7 C 104/2018

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa původního účastníka, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa původního účastníka, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o: žaloba o určení, že celé jméno původního účastníka není jediným dědicem po zůstavitelce ze zákona a že žalobci jsou jedinými dědici po zůstavitelce ze zákona <b>I. Určuje se, že [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. [datum] není dědicem ze zákona po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum].</b> <b>II. Žaloba na určení, že žalobci jsou jedinými dědici ze zákona po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], se zamítá.</b> <b>III. Žalobci nemají vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni uhradit 1. žalované, k rukám jejího právního zástupce náhradu poloviny nákladů řízení ve výši 36 874,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. 3. a 4. žalovaný nemají vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Usnesením Okresního soudu v Sokolově – notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. 18 D 998/2017 – 158 ze dne 8. 3. 2018, vydaném v řízení vedeném po zemřelé [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum] bylo žalobcům uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali žalobu na určení, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], není jediným dědicem po zůstavitelce ze závěti ze dne 1. 10. 2017, ani dědicem ze zákona z toho důvodu, že žil se zůstavitelkou nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí ve společné domácnosti, a že jedinými dědici po zůstavitelce ze zákona jsou žalobci. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 3. 2018 a žalobci ve stanovené lhůtě žalobu na určení podali.

2. Své dědické právo odůvodnili žalobci tak, že žili se zůstavitelkou po dobu nejméně jednoho roku před její smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost. Žalobci užívali od roku 2007 dům v [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalobkyně, který jim manželé [příjmení] nabídli z důvodu zhoršeného zdravotního stavu pana [příjmení], který potřeboval pomoci s hospodářstvím. Žalobci se tedy přestěhovali do [anonymizováno] do jednoho z domů manželů [příjmení], kde žalobci a manželé [příjmení] žili jako rodina, trávili spolu volné chvíle, slavili narozeniny, svátky apod. Žalobci dále uvedli, že poté, co pan [příjmení] zemřel, se společné soužití se zůstavitelkou ještě prohloubilo. V roce 2013 se zhoršil i zdravotní stav zůstavitelky a byla proto odkázána na péči žalobců. Žalobkyně č. 2 poskytovala zůstavitelce pravidelnou péči o zdraví od ledna 2014. Žalobce č. 1 se sám staral o hospodářství. Všichni společně jezdili na pravidelné nákupy do Německa, společně vařili, stolovali. Žalobci dále uvedli, že společně se zůstavitelkou hradili náklady na elektrickou energii, kdy tato byla někdy hrazena jménem zůstavitelky, někdy jménem žalobkyně č.

2. Vytápění domácnosti bylo zajištěno dřevem ze samovýroby, kterou zajištoval žalobce č.

1. Žalobci i zůstavitelka měli sice každý svůj bankovní účet, nicméně na nákladech za společnou domácnost se podíleli všichni. Náklady na krmivo pro hospodářské zvířectvo byly hrazeny z výnosů ze zemědělské činnosti. K domácnosti zůstavitelky [jméno] [příjmení] patřilo rozsáhlé hospodářství a péčí o něj byly dosahovány jisté výdělky, např. za brambory, otop, mléko, vejce. Žalobkyně č. 2 poskytovala zůstavitelce i osobní péči s ohledem na to, že zůstavitelka měla silnou nadváhu a její samostatný pohyb byl značně omezen. Žalobkyně č. 2 jí tedy zajišťovala úklid domácnosti a od 8. 1. 2014 do 12. 12. 2017 jí byl přiznán příspěvek na péči ve smyslu zákona č. 108/2006 o sociálních službách. Žalobci až v průběhu dědického řízení z listiny úřadu práce zjistili, že péči měl zůstavitelce od 14. 7. 2016 poskytovat současně i žalovaný č.

1. Zůstavitelka byla od roku 2009 v péči revmatologické ambulance [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále navštěvovala praktickou lékařku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně č. 2 zůstavitelku k lékařským prohlídkám doprovázela, zajišťovala jí odvoz a vyzvedávala léky. Žalobkyně č. 2 byla nucena i několikrát v týdnu žádat o pracovní volno, aby mohla o zůstavitelku pečovat. Se zaměstnavatelem měla domluveno, že pokud zůstavitelka např. zavolá, že potřebuje pomoc, může opustit pracoviště, a bude jí poskytnuto volno. Některé z pracovních kolegyň žalobkyně navštěvovali žalobce a zůstavitelku i v místě bydliště, např. při oslavě narozenin. Společnou domácnost účastníků pak dále navštěvovala řada nezúčastněných osob, které např. pomáhali při sklizni brambor, případně sena. V průběhu dědického řízení uplatnil dědické právo po [jméno] [příjmení] žalovaný č. 1, což odůvodnil tím, že pečoval o společnou domácnost a žil se zůstavitelkou po dobu nejméně 1 roku před její smrtí, popřípadě byl odkázán na zůstavitelku výživou. S těmito tvrzeními žalobci důrazně nesouhlasí. Žalovaný č. 1 žil v domě zůstavitelky přibližně od roku 2016. Rozhodně se žádným způsobem nepodílel na péči o společnou domácnost, ani nebyl odkázán na výživu zůstavitelky. Žalovaný č. 1 byl v produktivním věku, nic mu nebránilo nalézt si odpovídající zaměstnání. Nad to dlouhodobě užíval alkohol a neprojevoval žádný zájem o jakoukoliv práci. Zůstavitelka nabídla žalovanému č. 1, aby se nastěhoval k ní do domu s tím, že jí a žalobcům bude pomáhat s hospodářstvím. To se však nestalo. Zůstavitelka trpěla žalovaného č. 1 ve svém domě, neboť jí tvrdil, že nemá kam jít. Měl v domě vyhrazenu k užívání jednu místnost a teprve po úmrtí zůstavitelky si začal nárokovat užívání celého domu v rozporu s tím, co určila zůstavitelka. Pokud jde o žalované č. 2 a 3, tak tyto jsou dědičky ze zákona v šesté třídě dědiců. Vzhledem k tomu, že žalobci jsou dědici ve druhé třídě dědiců, která předchází dědické právo 2. a 3. žalované, jsou pak logicky jedinými dědici ze zákona žalobci.

3. Žalovaný č. 1 k žalobě uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobců, že by byli dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Žalobci nikdy nežili ve společné domácnosti se zůstavitelkou, ani se nepodíleli na hospodaření přispěním finančních prostředků. Žalobkyně nikdy u zůstavitelky neuklízela a nevařila, ani jinou péči jí neposkytovala. Je pravdou, že jí vozila jejím autem na lékařská ošetření a také každý pátek na nákupy a to již od září roku 2014. Při nákupech si půjčovala zůstavitelky platební kartu, kterou však byla povinna vždy ihned vrátit, neboť zůstavitelka zjistila, že si žalobkyně několikrát vybrala hotovost bez jejího vědomí a nakupovala z jejích finančních prostředků. Je dále pravdou, že se žalobce podílel na obhospodařování pole s bramborami a na sezónním sekání pronajatých pozemků od roku 2017 1. Žalovaný dále osvětlil, že dne 21. 9. 2017 odvezla záchranná služba zůstavitelku do [příjmení] nemocnice se srdečním selháním. Následně 1. žalovaný svá tvrzení ještě doplnil v tom směru, že se o zůstavitelku řádně staral, myl jí a pomáhal jí, jelikož byla téměř imobilní. Dále uvedl, že žalobci se zůstavitelkou nežili ve společné domácnosti, když se jedná o dva různé rodinné domy, které jsou od sebe vzdáleny asi 5 metrů naproti sobě přes zahrádku. Žalobci užívali dům [adresa] a paní [příjmení] dům [adresa]. Domy netvoří žádný funkční celek.

4. Žalovaná č. 2 k žalobě uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobců, že žili se zůstavitelkou po dobu nejméně jednoho roku před její smrti ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost. Rovněž nesouhlasí s tvrzením, že by žalobce č. 2 znal zůstavitelku a jejího manžela [jméno] [příjmení] již od dětství a navštěvoval je často společně s rodiči v [anonymizováno]. Dále nesouhlasí s tvrzením, že by manželé [příjmení] nabídli žalobcům, aby se přestěhovali k nim na [obec], neboť zdravotní stav pana [příjmení] mu již neumožňoval, aby se staral o své hospodářství, stejně tak jako nesouhlasí s tvrzením, že spolu žili jako rodina a trávili společné chvíle. Žalovaná č. 2 uvedla, že mezi žalobci a zůstavitelkou existoval nikoliv poměr rodinný, ale pouze poměr závazkově právní, konkrétně nájemní. Dále uvedla, že k přestěhování žalobců na [obec] došlo z toho důvodu, že žalobce řešil v roce 2007 existenční problém s bydlením, jelikož kvůli svým dluhům a následným exekucím musel opustit byt na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Proto se nakonec s rodinou [příjmení] dohodnul, že mu bude dán do dočasného užívání rodinný dům [adresa] v [obec] a s ohledem na to, že nemohl platit nájem v penězích, neboť proti němu bylo vedeno několik exekučních řízení, došlo k dohodě, že jej bude hradit prací na hospodářství rodiny [příjmení] Pan [anonymizováno] s paní [příjmení] a následně pak zůstavitelka sama až do své smrti obývala vedlejší dům, konkrétně rodinný dům [adresa] v [obec]. Žalovaná dále uvedla, že není pravdou, že by od roku 2013 byla zůstavitelka [jméno] [příjmení] odkázána na péči žalobců, neboť byla v podstatě až do své smrti samostatná a veškeré své záležitosti si spravovala sama, nepotřebovala ničí pomoc, ba ji i dokonce odmítala. Pokud jde o společné hrazení nákladů na nákupy a energie, tak k tomu uvedla, že s ohledem na to, že jak zůstavitelka, tak žalobci žili v různých stavebních objektech, na společné nákupy sice jezdili, ale to pouze z toho důvodu, že zůstavitelka již léta nejezdila osobním autem a tak jí žalobci na nákupy vozili. Používali k tomu však automobil zůstavitelky. Za tyto služby jim zůstavitelka jako protiplnění občas zaplatila nákup, neboť finanční situace žalobců jim drahé nákupy v Německu nedovolovala. Žalovaná dále uvedla, že zůstavitelka platila elektrickou energii příkazem ze svého účtu. Mezi žalobci a zůstavitelkou neexistovalo žádné pouto, vyjma pouta závazkového a činnost, kterou žalobci pro zůstavitelku prováděli, byla vždy činností za protiplnění, kdy žalobci mohli zdarma bydlet v rodinném domě zůstavitelky. Pokud jde o skutková tvrzení ohledně žalovaného č. 1 pana [jméno] [celé jméno žalovaného], pak žalovaná souhlasí s tvrzeními žalobců. Žalovaná navrhovala, aby soud určil, že žalovaná č. 2 a č. 3 jsou jedinými dědičkami po zemřelé [jméno] [příjmení].

5. Tvrzení 3. žalované se plně shodovala tvrzeními žalované č. 2.

6. V průběhu řízení žalovaný č. 1 dne 4. 12. 2018, tedy po zahájení řízení zemřel. Z usnesení Okresního soudu v Trnavě 20 D /9/2019 soud zjistil, že dědici po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] a proto s nimi pokračoval jako s účastníky řízení na straně prvního žalovaného.

7. Ve věci již bylo zdejším soudem dne 9.09.2020 rozhodnuto rozsudkem č.j. 7 C 104/2018-211, kterým soud rozhodl, že [celé jméno původního účastníka] není jediným dědicem ze závěti ze dne 1.10.2017 ani jediným dědicem ze zákona, a dále že žalobci nejsou jedinými dědici ze zákona. Rozsudek byl, vyjma zamítavého výroku o dědění [celé jméno původního účastníka] ze závěti, zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 11 Co 281/2020-238 ze dne 3.02.2021. V návaznosti na závazný názor odvolacího soudu vyzval soud účastníky (žalobce a 3. a 4. žalované) v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnili resp. omezili svá tvrzení ohledně společného soužití s paní [příjmení], na tvrzení týkající vzájemných vztahů v období jednoho roku před její smrtí, tedy od 12.12.2016 do 12.12.2017.

