45 C 90/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 35 156 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 156 Kč,s úrokem ve výši 28,17 % ročně z pohledávky 30 000 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 282,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, který v souladu s ustanovením § 169 odst. 2) zákona č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě povolení České národní banky ze dne 18. 5. 2018. Se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy na Účet zákazníka, tedy účet určený žalovanou a to dne 4. 8. 2023, čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného. Zbývající částku ve výši 2 500 Kč, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v částce ve výši 40 000Kč uhradí žalovaná v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 9. 2023. K uzavření Smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1,-Kč (jedna koruna česká) byla připsána na účet na účet Žalobce, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy k tomuto došlo dne: 4.8.2023. Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru. Žalobce odeslal žalovanému celkem 3 Upomínky pro smlouvu č. , číslo, ze dne 24.9.2023, , 25.10.2023 a (dále i jen „Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu č. , číslo, ze dne 25.11.2023, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a OSŘ, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100,-Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 300,-Kč (tj. 3x100,-Kč). Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 32046,- Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4798,- Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27248,- Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 25.11.2023, kdy zesplatněná část jistiny činila 27248,- Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 4798,- Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2046,- Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2752,- Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27248,- Kč + 2752,- Kč, což v součtu činí na jistině 30000,- Kč a na úrocích 2046,- Kč. Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 28,17% (dále i jen „Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 27248,- Kč a to ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. V dané věci žalobce nepožaduje sjednaný Smluvní úrok v plné výši, ale touto žalobou požaduje jeho část odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 28,17% z dosud neuhrazené jistiny a to od ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499,-Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru) Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 25.11.2023 se dostal do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu 3 smluvních pokut. Celkem je tedy žalovaný povinen z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobci částku ve výši 3x499Kč, tedy 1497,-Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným ujednala, že jí poskytne částku 30 000 Kč, kterou žalovaná splatí ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Ujednán byl úrok 28,17 % p. a. Pro případ prodlení s úhradou sjednané splátky po dobu 3 měsíce nebo prodlení s úhradou svou či více splátek bylo v článku čl. IV. bod 1. písm. d) sjednáno nastoupení tzv. zesplatnění celého dluhu žalovaného, tj. ztráta možnosti uhradit jej ve splátkách. Z listiny nazvané zesplatnění pro smlouvu , Anonymizováno, ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky 32 046 Kč, smluvní pokuty a nákladů na upomínání a upozorněna na možné další sankce, pokud k úhradě nepřistoupí. Dále soud zjistil, z výplatních pásek žalovaného za období od 6/2023, 5/2023, z výpisu z centrální evidence exekucí, z výpisu z aplikace ISIR, REPI, výpisu z katastru nemovitostí, potvrzení otce žalovaného o výši příspěvku žalovaného na bydlení v jeho bytě ze dne 3. 8. 2023, že žalobkyně ověřovala příjmy i výdaje žalovaného.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že bylo ujednáno časově omezené poskytnutí finančních prostředků a jejich vrácení s úrokem a smluvní pokutou. Zároveň žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení splatného dluhu žalované i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Strany si ujednaly ve Smlouvě pro případ prodlení žalovaného se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalovaný se dostal do prodlení s placením úvěru, a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. na jehož základě žalobci jako účastníku ve sporu úspěšnému přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. K těmto nákladům patří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 407 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny za sepis jednoduché výzvy k plnění ve výši 250 Kč (§ 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a 21 % DPH ve výši 325,50 Kč, tedy celkem 3 282,50 Kč.

11. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Pojem„ formulářové žaloby“, který advokátní tarif opisuje termínem„ návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“, definoval Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, tak, že se jednotlivé žaloby liší jen v údajích o žalovaných a žalované částce, přičemž se jimi uplatňuje nárok vůči spotřebiteli, jenž vznikl ze smlouvy, anebo z jiného právního důvodu, avšak spotřebitel byl fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění aj.). Uvedené stanovisko Ústavní soud České republiky zopakoval i v kasačním nálezu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12. Městský soud dále uvedl, že při posuzování toho, zda konkrétní návrh na zahájení řízení lze považovat za návrh podaný na ustáleném vzoru (§ 14b odst. 1 písm. a/ a. t.), je proto třeba přihlédnout i k obecnému výkladu pojmu„ formulářová žaloba“ ve smyslu bodu 28. citovaného nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, podle něhož„ se bude zpravidla jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej„ odhalí“ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Typickým rysem takových žalob musí být také minimální individualizace skutková. Samotné množství údajů, na jejichž základě žalobce dospívá k závěru o nezaměnitelné specifikaci žalované pohledávky, jakož i případný postup žalobce při koncipování vlastního konkrétního návrhu, jsou přitom okolnostmi, které jsou z hlediska závěru o tom, zda návrh (ne) vykazuje znaky předpokládané v § 14b odst. 1 písm. a) AT, nepodstatné.“ Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce před tímto návrhem podal ke zdejšímu soudu návrhu ve skutkově i právně obdobných věcech, které jsou vedeny u zdejšího soudu například pod sp. zn. 7 C 202/2023, 7 C 240/2023, 10 C 331/2023, 16 C 60/2024 a další.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.