44 C 91/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově samosoudcem Mgr. Františkem Sedláčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalovaného a žalobce , zastoupeného advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného a žalobce , zastoupenému advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , anonymizováno o určení vlastnictví k nemovitosti rozhodl

I. Žalobce je vlastníkem budovy, stavby technického vybavení, na pozemku - parcelní [číslo] v [katastrální uzemí].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci prostřednictvím jeho zástupkyně náklady řízení 22 813,47 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci bude po právní moci rozsudku ze soudního účtu vrácena jistota 10 000 Kč.

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem budovy bez čísla popisného, evidenčního, způsob využití technické vybavení, na pozemku [číslo], zapsané na listu vlastnictví 25 pro katastrální území, [územní celek], neboť jako vlastník je v katastru nemovitostí veden žalovaný. Podkladem záznamu bylo kolaudační rozhodnutí [stát. instituce] z 1. 3. 1993, [anonymizováno] 1993 Ra, z nějž nebylo zřejmé, kdo měl být zapsán. Pro provedení zápisu bylo podstatné, kdo byl v rámci stavebního řízení veden jako stavebník. V žádosti o stavební povolení z 2. 9. 1991 byl jako žadatel a stavebník veden žalobce. Žalovaný zneužil stejného jména, příjmení, bydliště a v 1995 byl zapsán. Rozhodnutím [stát. instituce] ze 7. 2. 2020, OR [číslo], byl zapsán žalobce; rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu z 9. 4. 2020, [anonymizováno] PL-O [číslo] Krajský soud v Plzni rozsudkem z 2. 12. 2021, [číslo jednací], toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení; v odůvodnění uvedl, že je sporné, zda správní orgány po právu shledaly chybu v katastru, jež vznikla zřejmým omylem, postup Inspektorátu označil za nepřípustný, neboť oprava je možná jen dle listiny, jež byla podkladem zápisu, tudíž součástí sbírky listin, nikoli jiné; spor lze vyřešit žalobou na určení vlastnického práva. Žalovaný, přestože o všech shora zmíněných skutečnostech a soudním řízení věděl, podal u [stát. instituce] návrh, jímž se pokusil vlastnictví převést. S ohledem, že provedením vkladu ve prospěch 3. osoby mohl být žalobce, v případě úspěchu v řízení o určení vlastnického práva, rozsáhle majetkově poškozen, podal návrh na předběžné opatření. Zdejší soud mu vyhověl 6. 6. 2022 pod 11 Nc 7001/2022-32, žalovanému zakázal budovu zcizit nebo zatížit, žalobci uložil, aby do měsíce od právní moci usnesení podal žalobu na určení vlastnictví. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným, jeho manželkou jako nájemci byla [datum] uzavřena nájemní smlouva, z níž vyplývá, že žalovaný věděl, že není vlastníkem. To vyplývá i z dohody z 15. 4. a žádosti o stavební povolení z 2. 9. 1991. Na straně žalobce je dán naléhavý právní zájem na podání žaloby, bez soudem vysloveného určení, kdo je vlastníkem, by bylo jeho právo ohroženo. Vyřešení vlastnického práva může napevno postavit dosud nejasný vztah mezi účastníky, vyřešit základ případné žaloby na peněžité plnění, existenci ostatních práv a povinností.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, i když lze téměř s jistotou predikovat její vyhovění, neboť v 1993 rozhodl vybudovat vlastním nákladem a na své riziko elektrárnu. Má ještě 1 syna, předpokládal, až dospějí, dojde mezi nimi k rozdělení. Lze hovořit o omylu, správní orgán rozhodl, kolaudační rozhodnutí zní na žalovaného, žalobce s tím byl srozuměn, dokud táhli za 1 provaz, nevadilo to. Je otázkou, zda lze shledat naléhavý právní zájem po 1/4století. Řízení bylo vyvoláno událostmi mezi účastníky, několik let zpět vznikly spory, týkající se dcery žalobce, žalovaný a jeho manželka žádají o její svěření do péče, směšují se majetkové a rodinné věci. Žalobce a jeho zástupkyně, současně družka a matka dětí, obviňují žalovaného, že elektrárnu ukradl, přitom s ním bylo celou dobu jednáno jako s vlastníkem. 3. 15. 4. 1991 uzavřeli účastníci s účinností do právní moci kolaudačního rozhodnutí dohodu, jejímž předmětem byla výstavba malé vodní elektrárny na [anonymizováno] potoce, žalovaný se zavázal zastupovat žalobce při veřejnoprávních jednáních, vykonávat stavební dozor, vzhledem k vztahu otce a syna bylo upuštěno od finanční odměny. Žalobce jako stavebník, v té době student [anonymizována dvě slova], 4. 9. 1991 podal žádost o stavební povolení, v níž bylo uvedeno, že žalobce měl k pozemku jiné právo, stavba bude provedena svépomocí, žalovaný byl zmocněncem pro doručování, měl provádět odborný dozor, kvalifikaci získal na střední průmyslové škole stavební. 14. 10. 1991 vydal [stát. instituce] stavební povolení [spisová značka], v němž bylo uvedeno, že o ně požádal žalobce v zastoupení žalovaného, žalovaný byl označen v záhlaví jako účastník a současně odborný stavební dozor. Kolaudačním rozhodnutím [stát. instituce] z 1. 3. 1993, [spisová značka], bylo vydáno povolení k užívání; jako navrhovatel byl označen žalovaný v zastoupení žalobce, oba bytem [adresa žalovaného a žalobce], nacházející se na pozemku [číslo], jejž měl žalobce pronajat od [příjmení] [anonymizováno]; žalovaný a paní [příjmení] se zavázali v případě ukončení smlouvy elektrárnu v provozuschopném stavu, bez technických závad předat žalobci. Žalovaný je na základě kolaudačního rozhodnutí od 1995 zapsán jako vlastník této budovy, využívané jako technické vybavení, na pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [ulice]. Rozhodnutím [stát. instituce] ze 7. 2. 2020, OR [číslo], byla provedena oprava v katastru nemovitostí, vyznačeno vlastnické právo žalobce. Rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] z 9. 4. 2020, [anonymizováno] PL-O [číslo], bylo odvolání žalovaného zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 2. 12. 2021, [číslo jednací], bylo rozhodnutí Inspektorátu zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení s odůvodněním, že Inspektorát obrátil pozornost k žádosti o vydání stavebního povolení, předložené na počátku řízení o opravě chyby, a dovodil z ní, že stavebníkem byl žalobce, v jehož prospěch mělo být vlastnické právo zapsáno. Uzavřel, že„ k chybě došlo zřejmým omylem při vyřizování žádosti o zápis kolaudačního rozhodnutí v 1995, kdy měl katastrální úřad s větší pečlivostí prověřit, kdo byl ve stavebním řízení stavebníkem a kdo zástupcem“. Takový postup Inspektorátu byl nepřípustný. Z § 44 (2) katastrální vyhlášky vyplývá, že oprava musí být možná dle listiny, jež byla podkladem zápisu a je tudíž součástí sbírky listin. Inspektorát si musel„ vypomoci“ jinou než podkladovou listinou a de facto prováděl dokazování, jež v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu nemá místo. Tomu přisvědčuje skutečnost, že mezi žalovaným a žalobcem panuje o vlastnictví spor, jenž nelze vyřešit za pomoci opravy chyby v katastrálním operátu, nýbrž cestou civilní žaloby na určení vlastnického práva, eventuálně na odstranění nesouladu mezi právním stavem skutečným a zapsaným v katastru nemovitostí (§ 985 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). 23. 5. 2022 bylo u katastrálního úřadu zahájeno řízení o převod vlastnictví žalovaného na paní [příjmení].