8. Po tomto poučení doplnili žalobci svá tvrzení tak, že v rozhodném období probíhalo soužití účastníků tak, že žalobce každé ráno v 5.00 hodin chodil krmit zvířata a jel do práce. Když se vrátil, chodil sekat trávu na krmení, v letních dnech se sušilo seno. Kolem 18 hod šel opět krmit a kydat zvířata Žalobkyně chodila každý den dojit. Žalobkyně byla zaměstnána ve zkráceném pracovním úvazku a jezdila 2-3 týdně dle potřeby do práce na dvě až 3 hodiny. V této době žil ve společné domácnosti již jen nejmladší syn žalobců [jméno], který jezdil do školy v [obec]. Když byla žalobkyně doma, obědvala společně se zůstavitelkou, pokud musela žalobkyně 2 do práce, zůstavitelka měla připravený oběd, který se vařil pro celou rodinu předchozí den při přípravě večeře. Žalobce se každý večer opět postaral o dobytek a ostatní zvířectvo, tj. nakrmil, napojil, vyčistil atd. K večeru se vařila večeře, a pokud šla žalobkyně 2 do práce, vařilo se více, aby zbylo na oběd pro žalobce i zůstavitelku. Vařilo se vždy v domě, kde spala zůstavitelka. Každý čtvrtek žalobkyně 2 a zůstavitelka sepisovali společný seznam potřeb, které je třeba dokoupit, neboť v pátek společně jezdily na větší nákup. Pokud se o tomto domlouvaly zůstavitelka a žalobkyně večer po večeři, byl přítomen i žalobce. Tyto nákupy byly hrazeny ze společných peněz. Žalobcům byla výplata vyplácena v hotovosti, zůstavitelka měla příjem z důchodu. Bylo zvykem, že každý podle možností ukládal peníze do obálky, která byla uložena v domě zůstavitelky a k obálce měl každý přístup. Z těchto peněz byly hrazeny i nákupy běžných potravin, ze kterých se např. vařilo, spotřebního zboží (úklidové prostředky, hygienické prostředky) a také případně krmivo pro zvířata. Dvakrát týdně žalobkyně zůstavitelku koupala, neboť tato se nebyla již schopna umýt sama. V tomto období také žalobci hlídali v podstatě neustále krávy z důvodu telení. Dny v období od prosince 2016 do března 2017 probíhaly v podstatě stejně, jak je uvedeno shora. O víkendech se dělaly ostatní práce kolem domu. Žalobkyně každý večer připravovala paní [příjmení] léky. Ráno jí obvazovala nohu. Pokud měla zůstavitelka někde termín u lékaře, vezla jí tam. Jinak se běžně vařilo, uklízelo. Každý pátek se jezdilo nakupovat, z toho 1 x za měsíc se jelo na nákup do Německa. Jednou za 2-3 týdny se jezdilo do [anonymizováno] pro šrot pro dobytek. Veškeré platby byly hrazeny ze společných financí. Každý večer chodila žalobkyně dojit a vařila paní [příjmení] večeři. Takto to chodilo každý den až do 17.09.2017, kdy žalobkyně přivolala paní [příjmení] sanitku. Nejprve byla převezena do [obec], kde se její zdravotní stav začal zlepšovat. Žalobkyně jí navštěvovala denně. Následně byla dne 2.10.2017 převezena do Léčebny v [obec]. Dne 5.10.2017 však pro zhoršení zdravotního stavu byla převezena do [anonymizováno] [obec]. Do [obec] za ní žalobkyně dojížděla každý víkend. Dne 23.11.2017 byla převezena do [obec]. Tam byla nespokojená a chtěla, aby jí žalobkyně zařídila převoz do LDN [obec] u [obec]. Následně byla přemístěna rehabilitačního centra [anonymizováno] v [obec]. Žalobkyně za ní dojížděla obden. Při jedné z návštěv byla akorát zůstavitelka pro zhoršení zdravotního stavu převážena do nemocnice do [obec]. Do nemocnice chodila žalobkyně za paní [příjmení] každý den až do dne, kdy jí byl personálem nemocnice odmítnut vstup, neboť si to nepřejí příbuzní paní [příjmení]. Pár dní na to paní [příjmení] zemřela. Žalobkyni nebylo umožněno, aby paní [příjmení] pohřbila.

9. Po shora uvedeném poučení soudem doplnily 3. a 4. žalovaní svá tvrzení tak, že pan [celé jméno původního účastníka] žil paní [příjmení] ve společné domácnosti nejméně jeden rok před její smrtí. Byli na sebe vzájemně závislí, zejména paní [příjmení] na panu [celé jméno žalovaného], neboť se v závěru svého života pohybovala pro silnou obezitu jen velmi obtížně. K panu [celé jméno žalovaného] měla naprostou důvěru, o čemž svědčí i fakt, že jí pomáhal s osobní hygienou, vařil, pral, uklízel a pomáhal s hospodářstvím. Paní [příjmení] byl k dispozici i v noci, kdyby potřebovala na toaletu. Spal z toho důvodu v přízemí v kuchyni. Svůj blízký vztah projevila i sepsáním závěti, která pro formální chyby nemohla být uznána. Pan [celé jméno původního účastníka] měl občasný přivýdělek, kterým přispíval na společnou domácnost.

10. K prokázání sporných skutečností provedl soud nejprve výslechy celé řady svědků.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je přítelkyní zůstavitelky, bydlí asi 200 m od jejího domu. K osobě pana [celé jméno žalovaného] svědkyně uvedla, že se měli s paní [příjmení] svým způsobem rádi, bydleli spolu, on jí obsluhoval. Pan [celé jméno žalovaného] přišel do [anonymizováno] v roce 2010. Někdy v roce 2014 se nepohodl s hostinským a ten ho vyhodil. Tak šel bydlet k paní [příjmení], které však pomáhal už i předtím. Ohledně vzniku listiny obsahující závěť zůstavitelky svědkyně uvedla, že se domnívá, že zůstavitelka když závět sepisovala, nečekala, že zemře a myslela, že se ještě vrátí domů. Chtěla však, aby pan [celé jméno žalovaného] měl její dům, neboť se bála, že ho žalobci vystěhují. Měl s nimi totiž spor. V době, kdy byla zůstavitelka nemocnici spolu několikrát telefonovali, dokud to šlo a pokud ví, tak pan [celé jméno žalovaného] za ní byl ještě i v [obec]. Pokud jde o společné soužití žalobců a zůstavitelky, tak k tomu svědkyně uvedla, že se jí zůstavitelka svěřila, že jí žalobci nepomáhali. Když chtěla udělat pedikúru, nebo umýt okna, obrátila se na svědkyni. Naopak pan [celé jméno žalovaného] jí pomáhal, resp. to bylo tak, že ona ho úkolovala, co má dělat, když třeba vařili a on to provedl. Paní [příjmení] byla málo pohyblivá, pan [celé jméno žalovaného] jí pomáhal i na toaletu. Pan [celé jméno žalovaného] se rád napil, proto mu všechno dlouho trvalo. Někdy v roce 2016 jí paní [příjmení] požádala, aby jí pomohla s řešením některých právních záležitostí, tak tam začala chodit častěji. Když jí však požádala o pedikúru a mytí oken, odmítla to s tím, že to mají udělat ti, které ona živí. Paní [příjmení] měla dva býky a dvě krávy. Svědkyně uvedla, že žalobci pomáhali zůstavitelce tak, že jí vozili jejím autem na návštěvy k lékaři a dále pěstovali a sklízeli brambory. Na tom zemědělství se ale podíleli i jiné rodiny ze [obec] a [obec]. Paní [příjmení] svědkyni žádala, aby se žalobci zařídila nájem, ale když už pak byla v nemocnici, nechala to plavat. Svědkyně dále uvedla, že ví o tom, že pan [celé jméno žalovaného] pomáhal paní [příjmení] s osobní hygienou, neboť se jí zůstavitelka svěřila, jak se před ním stydí. Také ví o tom, že pan [celé jméno žalovaného] jezdil každý pátek na nákupy s paní [celé jméno žalobkyně] do [obec]. Svědkyně popsala soužití pana [celé jméno žalovaného] a zůstavitelky jako rodinné, neboť společně vařili, nakupovali z prostředků zůstavitelky, neboť ona brala příspěvek na péči a důchod. Pan [celé jméno žalovaného] naopak neměl žádný příjem, měl pouze nějaké příležitostné brigády.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla hospitalizována v nemocnici v [obec] na pokoji s paní [příjmení]. Svědkyně uvedla, že před jednáním jí kontaktoval zmocněnec 4. a 5. žalovaného, který se již však měl pouze dotázat, zda je tou paní, která byla na pokoji v nemocnici s paní [příjmení]. (Zmocněnec soudu vysvětlil, že kontakt na paní svědkyni získal ve spolupráci s nemocnicí). Svědkyně poměrně detailně popsala návštěvu pana [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení] v nemocnici u paní [příjmení], ale nevzpomněla si, zda paní [příjmení] byla napojena na dýchací přístroj. V nemocnici byla pouze tři dny, z čehož jen jeden den byla na pokoji s paní [příjmení], protože hned druhý den jí odváželi do LDN. Ohledně společného soužití paní [příjmení] a pana [celé jméno žalovaného] soud z výslechu svědkyně nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Celkově soud výpověď svědkyně považuje za nevěrohodnou, s ohledem na značné rozpory v její výpovědi. Svědkyně si na jednu stranu pamatovala detaily ohledně návštěvy paní [příjmení] s panem [celé jméno žalovaného], ale nebyla schopná si vzpomenout, zda měla paní [příjmení] dýchací přístroj.

13. Z výslechu synovce žalobce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že poté co paní [příjmení] zemřela, seběhlo se okolo toho strašně moc lidí, kteří se ucházejí o její majetek., takže ví, o čem se před soudem jedná. Na [obec] svědek jezdil asi od 12 let, téměř každé prázdniny nebo každý víkend, ke svému strýci. Pomáhal se vším, se dřevem, s hospodářstvím, se senem. Když byl zrovna na [obec], den probíhal tak, že v sobotu ráno se šlo k paní [příjmení] na snídani, tam se společně snídalo, společně znamená s paní [příjmení], se strýcem, s jeho manželkou. Pak paní [příjmení] řekla, co je potřeba udělat a podle toho se zařídili. Mezitím paní [celé jméno žalobkyně] s paní [příjmení] připravovala oběd, například když on se strýcem dělali dřevo, poté si dali společný oběd, takto to chodilo téměř do smrti paní [příjmení] nebo vlastně do doby, když jí bylo špatně, musela do nemocnice. S paní [příjmení] bydlel v domě nejprve pan [příjmení] a následně s ní bydlel pan [celé jméno původního účastníka] Pan [celé jméno původního účastníka] se občas účastnil společných akcí, ale většinou to nebylo možné, jelikož nebyl střízlivý. Paní [příjmení] velela všem pracím na hospodářství, pokud svědek spal na [obec] tak spal u strýce a jeho manželky, jejich dům se nachází asi 10 metrů od domu paní [příjmení] a probíhá to tam jako v normální domácnosti. Svědek přespával v pokoji se svým bratrancem, synem pana [celé jméno žalobce], který je o 7 let mladší. To bylo v době, kdy studoval na střední škole v [obec] výpočetní techniku. Na Pokud jde o období od prosince 2016 do prosince 2017, takto již svědek na [obec] nejezdil tak často, vypomohl občas, když měl čas, ale většinou tam přijel pouze na návštěvu. Uvedl, že v tomto období se staral strýc o sekání dřeva, trávy, obstarávání dobytka, občas mu s tím pomohl pan [celé jméno původního účastníka]. Pan [celé jméno žalobce] měl jinak práci jako dřevorubec v lese, bylo to jeho zaměstnání. Paní [příjmení] se dokázala pohybovat s berlemi, fungovala, ale potřebovala pomoct. Už třeba nedokázala stát u plotny, takže k vaření potřebovala něco donést, podat. Pomáhala jí buď žalobkyně, nebo když tam byl, tak pan [celé jméno původního účastníka]. Na návštěvy za žalobci se svědkem jezdila jeho přítelkyně. Od roku 2011 svědek pracuje. Pokud jezdil na [obec], tak ho tam vozili rodiče nebo pro něj přijel strýc, po své práci každý víkend. V letech 2015 2017 už svědek do domácnosti paní [příjmení] chodil méně často. Když mu nabídla kávu, tak jí třeba udělala, ale nijak ho neobsluhovala. Pan [celé jméno původního účastníka] s nimi například sedával u stolu, občas kávu připravil on. U paní [příjmení] se potkal s panem [jméno] i s panem hospodským.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], souseda žalobců, soud zjistil, že před podáním svědecké výpovědi se dozvěděl od nich, o co má u soudu jít. Svědek paní [příjmení] moc neznal. Věděl také, že žalobce se staral u paní [příjmení] o zvířata, jeho manželka vozila paní [příjmení] asi na nákupy, možná k doktorovi, neví přesné kam, ale věděl, že jí někam vozila. Svědek bydlí asi 200 metrů od domu, kde bydlí [celé jméno žalobce]. Na [anonymizováno] se nachází asi 10 až 11 let, kdy tam ale nebydlí trvale, má tam pouze chalupu, na kterou jezdí pouze na víkendy. Chalupu má na půl s bratrem [jméno] [příjmení]. Svědek nevěděl, zda paní [příjmení] měla nějaké zdravotní problémy, vzpomněl si pouze, že se již moc nepohybovala. Dále si nevzpomněl, zda by viděl paní [celé jméno žalobkyně] obhospodařovat pole. Uvedl, že u paní [příjmení] bydlel ještě pan [jméno], viděl ho tam, jak sedí s paní [příjmení] před domem. Nevěděl o tom, že by [celé jméno žalobce] navštěvoval někdo pravidelně, z jejich rodiny znal ještě pana [jméno] [příjmení]. Svědek neuvedl žádné bližší okolnosti soužití žalobců nebo pana [celé jméno žalovaného] s paní [příjmení].

