlo na 6 měsíců se slevou, v malé výši jí zřejmě zůstal nedoplatek. Nyní jsou již děti školního věku, žalovaná od dubna 2023 pracuje s průměrným příjmem 9 986 Kč (89 871 Kč / 9 měsíců, duben až prosinec 2023). Zákon 110/2006 Sbírky, o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, dle § 1 (1), § 3 (3 c)), § 5 (1) stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmu fyzické osoby, jež se považuje za nezbytnou k zajištění těchto potřeb na úrovni umožňující přežití. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3 130 Kč. Částka životního minima činí měsíčně 3 050 Kč u nezaopatřených dětí od 6 do 15 let věku. Mezi nezbytné náleží i náklady bydlení, § 25 (1) zákona 117/1995 Sbírky, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stanoví jejich minimální výši pro 3 osoby v rodině na 4 669 za vlastní užívání a 2 411 Kč za s tím poskytovaná plnění. Nezbytné náklady žalované a jí vyživovaných dětí lze tedy odhadnout na 16 310 Kč, což je částka, již s velkými těžkostmi uhradí ze svého příjmu, zvýšeného o výživné a sociální dávky. Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně dle § 2953 (1) o. z. sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, jenž škodu způsobil a odpovídá za ni, žalované a jejích 2 dětí, jakož i k poměrům poškozeného, zde žalobkyně jako pojistitelky, na niž nárok přešel. I když lze na žalované požadovat, aby se snažila za daných okolností pracovat na plný pracovní úvazek, nikoli brigádně, z dlouhodobého hlediska lze předpokládat, že bude schopna hradit nejvýše řádově v malých jednotkách tisíců Kč. (Pokud by hradila například 5 000 Kč, trvalo by jí to 34 let, odhlédnuto od úroku z prodlení a nákladů řízení). Na 2. stranu nelze uloženou povinnost omezit natolik, aby se výrazně omezila i funkce náhrady škody ve směru udržování všeobecného povědomí a maximální snahy o předcházení takovým značným škodám. Nelze pominout i námitku žalobkyně, že pokud by se výrazně náhrada omezovala často, došlo by k výraznému zásahu do její podnikatelské činnosti. Proti tomu však lze namítnout, že zajisté jde častěji o náhrady nižší, pokud se žalobkyně v určité míře nedomůže náhrady v plném rozsahu, zajisté to zohledňuje ve výši pojistných a její předpokládané velké kapitálové zázemí to neohrozí. Po zvážení všech uvedených okolností byl soud názoru, že je namístě uložit náhradu v poměru 1/4 uplatněné škody, to je 507 643‬ Kč (i při splácení 5 000 Kč měsíčně, což se dlouhodobě ani nejeví reálným, by došlo k uhrazení za 9 let, přičemž jen úrok nyní činí 150 000 Kč ročně). Moderační (zmírňovací) právo dle rozsudku Nejvyššího soudu z 21. 1. 2020, 25 Cdo 2216/2019, umožňuje soudu určit výši náhrady škody nižší částkou, než je její skutečný rozsah, tak, aby přiznaná náhrada škody vyjadřovala to, co v konkrétním případě lze po škůdci spravedlivě požadovat. Pro případ neschopnosti žalované splácet je odkaz žalobkyně na řešení žalované částky na insolvenci nepřípadný, v tomto řízení je soudu dána přednostně dle citovaného ustanovení možnost zvážit její snížení, jež je namístě, ostatně i v případné exekuci, nedojde-li mezi účastnicemi ještě k dohodě o splácení, je rozsah postižení příjmu a jiných hodnot žalované omezen tak, aby bylo zajištěno uspokojování základních potřeb rodiny; v opačném případě by ustanovení bylo zbytečné.

