45 C 212/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 72 054,52 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 71 647,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 448,64 Kč od 12.2.2025 do zaplacení, a částky 406,68 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 1 040 Kč.

1. Žalobou ze dne 7.7.2025, doplněnou podáním ze dne 23.10.2025. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 71 647,84 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené dne , datum, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, přičemž první splátka byla splatná dne 22.4.2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 13.9.2025. Dále žalobkyně soudu sdělila, že žalovaná čerpala celkem úvěr ve výši 36 531 Kč, a na svůj dluh uhradila částku celkem ve výši 63 117,97 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávky ve výši 71647,84 Kč, kterou tvoří jistina 34999,51 Kč; poplatek za vyplacení tranší úvěru: 388,74 Kč, smluvní úrok: 35199,20 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “: 1043,11 Kč, poplatek za SMS servis 17,28 Kč. Zároveň žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 406,68 Kč ve výši 0,1 % z jistiny pohledávky za 90 dní prodlení v období od 12.11.2024 do 11.2.2025. Dále žalobce uvedl, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence , právnická osoba, . Žalobce uvedl, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 50 999 Kč.

2. Žalovaná se v předmětném řízení k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, “ soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, distančním způsobem smlouva o úvěru s postupným čerpáním až do výše 80 000 Kč, úvěr byl sjednán s obchodním úrokem ve výši 0,85 % denně (tj. cca 310,25 % ročně), RPSN činila 1 244,93 %, dále byl sjednán poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky za vyplacení tranše úvěru, se službou Presto, a informační SMS servis. Doba splatnosti úvěru byla sjednána do 13.9.2025. Dále soud z této smlouvy zjistil, že zde je uvedeno rodné číslo žalované , RČ, , její číslo účtu č. , č. účtu, , dále dvě čísla účtu žalobkyně č.: , č. účtu, nebo , č. účtu, .

5. Z listiny označené jako „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce březen až říjen soud zjistil, že žalovaná postupně čerpala úvěr ve výši 36 531 Kč, a to dne , datum, částku 5000 Kč, 2100 Kč, 3000 Kč, 2400 Kč, 4000 Kč, 3000 Kč, 5000 Kč, 4000 Kč, 2500 Kč, 4000 Kč, dále dne 24.4.2024 částku 98 Kč, dne 5.8.2024 částku 502 kč, dne 30.8.2024 částku 283 Kč, dne 27.9.2024 částku 369 Kč, a dne 16.10.2024 částku 279 Kč, částku 10 000 Kč, když žalobkyně postupně převedla tyto částky pod VS , var. symbol, (číslo úvěrové smlouvy) ve prospěch bankovního účtu žalované č. , č. účtu, .

6. Ze systému časových řad ARAD vedeného Českou národní bankou zjistil, že obvyklá výše úroku spotřebitelského úvěru v říjnu 2023 činila 8,83 % ročně [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

7. Z listiny označené jako „Informace pro spotřebitele“ a „Údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru“ soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o podmínkách výše uvedeného spotřebitelského úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy a o jeho poskytovateli.

8. Z listiny označené jako „Prodlení v délce 91 dní“ soud zjistil, že dne 11.2.2025 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru.

9. Z listiny označeného jako „Autorizace ověření totožnosti“ soud zjistil, že ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP).

10. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Podací lístek“ soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 19.6.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.

11. Z listiny označené „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .“ ze dne 22.3.2024 soud zjistil, že žalobkyně vycházela před poskytnutím úvěru z ověřeného příjmu žalované ve výši 50 999 Kč měsíčně, když žalovanou tvrzený příjem byl 51000 Kč měsíčně. Dále žalobkyně vycházela z měsíčních výdajů žalované na splátky půjček 700 Kč, výdajů na bydlení 11000 Kč, dalších nezbytných výdajů ve výši 12000 Kč, a zbytných výdajů ve výši 1000 Kč.

12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

13. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

17. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

18. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem26. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dálkovým způsobem smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření.

28. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru a RPSN, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

29. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného úroku ve výši 0,85 % denně (tj. cca 310,25 % ročně. Výše RPSN spotřebitelského úvěru 1 244,93 %, též vypovídá o nepřiměřenosti a nevyváženosti úvěrové smlouvy. Celkový roční úrok tedy představuje částku 310,25 % ročně. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně (očividně) od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy tj. , datum, (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v březnu 2024 činila 8,83 % ročně [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

30. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání žalobkyně, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany žalobkyně vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé inkriminované úvěrové smlouvy.

31. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

32. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaná jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že žalobkyni nevzniklo právo na vrácení zapůjčených prostředků ve výši 36 531 Kč, neboť žalovaná dle sdělení žalobkyně ze dne 23.10.2025 (kterým žalobkyně opravila a doplnila svou nesrozumitelnou žalobu), na svůj dluh z této smlouvy žalobkyni již uhradila částku 63 117,97 Kč. Soud tak žalobu zcela zamítl (výrok I.).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, a žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly (výrok II.)

34. Dále soud rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku žalobkyni, když soudní poplatek v dané věci je třeba počítat pouze z jistiny ve výši 34 999,51 Kč, poplatku za tranši úvěru ve výši 388,74 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 1043,11 Kč, poplatku za službu informační SMS servis ve výši 17,28 Kč, a smluvní pokuty ve výši 406,68 Kč. Tedy základem pro výpočet poplatku je součet těchto částek, který činí 36 855,32 Kč. Soudní poplatek za žalobu tak činí podle položky 1 písm. b), ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatku zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, 5 % z této částky, tedy 1843 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila již částku ve výši 2883 Kč, tedy o 1040 Kč více než kolik činila její poplatková povinnost v této věci. Soud tak rozhodl podle ust. § 10 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení přeplatku ve výši 1 040 Kč žalobkyni (výrok III.)