45 C 254/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: zainteresovaná společnost ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO číslo Adresa zainteresované osoby 0/0 , pro zaplacení 61 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 61 000 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 960 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo. Žalobkyně v žalobě uvedla, uzavřela s žalovaným smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem bylo zhotovení opěrných zdí, zahrnující mimo jiné vybagrování, odvodnění, izolaci a výstavbu opěrných zdí a položení terénní zámkové dlažby. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného došlo po podpisu smlouvy ke zjištěním (přestože tak mohl a měl zjistit dříve), která pro žalovaného s ohledem na sjednanou cenu díla mohla působit nerentabilitu zhotovení díla a nedošlo k dohodě na změně podmínek smlouvy mezi žalovaným a žalobkyní, odmítl žalovaný dílo realizovat, a to přestože od klienta obdržel v souladu se smlouvou zálohovou platbu ve výši 61 000 Kč. S ohledem na pasivitu žalovaného, resp. odmítnutí dílo realizovat pak žalobkyně přípisem ze dne 22.7.2021 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté zálohy, která se okamžikem odstoupení stala jeho bezdůvodným obohacením. Lhůta byla žalovanému stanovena do 30.7.2021. Ze strany žalovaného však k vrácení přijatého plnění nedošlo, čímž se dostal od 31.7.2021 do prodlení s jeho povinností plnění vrátit. Vzhledem k tomu, že i přes opakované písemné výzvy ze strany žalobkyně žalovaný žalobkyni nezaplatili ničeho, čímž se dostal do prodlení, žalobce byl nucen k vymožení svého nároku vyhledat právní pomoc a obrátil se svého právního zástupce. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného písemně ze dne 21.6.2024 k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s upozorněním, že se jedná o výzvu předžalobní ve smyslu §142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky a částku ve výši 1 200 Kč dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s ohledem na to, že vztah mezi žalobkyní a žalovaným je vztahem závazkovým mezi podnikateli. Žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí3. Žalovaný zůstal v řízení po celou dobu pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Z výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že , jméno FO, , IČO , IČO, sídlem , adresa, je fyzickou osobou podnikatelem s předmětem podnikání - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobkyně , zainteresovaná společnost, , IČO , číslo, , sídlem , adresa, , je společností s ručením omezeným s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

7. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřeno smlouva o dílo v níž se žalovaný zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí dílo specifikované v článku I. smlouvy o dílo. V článku II. smlouvy o dílo se žalobkyně zavázala zaplatit cenu díla ve výši 175 000 Kč, když se zároveň zavázala zaplatit žalovanému zálohu na cenu díla ve výši 61 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, . Dílo mělo být dokončeno dne 10.9.2021.

8. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným za období od 15.7.2021 do 22.7.2021 soud zjistil, že provádění díla nebylo zahájeno ještě ke dni odstoupení od smlouvy, tj. k 22.7.2021 zahájeno, a že se účastníci nedomluvili na změně smlouvy o dílo, a že dne 22.7.2021 žalobkyně od smlouvy odstoupila, což oznámila žalovanému e-mailem. Když zároveň e-mailová komunikace mezi účastníky byla komunikací obvyklou.

9. Z odstoupení od smlouvy ze dne 22.7.2021 soud zjistil, že žalobkyně k tomuto dni oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy, když zhotovitel před prováděním díla zjistil překážku týkající se místa, kde má být dílo provedeno, která znemožnilo provést dílo dohodnutým způsobem. Na navržené změně provedení díla se účastníci nedohodli. Zároveň žalobkyně v odstoupení od smlouvy vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené zálohy ve výši 61 000 Kč do pěti pracovních dnů na účet objednatele.

10. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, byla dne , datum, zaslána platba ve výši 61 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Popis k platbě zní „Záloha dle smlouvy ze dne , datum, , jméno FO, “.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

12. Podle § 1958 občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ust. § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.

16. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla; podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

17. Podle § 2627 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit.

18. Podle ust. § 2627 odst. 2 o. z. nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.

19. Podle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

20. Podle ust. § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

21. Podle ust. § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle ust. § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

25. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní, když žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil, tím méně vyvrátil. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o dílo, když zároveň zaplatila žalovanému zálohu ve výši 61 000 Kč na jeho provedení. Před zahájením díla žalovaný jako zhotovitel sdělil žalobkyni ve smyslu ust. § 2627 odst. 1 o. z., že existují skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem. Když pro úplnost soud dodává, že pro účely vypořádání tedy není rozhodný okamžik, kdy zhotovitel skryté překážky skutečně objevil, nýbrž moment, ke kterému jejich existenci při vynaložení potřebné péče objevit měl. Vodítkem pro posouzení, zda zhotovitel vynaložil potřebnou péči pro odhalení skrytých překážek, může být také kritérium odborné péče, s níž bude zhotovitel (zpravidla coby stavební podnikatel) také obvykle povinen při provádění díla postupovat. Následně žalobkyně dne 22.7.2021 ve smyslu ust. § 2627 odst. 2 o. z. od smlouvy odstoupila a toto odstoupení téhož dne žalovanému písemně oznámila, a zároveň vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené zálohy ve výši 61 000 Kč do pěti pracovních dnů, tj. do 30.7.2024. Odstoupením od smlouvy závazek ze smlouvy o dílo byl ex tunc (od počátku) zrušen (§ 2004 odst. 1 o.z.) a účastníci smlouvy byli povinni vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením závazku (§ 2991 o. z.). Žalovaný na odstoupení od smlouvy nijak nereagoval a se žalobkyní přestal komunikovat. Zálohu ve výši 61 000 Kč žalobkyni ve stanovené lhůtě nevrátil a dostal se tak od 31.7.2024 do prodlení se splněním svého závazku (§ 1968 o.z.), a žalobkyni tak náleží ode dne následujícího po datu splatnosti pohledávky zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z., ve výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., a také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, když se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli (§ 1972 o.z., § 3 nař. vlády 351/2013 Sb.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 960 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 000 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.