7. Soud při přípravě jednání s největší pravděpodobností zjistil, že nárok bez dalšího zčásti dán není, je namístě jeho snížení, dle § 153a odst. 2 zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), by bez uznání nerozhodl o plném vyhovění žalobě, pokud by měl za to, že by přiznal nárok, jenž z pohledu spravedlnosti zčásti nenáleží a byl by v rozporu s uvedenými právními předpisy; na 2. stranu respektuje, že jde o soukromou věc mezi účastnicemi, proto žalovanou seznámil s tímto postojem, upozornil na právní úpravu a rozhodnutí, rozsudky, uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, týkající se věci, provedl dokazování a poté respektoval vůli žalované, jež vyjádřila ochotu uhradit škodu 1 000 000 Kč. Přesto, že na začátku jednání nárok zcela uznala, z uvedených důvodů bylo přihlédnuto až k jejímu částečnému uznání na konci jednání; v této části bylo žalobě vyhověno, o 1 030 572 Kč s úrokem z prodlení nikoli.

8. Věřitelka, žalobkyně, dle § 1958 (2) o. z. mohla požadovat plnění ihned a dlužnice, žalovaná, byla poté povinna splnit bez zbytečného odkladu. Ve výzvě, vhozené do schránky 9. 1. 2023, byla poskytnuta lhůta delší, 7 dnů, do 16. 1. 2023. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že v té době byla žalobkyni známa jiná adresa, kde se skutečně zdržovala a měla možnost výzvu převzít, že se odstěhovala do místa dle záhlaví; pokud žalobkyně doručovala na adresu posledního známého pobytu v [obec], udělala vhodný úkon, aby svůj nárok uplatnila; žalovaná měla možnost se o něm dozvědět například tím, že by včas sdělila změnu adresy. Opačný výklad by vedl k tomu, že pokud by si výzvu nemohla převzít z důvodu neznámého pobytu, nebylo by lze pohledávku zesplatnit a účinně uplatnit, což by nebylo logické a přijatelné. Žalovaná dluh nesplnila, proto od následujícího dne byla v prodlení a žalobkyně dle § 1970 o. z. může požadovat zaplacení úroku. Dle § 2 prováděcího nařízení vlády 351/2013 Sbí, jímž se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a údajů o skutečných majitelích, odpovídá ročně repo sazbě, stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního 1/2letí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů. Limitní sazba pro 2T REPO operace Banky dle a) úředního sdělení Banky 15/ 2022, o úpravě základních úrokových sazeb, byla od 23. 6. 2022 zvýšena na 7 %, proto úroková sazba od 17. 1. 2023 činí 15 %.

9. Soud dle § 40 (2, 3) o. s. ř. rozhodl, že současně s pořízením zvukového záznamu bude o jednání sepsán protokol, neboť v tom případě při podání opravného prostředku ve věci samé netřeba pořídit přepis záznamu, což dle sdělení vedení a vedoucí příslušné kanceláře neúměrně časově zatěžuje.

