7 C 119/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Kollárem sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená datum narození bytem Adresa žalované o 33 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 900 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 900 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 11 919,3 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o nájmu bytu jako dluh na nájemném a úhradách za služby spojené s užíváním bytové jednotky. Dlužnou částku v celkové výši 33.900,-- Kč žalovaná písemně uznala vůči žalobci, jako dluh "Uznáním dluhu ze dne , datum, , splatnou jednorázově nejpozději do 24.02.2023, a to v hotovosti k rukám žalobce v místě bydliště žalobce či na jiném dohodnutém místě. Žalovaná tento dluh, ve výši 33.900,-- Kč, uznala co do důvodu i výše. Z tohoto dluhu ve výši 33.900,-- Kč, žalovaná neuhradila ničeho, a proto žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 33.900,-- Kč, prostřednictvím svého právního zástupce výzvou k úhradě ze dne 11.02.2025, avšak žalovaná na takto činěnou výzvu nereagovala a do dnešního dne 26.03.2025 ničeho neuhradila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně žalobci uhradit nájemné, které uznala "Uznáním dluhu ze dne , datum, “ a zavázala se jej uhradit ve lhůtě do 24.02.2023. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalované vedle platby jistiny dluhu i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 919,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 356 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 900 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 730 Kč ve výši 1 833,30 Kč.