Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

45 C 47/2024

č. j. 45 C 47/2024-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSO:2024:45.C.47.2024.1

Citované zákony (20)

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 500 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 327,71 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 500 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně uvedla, že se touto žalobou domáhá po žalované zaplacení pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 18.08.2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000,00 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 10 477 Kč (+ jistinu ve výši 10 000 Kč), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5.101,00 Kč, na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2.316,00 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 394,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.08.2022. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3.500,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16.12.2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Žalovaný se v předmětném k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.

4. Ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankouhttps://jerrs.cnb.cz/, datum, soud zjistil, že původní věřitel je společností s ručením omezeným, která od , datum, disponuje oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

5. Z dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, “ soud zjistil, že žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, výše úroku měla činit 88 % ročně, a že RPSN spotřebitelského úvěru činila 215,01 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, včetně dokladu o jeho odeslání ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědoměna.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 včetně dokladu o jejím odeslání ze dne 2. 6. 2023, soud zjistil, že žalované byla žalobkyní dne 2. 6. 2023 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do 16. 6. 2023. Uvedená písemná výzva se považuje za doručenou podle ustanovení § 579 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dnem 7. 6. 2023.

7. Z listiny označené jak tabulka umoření ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni na její pohledávku celkem částku ve výši 3 500 Kč.

8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 570 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

12. Podle § 573 odst. 1 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

13. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

14. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. S ohledem a to, že žalobkyně požaduje pouze zaplacení bezdůvodného obohacení, soud pouze pro úplnost uvádí, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, a to jednak s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně před uzavřením tvrzené smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to ačkoliv k tomu byla v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna. Lze proto uzavřít, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované (spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr (smlouvu o zápůjčce), pročež předmětná smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná (srovnej např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 či nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20). A jednak soud dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek též dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby 88 % a RPSN 197,92 %) s dobrými mravy.

24. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i se skutečností, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. jsou žalobkyně a žalovaná povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly, vzniklo žalobkyni právo na vrácení žalobkyní žalovanému poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 6 500 Kč (zapůjčených 10 000 Kč – vrácených 3 500 Kč).

25. Ve vztahu k prodlení žalovaného s vrácením této částky soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzvána k zaplacení částky zahrnujícímu rovněž úhradu částky 6 500 Kč, a to písemnou výzvou žalobkyně ze dne 1. 6. 2023, odeslanou žalovanému dne 2. 6. 2023. Uvedená písemná výzva se považuje za doručenou podle ustanovení § 579 odst. 3 o. z. třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dnem 7. 6. 2023. Touto výzvou byla žalovanému stanovena lhůta k zaplacení pohledávky žalobkyně (bezdůvodného obohacení), a to do 16. 6. 2023. Následujícího dne 17. 6. 2023 byla žalovaná již v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Tedy žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až ode dne, následujícím po dni, který jí stanovila žalobkyně v předžalobní výzvě, nikoliv ode dne splatnosti pohledávky, která vyplývala z ujednání obsaženém v absolutně neplatné (viz výše) smlouvě o spotřebitelském úvěru, jak tvrdí ve své žalobě žalobkyně.

26. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 6 500 Kč. Žalobkyni též přiznal úrok z prodlení z této částky od 17. 6. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.), tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu neúspěšná pouze v nepatrné části (ohledně části úroku z prodlení), náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.28. , adresa, k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.