10. I když měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, soud jí dle § 142 (3) o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na jeho úvaze, škoda v žalované výši vznikla, žalovaná to zásadně nezpochybnila. Výzva, odeslaná 6. 1. 2023, sice vedla teprve k zesplatnění pohledávky, opak nebyl před vyhlášením rozsudku tvrzen ani prokázán, žalovaná však dosud nezaplatila ani část, což představuje důvod hodný zvláštního zřetele, aby soud výjimečně dle § 142a (2) o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu zcela, i když opakovaně výzvu nezaslala, neboť i vzhledem k neznámé změně pobytu žalované by byla zjevně neúčelná. Současně však soud shledal důvod pro snížení uplatněné náhrady škody zejména pro poměry žalované a jejích 2 malých dětí, což představuje důvody hodné zvláštního zřetele, aby výjimečně náhradu nákladů zastoupení zčásti dle § 150 o. s. ř. nepřiznal, tedy přiznal je jen z uložené částky; nebylo by spravedlivé je určit i z částky, v níž žalobkyně úspěch neměla. Náklady jsou soudní poplatek 101 529 Kč (Základem 5% poplatku dle § 6 (1, 7), položky 1 1. b) sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je cena předmětu řízení, zaokrouhlená na 10 Kč nahoru, 2 030 580 Kč, bez příslušenství, úroku. Poplatek byl přiznán z celého základu, neboť ho žalobkyně uplatnila ve skutečné výši proplacené škody a poplatek jí nelze ani zčásti vrátit.), odměna za zastupování 49 200 Kč (Dle § 7 6., § 8 (1), § 11 (1 a), d), g)) vyhlášky 177/1996 Sbírky, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), se považuje za tarifní hodnotu dluh, 1 000 000 Kč, bez úroku. Sazba odměny za úkon právní služby z hodnoty přes 200 000 do 10 000 000 činí 9 100 a 40 za každých započatých 10 000 Kč, o něž hodnota převyšuje 200 000 Kč, tedy 12 300 Kč. Ve věci byly účelně učiněny 4 úkony, převzetí a příprava zastoupení dle smlouvy o poskytnutí právních služeb, písemná žaloba, účast na jednání před soudem za 2 započaté 2 hodiny, proto za 2 úkony. Zástupce se dle § 25 (2) o. s. ř. dal při jednání zastoupit koncipientem Mgr. [příjmení] jako dalším zástupcem, za jehož jednání žalobkyni odpovídá. Odměna nebyla přiznána za výzvu k plnění, neboť na základě ní došlo teprve k zesplatnění, jejím smyslem by mělo být upozornění na splatnou pohledávku, náklady s tím spojené tak nejsou účelné náklady tohoto řízení.), hotové výdaje zástupce na vnitrostátní poštovné, místní hovorné, přepravné 1 200 Kč (Dle § 13 (4) advokátního tarifu činí tato částka 300 Kč za každý z uvedených 4 úkonů.), cestovní výdaje 655 Kč (Dle § 157 (1) zákona 262/2006 Sbírky, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. práce“), přísluší v prokázané výši; byly předloženy autobusové jízdenky [obec] - [obec] 140 Kč, [obec] - [obec] 46 Kč, dle webu IDOS zpáteční vlaková jízdenka stála 469 Kč), náhrada za čas strávený cestou k jednání a zpět 1 500 Kč (Dle § 14 (1 a), 3, 4) advokátního tarifu činí 100 Kč za každou i jen započatou 1/2hodinu, nenáleží však, byl-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby; jednání trvalo od 9.00 do 11.57, dle webu IDOS cesta trvala od 5.10 do 8.31, zpět od 12.48 do 16.24, jednání s cestou tak 11.14 hodin. Úkonem dle § 11 (1 g)) advokátního tarifu je účast na jednání, a to každé započaté 2 hodiny, tedy odměna pokryla i tento čas 4 hodin a náhrada proto náleží jen za 7.14 hodin, 15 započatých 1/2hodin.), stravné 140 Kč (Dle § 163 (1 a)) zák. práce přísluší 140 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin.), daň z přidané hodnoty 11 065,95‬ Kč (Dle § 151 (2) o. s. ř., § 47 (1 a)) zákona 235/2004 Sbírky, o této dani, ve znění pozdějších předpisů, činí 21 % z nákladů zastoupení 52 695‬ Kč. Z rozhodnutí Finančního úřadu pro [územní celek] vyplývá, že právnická osoba zřízená za účelem výkonu advokacie, [anonymizováno] (nyní [příjmení] [příjmení] & [příjmení]), jejímž je zástupce společníkem, je plátkyní.), celkem 165 289,95‬ Kč. Náklady řízení se dle § 149 (1) o. s. ř. platí advokátu, zástupci, čímž se rozumí jeho prostřednictvím, jde jen o platební místo, přisouzeny byly též žalobkyni.

11. Uložené povinnosti dle § 160 (1) o. s. ř. třeba splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku, v základní lhůtě, neboť výhodnější podmínky splatnosti nebyly zjištěny. Jak výše uvedeno, současný příjem žalované sotva stačí k úhradě základních potřeb jejích a na ní závislých dětí, proto zcela zjevně by nebyla schopna povinnosti splnit v přiměřené lhůtě, za niž soud považuje asi rok. Za daných okolností není důvod pro případné znevýhodnění žalobkyně proti případným jiným věřitelům, zda a jakým způsobem bude vymáhat povinnosti v případě nesplnění je proto ponecháno na jejím uvážení.