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znal paní [příjmení] i pana [příjmení] asi 20 let, byli kamarádi. Bydlel do roku 1998 na [obec]. Jezdí tam za žalobcem, jelikož svědkova nynější manželka je matka žalobce. Svědek uvedl, že když zemřel pan [příjmení] tak žalobce jezdil z [obec] každý večer krmit dobytek a asi po 6 až 7 letech poprosil [příjmení] a oni mu darovali dům, kde teď bydlí. Dali mu to za to, že pomáhal. Svědek zná i pana [jméno] a to tak, že bydlel u paní [příjmení]. Málokdy se stalo, že by s něčím pomohl, jelikož byl pod vlivem alkoholu. Svědek uvedl, že v období roku 2016 až 2017 se jezdil na [obec] starat o fóliovník. Příležitostně zašel na návštěvu, za paní [příjmení] popovídat si. Když k paní [příjmení] přišel, tak většinou pan [jméno] zmizel, byl stále podnapilý a nic nedělal. Vzpomněl si, že u paní [příjmení] se pěstovaly brambory a seno, louky obhospodařoval žalobce. Paní [příjmení] už tou dobou špatně chodila a žalobkyně jí vozila k doktorům, do nemocnice a starala se o ní. Paní [příjmení] byla velmi silná a ke konci už nemohla ani do auta sednout, občas si sama vařila a někdy jí pomohla žalobkyně. Svědek dále uvedl, že paní [příjmení] měla svojí domácnost. Žalobci užívali dům paní [příjmení] zadarmo, ale elektriku si museli platit sami.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je matkou paní [příjmení], což je zmocněnkyně 3. žalované. Svědkyně uvedla, že do [anonymizováno] jezdí přes 50 let. Její manžel byl bratranec paní [příjmení], takže na [obec] vyrostl, byli s paní [příjmení] jako sourozenci. Matka manžela svědkyně a matka paní [příjmení] byly sestry. Manžel svědkyně zemřel asi před 5 lety, to už do [anonymizováno] nejezdila tak často. V posledních 5 letech navštěvovala svědkyně paní [příjmení] tak jednou za měsíc. Navíc u paní [příjmení] byl pan [celé jméno původního účastníka], který svědkyni neviděl rád. Při jedné návštěvě chtěla v domácnosti paní [příjmení] něco uklidit a pan [celé jméno původního účastníka] byl proti, dělalo mu dobře, že se paní [příjmení] nemohla moc pohybovat, tak jí trochu posluhoval. Pokud navštěvovala domácnost paní [příjmení], [celé jméno žalobce] tam moc neviděla. Pokud s něčím pomáhali, takto bylo s dobytkem. Svědkyně uvedla, že měli asi 4 krávy a býka. Poté, co se k ní nastěhoval pan [celé jméno původního účastníka], takto tam moc nefungovalo, protože pan [celé jméno původního účastníka] a žalobci na sebe žárlili. Paní [příjmení] se o domácnost nestarala, pouze seděla a dávala rozkazy. Říkala panu [celé jméno žalovaného], ať dá do hrnce kus masa, ať přiloží do kamen. [celé jméno žalobce] u paní [příjmení] nikdy vařit neviděla, to spíše, když paní [příjmení] ještě mohla, tak vařila ona a žalobci kolikrát přišli na oběd. Pan [celé jméno původního účastníka] se měl u paní [příjmení] moc dobře, měl tam nahoře svůj pokoj, televizi, jídlo, cigarety, alkohol, peníze. Peníze dostával od paní [příjmení], on nechodil do práce, neměl z čeho mít peníze. Paní [příjmení] vždycky měla peníze, pobírala důchod a měla nějaké našetřené peníze nebo třeba prodala krávu a býka. V období roku 2016 2017 navštěvovala svědkyně paní [příjmení] tak jednou za měsíc nebo za dva, vždycky si popovídali, při jedné návštěvě se na ni zlobila, jelikož měla otevřenou nohu. Paní [příjmení] jí řekla, že jí nohu převazuje pan [celé jméno původního účastníka]. Ale jak mohla svědkyně vidět, žádná hygiena tam nebyla, obvazy se sušili nad kamny. Svědkyně navštívila paní [příjmení] ještě v nemocnici v [obec] a taky v [obec]. Paní [příjmení] jí požádala, aby sehnala sestry [příjmení], že s nimi potřebuje nutně mluvit, než je ale svědkyně sehnala, tak paní [příjmení] zemřela.

17. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že je chalupářem na [obec] od roku 1977. S paní [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného] neměl žádný úzký poměr. V domě paní [příjmení] byl pouze několikrát, například když šel pro vajíčka. Pokud si s paní [příjmení] povídali, tak pouze běžná konverzace. Paní [příjmení] byla velmi silná. Pan [anonymizováno] bydlel u paní [příjmení] řadu let a o paní [příjmení] se staral. Pokud jde o ty poslední léta před smrtí, svědek uvedl, že se pan [celé jméno původního účastníka] o ní staral úplně jako člen rodiny, musel paní [příjmení] zvedat, když potřebovala vykonat potřebu, musel jí pomoct ovázat nohy, umýt nohy, uvařit, vyprat, vyžehlit, to všechno dělal pan [jméno]. V poslední době svědek nepotkal u paní [příjmení] nikoho jiného, kdo by jí tam chodil pomoct. Svědek má chalupu 300 metrů od paní [příjmení] a [anonymizováno]. K paní [příjmení] si chodil pro vajíčka, ta je prodávala, ale pan [jméno] se staral o slepice. Když jednou přijel a vajíčka neměla paní [příjmení] připravené tak pan [jméno] šel a přesně věděl, kde slepice snáší a přinesl třeba 10 vajec. Svědek dále uvedl, že paní [příjmení], kromě slepic měla ještě husy, dobytek, krávy. O dobytek se staral pan [celé jméno žalobce], ale potom se o práci začal dělit s panem [příjmení] Pan [anonymizováno] se naučil i dojit krávy od paní [příjmení], to viděl svědek na vlastní oči, když zašel do chlíva a zrovna tam seděli. Svědek dále uvedl, že žalobkyně vozila paní [příjmení] na nákupy do [obec] nebo k doktorovi.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je sousedem žalobců, se kterými má sousedský vztah. Svědek má chalupu asi 6 metrů přes silnici od domu žalobců a paní [příjmení]. Svědek uvedl, že poté co se zdravotní stav paní [příjmení] zhoršil, přišel k ní do chalupy pan [celé jméno původního účastníka], který se o ní staral. Svědek uvedl, že občas chodil na návštěvy do domácnosti paní [příjmení] a to v období, kdy už tam bydlel pan [celé jméno původního účastníka]. Osobně viděl pana [celé jméno žalovaného], jak vaří a pomáhá paní [příjmení]. Paní [příjmení] většinou pouze seděla na gauči. Žalobce se staral o hospodářství a dobytek. Svědek uvedl, že o hospodářství se staral pan [celé jméno žalobce] se svým synem. Když se dělaly brambory nebo sena tak si většinou přizvali ještě nějaké známé, jinak tam nikdo jiný vypomáhat nechodil. Paní [příjmení] byla velice silná, byla na operaci se žlučníkem, měla zdravotní problémy. Svědek uvedl, že pan [celé jméno původního účastníka] byl pro paní [příjmení] její„ au-pair“. Dělal pro ni vše, chodil jí i koupat, ale to svědek neví jistě. Dále uvedl, že paní [příjmení] jezdila nakoupit s [anonymizováno].

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jezdil k paní [příjmení] tak dvakrát v týdnu pro mléko a pro vajíčka. Jezdil tam z [obec] a to i v období posledních let před smrtí paní [příjmení]. Vajíčka a mléko mu vydával pan [jméno] a on mu za to platil. Dále uvedl, že [celé jméno žalobce] zná, kdy pan žalobce krmil dobytek a paní [celé jméno žalobkyně] paní [příjmení] všude vozila, protože pan [jméno] neměl řidičák. Když někdy přijel pro vajíčka, tak šel i na návštěvu. Seděl s paní [příjmení] třeba hodinu nebo dvě, povídali si, vypili si společně kávu. V domácnosti paní [příjmení] hospodařil pan [jméno]. Paní [příjmení] mu vždycky říkala, co má vyndat z mrazáku za maso, on to dal péct nebo vařit. Ona byla ta, která to tam úkolovala. Hospodářství kromě slepic představovaly ještě asi 4 krávy a býk. Viděl, že pan [jméno] dojil. Dále uvedl, že paní [příjmení] už chodila velmi špatně. Svědek viděl, jak paní [celé jméno žalobkyně] vozila paní [příjmení] jejím autem k lékaři.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí na [obec] asi dva domy od [anonymizováno] a paní [příjmení]. Bydlí tam již asi 8 let se svojí přítelkyní, každý den dojíždí do zaměstnání. Pokud jde o výpomoc pana žalobce, tak svědek uvedl, že se staral o paní [příjmení], jezdil s ní na nákupy, vozil jí k doktorovi a obhospodařoval pozemky a staral se o zvířata. Když svědek přišel do [anonymizováno], bydlela paní [příjmení] v domě sama. Potom se k ní nastěhoval pan [příjmení] O tom, jak to fungovalo v domácnosti paní [příjmení], svědek nic neví. Pan [anonymizováno] pracoval jeden čas brigádně ve stejné práci jako svědek, což je [anonymizováno] [obec], je to statek. S panem [jméno] se denně vídali v práci, byl to nekonfliktní člověk, pracoval řádně, chodil do práce každý den, tak jak měl. V jejich domácnosti byl tak maximálně třikrát a to většinou, když byl nějaký problém s dobytkem, když bylo potřeba odvézt nebo naložit krávu. Kromě pana [celé jméno žalobce] se o hospodářství občasně starali nějací brigádníci, například když se dělalo seno.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že asi před 8 lety zakoupil chalupu na [ulice]. Před tím, než mu přišlo předvolání k podání svědecké výpovědi mu svěřil pan [jméno], že by potřeboval svědectví, že se o paní [příjmení] staral. Svědek jednu dobu pana [celé jméno žalovaného] zaměstnával. Svědek se většinou u paní [příjmení] stavoval v týdnu. Při občasných návštěvách mu paní [příjmení] svěřila, že jí pan [jméno] pomáhá, že jí i myje. Pokud jde o to zaměstnání, tak pan [jméno] u něj pracoval pouze brigádně, třeba dvakrát do měsíce, když svědek potřeboval výpomoc. Když pan [celé jméno žalovaného] slíbil, že přijede, tak přijel. Byl spolehlivý. Nebo třeba svědek zavolal paní [příjmení], že potřebuje, aby zítra pan [celé jméno původního účastníka] přijel, tak přijel. Nevšiml si, že by měl pan [jméno] problém s alkoholem. V práci nepil. Paní [příjmení] už nebyla moc soběstačná, byla velmi silná. Pan [anonymizováno] jí i vařil, ona mu vždycky říkala, jak to má dělat, svědek viděl, při návštěvě jak jí pan [jméno] pomáhal ze záchodu. Většinou když se u nich zastavil, tak mu kávu uvařil a donesl pan [jméno]. Paní [příjmení] ta už jen seděla, a ve všem se na pana [celé jméno žalovaného] spoléhala. Svědek nikdy neviděl v domácnosti paní [příjmení] [celé jméno žalobce]. Jednou je potkal, jak zrovna odcházeli. Paní [příjmení] si mu stěžovala, že za [celé jméno žalobce] platí elektřinu, neví co je na tom pravdy. Svědek potvrdil, že k lékaři vozila paní [příjmení] žalobkyně. Na nákupy jezdili automobilem paní [příjmení]. Někdy nakupoval i pan [jméno] což ví tak, že když někdy potřeboval jít nakoupit, tak musel odejít dříve z práce, aby to stihl do odjezdu autobusu. Dále uvedl, že k ní jezdilo hodně lidí pro vajíčka.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je sousedem z [anonymizováno], vlastní tam hospodu. Na návštěvy k paní [příjmení] chodil od roku 2009 do roku 2014. V roce 2013 tam bydlel pan [celé jméno původního účastníka] ve společné domácnosti s paní [příjmení]. On jí pral, vařil, naučila ho dojit krávu a také pomáhal panu [celé jméno žalobce] s hospodářstvím. Svědek to viděl na vlastní oči. I to jak pan [celé jméno žalovaného] pral, věšel prádlo, a jak pomáhal paní [příjmení] vykonat potřebu. Paní [příjmení] byla soběstačná tak do roku 2013. Svědek uvedl, že pan žalobce u paní [příjmení] jezdil s traktorem, sekal trávu, krmil dobytek nebo pokosil. Okolo domácnosti paní [příjmení] pan [celé jméno žalobce] nepomáhal. Paní [celé jméno žalobkyně] byla většinou doma a následně začala chodit do zaměstnání na poloviční úvazek. Na [obec] se dělaly brigády, třeba sběr brambor nebo sena. Tam chodilo pomáhat více cizích lidí. Pan [celé jméno žalobce] se staral o dobytek, za to, že bydlel u paní [příjmení] zadarmo. Nemusel platit nájem a malé výdělky si nechával, například z prodeje dřeva apod. To svědek jednak viděl a jednak mu to řekla paní [příjmení]. Naposledy byl u ní doma v roce 2014. Pokud jde o pana [celé jméno žalovaného], ten pracoval brigádně a občas chodil na nákupy, někdy jezdil i s paní [celé jméno žalobkyně]. Mezi svědkem a panem [celé jméno žalovaného] byl spor o studnu a jednou došlo k nějakým slovním rozepřím s panem [celé jméno žalovaného]. Svědek potvrdil, že pan [celé jméno žalovaného] poslední rok a půl před smrtí paní [příjmení] s ní spal v jedné místnosti. Ví to, jelikož má naproti okno, kterým vidí přímo do kuchyně paní [příjmení]. Viděl jak pan [celé jméno žalovaného] vaří, dále viděl, jak paní [příjmení] učila pana [celé jméno žalovaného] dojit krávy, to bylo ještě někdy v roce 2013.

23. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že před podáním svědecké výpovědi s nikým nemluvila, pouze její přítel [jméno] [příjmení] řekl, že již byl také předvolán. Na [obec] jezdí od roku 2009. V současné době již tolik na [obec] nejezdí, mají 9 měsíčního syna, ale jezdí tam minimálně jednou do týdne. Svědkyně popsala, že paní [příjmení] bydlela v domě vedle [anonymizováno]. Ke konci tam bydlel pan [celé jméno původního účastníka]. Návštěvy na [anonymizováno] probíhaly tak, že většinou se ráno šlo na snídani k paní [příjmení], pak se šlo v sobotu dopoledne s něčím pomáhat, případně na pole, do lesa, obstarávat dobytek. Svědkyně se zabývala spíše ženskými pracemi, takže pracovala s paní [příjmení] nebo s paní [celé jméno žalobkyně]. Svědkyně v roce 2011 se odstěhovala od rodičů a začali s přítelem bydlet u jeho rodičů. Následně jim rodiče přenechali byt a od té doby bydlí spolu. Její přítel začal chodit do práce v roce 2011 po maturitě, přesto v období roku 2014 opravdu jezdili každý víkend, někdy i v týdnu na [obec], jelikož bydleli v paneláku v bytě o velikosti 1+1, kde neměli moc možností být venku. Když byli na [obec], neměli tam svůj pokoj, spali v pokojíčku se synem [příjmení] [jméno], tam si vždy rozložili pohovku. U paní [příjmení] bývali opravdu každý víkend, soboty určitě, neděle už někdy ne. Nikdy se tam nemuseli dopředu hlásit. Takhle to fungovalo nejméně do roku 2014, v podstatě do té doby než paní [příjmení] umřela. Svědkyně si nevzpomněla, jak dlouho tam býval pan [celé jméno původního účastníka], uvedla, že možná dva roky. Pan [celé jméno původního účastníka] se většinou společných snídání neúčastnil, většinou pobýval nahoře. Měl tam asi nějaký svůj pokoj. Svědkyně nahoře nikdy nebyla, byla vždy jen dole u paní [příjmení]. K osobě pan [celé jméno žalovaného] pak ještě uvedla, že ví, že měl problém panu [celé jméno žalobce] s něčím pomoct, nic neudělal a většina práce zbývala na pana [celé jméno žalobce]. Svědkyně popsala domácnost paní [příjmení] tak, že se vstupovalo přes zahradu pana [celé jméno žalobce], následně se přišlo do malé místnosti, kde měla paní [příjmení] vždy připravené mléko, když ještě dojila krávy a také vajíčka a nasušený chléb. Pak se šlo doprava, tam byla chodba, chodilo se tam na záchod. Stály tam dvě ledničky, vpravo odtud byla místnost s kuchyní a s pohovkou, kde paní [příjmení] občas polehávala. Měla tam televizi. Pak ještě vedle měla pokojík paní [příjmení], tam chodila vyloženě jenom spát, často se dívala z okna. Z kuchyně bylo vidět pár metrů do silnice a šlo vidět i pod pergolu k [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že hned naproti domu paní [příjmení] je hospoda. Paní [příjmení] si na večer stahovala roletu a přes okno měla záclonku. Pan [celé jméno původního účastníka] občas sešel dolů do kuchyně namazat si chleba a poté zase odcházel, často byl podnapilý. Paní [příjmení] mu kupovala alkohol. To ví svědkyně tak, že občas jezdila s paní [příjmení] a paní [celé jméno žalobkyně] na nákupy. Uvedla, že ví o sporu pana hospodského [příjmení] s paní [příjmení]. Týkalo se to studny. Svědkyně dále uvedla, že paní [příjmení] měla zdravotní problémy, byla velmi silná. V posledních letech již měla problémy s nohama, měla otevřené žíly a bolavý palec. Paní [celé jméno žalobkyně] jí to převazovala. Pokud jde o vzájemné fungování pana [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení], takto popsala tak, že paní [příjmení] na něj zakřičela„ přines, udělej“ a on přišel a udělal. Dále uvedla, že paní [příjmení] si na pana [celé jméno žalovaného] dost zakládala, asi jí přirostl k srdci a hlavně jí ho bylo asi líto, protože on byl bez domova. Tak ho vzala k sobě, protože neměl kde složit hlavu. Paní [příjmení] někdy uvařila oběd, když se vrátili z pole. Svědkyně uvedla, že pokud jde o chození na toaletu, tak paní [příjmení] byla soběstačná, ale s mytím to bylo horší. Paní [celé jméno žalobkyně] jí musela občas pomoct se osprchovat.

24. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je chalupářem na [obec] od roku 2007. Na chalupu jezdí každých 14 dní na víkend, chalupa je vzdálená od domu paní [příjmení] asi 300 metrů, jinak bydlí v [obec]. Svědek uvedl, že ví, že pan [celé jméno žalobce] obhospodařoval zvířectvo u paní [příjmení]. Občas jí udělal polévku a taky viděl paní [celé jméno žalobkyně], jak někam odváží paní [příjmení]. Sám byl v domě paní [příjmení] asi jenom dvakrát, pomoct se zabíjačkou a chodil tam na pomlázku. Svědek neví, jestli s paní [příjmení] bydlel v domě ještě někdo. U [anonymizováno] byl na návštěvě víckrát, nikdy se tam s nikým nepotkal, nevzpomněl si, že by tam jezdil ještě někdo jiný.

25. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželkou pana [jméno] [příjmení] a na [obec] jezdí asi 13 let. S [anonymizováno] se zná z [anonymizováno], viděla je jezdit do lesa na dřevo, ví o tom, že tam měla les paní [příjmení]. Viděla také paní [celé jméno žalobkyně], jak jezdí s paní [příjmení] po doktorech a každý pátek na nákupy. U paní [příjmení] na návštěvě byla asi 3 nebo 4 krát. Pokud ví, bydlela tam sama. Potom se tam nastěhoval pan [celé jméno původního účastníka]. To už tam ale nikdy uvnitř nebyla, pouze pro vajíčka, ta jí předávala paní [příjmení] osobně, je to tak 3 roky zpátky. Vzpomněla si, že k [anonymizováno] jezdila ještě [jméno] [příjmení] a Míša [příjmení], jezdili tam pomáhat na pole.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že paní [příjmení] znala celý život. Její otec byl Hajný v obci [ulice] a měl kancelář s panem [příjmení], který byl rovněž hajný. Paní [příjmení] se jí svěřila, že se o ní [celé jméno žalobce] starají, že má jejich syna [jméno] jako vnuka. Zastavila se občas í, když jeli s paní [celé jméno žalobkyně] na nákup. Pak s nimi začal jezdit občas nějaký pán, o kterém jí paní [příjmení] řekla, že jej ubytovala v jedné místnosti u sebe doma, protože neměl kam jít. Svědkyně sama nikdy nenavštívila domácnost paní [příjmení]. Paní [příjmení] vždy navštěvovala jí. Několikrát však byli s manželem za ní v nemocnici v [obec]. Už neví, jak se o tom, že je paní [příjmení] v nemocnici dozvěděli, manžel to nějak věděl. Paní [příjmení] jim řekla, že jí mají sehnat notáře, že chce sepsat poslední vůli. Její poslední vůlí mělo být, aby [jméno] a pan [celé jméno žalobce] dostali statek, pozemky a les, a aby pan [celé jméno původního účastníka] dostal dům, ve kterém bydlel a všechny peníze. Tohle paní [příjmení] říkala nahlas i před dalšími pacientkami v nemocnici. Paní [příjmení] navštívili s manželem v nemocnici asi tři dny před její smrtí, byla ještě plně při smyslech, všechno si pamatovala. Do nemocnice za paní [příjmení] vždycky jela autem s manželem. Paní [příjmení] je prosila, aby jí sehnali notáře, že nechce sepisovat jen tak něco v ruce. Při dalších návštěvách už neví, co jí manžel na to odpověděl proč notáře nesehnali, neposlouchala, možná si zrovna povídala s dalšími pacientkami, takže neví, proč notáře nezajistili, ani se o tom s manželem nebavili. Svědkyni to nezajímalo.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] k soužití paní [příjmení] a [anonymizováno] uvedl, že začalo již před lety, když pan [příjmení] již neměl dost sil obstarat celé hospodářství. S panem [příjmení] byl svědek jeden čas v organizaci mysliveckého spolku, takže se znali velice dobře a znal velice dobře i paní [příjmení]. Svědek dále uvedl, že se domnívá, že [celé jméno žalobce] a paní [příjmení] hospodařili společně, jinak by nešlo utáhnout celé hospodářství z jejího důchodu. Paní [příjmení] neměla dobytek na maso, ale na mléko. Denně prodala tak 3 až 10 litrů mléka, což nebyl žádný velký výdělek. Měla také 4 nebo 5 kusů dobytka, dále měli ještě 10 slepic. Paní [příjmení] měla značné zdravotní problémy, bez cizí pomoci by nemohla dělat skoro nic. Svědek to věděl, protože někdy za ní chodil na návštěvy i třikrát týdně, někdy jednou. Chodil za Čabajovými, pan [celé jméno žalobce] zrovna skládal zkoušky z myslivosti, protože je rovněž členem mysliveckého spolku. Svědek se často u něj zastavil na kávu. Svědek uvedl, že třeba paní [celé jméno žalobkyně] spala v domě, kde spala paní [příjmení] a pak zase třeba dva týdny spala u sebe. Pak třeba když bylo paní [příjmení] špatně, tak zase u ní paní [celé jméno žalobkyně] spala. Paní [příjmení] měla dole kuchyň s gaučem a vzadu v pokoji byl také gauč. Dole byli totiž dvě místnosti, nahoře svědek nikdy nebyl. Paní [příjmení] by ani nahoru po schodech vyjít nemohla. U paní [příjmení] se zastavovala spousta jiných lidí, někteří chodili pro vajíčka, celá vesnice něco potřebovala. Jezdili tam lidé na zabíjačky, chodil tam pan [jméno] pro vajíčka, pro mléko. Svědek ví o tom, že mezi hospodským panem [příjmení] a paní [příjmení] byl spor o studnu. V tom sporu pana [příjmení] zastupoval pan [příjmení] (zmocněnec 3. a 4. žalovaného). Pan hospodský [příjmení] si na výpomoc přivezl ze Slovenska dva bezdomovce. Jedním z nich byl pan [celé jméno původního účastníka]. Když se s hospodským pohádali, vyhodil ho na ulici, takže pan [celé jméno původního účastníka] neměl kde spát. Paní [příjmení] nad ním měla lítost, tak si ho vzala k sobě do domu a dala mu v podkroví jednu místnost. Dávala mu jídlo, apod. Několikrát je svědek potkal na nákupech, při kterých panu [celé jméno žalovaného] kupovala i alkohol. On pan [celé jméno původního účastníka] hodně pil, ale s ničím nepomáhal. Všechno odřel pan [celé jméno žalobce]. Svědek dále uvedl, že byl asi jedním z posledních, kteří s paní [příjmení] mluvili. Bylo to v nemocnici v [obec]. Paní [příjmení] zemřela asi někdy v neděli nebo v pondělí a svědek byl na návštěvě v pátek. Snažil se oslovit pár notářů v okolí, ale všichni notáři mu dali termíny až někdy za týden. Musel sdělit paní [příjmení], že notáři jsou vytížení a že je potřeba ještě chvíli počkat. Paní [příjmení] měla svědkovi sdělit, jak si představuje, že by mělo být rozděleno její dědictví. Říkala to i před ostatními pacientkami, které ležely na pokoji. To, že je paní [příjmení] v nemocnici se dozvěděl od [anonymizováno], tak za ní jeli do nemocnice do [obec]. Svědek a jeho manželka jí krmili. Ona paní [příjmení] se znala s manželkou svědka již od dětství, v nemocnici paní [příjmení] našli asi týden maximálně 14 dní před její smrtí, byli tam pak ještě asi 5 nebo 6 krát. Při první návštěvě je paní [příjmení] poprosila o to, aby jí sehnali notáře. Svědek jich několik oslovil, ale žádný neměl čas. S jednou notářkou dokonce konzultoval, jakým způsobem by bylo možné sepsat závěť přímo v nemocnici. Při každé návštěvě byli u paní [příjmení] alespoň hodinu nebo dvě. Povídali si o všem možném. Ona nejdřív neřekla, že chce notáře, řekla, že by si přála, aby to bylo po její smrti uspořádáno tak a tak. A tím se k tomu dostali. Jména těch notářů si svědek již nevybavil, našel je na internetu a ví, že všechno byli ženy. Notářka z Kynžvartu mu nakonec přislíbila, že by mohla přijet, svědek s ní hovořil po telefonu.

