45 C 377/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 28 845 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 3.6.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 13 845 Kč, zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z částky 24 000 Kč od 1.10.2024 do 2.6.2024, a co do zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15 000 Kč od 3.6.2025 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 28 845 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvu o zápůjčce. Smlouvu o zápůjčce uzavřel žalovaný se žalobkyní dne 24.07.2024. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, a to do 30.09.2024. Žalovaný však svůj závazek nesplácel řádně a včas, a na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč dle článku 2.

3. Smlouvy (písemné výzvy odeslány dne: 27.08.2024, 07.09.2024, 26.09.2024, 05.10.2024), smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z částky 15 000 Kč od 01.10.2024 do dne 20.08.2025, tj. ve výši 4845 Kč, a úroků z prodlení od 1.10.2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce.

2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.

4. Ze Smlouvy o zápůjčce (dále také jen „Smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně jako zapůjčitel (věřitel) a žalovaný jako vydlužitel (klient) uzavřeli formou komunikace na dálku dne 24.07.2024 smlouvu o zápůjčce jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč žalobkyní žalovanému, které měl žalovaný splatit žalobkyni, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, do 30.09.2024. Úrok byl sjednán ve výši 0 %. RPSN činila dle Smlouvy 1689 % (článek 1.

8. Smlouvy). Pro případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky ve stanovených termínech žalovaným vráceny, jakož i že by do stanovených termínů nebyly uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, jakož i oprávněna požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného. Dále si strany sjednali poplatek za písemnou upomínku (výzvu k úhradě) ve výši 500 Kč za jednu upomínku. Žalovaný podepsal Smlouvu elektronicky prostřednictvím PIN kódu.

5. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 31.7.2024 soud zjistil, že dne 24.7.2024 žalobkyně prostřednictvím svého bankovního účtu převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22.5.2025 včetně podacího lístku z 23.5.2025, soud zjistil, že žalovanému byla dne 23.5.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.

7. Z upomínek ze dne 27.08.2024, 07.09.2024, 26.09.2024, 05.10.2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky.

8. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 573 odst. 1 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

15. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

16. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 2390 o. z. platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když žalovaný návrh smlouvy akceptoval elektronicky zadáním svého jedinečného PIN kódu. Na vůli žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o zápůjčce lze usuzovat z ověřené totožnosti žalovaného, ověřené správnosti jím zadaných údajů jako např. telefonního čísla a rodného čísla žalovaného, jakož i z číselného kódu, který žalobkyně odeslala na telefonní číslo , tel. číslo, , a který k elektronickému dokumentu obsahujícímu návrh předmětné smlouvy žalovaný připojil.

26. Pokud jde o sjednaný úrok z úvěru, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

27. Uvedený závěr soud dovozuje zejména ze sjednané výše dohodnutého poplatku za poskytnutí zápůjčky, který fakticky představuje skrytý úrok. Sjednaná RPSN zápůjčky ve výši 1689 % ročně je zcela zjevně nepřiměřená. Sjednaná výše poplatku za poskytnutí zápůjčky činí částku 9 000 Kč. Soud má za to, že tento poplatek představuje fakticky skrytý úrok z poskytnuté zápůjčky. Tento úrok činí přibližně 30 % měsíčně, tedy 360 % ročně (počítáno z částky 15 000 Kč, kde úrok představuje částka 9 000 Kč za přibližně 2 měsíce – do splatnosti úvěru). Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně (očividně) nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v červenci 2024 činila 9,02 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)].

28. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání žalobkyně, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany žalobkyně vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé předmětné úvěrové smlouvy.

29. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

30. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaný jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že ze smlouvy žalobkyni vzniklo právo na vrácení (právní předchůdkyní žalobkyně) zapůjčených prostředků ve výši 15 000 Kč, neboť žalovaný na svůj dluh žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Žalobkyni též přiznal též zákonný úrok z prodlení z této částky od 3.6.2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně (dle lhůty uvedené v předžalobní výzvě). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.)

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, když soud přihlédl též k příslušenství pohledávky (nákladům spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a úroku z prodlení), a žalovanému dosud žádné náklady řízení nevznikly.