45 C 314/2024
č. j. 45 C 314/2024-90
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 419 § 1958 § 1968 § 1970 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 9 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušník Indické republiky, bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem jméno advokáta advokátem, adresa advokáta pro zaplacení 33 922,01 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 922,01 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1131,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 922,01 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky 28 242,39 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, a s úrokem 15,99 % ročně z částky 2 886 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 057,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 33 922,01 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , PSČ , číslo, , IČO , IČO, (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), došlo dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva). Žalovaný se zavázal splácet Bance tento čerpaný úvěr způsobem uvedeným ve Smlouvě ve formě 17 pravidelných měsíčních anuitních splátek včetně případně sjednaného pojištění ve výši 2.778,00 Kč. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen splácet úvěr řádně a včas a splnit všechny závazky plynoucí ze Smlouvy. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen splácet úvěr řádně a včas a splnit všechny závazky plynoucí ze Smlouvy, a dostal se do prodlení s plněním svého závazku. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové jistiny úvěru ve výši 28.242,39 Kč, poplatků ve výši 2.886,00 Kč, smluvního úroku ve výši 2.793,62 Kč splatného ke dni 13.11.2023, smluvních úroků ve výši 15,99 % ročně z poplatků ve výši 2.886,00 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, smluvních úroků ve výši 15,99% ročně z jistiny úvěru ve výši 28.242,39 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00% ročně z celkové částky ve výši 33.922,01 Kč, sestávající se z jistiny úvěru ve výši 28.242,39 Kč, poplatků ve výši 2.886,00 Kč, splatného smluvního úroku ve výši 2.793,62 Kč, od 14.11.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, ani poté však dlužná částka nebyla uhrazena. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že jeho právní předchůdkyně, jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, příjmy žadatele (žalovaného) kontrolovala právní předchůdkyně na základě průměrných příjmů na běžném účtu. Právní předchůdce žalobce získal informace o finanční situaci žalovaného, kdy příjmy činily 14 500,00 Kč Z uvedených poznatků právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutém, když rozdíl mezi příjmy a výdaji byl dostatečný.
2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 13.2.2025, č. j. 45 C 314/2024-48, opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, IČO , IČO, , sídlem , adresa3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je indickým státním příslušníkem a v dané věci je dán cizí prvek, zkoumal soud nejprve, zda má v dané věci pravomoc věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že smlouva mezi Českou republikou a Indickou republikou upravující otázku pravomoci danou věc projednat a rozhodnout neexistuje, není možné ji tak ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použít místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 tohoto nařízení platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž soud vyšel z toho, že poslední známé bydliště žalované se nacházelo v České republice (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 25. 6.2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014).
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka s tím, že namítá s odkazem na ust. § 1796 zákona č. 82/1998 Sb., občanského zákoníku, neplatnost smlouvy o úvěru, což dovozuje ze „zdvojeného úročení“, když žalobkyně požaduje úroky z prodlení ze splatného obchodního úroku, a z poplatků, z čehož dovozuje rozpor s dobrými mravy, a to minimálně v této části smlouvy. Dále namítá, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a nepřiměřenost úroků a poplatků, jejichž výši požaduje za nepřiměřenou.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Žalovaný uzavřel v písemné formě dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr do výše 42 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tento čerpaný úvěr způsobem uvedeným ve Smlouvě ve formě 17 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 3 014 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15,99 % ročně, RPSN činila 17,25 % ročně. Celková splatná částka činila 47 642 Kč. Mezi stranami smlouvy bylo dohodnuto, že z opožděných plateb bude žalovanému účtován zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. V článku VI. bylo mezi stranami ujednáno, že klient je povinen platit Bance (právní předchůdkyni žalobkyně) ode dne poskytnutí úvěru až do úplného a konečného splacení jistiny úvěru úrok z čerpané a dosud nesplacené Rychlé půjčky ve výší stanovené prostřednictvím úrokové sazby dle čl. II této Smlouvy o úvěru. Úroková sazba je sjednána jako pevná (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , číslo, ze dne , datum, a jeho akceptace ze dne , datum, ). Úvěr byl žalovaným čerpán dne , datum, (zjištěno z mimořádného výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, ). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a následně prohlášením ze dne 13.11.2023 prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný ke dni 13.11.2023 (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 13.11.2023 včetně dokladu o jejím odeslání). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 19 465,39 Kč (zjištěno z výpisu z účtu č. 4911758240). Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila příjmy a výdaje žalovaného, a to zejména výpisem z účtu žalovaného (vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně) č. , číslo, za období od dubna 2022 do srpna 2022, z nějž jsou patrné příjmy i výdaje žalovaného v uvedeném období. Žalovaný měl v tomto období pravidelný příjem kolem 15 000 Kč měsíčně (zjištěno z mimořádného výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, ), tento příjem též žalovaný deklaroval v návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce ze dne , datum, (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , číslo, ze dne , datum, ). Z článku 16.5. všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že t případě prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vůči Bance má Banka (právní předchůdkyně žalobkyně) právo úročit dlužnou částku sazbou úroku z prodlení po celou dobu až do uhrazení dluhu Klientem (žalovaným). Žalovaný byl též lustrován v externích úvěrových registrech BRKI/NRKI/SOLUS, a též v interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně (zjištěno z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, ). Pohledávka původního věřitele za žalovaným ze Smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni dne , datum, , což bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 25.3.2024 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy, potvrzení úplaty ze dne 12.3.2024, a z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25.3.2024 včetně podacího lístku ze dne 27.3.2024). Z předžalobní upomínky ze dne 11.6.2024 včetně podacího lístku z 12.6.2024 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě pohledávky.
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
10. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“18. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., na jejímž základě měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému požadovaný úvěr s úvěrovým rámcem 42 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i se sjednanými poplatky žalobkyni vrátit v dohodnuté lhůtě splatnosti. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když úvěr v uvedené lhůtě nesplatil a žalobkyně tak využila svého práva ze smlouvy a úvěr dle čl. XII. Smlouvy o úvěru zesplatnila ke dni 13.11.2023. Žalobkyni tak vzniklo v souladu se smlouvou, článkem 16.5. všeobecných obchodních podmínek, právo na zaplacení neuhrazené jistiny úvěru, smluvního úroku ve výši 15,99 % ročně a zákonného úroku z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru a z dlužných splátek od 14.11.2023 do zaplacení. Když soud na rozdíl o opatrovníka žalovaného nemá za to, že by v daném případě současně požadovaný sjednaný obchodní úrok, a úrok z prodlení z dlužných částek byl v rozporu s dobrými mravy, neboť úrok z prodlení má sankční povahu a je žalobkyní požadován pouze jako zákonná sankce v důsledku prodlení žalovaného se splacením dluhu. Sjednaný obchodní úrok ve výši 15,99 % ročně rovněž není podle konstantní judikatury v rozporu s dobrými mravy. Tato výše úroků z úvěru je přiměřená a neodchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy tj. , datum, (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v srpnu 2022 činila 9,30 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)]. Za nepřiměřený úrok je dle konstantní judikatury považován úrok ve výši troj až čtyřnásobku úrokové sazby běžně sjednávané v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy. Současně soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, když měla před poskytnutím úvěru přehled o příjmech a výdajích žalovaného zejména z bankovního účtu žalovaného, který byl u ní veden. Současně právní předchůdkyně žalobkyně prověřila osobu žalovaného ve všech dostupných bankovních i nebankovních registrech. Žalovaný netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a z důkazů předložených žalobkyní, když žalobkyně řádně vyčíslila žalovanou pohledávku a její výši v řízení prokázala. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému kromě výše jistiny, poplatků a sjednaného obchodního úroku, rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 057,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 358 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 922,01 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31.12.2024. Dále náleží advokátu odměna za účast na soudním jednání konaném dne 15.5.2025 podle § 14b odst. 4, § 7, § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ve výši 2 460 Kč, a paušální náhrady výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 450 Kč, a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 4 710 Kč ve výši 989,10 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné vyjádření ze dne 18.12.2024, kdy byl soudem vyzván ke sdělení, zda na podané žalobě trvá, a k otázce pravomoci českých soudů v této věci. V daném případě se nejedná o vyjádření ve věci samé, a za tento úkon žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší. Dále soud nepřiznal žalobkyni odměnu za podání nazvané jako doplnění žaloby ze dne 29.4.2025, kterým žalobkyně na výzvu soudu doplnila svou imperfektní žalobu, když doplňovala svá tvrzení a důkazní návrhy ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Tato tvrzení a důkazní návrhy měla být však již obsažena v samotné žalobě.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.