Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

45 C 179/2025

č. j. 45 C 179/2025-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-07-31 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2025:45.C.179.2025.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 13 771 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 500 Kč od 25.2.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 271 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 771 Kč od 8.1.2024 do 24.2.2025, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 271 Kč od 25.2.2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 994 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 771 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřená se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , Anonymizováno, , sídlem , adresa, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, , se sídlem , adresa, , IČ , IČO žalobkyně, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne , datum, úvěr ve výši 9 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 7.1.2024. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9500 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3989,90 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 281,10 Kč. Žalovaná však svůj závazek nesplácela řádně a včas, a na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalované byla upomínka právním zástupcem žalobce odeslána dne 19.2.2025. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem posouzena tak, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti žalovaného o úvěr.

2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou (https://jerrs.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz) soud zjistil, že původní věřitel je společností k s ručením omezeným, která ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

5. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne , datum, se žalovanou výše uvedenou smlouvu, kterou se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 9 500 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku ve výši 36 % ročně (281,10 Kč), a poplatku ve výši 3989,90 Kč, splatit do 23.11.2023 (do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému). Z této smlouvy soud též zjistil, že RPSN spotřebitelského úvěru činila 9057,48 %. Z dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 8.12.2023 soud zjistil, že splatnost úvěru byla posunuta na 7.1.2024.

6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 26.2.2025 vydaného ČSOB, a.s., soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel prostřednictvím svého bankovního účtu č. , č. účtu, převedl ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč.

7. Z informace o vlastníkovi účtu soud zjistil, že vlastníkem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.2.2025 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původní věřitelkou postoupena žalobkyni.

9. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ a listiny „Podací lístek – dopisy online“ soud zjistil, že žalovanému bylo žalobkyní dne 19.2.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odesláno vyrozumění o postoupení pohledávky, a písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.

10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

11. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

17. Podle § 1813 odst. 1, 2 o. z. platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.2.2025, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni jejím právním předchůdcem (§ 1879 o.z.).

26. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

27. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného úroku ve výši 36 % ročně, který je však dále navýšen o skrytý úrok v podobě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3989,90 Kč (tj. 41,98 % měsíčně, tj. cca 503 % ročně). Celkový úrok tak v daném případě činí cca 580 % ročně. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy ke dni , datum, (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v říjnu 2023 činila 9,25 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)]. Sjednaná roční úroková sazba tak více než padesátinásobně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době poskytnutí spotřebitelského úvěru.

28. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání původní věřitelky, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany původní věřitelky vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé předmětné úvěrové smlouvy.

29. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

30. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaný jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že žalobkyni vzniklo právo na vrácení zapůjčených prostředků ve výši 9 500 Kč, když jejich poskytnutí žalobkyně prokázala, a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by svůj dluh, byť částečně, uhradil. Žalobkyni též přiznal též úrok z prodlení z této částky od 25.2.2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně (dle lhůty uvedené v předžalobní výzvě, která byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala byla ve věci úspěšná v částce 9 500 Kč (tj. ze 69 %) a neúspěšná co do 4 271 Kč (tj. z 31 %). Po odečtení úspěchu od neúspěchu ve věci (69 % - 31 %) má žalobkyně právo na náhradu 38 % svých nákladů řízení. K těmto nákladům patří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů a příslušná DPH, tedy celkem 2 615 Kč. Z této částky 38 % činí částku 994 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.