4. Postavení žalobce jako stavebníka a žalovaného jako jeho zástupce, stavebního odborného dozoru vyplývá z dohody z 15. 4., žádosti o stavební povolení z 2. 9., opatřené podacím razítkem [stát. instituce] ze 4. 9. 1991, jimi podepsaných. Vydání stavebního povolení je zřejmé z uvedené listiny [stát. instituce], z níž samé by spíše vyplývalo, že účastníkem řízení, stavebníkem, byl žalovaný a žalobce ho zastupoval, tato označení však byla zavádějící, v rozporu s předchozími listinami, navíc byl žalovaný i v tomto povolení současně označen jako stavební dozor. Správné vymezení účastníků, žalovaný v zastoupení žalobce (nikoli žalobcem), pak obsahovalo i předmětné kolaudační rozhodnutí. Vlastnictví žalobce k stavbě, jeho postavení stavebníka, je pak zřejmé i z následné nájemní smlouvy ze 17. 3. 1993, podepsané účastníky a paní [příjmení]. Zapsání vlastnictví žalovaného vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí z 3. 6. 2022; průběh řízení o opravě údaje vlastnictví z uvedených rozhodnutí [stát. instituce], Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec], rozsudku Krajského soudu v Plzni z 2. 12. 2021, 57 A 76/2020-73; zahájení řízení o převod vlastnictví z informace [stát. instituce] z 3. 6. 2022. Uvedené listinné důkazy jsou obsaženy v soudním spisu 11 Nc 7001/2022.