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jeho otec byl bratrancem paní [příjmení]. Svědek sám paní [příjmení] oslovoval„ teto“. [obec] navštěvoval již od svého mládí. Po smrti pana [příjmení], začala mít paní [příjmení] zdravotní problémy. Svědek začal pracovat v zahraničí, takže tam již tak často nejezdil. Zhruba jednou za měsíc nebo dva. Návštěvy většinou probíhaly tak, že šli do domu paní [příjmení], popovídali si s ní o jejím zdravotním stavu, případně jí s něčím pomohli, což mohlo trvat tak 5-6 hodin, a zase odjížděli. Z počátku bydlela paní [příjmení] v domě sama. Pak se tam začal objevovat pan [celé jméno původního účastníka]. Svědek sám viděl, jak pan [celé jméno původního účastníka] paní [příjmení] pomáhal, například při sklizni sena. Když byl několikrát u paní [příjmení] v domě, tak oběd vařila většinou paní [příjmení]. Ve vedlejší nemovitosti bydleli [celé jméno žalobce], pan [celé jméno žalobce] pomáhal paní [příjmení] s krmením hospodářských zvířat, s úklidem stáje, paní [celé jméno žalobkyně] také. Naposledy byl u paní [příjmení] před její první hospitalizací v nemocnici, asi rok a půl nazpět.

29. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zmocněnkyně 3. žalované paní [příjmení] je sestřenicí pana [jméno] [příjmení]. Svědkyně uvedla, že paní [příjmení] měla dva bratrance. Sama byla bezdětná a neměla ani sourozence. Dětmi těch bratranců je jednak paní zmocněnkyně, jednak pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. V poslední době navštěvovala paní [příjmení], která volala svědkyni telefonicky, poměrně často. Třeba i jednou za měsíc. Většinou ke konci života paní [příjmení], když přišli a vařili si kávu, takto musela udělat svědkyně, protože paní [příjmení] už nemohla chodit. Vedle v domě se pohybovali [celé jméno žalobce] a potom se tam vyskytoval pan [celé jméno původního účastníka]. Většinou když svědkyně přijela na návštěvu za paní [příjmení], tak pan [celé jméno původního účastníka] byl někde mimo, snažil se neplést jim do hovoru. Za paní [příjmení] jezdili opravdu pracovat, někdy třeba ráno v 7 hodin přijeli a odjížděli v 9 večer, než se všechno uklidilo. Za výpomoc dostávali nějaké maso, nebo dřevo. Sama s panem [celé jméno žalovaného] několikrát mluvila. Svěřil jí, že má příbuzné na Slovensko, že má asi dvě děti. Naposledy byli u paní [příjmení] v den, kdy jí odvezli do nemocnice. Svědkyně uvedla, že neví, kdo paní [příjmení] pomáhal s hygienou, ale když bylo po zabíjačce, musela všechno uklidit a vytřít podlahu svědkyně. Svědkyně viděla, že pan [celé jméno žalobce] jezdil s traktorem, asi se staral o zvířata, byli tam krávy, telata, asi husy a slepice. Neví, kolik toho udělal pan [celé jméno původního účastníka], on hodně pil alkohol. Svědkyně chodila v posledních dnech za paní [příjmení] do nemocnice v [obec] denně. To že je paní [příjmení] v nemocnici se svědkyně dozvěděla přímo od ní, protože jí to volala. V [obec] byla naposledy den předtím, než zemřela. To že paní [příjmení] zemřela, jí volala sestřička z nemocnice. Neví, jestli do nemocnice chodil ještě někdo jiný. Paní [příjmení] jí měla svěřit, že za ní někdo byl, který po ní chtěl, aby něco podepsala, ale ona to nepodepsala. Paní svědkyně společně s paní [příjmení] se pak postaraly o pohřeb paní [příjmení], který zaplatila paní [příjmení] O pohřeb se postaraly, jelikož jsou příbuzní.

30. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že paní [příjmení] je jeho kmotrou, když jeho babička byla sestrou maminky paní [příjmení]. Zmocněnkyně paní [příjmení] je svědkova sestra. Svědek dříve s rodinou jezdil na [obec] často. Nejprve s rodiči a potom sám již méně. Začal totiž pracovat jako řidič kamionu, takže se tam dostal málokdy. Již asi 6 let tam jezdí málo, spíše jezdí jeho máma nebo sestra, připadá to tak jednou za půl roku. Svědek uvedl, že ke konci u paní [příjmení] bydlel ještě nějaký pán. Potkával ho, když tam jezdil na návštěvy. Svědek ho viděl, jak udržuje oheň v kamnech. Paní [příjmení] viděl naposledy, ještě předtím než byla převezena do nemocnice. Tam už pak za ní nebyl. Byl pak ještě se svojí rodinou za ní v domově pro nemohoucí. Vzpomněl si, že se tam probírala poslední vůle paní [příjmení] a tam měla říct, že žádnou závěť psát nebude. Tam taky paní [příjmení] viděl naposledy. Svědek neví, jak na tom byla zdravotně poslední rok před svou smrtí.

31. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k němu do autoservisu jezdila paní [příjmení] s paní [celé jméno žalobkyně] a někdy i s panem [celé jméno žalobce] na servis vozidla, výměnu pneumatik apod. Svědek uvedl, že se mu žalobkyně svěřila, že potřebuje vyměnit pneumatiky, neboť dojíždí do [obec] do nemocnice za paní [příjmení]. Svědek se domníval, že paní [celé jméno žalobkyně] je dcera paní [příjmení]. Platily vždy v hotovosti. Paní [příjmení] v posledním období již nevystupovala z auta.

32. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která má kadeřnictví [obec] soud zjistil, že za ní jezdila paní [příjmení] s paní [celé jméno žalobkyně] v období asi 5-7 let před smrtí paní [příjmení]. Většinou česla jen paní [příjmení], někdy i paní [celé jméno žalobkyně]. Asi 1 x za měsíc. Termín si vždy paní [příjmení] domlouvala telefonicky. Platila sama. Naposledy byla za paní [příjmení] u ní doma. Kávu jim uvařil nějaký pán, který tam v tu dobu byl. Svědkyně věděla z Počátek, že se [celé jméno žalobce] o paní [příjmení] starali, pana [celé jméno žalobce] viděla na poli.

33. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně statku soud zjistil, že k ní jezdila paní [příjmení], respektive později s paní [celé jméno žalobkyně] a panem [celé jméno žalobce] pro obilí (šrot a pšenice), které zde odstávali levněji. Platilo se tak, že se peníze v obálce nechávaly pro paní zootechničku. Ke konci s ní jezdil i nějaký Slovák. I když už paní [příjmení] nejezdila, objednávala obilí vždy telefonicky ona sama. Naposledy svědkyně viděla paní [příjmení] tak rok a půl před její smrtí, následně pak ještě jezdili nějaký čas [celé jméno žalobce] sami. Zároveň však poté dodala, že neví, kdy paní [příjmení] zemřela, domnívá se, že asi tak před 2-3 roky.

34. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], pracovnice pekárny soud zjistil, že do pekárny jezdila paní [příjmení] s žalobkyní pro tvrdé pečivo, zhruba 1 x týdně. Svědkyně nedokázala přesně určit časové období, ve kterém tyto nákupy probíhaly. Dále uvedla, že většinou platila paní [celé jméno žalobkyně]. Svědkyně nevěděla, jakým autem do pekárny jezdily.

35. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že předtím, než svědek přišel k soudu svědčit, hovořil s ním pan [příjmení], který má rovněž chalupu na [obec]. Svědek poznal pana [celé jméno žalovaného] při návštěvách [anonymizováno], kam jezdil pravidelně na houby s panem [příjmení], který ho znal ze statku, kde pracoval. Společně pak navštívili pana [celé jméno žalovaného] u paní [příjmení], asi 3 roky před jeho smrtí. Celkem tam byl asi 20 x, většinou to bylo ve čtvrtek, kdy jezdil pro vajíčka, anebo v sobotu, kdy chodil na houby. Nikdy tam nikoho dalšího nepotkal. Svědek kupoval vajíčka za 2,50 Kč za kus a králíka za 180 Kč. Peníze dával do ruky panu [celé jméno žalovaného]. Svědek uvedl, že pan [celé jméno žalovaného] alkohol nepil. Svědek v chlévě v domě viděl krávy a kozu.

36. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že je synem žalobců. Svědek ke společnému soužití žalobců a paní [příjmení] uvedl, že v rozhodném období byl u paní [příjmení] pan [celé jméno původního účastníka], který ale s ničím nepomáhal, maximálně naštípal dřevo. Byl často opilý. K paní [příjmení] se chodilo v podstatě každý den. Když svědek přijel ze školy, tak šel například na trávu pro dobytek, nebo s tátou nakrmit kávy. Po příjezdu ze školy šel svědek buď domů, nebo k paní [příjmení]. Svědek ohledně společného hospodaření s penězi nic nevěděl. Dostával kapesné od žalobkyně tak 200- 300 Kč, někdy od paní [příjmení]. Dále potvrdil, že u domu se chovaly krávy, králíky měli žalobci pro svoji potřebu a koza zde nikdy nebyla. K osobě bratrance [příjmení] svědek uvedl, že neví, jestli ještě i v rozhodném období pan [příjmení] jezdil na [obec].

37. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v rozhodném období žili s paní [příjmení] jako rodina. Žalobkyně ráno a večer dojila krávy, vařila paní [příjmení], starala se o zahradu. Krávy se držely kvůli paní [příjmení], odvezli je až po její smrti. Slepice sežrala liška. Prase již neměli několik let. Syn již se žalobci nežije asi někdy od roku 2018 -2019 se odstěhoval do [obec]. Žalobkyně připustil, že vztahy s panem [celé jméno žalovaného] neměli dobré. On dost pil a využíval paní [příjmení]. Ohledně společného hospodaření uvedla, že měla invalidní důchod ve výši asi 10 000 Kč, Paní [příjmení] pobírala starobní důchod asi 9 000 Kč. Žalobkyně chodila na částečný úvazek uklízet, kde si vydělala asi 4- 5 000 Kč měsíčně. Měli společnou obálku s penězi, která byla v kredenci v kuchyni u paní [příjmení]. Bývalo tem něco kolem 24- 25 000 Kč O peníze se před panem [celé jméno žalovaného] nebála. Paní [příjmení] dávala žalobkyni platební kartu, aby vybrala peníze z bankomatu v [anonymizováno]. Peníze se pak daly do té obálka, stejně tak jako tam žalobkyně dávala peníze ze svého důchodu. Doma si ponechala jen třeba 2 000 Kč. Žalobkyně absolvovala s paní [příjmení] návštěvy u lékařů, jezdily společně na nákupy. Převazovala jí bércové vředy, pomáhala jí s mytím. K dotazu pak žalobkyně doplnila, že má sice invalidní důchod z důvodu artritidy, ale veškeré práce kolem paní [příjmení] a péči o zvířata zvládla obstarat, pokud si ráno vzala léky. Dne 17.09 přivolala paní [příjmení] sanitku, neboť se jí přitížilo. Následně jí navštěvovala ve zdravotnických zařízeních. Nakonec jí nepovolili přístup do nemocnice v [obec]. S pláčem pak svědkyně uvedla, že jí nedovolili se„ s babi“ rozloučit. Žalobkyně uvedla, že neví, kde je paní [příjmení] pohřbená, o pohřeb se postarali manželé [příjmení]. Nikdo jí nenabízel, aby se podílela na nákladech pohřbu.

