45 C 340/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 12 703,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5500 Kč od 29.7.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízeníIV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, na účet soudu č. 3703-126391/0710, variabilní symbol 45110234025 a to do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobou ze dne 24.9.2025, se žalobkyně v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 12 703,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené dne , datum, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 53 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby, přičemž první splátka byla splatná dne 31.12.2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 25.5.2026. Žalované byla vyplacena dne , datum, částka 5500 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávky ve výši 12621,57 Kč, kterou tvoří jistina 5499,97 Kč; poplatek za vyplacení tranší úvěru: 109,45 Kč, smluvní úrok: 7012,15 Kč. Zároveň žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 81,53 Kč ve výši 0,1 % z jistiny pohledávky za 90 dní prodlení v období od 1.1.2025 do 1.4.2025. Dále žalobce uvedl, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence , právnická osoba, . Žalobce uvedl, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 25000 Kč.

2. Žalovaná se v předmětném řízení k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, “ soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, distančním způsobem smlouva o úvěru s postupným čerpáním až do výše 53 700 Kč, úvěr byl sjednán s obchodním úrokem ve výši 1,066 % denně (tj. 389,09 % ročně), RPSN činila 1990,53 %, dále byl sjednán poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky za vyplacení tranše úvěru, a služba Presto. Doba splatnosti úvěru byla sjednána do 25.5.2026. Dále soud z této smlouvy zjistil, že zde je uvedeno rodné číslo žalované , RČ, , její číslo účtu ve formátu IBAN , IBAN, , dále dvě čísla účtu žalobkyně č.: , č. účtu, nebo , č. účtu, .

5. Z listiny označené jako „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 2.12.2024 úvěr od žalobkyně ve výši 5500 Kč.

6. Ze systému časových řad ARAD vedeného Českou národní bankou zjistil, že obvyklá výše úroku spotřebitelského úvěru v prosinci 2024 činila 8,63 % ročně [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

7. Z listiny označené jako „Informace pro spotřebitele“ a „Údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru“ soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované informace o podmínkách výše uvedeného spotřebitelského úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy a o jeho poskytovateli.

8. Z listiny označené jako „Prodlení v délce 91 dní“ soud zjistil, že dne 1.4.2025 žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru.

9. Z listiny označeného jako „Autorizace ověření totožnosti“ soud zjistil, že ověření totožnosti žalované bylo autorizováno prostřednictvím bankovní identity (BankID).

10. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Podací lístek“ soud zjistil, že žalované byla žalobkyní dne 21.7.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.

11. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

12. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

16. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

17. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem25. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

26. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dálkovým způsobem smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásil pomocí dvou faktorového ověření.

27. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru a RPSN, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalované coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

28. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného úroku ve výši 1,066 % denně (tj. 389,09 % ročně). Výše RPSN spotřebitelského úvěru 1990,53 %, též vypovídá o nepřiměřenosti a nevyváženosti úvěrové smlouvy. Celkový roční úrok tedy představuje částku 389,09 % ročně. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně (očividně) od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy tj. , datum, (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v prosinci 2024 činila 8,63 % ročně [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

29. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání žalobkyně, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany žalobkyně vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé inkriminované úvěrové smlouvy.

30. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

31. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaná jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že žalobkyni vzniklo právo na vrácení zapůjčených prostředků ve výši 5 500 Kč, neboť žalovaná na svůj dluh žalobkyni dosud ničeho neuhradila. Žalobkyni soud přiznal též zákonný úrok z prodlení z této částky od 29.7.2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně (dle předžalobní výzvy). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.)

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, a žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly (výrok II.)

33. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč soud rozhodl ve výroku IV., a to podle položky 2 bod. 2, ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když soudní poplatek za žalobu činí částku ve výši 1 000 Kč, neboť soud ve věci nevydal platební rozkaz, a pokračoval v řízení. Po vyhlášení rozsudku byl do soudního spisu založen záznam o složení doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč, z nějž vyplývá, že žalobkyně již doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč uhradila, a to dne 9.12.2025. Je tak zřejmé, že žalobkyně již svou povinnost k zaplacení doplatku soudního poplatku splnila. Pro úplnost soud dodává, že nevydá-li soud elektronický platební rozkaz a pokračuje-li v řízení, je doplatek doměřeného soudního poplatku splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (srovnej usnesení (Rc) Městského soudu v Praze ze dne 07.02.2014 sp. zn. 93 Co 56/2013).