5. Kolaudačním rozhodnutím [stát. instituce] z 1. 3. 1993, SÚ/52/93, bylo vydáno povolení k užívání stavby malé vodní elektrárny, stavebníkem byl žalobce, žalovaný ho zastupoval, vykonával odborný stavební dozor. Do katastru nemovitostí byl jako vlastník zapsán žalovaný, jenž 23. 5. 2022 zahájil řízení o převodu vlastnictví na paní [příjmení].

6. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu, katastru nemovitostí, v souladu se skutečným právním stavem, dle § 985 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se může osoba, jejíž věcné, vlastnické, právo je dotčeno, žalobce, domáhat odstranění nesouladu; toho lze docílit i žalobou na určení takového práva, proto naléhavý právní zájem netřeba prokazovat. Nad rámec toho však vzhledem k tomu, že budova je zapsána ve vlastnictví žalovaného, jenž měl v úmyslu vlastnictví převést na paní [příjmení], určení, zda tu výlučné vlastnické právo žalobce je, se dle § 80 zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), lze žalobou domáhat i proto, že je na tom naléhavý právní zájem, spočívající ve ztíženém určení a realizaci vlastnického práva po případném převodu. Vlastník se dle § 1042 o. z. může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Účastníci mezi sebou měli dobrý vztah, proto neměli potřebu zjevný omyl v zápisu vlastnictví řešit, to se však změnilo. Nelze přijmout výklad, že tento stav trval velni dlouho, a proto netřeba vlastnictví žalobce určit a naopak nechat žalovaného nakládat s budovou jako vlastní přesto, že vlastnictví žalobce nezpochybňoval. Jak naznačil žalobce, otázka vzájemných případných peněžitých plnění, jejichž konkrétní obsah nebyl uveden, je podružnou, jednoznačné určení vlastnického práva však vymezí postavení účastníků. Vlastnické právo se dle § 614 o. z. nepromlčuje. Jako vlastník novostavby, jež byla předmětem evidování v katastru, dle § 5 (8) zákona 344/1992 Sbírky, o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění účinném v době zápisu, zapisuje se stavebník uvedený v kolaudačním rozhodnutí, není-li jinou listinou prokázáno, že vlastníkem je někdo jiný; takovou osobou je žalobce, vlastnictví žalovaného prokázáno nebylo. Žalobě bylo vyhověno, ve výroku rozsudku je budova označena stručněji, v souladu s § 8 d) zákona 256/2013 Sbírky, o katastru nemovitostí (katastrální zákon), dle nějž v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitost označena údaji katastru, a to budova, jež není součástí pozemku a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití. Budova je v katastru označena způsobem využití zkráceně tech. vyb, což dle přílohy 4. vyhlášky 357/2013 Sbírky, o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), znamená stavbu technického vybavení.

7. Žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, dle § 142 (1) o. s. ř. přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, jenž úspěch neměl. Žalobci, jemuž se přizná náhradu nákladů, se dle § 145 o. s. ř. přizná i náhradu nákladů předběžného opatření, neboť usnesením Okresního soudu v Sokolově z 6. 6. 2022, 11 Nc 7001/2022-32, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Plzni z 15. 7. 2022, 14 Co 131/2022-50, bylo vyhověno jeho návrhu, žalovanému předběžně zakázáno budovu zcizit nebo zatížit. Jsou jimi soudní poplatky 6 000 (Dle položek 4 3., 5 sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí za návrh na nařízení předběžného opatření 1 000, za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovité věci, budově, se vybralo 5 000 Kč), odměna za zastupování 12 400 (Dle §§ 7 5., 9 (4 b)), 11 (1 a), d), g), j)) vyhlášky 177/1996 Sbírky, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), se považuje za tarifní hodnotu ve věci určení, zda tu je právní vztah, právo, k nemovité věci, 50 000 Kč. Sazba odměny za 1 úkon právní služby z hodnoty přes 10 000 do 200 000 činí 1 500 a 40 za každých započatých 1 000, o něž hodnota převyšuje 10 000, tedy 3 100 Kč; ve věci byly účelně učiněny 4 úkony, převzetí a příprava zastoupení dle smlouvy o poskytnutí právních služeb, návrh na předběžné opatření, k němuž došlo před zahájením řízení, písemný návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem. Zástupkyně dle § 25 (2) o. s. ř. se dala při jednání zastoupit další zástupkyní, advokátkou Mgr. [příjmení], za jejíž jednání žalobci odpovídá. Za vyjádření k odvolání proti usnesení o předběžném opatření odměna přiznána nebyla, bylo shledáno neúčelným, neboť neobsahovalo žádné nové podstatné okolnosti, jež nebyly či nemohly být uvedeny v samotném návrhu na jeho nařízení, soud žalobce k takovému vyjádření ani nevyzval, odvolání mu zaslal na vědomí.), hotové výdaje zástupkyně na vnitrostátní poštovné, místní hovorné, přepravné 1 200 (Dle § 13 (4) advokátního tarifu činí 300 Kč na úkon.), cestovní výdaje 295,43 (Dle §§ 157 (4 b)), 158 (4) zákona 262/2006 Sbírky, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 4 c) vyhlášky 467/2022 Sbírky, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro 2023, činí sazba základní náhrady za kilometr jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20, výše ceny za litr motorové nafty 44,10 Kč, neboť doklad nebyl doložen; spotřeba 5,7 litru na 100 kilometrů použita dle metodického pokynu odvolacího soudu z 3. údaje pro kombinovaný provoz dle normy Evropské unie a sdělena další zástupkyní během jednání telefonickým zjištěním z její kanceláře z příslušného technického průkazu; dle plánovače tras na webu Mapy vzdálenost z pobočky další zástupkyně, [obec a číslo], k soudu je při provozu 19 a zpět 19,3 kilometru. Soud by dle §§ 156 (3), 164 o. s. ř. měl být vázán rozsudkem, v němž určil cestovní výdaje 282,83 Kč, jakmile ho vyhlásil, současně však je povinen v něm opravit kdykoli i bez návrhu zjevné nesprávnosti; vycházel z náhrady na kilometr 4,70 a ceny nafty za litr 47,10 Kč, neboť v soudním systému, webu ASPI, byla před vyhlášením rozsudku jako účinná uvedena vyhláška 511/2021 Sbírky, změna byla učiněna až poté; je zjevné, že vyhlášené cestovní výdaje byly chybné, proto v písemném vyhotovení rozsudku byla tato chyba odstraněna, aniž bylo třeba vydávat formálně opravné usnesení, když takový postup je v daném okamžiku přehlednější a hospodárnější; v případě podání zjevně úspěšného odvolání jen kvůli tomu by došlo ke zbytečnému navýšení nákladů s tím spojených, současně tím není žalovaný poškozen, neboť mu nadále zůstává zachováno právo na odvolání.), daň z přidané hodnoty 2 918,04 (Dle § 151 (2) o. s. ř., § 47 (1 a)) zákona 235/2004 Sbírky, o této dani, ve znění pozdějších předpisů, činí 21 % z nákladů zastoupení 13 895,43 Kč. Z osvědčení [anonymizováno] úřadu pro [část Prahy], že zástupkyně je plátkyní daně, totéž z obchodního rejstříku, údaje [anonymizováno] úřadu pro [anonymizováno] kraj na webu ARES ohledně právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, [anonymizováno] kanceláře [příjmení] a partneři, jejíž je další zástupkyně společnicí.), celkem 22 813,47 Kč (Náhrada za čas strávený cestou k jednání a zpět dle § 14 (1 a), 4) advokátního tarifu nenáležela, měla-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby; jednání trvalo od 10.00 do 11.11, dle webu Mapy cesta 16 a zpět 17 minut, jednání s cestou tak 1.44 hodiny. Úkonem dle § 11 (1 g)) advokátního tarifu je účast na jednání, a to každé započaté 2 hodiny, tedy odměna pokryla i tento čas.) Náklady se dle § 149 (1) o. s. ř. platí advokátce, zástupkyni, čímž se rozumí jejím prostřednictvím, jde jen o platební místo, přisouzeny byly žalobci.

8. Uloženou povinnost dle § 160 (1) o. s. ř. třeba splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku, v základní lhůtě, neboť okolnosti pro určení výhodnějších podmínek splatnosti nebyly zjištěny.

9. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, přiměřeně dle § 75b (4) o. s. ř. bude jím žalobci jistota 10 000 Kč po právní moci (celého) rozsudku vrácena, neboť návrhu ve věci samé bylo vyhověno.