38. Z výslechu žalobce soud zjistil, že jeho hlavní náplní práce byla starost o zvířata a hospodářství. Byl zaměstnán v lese jako dřevorubec jako OSVČ.. Někdy bylo potřeba dělat seno, jindy dřevo na topení. Pěstovaly se brambory. Žalobce má příjem tak 20- 25 000 Kč čistého měsíčně. Z chovu zvířat nebyl téměř žádný užitek. U domu nikdy nebyla chována koza. Žalobce má své dvě ovce a králíky. Paní [příjmení] měla zvířata spíše jako hobby. Po její smrti byla všechna zvířata odvezena na jatka, psa si vzal pak [příjmení] a kočky jedna místní paní. Náklady na krmení zvířat a opravy strojů se hradily ze společných peněz. Jedlo se společně u paní [příjmení]. Žalobce dále uvedl, že důchod paní [příjmení] byl asi 14 000 Kč. Jedna várka šrotu a obilí stála 2- 3 000 Kč. Jezdilo se dvakrát měsíčně. Celkem mohly náklady na zvířata včetně nafty do traktoru, kterým se jezdilo pro trávu, činit tak 7- 8 000 Kč měsíčně. U paní [příjmení] se topilo dřevem, které obstarával žalobce z lesa. Bylo nutné každé ráno zatopit. Elektřinu v obou domech hradili každý zvlášť, ačkoliv oba elektroměry byly napsané na paní [příjmení]. Pokud byl přeplatek na elektřině, nechala si jej paní [příjmení] na náklady společných výdajů.

39. Z výslechu zmocněnkyně žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že výpověď žalobce považuje za pravdivou do chvíle, kdy se u paní [příjmení] objevil pan [celé jméno původního účastníka]. Ten měl dokonce s panem žalobcem fyzický střet, když žalobce jej napadl a byla přivolána Policie. Pokud jde o poslední rok, paní žalobkyně již k paní [příjmení] skoro nechodila kvůli panu [celé jméno žalovaného]. Zmocněnkyně jezdila paní [příjmení] navštěvovat tak 1 krát za měsíc. Paní [příjmení] se jí svěřila že [anonymizováno] hradí nákupy, když jezdí společně nakupovat. Je pravdou, že [celé jméno žalobce] se starali o dobytek, o hospodářství, pan [celé jméno žalobce] se staral o dřevo na topení. Vařila však častěji paní [příjmení] a [celé jméno žalobce] se k ní chodili najíst. V rozhodném období navštívila zmocněnkyně paní [příjmení] asi 6 krát. Viděla přitom, jak vaří pan [celé jméno původního účastníka], podle pokynů paní [příjmení]. Byla i u toho, když paní [příjmení] učila pana [celé jméno žalovaného] dojit krávy. Paní [příjmení] se jí telefonicky svěřila, že jí pan [celé jméno původního účastníka] myl. Vydržela to, jelikož tam již nechodí paní [celé jméno žalobkyně]. Měla pana [celé jméno žalovaného] asi jako kamaráda. Je pravdou, že byl téměř pořád podnapilý. O žádných společných penězích zmocněnkyně nic nevěděla. Uvedla, že paní [příjmení] měla svou peněženku v kredenci. Měla i peníze na účtech v Německu, byla z majetné rodiny, něco dostala v restitucích, něco zdědila. Zmocněnkyně následně navštěvovala paní [příjmení] v nemocnici v [obec] každý den. Zůstavitelka jí požádala, aby zrušila návštěvy [anonymizováno], protože po ní chtěli peníze a nepřála si, aby jí dále navštěvovali. V posledním roce se o zvířata staral pan [celé jméno původního účastníka] a bylo vidět, že jsou v zuboženém stavu. V Nemocnici v [obec] se s paní [příjmení] domluvily, že by paní [příjmení] šla bydlet k nim do [obec]. Pak jí ale převezli do [obec], odkud volala, že tam nechce být a někdo, asi paní [příjmení] jí pomohla zařídit převoz do [obec] do LDN. Tam za ní zmocněnkyně chodila a potkala tam i [celé jméno žalobce]. Pak byla převezena do nemocnice v [obec], kde zemřela. Když z nemocnice zavolali, že paní [příjmení] zemřela, vypravili se s matkou, bratrancem, jeho ženou a jeho maminkou na [obec] Pan [celé jméno původního účastníka] tam nebyl, dům byl zavřený. [celé jméno žalobce] tam byli a tvrdili, že klíče od domu paní [příjmení] nemají. Odmítli se podílet na nákladech pohřbu. Druhý den se do domu paní [příjmení] dostali, protože tam byl pan [celé jméno původního účastníka]. V domě bylo všechno přeházené. Odvezli si odtud šuplík s doklady a cennostmi. Ty jsou uloženy u notáře. Pohřeb se konal v [obec], žalobci se jej zúčastnili. Asi tři dny po té, co paní [příjmení] odvezli do nemocnice, se konal sběr brambor. O pole se staral pan [celé jméno žalobce]. Zmocněnkyně dále uvedla, že v nemocnici v [obec] jí paní [příjmení] svěřila, že za ní byli [příjmení] a [celé jméno žalobce], kteří chtěli aby sepsala závěť. V ten den, možná den následující se ze šuplíku paní [příjmení] v nemocnici ztratil její občanský průkaz. Je o tom učiněn záznam na Policii. Za pobyty ve zdravotnických zařízeních si paní [příjmení] zaplatila sama, za LDN v [obec] přišla faktura na 3 500 Kč, což uhradila rodina [příjmení], stejně jako náklady na pohřeb. Výpověď zmocněnkyně působila na soud velmi věrohodně. Zmocněnkyně si nikterak neprotiřečila, uváděné skutečnosti jsou v souladu s listinnými důkazy založenými ve spise. Soud proto její výpověď považuje za jeden ze stěžejních důkazů, ačkoli zde mohou vyvstat pochybnosti s ohledem na její vzdálený příbuzenský vztah k 2. a 3. žalované.

40. Soud dále provedl k důkazu listinné důkazy: Z listiny založené v dědickém spise 18 D 998/2018 týkající se pozůstalosti po [jméno] [příjmení] soud provedl závěť paní [příjmení], ze které zjistil, že v horní části je uveden tištěný text ve znění:„ Já níže podepsaná [jméno] [příjmení] zplnomocňuji pana [celé jméno původního účastníka], ke spravování mého veškerého majetku včetně zanesením do katastru jako spoluvlastníka mého majetku a zřízením věcného břemene do konce jeho života, pro případ mé smrti § 1494 a následujícím zákonem č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník a po zralé úvaze podepisuju tuto závěť a odkazuji své jmění panu [jméno] [celé jméno žalovaného], tato listina obsahuje mou pravou poslední vůli.“ Pod tímto předtištěným textem je vlastnoruční podpis paní [příjmení] a následuje ručně psaný text:„ Já níže podepsaná [jméno] [příjmení] zplnomocňuji pana [celé jméno původního účastníka], ke spravování mého veškerého majetku včetně zanesením do konce jeho života, pro případ mé smrti s § 1494 a následujícím č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník a po zralé úvaze podepisuju tuto závěť, tato listina obsahuje mou pravou poslední vůli.“ Oba texty jsou datovány 1. 10. 2017. Z výpisu z Katastru nemovitostí, založeném v dědickém spise soud zjistil, že zemřelá [jméno] [příjmení] byla vlastnicí řady nemovitostí v katastrálním území [anonymizováno] u [obec]. Z potvrzení od Úřadu práce České republiky z 13. 12. 2017 soud zjistil, že pan [celé jméno původního účastníka] poskytoval péči osobě paní [příjmení], byl mu přiznán příspěvek na péči od ledna 2014. Z protokolu o kontrole Krajské veterinární zprávy ze dne 15. 11. 2017 soud zjistil, že zde byla provedena úřední kontrola z podnětu týrání. V době kontroly nebyla přítomna majitelka zvířat, protože je dlouhodobě hospitalizována v nemocnici v [obec]. Chovatelem zvířat majitelky [jméno] [příjmení] je uveden pan [celé jméno původního účastníka]. Všechna zvířata byla v dobrém stavu. Z plné moci ze dne 1. 10. 2017 soud zjistil, že paní [příjmení] udělila plnou moc panu [celé jméno původního účastníka], k přebírání veškeré její pošty. Z potvrzení Fakultní nemocnice [obec] soud zjistil, že paní [příjmení] byla od 6. 10. 2017 hospitalizována na klinice Fakultní nemocnice [obec]. Z vyúčtování pro cizince od zdravotnické záchranné služby soud zjistil, že panu [celé jméno žalovaného] byl vyúčtován výjezd k ošetření ze dne 28. 2.

201. Stalo se tak po incidentu, kdy byl několikrát udeřen do obličejové části a utrpěl mnohočetné oděrky v obličeji. Z poštovní poukázky pak soud zjistil, že částka 1 805 Kč byla panem [celé jméno původního účastníka] zdravotnické záchranné službě uhrazena dne 26. 3. 2015. Z potvrzení od Úřadu práce České republiky ze dne 13. 8. 2018 soud zjistil, že pan [celé jméno původního účastníka] byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 31. 1. 2018 do 5. 8. 2018, přičemž žádná podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. Z dohody o provedení práce ze dne 6. 8. 2018, kterou uzavřel pan [celé jméno původního účastníka] s [právnická osoba] soud zjistil, že od 6. 8. do 30. 11. 2018 prováděl žalovaný brigádní práce, přičemž odměna byla 400 Kč na hodinu. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky z 24. 3. 2014 soud zjistil, že paní [příjmení] byla zamítnuta žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením. Z posudkového hodnocení pak vyplývá, že zdravotní stav paní [příjmení] byl dlouhodobě nepříznivý, ale nejedná se o osobu se zdravotním postižením. Z oznámení vlastníka objektu ze dne 21. 2. 2007 soud zjistil, že došlo na [obec a číslo] ke změně počtu přihlášených osob na dvě osoby a 3 děti. Z výzvy [stát. instituce] soud zjistil toliko, že byla svolána kontrolní prohlídka vodovodní přípojky k rodinnému domu [adresa] a to na listopad 2017 a dále že probíhalo stavební řízení, týkající se dodatečného povolení stavby oplocení. Z potvrzení Úřadu práce ČR ze dne 16. 4. 2018 soud zjistil, že paní [celé jméno žalobkyně] poskytovala péči paní [příjmení] a příspěvek na péči jí byl přiznán od ledna 2014. Z čestného prohlášení MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jak paní [celé jméno žalobkyně], tak paní [příjmení] chodili na pravidelné kontroly do revmatologické ambulance, přičemž paní [celé jméno žalobkyně] vozila paní [příjmení] a zajišťovala jí doprovod. Poslední kontrola proběhla 3. 4. 2017. Z přiloženého rozpisu kontrol pak vyplývá, že pravidelné kontroly v revmatologické ambulanci byly paní [celé jméno žalobkyně] a paní [příjmení] nařizovány vždy ve stejné dny. Z vybraných poštovních poukázek typu A za období od roku 2011 do roku 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] byly poukazovány platby jak na jméno [jméno] [příjmení], tak na jméno [celé jméno žalobkyně]. Soud měl dále k dispozici adresář paní [příjmení]. V něm je na zadní straně předních desen písmem paní [příjmení] napsáno„ [celé jméno žalobkyně] 25, 000Kč“. K tomuto zápisu pak žalobci uvedli, že jedinou půjčku, kterou kdy od paní [příjmení] měli, byla půjčka na opravu automobilu v částce 25 000 Kč, což bylo někdy po smrti pana [příjmení]. Dále uvedli, že tato půjčka byla již společným hospodařením účastníků splacena. Na zadní straně adresáře jsou pak jiným písmem zápisy, které jsou ve slovenštině, a písmo neodpovídá písmu paní [příjmení]. Lze z nich tedy dovodit, i s ohledem na uvedené datum 24.11.2017, kdy již byla paní [příjmení] v nemocnici, že šlo o písmo pana [celé jméno žalovaného]. Z faktur na služby v centru AMIKA za listopad 2017 na částku 930 Kč a za prosinec (do 3.12.2017) na částku 930 Kč vč. pokladního dokladu soud dovodil, že za tyto zdravotní služby, které byly poskytnuty paní [příjmení] v [příjmení] [příjmení] v [obec], zaplatila paní [jméno] [příjmení] celkem částku 1 860 Kč. Ze smlouvy o poskytování služeb mezi paní [příjmení] a centrem [příjmení] soud zjistil, že jí uzavřela paní [příjmení] a ke svému jménu připojila vlastnoruční podpis, byť je patrné, že písmo je značně roztřesené. Z faktury za vypravení pohřbu z 14. 12. 2017 vyplývá, že za vypravení pohřbu uhradila paní [jméno] [příjmení] částku 24 462 Kč. Z protokolu o předání movitých věcí ze dne 12. 12. 2017 vyplývá, že věci paní [příjmení] převzala od Nemocnice v [obec] paní [příjmení]. Z dopisu z 14. 11. 2017 a 20. 11. 2017 soud zjistil, že paní [příjmení] komunikovala s Ing. [příjmení] ohledně zaměření podezdívky stavby plotu. Z dopisu od Ing. [jméno] [příjmení] z 18. 11. 2017 pak soud zjistil, že vrt studny je přímo na hranici pozemků pana [příjmení] a paní [příjmení] a že ohledně ní probíhal mezi nimi spor. Ze smlouvy o výpůjčce zdravotnického přístroje ze dne 20. 11. 2017 soud zjistil, že jí vlastnoručně podepsala paní [příjmení], stejně tak jako smlouva o výpůjčce na ventilátor a dodací list na léčebné pomůcky. Z fotografií předložených žalobci (kopie na čl. 254-255 spisu) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné k posouzení soužití účastníků s paní [příjmení] v rozhodném období. Fotografie jsou zjevně staršího data. Z fotografií předložených zmocněncem 3. a 4. žalovaných soud zjistil toliko, že pan [celé jméno původního účastníka] se pohyboval v domácnosti paní [příjmení]. Datum pořízení fotografií se nepodařilo zjistit, zjevně však dle podoby paní [příjmení] lze usuzovat o tom, že jsou mladší než fotografie předložené žalobci. Ze sdělení Úřadu práce ze dne 26.04.2022 soud zjistil, že paní [příjmení] byl formou poštovní poukázky přímo pro ni, vyplácen příspěvek na péči. Poskytovat péči může více osob najednou, přičemž poskytovatele péče oznamuje sám žadatel o dávku na předepsaném formuláři. Paní [příjmení] tedy musela mít povědomí o tom, kdo je její poskytovatelem péče.

