45 C 290/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 7 946 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 999 Kč od 14.6.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloby zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1.7.2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 7 946 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným dne 09.01.2025 uzavřela Smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím internetových stránek společnosti společnosti , Jméno žalobkyně, , Anonymizováno, v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti , Jméno žalobkyně, . k tomu určené. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 6000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 198,00 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená výše úvěru byla odeslána na účet žalované dne 09.01.2025 na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě: , č. účtu, . Dále byl sjednán jednorázový poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, dále měsíční poplatek ve výši 99 Kč za bezpečnou splátku a měsíční poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V daném případě byl úvěr splatný dne 12.03.2025. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy „Jak si prodloužíte splatnost úvěru“ - "Korunový odklad". V tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň 1.00 Kč, případně více, ale ne více, než je minimální platba pro tzv. Desetiprocentní odklad. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 594.00 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, zaplatil na svůj dluh toliko částku 1 Kč. Žalobkyně tak požaduje částku 5 999 Kč představující jistinu a dále pak poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 198 Kč, poplatek ve výši 199 Kč za expres výplatu, poplatek ve výši 198 Kč (2x99 Kč) za bezpečnou splátku umožňující klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o měsíc, poplatek za SMS servis ve výši 98 Kč (2x49 Kč), poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 594 Kč smluvní pokuty v celkové výši 360 Kč za nesplnění povinnosti zaplatit tři splátky včas a účelně vynaložené náklady spojené s poskytnutí úvěru ve výši celkem 300 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou, žalovaný však na dluhy neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu, žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a soud má tak za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil.

3. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy ID žádosti , číslo, zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ID žádosti , číslo, a úvěrové smlouvy ze dne 9.1.2025 soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o bezúčelovém úvěru, znějící na částku 6 000 Kč s RPSN 48,3 %. Žalovaný se zavázal, že mimo jistinu ve výši 6 000 Kč, uhradí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru 198 Kč. Kromě toho se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni cenu doplňkových služeb, a to jednorázový poplatek ve výši 199 Kč za službu expres výplatu, poplatek 49 Kč měsíčně za SMS servis, poplatek 99 Kč měsíčně za službu bezpečná splátka. Strany si dále ujednaly, že v případě prodlení se splátkou platby může žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši podle platného nařízení vlády a dále částku 300 Kč jako účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním za každý měsíc prodlení. Úrok z úvěru nebyl sjednán. Splatnost úvěru byla sjednána ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru.

5. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalobkyně ve výši 45 000 Kč, z dalšího měsíčního příjmu domácnosti ve výši 15 000 Kč, dále, že prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v rejstřících SOLUS, NRKI, BRKI, ISIR, CRIBIS.

6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dne 9.1.2025 zaplatila na číslo účtu č. , č. účtu, částku 6 000 Kč, číslo účtu je totožné s číslem účtu, které bylo žalovaným uvedeno ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 9.1.2025. Z opisu o proplacení smlouvy ze dne 18.1.2025 soud zjistil, že žalovaný ze svého účtu č. , č. účtu, zaslal částku ve výši 1 Kč žalobkyni.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, byla zjištěna bilanční historie úvěru, ze které vyplývá, že žalovaný celkem čerpal částku 6 000 Kč a uhradil 1 Kč.

8. Ze Sazebníku poplatků žalobkyně soud zjistil, že poplatek za poskytnutí úvěru činí částku 198 Kč, poplatek za expres výplatu úvěru činí částku 199 Kč, SMS servis činí částku 49 Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku činí částku 99 Kč měsíčně, smluvní pokuta činí 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení úhradou úvěru a náklady spojené s účelným uplatněním pohledávek činí 300 Kč za úkon.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 30.5.2025 včetně podacího lístku ze dne 2.6.2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužných částech.

10. Z provedených důkazů, soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně s žalovanou dne 9.1.2025 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru znějící na částku 6000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěrové částky. Žalovaný následně požádal platbou ve výši 1 Kč o prodloužení splatnosti o 30 dnů. Žalovaný však žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a žalobkyně tak úvěr zesplatnila. Žalovaný svůj dluh neuhradila ani po zaslané předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

11. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

12. S ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dále pak ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Soud, vědom si své povinnosti zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z úřední povinnosti, se také zabýval platností účastníky sjednané Smlouvy, a to jak jejích jednotlivých ustanovení, tak Smlouvy jako celku.

14. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

15. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Dle § 1796 o. z. pak platí, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru19. Dle § 1813 odst. 1, 2 o. z. platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. V daném případě nebyl mezi účastníky smlouvy o úvěru sjednán formálně žádný úrok, ale fakticky tento úrok byl sjednán ve formě poplatků, které podle závěru soudu představují zastřený úrok. S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalované coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

23. Uvedený závěr soud dovozuje zejména z ujednání smlouvy o úvěru, dle nichž sjednaná výše RPSN činí 48,3 %. Zastřený úrok zde představuje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 198 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, a poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Tyto poplatky představují zastřený úrok ve výši 9,8 měsíčně, tzn. 109 % ročně (splatnost úvěru byla sjednána na 30 dnů). Přičemž dále byl sjednán poplatek z prodloužení smlouvy o dalších 30 dnů ve výši 549 Kč, který skrytý úrok dále navyšuje. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. , spisová značka, ). Dle výpisu z databáze ARAD ČNB soud zjistil, že obvyklá výše ročního úroku ze spotřebitelského úvěru poskytovaného domácnostem v lednu 2025 činila 8,63 %. Sjednaný zastřený úrok pak tuto výši více než desetinásobně převyšuje tuto obvyklou výši ročního úroku.

24. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o.z., a také s ohledem na způsob podnikání původní věřitelky, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany původní věřitelky vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé inkriminované úvěrové smlouvy.

25. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva 1 a 2 je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

26. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaný jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že žalobkyni vzniklo právo na vrácení zapůjčených prostředků ve výši 5 999 Kč, když jejich poskytnutí žalobkyně prokázala (ve výši 6 000 Kč), a žalovaný na svůj dluh uhradil částku toliko 1 Kč. Žalobkyni přiznal též úrok z prodlení částky 5999 Kč od 14.6.2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeném v předžalobní výzvě. Tato výzva byla žalované odeslána dne 15.2.2025, a která byla doručena žalované třetí pracovní den po jejím odeslání dle § 573 o. z., tedy 19.2.2025. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého dluhu. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala částku 7 946 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 5999 Kč (tj. 75,5 %) a neúspěšná co do částky 1 947 Kč (tj. 24,5 %). Po odečtení úspěchu od neúspěchu (75,5 % - 24,5 %), tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 51 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměny advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 1 852 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 945 Kč (tj. 51 % z částky 1 852 Kč).