45 C 8/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 12 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 800 Kč od 19.6.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 438,52 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 800 Kč od 28. 9. 2023 do 18.6.2024, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 315 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 800 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. č. , číslo, (dále také jen „Smlouva“). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.09.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši částku ve výši 27 541 Kč, jenž představuje součet jistiny 15 000 Kč, kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 916 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 460,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.08.2014. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 12.800,00 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15.000,00 Kč a částkou ve výši 2.200,00 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10.438,52 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.800,00 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku celkem 2 200 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, ani poté však žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně výslovně uvedla, že se touto žalobou domáhá po žalovaném zaplacení pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z dokumentu označeného jako „Smlouva půjčce ze dne , datum, , č. , číslo, “ soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se původní věřitel zavázal vyplatit žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zapůjčenou jistinu ve výši 15 000 Kč, dále poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 12 541 Kč, který se skládá z úroku 1 916 Kč, poplatku za administrativní zpracování půjčky 2 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 460,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.08.2014. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 63,93 % ročně.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek, a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne 27.9.2023, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky od postupitele ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2024 včetně podacího lístku z 4. 6.2024 soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 4.6.2024 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky s tím, že má dlužnou částku uhradit nejpozději do 18.6.2024.

7. Z listiny označené jako „Zákaznická karta“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že kladný rozdíl mezi jejími měsíčními příjmy a výdaji činí částku 2 100 Kč, když měsíční příjmy činí 10 000 Kč a výdaje 7 900 Kč.

8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

9. Na základě uvedených skutkových zjištění z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

10. Podle § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), aplikoval soud hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013, a to zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „s.o.z.“, s výjimkou smlouvy o postoupení pohledávky, která byla uzavřena již za účinnosti o.z., a úroků z prodlení, když k prodlení žalovaného došlo též až za účinnosti o.z.

11. Podle § 657 s. o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 s. o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o půjčce se tedy na předmětnou smlouvu dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje také zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Podle§ 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. s. o. z., a ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně po uplynutí dohodnuté doby poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednaný poplatek.

16. Podle § 451 odst. 1 s. o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

17. Podle § 451 odst. 2 s. o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Podle § 457 s. o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

19. Podle § 39 s. o. z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle § 41 s. o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně se žalobou domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení soud se nezabýval neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy ani tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, ani tím, zda výše úrokové sazby (sjednaný či skrytý úrok ve formě různých poplatků) je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 s.o.z.

23. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, z níž již žalovaný vrátil právnímu předchůdci žalobkyně částku 2 200 Kč. Soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby žalobkyni, na kterou dluh přešel, vrátil dosud neuhrazenou část jejího bezdůvodného obohacení ve výši 12 800 Kč (viz ust. § 451 a § 457 s.o.z.). Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána ve smyslu ust. § 1879 o.z., neboť pohledávka jí byla její právní předchůdkyní postoupena s účinností k 27.9.2023 (tedy již za účinnosti o. z.). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení pak není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 7. 4.2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení tedy byla žalované uložena ode dne následujícího po dni, který byl uveden v předžalobní výzvě jako poslední den lhůty k plnění (v daném případě 18.6.2024), a to v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o.z. (neboť k prodlení žalované s úhradou nevrácené části bezdůvodného obohacení došlo až za účinnosti o.z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak přiznal žalobkyni úrok z prodlení až ode dne 19.6.2024 a nikoliv od 11.8.2024 jak žalobkyně požadovala. Ohledně zbývající části soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, když v řízení byla úspěšnější žalobkyně, a žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část jejích nákladů řízení. Předmětem řízení je v posuzované věci žalovaná jistina ve výši 12 800 Kč, a dále rovněž požadované příslušenství, to je kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 438,52 Kč (za období od 11.8.2014 do 27.9.2023), a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 800 Kč od 28.9.2023 do 20.2.2025 (ke dni vyhlášení rozsudku), tj. v částce 1 442,56 Kč, celkem tedy částka 24 681,08 Kč (12 800 Kč+10 438,52 Kč+1 442,56 Kč). Žalobě bylo vyhověno toliko co do žalované jistiny 12 800 Kč a části požadovaného příslušenství úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 800 Kč od 19.6.2024 do 20.2.2025 (ke dni vyhlášení rozsudku), tj. v částce 1 274,86 Kč, tedy co do částky 14 074,86 Kč (12 800 Kč+1 274,86 Kč). Žalobkyně byla úspěšná co do 57 % a neúspěšná co do 43 %, po odečtení úspěchu od neúspěchu má žalobkyně právo na náhradu 14 % svých nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v této věci činí částku 2 252 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně. Z celkové částky nákladů řízení 2 252 Kč činí 14 % částku 315 Kč, která byla žalobkyni přiznána.

25. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.