41. Soud zmítl důkazní návrhy žalobců na provedení důkazu výslechy svědků: MUDr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení]. Svědkyně byly navrženy k tvrzením, že žalobkyně vozila a doprovázela paní [příjmení] k nim na lékařské kontroly. Tato skutečnost však byla zjištěna z jiných provedených důkazů a výslech svědkyň se tak stal nadbytečným. Soud dále neprovedl důkaz výslechem svědkyň: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], které měly v řízení prokázat skutečnost, že žalobkyně osobně pečovala o zůstavitelku. Jelikož se jednalo o kolegyně žalobkyně z práce, neprovedl soud jejich výslech z tohoto důvodu, že měly přímý vztah k žalobkyni, a z titulu společného zaměstnání s žalobkyní nemohly mít bližší povědomí o soukromém životě žalobkyně a jejím vztahu k zůstavitelce. Soud dále zamítl návrh žalobců na výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť předpokládal, že by se jejich výpovědi shodovaly s výpověďmi již slyšených svědků z rodiny [příjmení] a do řízení by nevnesly žádné nové skutečnosti. Soud rovněž zamítl návrh 4. a 5. žalovaného na výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť tyto důkazní návrhy byly učiněny po koncentraci řízení a především nebylo uvedeno, k jakým skutečnostem by se svědci měli vyjádřit, případně jaké již zjištěné skutečnosti z dosavadního dokazování by jejich výpověďmi měly být vyvráceny. Dále považoval soud nadbytečný opakovaný výslech pana [příjmení], který byl ve věci poměrně obsáhle vyslechnut a od jeho výpovědi uplynul více než rok.

42. Po rozsáhlém dokazovaní, kdy soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu následovně: 43. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum] v nemocnici v [obec]. Před svou smrtí sepsala v nemocnici v [obec] listinu, která obsahuje jednak tištěný text, který vlastnoručně podepsala, a jednak vlastní rukou psaný text ve znění: Já níže podepsaná [jméno] [příjmení] zplnomocňuji pana [celé jméno původního účastníka], ke spravování mého veškerého majetku včetně zanesením do konce jeho života, pro případ mé smrti s § 1494 a následujícím č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník a po zralé úvaze podepisuju tuto závěť, tato listina obsahuje mou pravou poslední vůli. Soud dospěl k závěru, že zůstavitelka daný text sepsala vlastní rukou. Vyplynulo to z výslechu svědkyně [příjmení]. Z výslechu svědkyně [příjmení] soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti, když výpověď svědkyně byla značně rozporuplná a soud jejím tvrzením neuvěřil. Na pokoji v nemocnici s paní [příjmení] měla být pouze jeden den, nepamatovala si, zda paní [příjmení] měla kyslíkový přístroj, ale detailně popsala, že jí v ten den navštívil menší hubený pán s paní, kteří si s ní povídali. Navíc si nevzpomněla, že by v době návštěvy paní [příjmení] něco sepisovala. Důvěryhodnost svědkyně nadále snižuje i fat, že jí před výslechem u soudu navštívil v místě jejího bydliště zmocněnec žalovaných. Soud nepřihlédl k námitce žalobců, že by zůstavitelka nebyla v době sepisu listiny příčetná, když několik svědků potvrdilo ([jméno] [ulice], [jméno] [příjmení], manželé [příjmení], paní [příjmení]), že paní [příjmení] byla plně při smyslech do posledních dní jejího života. Ostatně i z listinných důkazů- smlouvy s poskytovateli zdravotnické péče či záznamu o hygienické kontrole je zřejmé, že paní [příjmení] byla schopna si své záležitosti obstarat sama. Ačkoliv soud projev vůle paní [příjmení] posoudil jako neplatný, vyvodil z něj jako z nepřímého důkazu skutečnost, že paní zůstavitelka měla k panu [celé jméno žalovaného] důvěru, v daný okamžik, pár měsíců před svou smrtí, větší než k žalobcům. Proto právě jemu chtěla svěřit správu svých věcí, a ne žalobcům, kteří, jak sami tvrdí, ji v nemocnici navštěvovali denně.

44. Jelikož v daném případě nepřipadlo v úvahu dědění z neplatné závěti, musel soud dále vyřešit otázku dědění ze zákona dle dědické posloupnosti. V řízení bylo sporným, zda žalobci nebo 1. žalovaný, mohou být dědici ze zákona podle třetí třídy dědiců, a to z důvodu, že žili se zůstavitelkou po dobu nejméně jednoho roku před její smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost. Soud je toho názoru (shodně s názorem Krajského soudu v Plzni), že s ohledem na okolnosti daného případu nepřipadá v úvahu, aby současně byli dědici žalobci i pan [celé jméno původního účastníka]. Z provedených důkazů je zřejmá vzájemná nevraživost mezi žalobci a panem [celé jméno žalovaného].

45. Za rozhodné období pro zjištění skutkového stavu je tedy třeba brát období od 12.12.2016 do 12.12.2017, což ale nelze takto striktně vymezit. Vztahy mezi účastníky se v průběhu času nějak vyvíjeli a měnily, a je tedy potřeba zohlednit i období předcházející. Naléhavěji tato potřeba vyvstává za situace, kdy od 17.09.2017 do 12.12.2017 byla paní [příjmení] mimo svou domácnost, pobývala postupně po několika zdravotnických zařízeních. V této době již nebyl prostor pro utváření nových vztahů a dá se tedy předpokládat, že dosavadní sociální vazby setrvaly neměnné.

