45 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušník Vietnamu, bytem Adresa žalovaného pro 12 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 585 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 285 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 585 Kč se zákonným úrokem z částky 12 285 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo, které je ve vlastnictví žalovaného tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 25.07.2023 do dne 29.01.2024, tj. 189 dní, přičemž denní sazba v daném případě činí 65 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s uplatněním pohledávky. Žalovaný přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaný je státním příslušníkem Vietnamu, a proto poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, které se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Vietnamu je dosud závazná smlouva o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 12. 10. 1982 uveřejněná pod číslem 98/1984 Sbírky mezinárodních smluv, ta však neupravuje kolizní normy pro závazkové poměry, a proto je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské unie. Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalované provozovat motorové vozidlo registrované na území Česka pouze s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území Česka své bydliště. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo registrované v Česku v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla.

5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaný byl v rozhodném období veden jako vlastník a provozovatel tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, (zjištěno z údajů z evidence registru silničních vozidel k vozidlu RZ , SPZ, ze dne 14.3.2024). Žalobkyně žalovanému zaslala dne 21.3.2024 výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za nepojištěné období od 25.07.2023 do dne 29.01.2024 ohledně částky 12 585 Kč s tím, aby žalovaný uhradil vypočtenou částku do 60 dnů od doručení (patnáctým dnem po odeslání zásilky a dnem doručení byl den 5.4.2024). Posledním dnem k úhradě částky 12 585 Kč a zákonné náhrady nákladů 300 Kč byl den 04.06.2024. Předžalobní upomínka ze dne 19.9.2024 ohledně tohoto nároku byla odeslána dne 19.9.2024 (zjištěno z Výzvy ze dne 21.3.2024, Předžalobní výzvy ze dne 19.9.2024 včetně podacího archu). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

7. Soud věc posoudil po právní stránce následovně:

8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

9. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 6 citovaného ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláři podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 25.07.2023 do dne 29.01.2024, tj. 189 dní, když tímto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do jejího garančního fondu podle § 4 zákona, který činí 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 2 x 300 Kč. Žalobkyně současně splnila svoji povinnost a odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku. Žaloba tak byla podána důvodně. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě vyhověl.

12. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného příspěvku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 252 Kč (na základě dokladu o tom, že advokát žalobkyně je plátcem DPH). Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.

14. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.