45 C 297/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 7 923,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 924 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 924 Kč od 19.6.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 999,36 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 856,18 Kč, kapitalizovaným úroku ve výši 9 843,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 324,62 Kč od 28. 9. 2023 do 18.6.2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 400,62 Kč od 19.6.2024 do zaplacení, úroku ve výši 21,00 % ročně z částky 4 324,62 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 7 923,36 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO: IČO, sídlem adresa (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce č. číslo (dále také jen „Smlouva“). Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.09.2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši částku ve výši 11 016 Kč, jenž představuje součet jistiny 6 000 Kč, kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 766,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.140,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.110,00 Kč (dále jen „poplatek“). Úrok byl sjednán ve výši 21 % ročně, a RPSN činila 63,91 %. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20.01.2013. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 7.923,36 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.324,62 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3.598,74 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9.843,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.856,18 Kč, úroků ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.324,62 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.324,62 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku celkem 3 076 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, ani poté však žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou půjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí 5. Žalovaná se v předmětném řízení k žalobě nijak nevyjádřila.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum, č. číslo soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se původní věřitel zavázal vyplatit žalované částku ve výši 6 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zapůjčenou jistinu ve výši 6 000 Kč, dále poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 5 016 Kč, který se skládá z úroku ve výši 766 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 140 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20.1.2013. Z této smlouvy soud též zjistil, že výše úroku měla činit 21 %, a dále, že RPSN spotřebitelského úvěru činila 63,91 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek, a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne 27.9.2023, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky od postupitele ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 3.6.2024 včetně podacího lístku z 4.6.2024 soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 4.6.2024 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky s tím, že má dlužnou částku uhradit nejpozději do 18.6.2024.

10. Z listiny označené jako „Zákaznická karta“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že kladný rozdíl mezi jejími měsíčními příjmy a výdaji činí částku 1 460 Kč, když měsíční příjmy činí 5 300 Kč a výdaje 3 840 Kč.

11. Na základě uvedených skutkových zjištění z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

12. Podle § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), aplikoval soud hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013, a to zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „s.o.z.“).

13. Podle § 1879 a násl. o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je tedy dána, neboť pohledávka na ni byla z její právní předchůdkyně postoupena s účinností k 24. 8. 2018 (tedy již za účinnosti o. z.).

14. Podle § 657 s. o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 odst. 1 s. o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o půjčce se tedy na předmětnou smlouvu dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje také zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle§ 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. s. o. z., a ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně po uplynutí dohodnuté doby poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednaný poplatek.

19. Podle § 451 odst. 1 s. o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

20. Podle § 451 odst. 2 s. o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

21. Podle § 457 s. o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

22. Podle § 39 s. o. z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle § 41 s. o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

24. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Soud vyhodnotil předmětnou smlouvu o půjčce jako absolutně neplatnou. Důvodem, způsobujícím absolutní neplatnost smlouvy jako celku, je dle názoru soudu nastavená smluvní úroková sazba, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Ujednání smlouvy o souhrnném poplatku ve výši 5 016 Kč fakticky představuje ujednání o úroku dle § 658 odst. 1 s.o.z. ve výši 75 % ročně (jak patrno z délky splácení tvořené 60 týdenními splátkami). Takto nastavená výše úrokové sazby je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (podle § 39 s. o. z., kdy k neplatnosti právního úkonu příčícímu se dobrým mravům soud přihlíží i bez návrhu; v takovém případě se tedy jedná o úkon absolutně neplatný, kdy se jeho neplatnosti není nutno dovolat ve smyslu § 40a s.o.z.). Úroková sazba vyplývající z předmětné smlouvy je na úrovni více než pětinásobku běžné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase [úroková sazba z nových spotřebitelských úvěrů dosáhla v listopadu 2011 výše 13,86 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

26. Z konstantní judikatury týkající se nepodnikatelských subjektů pak vyplývá, že úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Úroková sazba může být také za určitých podmínek shledána nemravnou i v případě, jestliže je sjednána na úrovni dvou či třínásobku obvyklé bankovní sazby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007). Více než pětinásobek obvyklé bankovní úrokové sazby se tedy v kontextu uvedených judikaturních závěrů v tomto případě jeví jako zcela očividně rozporný s dobrými mravy.

27. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce (spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná, tak si mají strany sporu vrátit to, co bylo plněno (z titulu bezdůvodného obohacení). Žalované byla poskytnuta částka 6 000 Kč, z níž již žalovaná vrátila částku 3 076 Kč. Soud tedy žalované uložil povinnost, aby žalobkyni, na kterou dluh přešel, vrátila dosud neuhrazenou část jejího bezdůvodného obohacení ve výši 2 924 Kč (viz ust. § 451 a § 457 s.o.z.).

28. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení pak není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 7. 4.2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení tedy byla žalované uložena ode dne následujícího po dni, který byl uveden v předžalobní výzvě jako poslední den lhůty k plnění, a to v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o.z. (neboť k prodlení žalované s úhradou nevrácené části bezdůvodného obohacení došlo až za účinnosti o.z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (do neúspěchu žalobkyně se započítává i neúspěch ohledně příslušenství pohledávky), a žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly.

30. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.