46. Soud z provedených důkazů zjistil, že žalobci a zůstavitelka obývali každý jiný dům, které jsou ale v bezprostřední vzdálenosti několika metrů. Oba ve vlastnictví paní [příjmení]. Žalobci bydleli v domě [adresa] a zůstavitelka v domě [adresa] v [obec] u [obec]. Výpovědi slyšených svědků se shodovali s tvrzeními žalobců v tom, že žalobci se na [obec] přistěhovali v roce 2007, kdy došlo k dohodě s manželi [příjmení] o tom, že žalobci budou užívat jejich dům [adresa]. Svědecké výpovědi se veskrze shodují v tom, a sami žalobci to nijak nepopírají, že předmětný dům byl žalobcům dán do užívání zdarma, přičemž protiplněním za tuto službu byla povinnost žalobce pomáhat [anonymizováno] s jejich hospodářstvím. To obnášelo práci na poli, pěstování brambor, sekání a sušení trávy, krmení a péči o několik kusů dobytka, slepice, případně dalších zvířat. Pan žalobce sám topil v domácnosti dřevem, které pocházelo z hospodaření s lesem paní [příjmení], jak uvedl svědek [příjmení] Tyto skutečnosti má soud za prokázané, neboť je potvrzují všechny svědecké výpovědi. Stejně tak má soud za nepochybné, že po smrti pana [příjmení] v roce 2009 zůstala paní [příjmení] v domě sama. Byla velmi silná, z čehož pramenily její zdravotní problémy s klouby, pro které se velmi špatně pohybovala. To vyplývá jednak z výslechů svědků, ale i z rozhodnutí Úřadu práce o zamítnutí vydání průkazu ZTP. Někdy od roku 2013 s ní bydlel v jednom domě pan [celé jméno původního účastníka]. To vyplývá rovněž z výslechu všech svědků, dokonce i těch osob, které se v domácnosti paní [příjmení] pohybovali jen okrajově (kadeřnice [jméno] [příjmení] a pracovnice statku [jméno] [příjmení]). Datum příchodu pana [celé jméno žalovaného] do domácnosti paní [příjmení] pak odpovídá roku 2013, jak soud zjistil z výslechu svědka [příjmení] a rozhodnutí OSSZ, ve kterém byl uveden jako osoba poskytující péči paní [příjmení], které byl přiznán příspěvek na péči od ledna 2014. Výpovědi všech svědků se shodují v tom, že pan [celé jméno původního účastníka] měl problémy se závislostí na alkoholu. Jedinou výjimkou je výpověď svědka [příjmení], který tvrdil, že pan [celé jméno původního účastníka] nepil. Soud jeho výpovědi neuvěřil jako celku. Jednak svědek evidentně tendenčně přeceňoval zásluhy pana [celé jméno žalovaného] v péči o domácnost paní [příjmení] a jednak svědek viděl v hospodářství kozu, kterou ale paní [příjmení] ani žalobci nikdy nechovali, jak vyplývá z výslechu žalobců i jejich syna. Sporná situace nastává v případě, pokud se svědci mají vyjádřit k obsahu společného soužití paní [příjmení] a pana [celé jméno žalovaného]. Část svědků (svědci navržení žalovanými- [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení] [příjmení], svědkyně [příjmení]) ti všichni uváděli, jak se pan [celé jméno původního účastníka] o paní [příjmení] staral, pečoval o její osobní hygienu, pomáhal jí na toaletu, převazoval jí nohy apod. Naproti tomu svědci navržení žalobci (pan [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) před soudem uvedli, že pan [celé jméno původního účastníka] se na vedení domácnosti paní [příjmení] nijak nepodílel a permanentně byl v podnapilém stavu, mimo dům. Soud považuje svědeckou výpověď [příjmení] a [příjmení] za nedůvěryhodnou, zejména co se týče rozsahu jejich návštěv na [obec]. Svědek [jméno] [příjmení], synovec žalobce a jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] před soudem popsali, jak pravidelně každou sobotu společně stolovali se žalobci a paní [příjmení]. Jídlo připravovala žalobkyně a paní [příjmení] společně, pravidelně společně snídali a obědvali. Těmto výpovědím však soud neuvěřil. Jednak tyto skutečnosti nebyly potvrzeny žádným z dalších slyšených svědků, jednak ani pravidelná přítomnost svědků [příjmení] a [příjmení] v domácnosti paní [příjmení] v rozsahu, v jakém jí sami tvrdili (téměř každý víkend, celé prázdniny a svátky) nebyla nikým jiným potvrzena. Kdyby opravdu byli na [obec] každý víkend, jak tvrdili, musel by si jejich přítomnosti povšimnout i některý z dalších slyšených svědků, zejména pokud se po celou dobu pohybovali kolem domácnosti paní [příjmení], jak oba tvrdili. Stejně tak výpovědi svědka [příjmení] a [příjmení] soud neuvěřil. V jejich výpovědi jsou rozpory a nevysvětlené zmatečnosti, kdy například nedokázali vysvětlit, jak se dozvěděli o pobytu paní [příjmení] v nemocnici, paní [příjmení] nevěděla, proč nakonec paní [příjmení] nesehnali notáře. Dále byla jejich výpověď v rozporu s výpovědí paní [příjmení], které soud uvěřil, neboť měla k zůstavitelce bližší vztah a jistě by se jí se svým záměrem sepsat závěť za přítomnosti notáře spíše svěřila. Z rozporných svědeckých výpovědí považuje soud za prokázané, že pan [celé jméno původního účastníka] bydlel v domě s paní [příjmení], kdy pro sebe měl vyhrazen jeden pokoj v horním patře. Příležitostně se podílel na společném vedení domácnosti s paní [příjmení], ale toliko příležitostně a na základě jejích pokynů. Rovněž skutečnost, že v rámci svých možností pomáhal paní [příjmení] s péčí o její zdraví a hygienu, má soud za prokázanou, neboť se objevuje v několika svědeckých výpovědích. Jezdil na nákupy buď se zůstavitelkou a žalobkyní společně, někdy i sám, když jel z práce, kterou jeden čas vykonával u pana [jméno] [příjmení]. Rovněž příležitostně vypomáhal s hospodářstvím- dojením krav, starostí o slepice a účastnil se i některých zemědělských prací. Neměl kromě příležitostných brigád žádný příjem, což lze dovodit ze sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 13. 8. 2018, že pan [celé jméno původního účastníka] byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 31. 1. 2018 do 5. 8. 2018, přičemž žádná podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. Dále se soud v dokazování zaměřil na okolnosti společného soužití žalobců a zůstavitelky. I ohledně těchto prokazovaných skutečností se výpovědi svědků rozcházejí v závislosti na tom, kterou ze stran byl svědek navržen. Samotnou kapitolou je pak výpověď samotné žalobkyně, které soud pro její exaltovanost neuvěřil. Svědkyně popsala svou péči o paní [příjmení] tak, že lze jen těžko uvěřit, že byla vykonávána s takovou přesností a oddaností, kdy se v podstatě jednalo o každodenní maraton povinností, které žalobkyně pro paní [příjmení] vykonávala, ač je sama invalidní důchodkyní a osobou se značnými dluhy. Tyto skutečnosti však nikdo z dalších slyšených svědků nepotvrdil, s výjimkou syna žalobců a žalobce samotného. Jim však soud ohledně těchto služeb poskytovaných paní [příjmení] také neuvěřil, neboť jejich výpovědi až nápadně potvrzovaly skutečnosti uvedené žalobkyní. Neuvěřitelnou se soudu zdá i ta skutečnost, kterou uváděla pouze žalobkyně, že existovala obálka, umístěna v kredenci paní [příjmení] v kuchyni, ze které si účastníci této domácnosti mohli volně brát peníze na společné nákupy. Za situace, kdy domácnost s paní [příjmení] obýval pan [celé jméno původního účastníka], ke kterému měli žalobci značnou nedůvěru, připadá až neuvěřitelné, že by každý měsíc žalobkyně ze svého vybraného invalidního důchodu odnesla do této obálky 6-8 tisíc korun, které by nebyly nijak chráněny z dosahu pana [celé jméno žalovaného]. Svědci navržení žalovanými ([příjmení], [příjmení], [příjmení]) naopak uváděli, že si jim zůstavitelka stěžovala, že jí žalobkyně s ničím nepomáhá a že žalobci nehradí pravidelně elektřinu. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázané, že by žalobkyně denně hospodařila v domácnosti paní [příjmení], že by jí vařila, že by zde uklízela. Alespoň v rozhodném období tyto skutečnosti prokázány nebyly. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně pravidelně vozila paní [příjmení] na nákupy jejím vozidlem, a to do [obec], v dřívějších letech i do Německa. Dále doprovázela paní [příjmení] na lékařské prohlídky k MUDr. [jméno] [příjmení], kdy ale i sama žalobkyně byla pacientkou této revmatologické ambulance a kontroly byly jí i paní [příjmení] plánovány po sobě. Žalobkyni byl přiznán příspěvek na péči o paní [příjmení] od 8.01.2014. Následně byl tento příspěvek přiznán a osobou poskytující péči byl uveden pan [celé jméno původního účastníka]. Tedy časově až po žalobkyni. Z této skutečnosti, ve spojení s dalšími shora uvedenými prokázanými skutečnostmi soud dovodil, že někdy v průběhu roku 2014 se změnil vztah paní [příjmení] k žalobcům tak, že její vtah k nim pomalu ochladl, zatímco si vybudovala důvěru k panu [celé jméno žalovaného]. Pokud jde o žalobce, tak ten se staral o hospodářství zůstavitelky. Pole, lesy, dobytek. Jak vyplývá z dokazování, měl především z hospodaření s lesem paní [příjmení] profit v podobě otopu na celou zimu. To, že u domu byla držena hospodářská zvířata- krávy a slepice, se ve světle výpovědí svědků jeví jako značně neekonomické, když jen krmení pro dobytek stálo měsíčně kolem 3 000 Kč. K tomu je potřeba započítat opravy a provoz hospodářských strojů- traktor. Péče o společnou domácnost v užším slova smyslu se zůstavitelkou z jeho strany nebyla v řízení prokázána. Soud má za prokázané, že paní [příjmení] ráda poroučela a byla ráda, pokud lidé kolem ní plnili její příkazy.

47. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle následujících právních předpisů:

48. Podle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

49. Podle ustanovení § 1637, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

50. K tomu, aby se žalobci případně pan [celé jméno původního účastníka] stali dědici dle shora citovaného ustanovení občanského zákona, by bylo potřeba dle judikaturního výkladu ustanovení § 1637 OZ, aby jejich soužití ve společné domácnosti bylo trvalé a aby společně uhrazovali náklady na své potřeby. Dle rozhodnutí NS 21 Cdo 4795/2009, společná domácnost sice nemusí vždy představovat bydlení v jednom bytě nebo domě, ale musí jít o skutečné a trvalé soužití. K naplnění takového soužití nepostačují občasné návštěvy nebo příležitostná výpomoc v domácnosti. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 683/2006, spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny, vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla apod. Důležitý je i vnitřní postoj fyzických osob k tomu, že spolu opravdu chtějí trvale žít a společně uhrazovat náklady na své potřeby Taková osoba musí jasně projevit vůli být členem takového spotřebního společenství a vůli v takovém společenství trvale setrvávat. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 678/2011, povaha společné domácnosti jakožto skutečného (faktického) a trvalého spotřebního společenství dvou nebo více fyzických osob zpravidla vylučuje, aby společnou domácnost tvořily fyzické osoby, které spolu nechtějí být členy téhož spotřebního společenství, a aby stejná fyzická osoba byla současně členem dvou nebo více společných domácností. Ve světle uvedení judikatury tvrzení žalobců, že od doby, kdy se přestěhovali do domu manželů [příjmení], žili společně jako rodina, nebyla pro rozhodné období, vyžadované zákonem, v řízení prokázána. Jak již bylo uvedeno shora, vzájemné vztahy žalobců a paní [příjmení] se vyvíjely. Například z předložených fotografií ze společné oslavy je možné dovodit, že vtahy byly v minulosti téměř rodinné. V rozhodném období jednoho roku před smrtí paní [příjmení] ale soud toto za prokázané nemá. S příchodem pana [celé jméno žalovaného] do domácnosti paní [příjmení] ochladl její vztah k žalobcům, respektive s jeho příchodem získala paní [příjmení] osobu, bez níž by patrně její samostatné hospodaření na [obec] nebylo možné. Soud považuje za prokázané, že paní [příjmení], byla až do své smrti příčetná a schopná vnímat a komunikovat i pomocí mobilního telefonu s okolím i mimo zdravotnická zařízení. Pokud by byly její vztahy se žalobci i v tomto období dobré, jistě by to byli právě oni, které by pověřila správou svého majetku, jak se pravděpodobně pokusila toto zmocnění udělit panu [celé jméno žalovaného]. Rovněž by asi nepřipustila, aby byl žalobcům zabráněn přístup za ní do nemocnice, nebo by se alespoň snažila tento stav zvrátit. V řízení vzal soud za prokázané, že pan žalobce se staral o hospodářství zůstavitelky (o pole, les a hospodářská zvířata) a žalobkyně jezdila se zůstavitelkou na společné nákupy a kontroly k lékařům, kdy jí vozila jejím automobilem. Dle dalších skutkových zjištění bydleli žalobci v domě ve vlastnictví paní [příjmení] zdarma, a toto jim mělo být ze strany manželů [příjmení] umožněno právě za protiplnění v podobě osobní výpomoci s hospodářstvím. Jednalo se ve své podstatě o závazkový vztah mezi žalobci a zůstavitelkou, ze kterého nelze dovodit vůli těchto osob vést trvale společnou domácnost a uhrazovat společně náklady na své potřeby obdobně jako v rodinném společenství. Tvrzením žalobkyně o existenci společných financí určených pro společnou spotřebu soudu neuvěřil. Rovněž ohledně pana [celé jméno žalovaného] bylo v řízení prokázáno, že zůstavitelce vypomáhal. Ale i on tuto výpomoc poskytoval za protiplnění spočívající v bezplatném bydlení v domě žalobkyně, a pravděpodobně i v bezplatném stravování, když on sám byl většinu doby bez pravidelného příjmu. Jak potvrdili slyšení svědci, pan [celé jméno původního účastníka] vykonával domácí práce dle pokynů zůstavitelky, což rovněž nesvědčí o jeho dobrovolné vůli setrvávat v rodinném vztahu se zůstavitelkou. V případě žalobců i pana [celé jméno žalovaného] se tak jednalo o výpomoc v domácnosti, která ale byla nutnou součástí vztahů, ve kterých tyto osoby žili. Jak žalobci, tak i pan [celé jméno žalovaného] byly v situaci, kdy byli odkázáni na milosrdenství a dobou vůli paní [příjmení], která jim zdarma poskytovala přístřeší a další výhody.

51. Po posouzení shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že pan [celé jméno původního účastníka] není dědicem ze zákona z toho důvodu, že žil se zůstavitelkou nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí ve společné domácnosti, stejně tak jako žalobci nejsou jedinými dědici po zůstavitelce ze zákona. Tomu odpovídá výrok I. a II. tohoto rozsudku.

52. Pokud jde o výrok III. a IV. shora, tak jím soud nepřiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Soud k rozhodnutí o nákladech řízení přistoupil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tedy podle posouzení poměru úspěchu a neúspěchu jednotlivých účastníků v řízení. Soud zohlednil, že žalobci požadovali od soudu rozhodnutí o třech dílčích nárocích. Jednak o určení že pan [celé jméno původního účastníka] není dědicem ze závěti, jednak že není ani dědicem zákonným a jednak určení, že sami žalobci jsou zákonnými dědici dle třetí dědické třídy. Žalobci byli úspěšní co do výroku, že pan [celé jméno původního účastníka] není dědicem ze závěti a co do výroku, že není ani dědicem zákonným. Žalované sestry [jméno] a [celé jméno žalované] v řízení navrhovaly jednak, aby soud určil, že pan [celé jméno původního účastníka] není dědicem ze závěti ani dědicem ze zákona, a ohledně tohoto výroku byly úspěšné. Za další navrhovaly, aby žalobci nebyli shledáni dědici ze zákona. I ohledně tohoto výroku byly žalované úspěšné, tedy jim ve věci náleží plný úspěch. Po vzájemném započtení poměru úspěchu a neúspěchu žalobců a 1. a 2. žalované dospěl soud rozhodnutí o povinnosti žalobců, uradit 1. a 2. žalované polovinu nákladů řízení. Ty uplatnila u soudu toliko 1. žalovaná a soud jí je přiznal v částce 36 874,87 Kč a sestávají z poloviny nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 18 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, podání vyjádření ve věci, 16 x účast na ústním jednání) a z částky 1 250 Kč za jeden úkon uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (vyhlášení rozhodnutí) včetně devatenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 16 x cestovné v souvislosti s cestou realizovanou dne 29.11.2018, 17. 1. 2019, 5.09.2019, 23.09.2019, 7.11.2019, 17.02.2020, 9.03.2020, 8.06.2020, 23.07.2020, 3.09.2020 6.01.2022, 17.02.2022, 21.03.2022, 25.04.2022, 23.05.2022 náhrada vždy 438,64 Kč za 60 ujetých km (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 9,7 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 x 60 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 55 150 Kč ve výši 11 581,5 Kč.

53. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení 3. a 4. žalovanému, neboť ti v řízení prosazovali svá tvrzení, že pan [celé jméno původního účastníka] byl jednak dědicem ze závěti, popřípadě dědicem ze zákona. Ani ohledně jednoho z těchto výroků nebyli tito žalovaní úspěšní, proto jim soud žádný nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobcům nepřiznal.