45 C 143/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 4 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 4.3.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 344 Kč, co do zákonného úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 3 000 Kč od 20.9.2024 do 3.3.2025, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 706 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 4 344 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím klientské sekce na internetové stránce , Anonymizováno, tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 780 Kč, a to do 14 dnů, tj. do 19.9.2024. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne , datum, , a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený v úvěrové smlouvě. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, (rodné číslo žalovaného). Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně a včas, a na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, které měl žalovaný žalobkyni splatit včetně poplatku ve výši 780 Kč do 14 dnů, tj. do 19.9.2024. RPSN činila 41281 %. Pro případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky ve stanovených termínech žalovaným vráceny, jakož i že by do stanovených termínů nebyly uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, jakož i oprávněna požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně prostřednictvím svého bankovního účtu převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Platba byla provedena pod variabilním symbolem , var. symbol, , který je shodný s rodným číslem žalovaného.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24.2.2025, že žalovanému byla žalobkyní dne 24.2.2025 odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno v čl. 14.2.

1. Smlouvy o úvěru a je považováno za rovnocenné doručování v listinné podobě, a to do sedmi dnů.

7. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

14. Podle § 1813 odst. 1, 2 platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

15. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně www.soscredit.cz, když smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu.

24. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru a RPSN, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že Smlouva je zcela zjevně koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

25. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru, který fakticky představuje skrytý úrok. Výše RPSN spotřebitelského úvěru 2420 % též vypovídá o nepřiměřenosti a nevyváženosti úvěrové smlouvy. Sjednaná výše poplatku za poskytnutí zápůjčky činí částku 1 440 Kč. Soud má za to (jak již výše uvedl), že tento poplatek představuje fakticky skrytý úrok z poskytnuté zápůjčky. Tento skrytý úrok činí 52 % měsíčně, tedy 624 % ročně (počítáno z částky 3 000 Kč, kde úrok za 14 dní představuje částka 780 Kč). Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v září 2024 činila 6,33 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)]. K tomu soud dodává, že nepřiměřenost sjednané úrokové sazby 624 % ročně je zcela zjevná, když více než stokrát převyšuje výše uvedenou obvyklou úrokovou sazbu v měsíci září 2024.

26. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání původní věřitelky, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany původní věřitelky vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé inkriminované úvěrové smlouvy.

27. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

28. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i se skutečností, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. jsou žalobkyně a žalovaný povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly, vzniklo žalobkyni právo na vrácení žalobkyní žalovanému poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 3 000 Kč.

29. Ve vztahu k prodlení žalovaného s vrácením této částky soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzvána k zaplacení částky zahrnujícímu rovněž úhradu dotčených 3 000 Kč, a to prostřednictvím e-emailové zprávy žalobkyně odeslané žalovanému dne 24.2.2025. Touto výzvou byla žalované stanovena lhůta 7 dnů k zaplacení pohledávky žalobkyně (bezdůvodného obohacení). Tato lhůta žalovanému uplynula dnem 3.3.2025, a ode dne následujícího, tj. 4.3.2025 byl žalovaný již v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

30. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč, když žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyni též přiznal úrok z prodlení z této částky od 4.3.2025 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.), tj. ode dne následujícího po výše uvedeném dni splatnosti pohledávky žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 880 Kč. Protože žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 69,06 % (3 000 Kč) a neúspěšná v rozsahu 30,94 % (1 344 Kč), a má tak právo na náhradu 38,12 % nákladů řízení. Tyto náklady činí částku 1 852 Kč, a sestávají ze zaplaceného soudního ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení - odměna advokáta podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokáta připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupce je plátcem této daně. Z částky 1 852 Kč pak žalobkyni náleží 38,12 %, tj. částka 706 Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.