45 C 108/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 19 786,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 786,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 18 636,02 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 18 636,02 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 297,02 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 339,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky a jejího příslušenství. Uvedla k tomu, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o (kontokorentním) úvěru č. , Anonymizováno, (dále také „Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Podmínky pro kontokorent (dále jen „VOP") a také Oznámení , právnická osoba, . o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěru (dále jen „Oznámení"). Smlouvou bylo žalovanému umožněno přečerpat účet formou neúčelového úvěru, který byl žalovanému poskytnut formou úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat a splácet dle příslušných ustanovení Smlouvy a VOP. Následně byl dne , datum, navýšen úvěrový limit na částku 30 000 Kč na základě dodatku ke Smlouvě. Žalovaný svého oprávnění, vyčerpat úvěr, využil. Následně, po vyčerpání úvěru, však neplnil náležitosti stanovené smlouvou a dlužnou částku neuhradil dle Smlouvy a VOP. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a jeho účet vykazoval nepovolený záporný zůstatek, vyzýval jej žalobce k úhradě. žalovaný byl na porušení povinnosti žalobcem písemně upozorněn, žalobce prohlásil všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni 28.04.2023 za okamžitě splatné a zároveň vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku vůči žalobci. Ke dni 31.01.2025 žalobce zkapitalizoval běžící smluvní úrok a úrok z prodlení, pohledávka činila k datu 31.01.2025 finanční částku ve výši 27.422,42 Kč. Právní zástupce žalobce zaslal dne 12.02.2025 žalovanému výzvu ke splnění předmětného závazku, žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalobkyně s žalovanou uzavřeli v písemné formě dne , datum, smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu, kterou bylo žalované umožněno přečerpat účet formou neúčelového úvěru, který byl žalovanému poskytnut formou úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč Ve smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba ve výši dle 18,90 % ročně, RPSN činila 27,86 %. Nedílnou součástí Smlouvy jsou VOP a také Oznámení. Dne , datum, účastníci uzavřely opět v písemné formě dodatek ke Smlouvě, kterým byl navýšen úvěrový limit na částku 30 000 Kč. Byla sjednána nová výše RPSN, která činila 24,31 %. (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , a dodatku ke Smlouvě ze dne , datum, ). Dle čl. VI. Smlouvy a čl. 9 VOP je úvěrující, v případě prodlení úvěrovaného s placením úvěru sjednaného s úvěrujícím, oprávněn kdykoli úvěrovanému adresovat upomínky a následně i výzvy k uhrazení dlužné částky. Dle čl.

9. Obchodních podmínek pro kontokorent je úvěrující, v případě prodlení úvěrovaného s placením úvěru sjednaného s úvěrujícím, oprávněn kdykoli úvěrovanému adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které úvěrující úvěrovanému poskytne alespoň 30 dní k jejich uhrazení. Pokud úvěrovaný dlužnou částku neuhradí, je úvěrující oprávněn jistinu zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení (zjištěno z VOP). Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 28.4.2023 zesplatnila, což zároveň žalované písemně oznámila dopisem ze dne 13.4.2023 (zjistěno z dopisu ze dne 13.4.2023). Žalovaná však ani poté svůj dluh neuhradila. Následně byla žalované zaslána dne 12.2.2025 předžalobní výzva k plnění, ani poté nedošlo ani k částečné úhradě dluhu žalované (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 12.2.2025 včetně poštovního podacího archu z téhož dne). V daném případě žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně ověřila příjmy a výdaje žalované, když o nich měla přehled z výpisů z účtu žalované č. , číslo, , který měla žalovaná veden u žalobkyně (zjištěno z výpisu z účtu žalované od května 2019 do ledna 2020).

6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v písemné formě smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaná je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná průběžně čerpala kontokorentní úvěr, tento však nesplácela řádně a včas dle Smlouvy a VOP. Protože žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy a VOP, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatila, žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 28.4.2023 zesplatnila. Žalovaná celkem dluží žalobkyni částku 27.422,42 Kč, a tvoří ji nesplacená jistina ve výši 18.636,02 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 31.01.2025 ve výši 4 339,38 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 31.01.2025 ve výši 3 297,02 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 150 Kč. Tím, že žalovaná nezaplatila vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinna zaplatit žalobkyni vedle žalované částky spolu se sjednaným obchodním úrokem ve výši 18,90 % ročně, respektive po 90. dni prodlení s úrokem ve výši 8,05 % ročně (§ 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tj. od 24. 1. 2023, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč. K těmto nákladům patří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupce je plátcem této daně.