7 C 132/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 90 710 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 90 710 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 16. 2. 2022 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Ohledně nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od:</b> <b>-) 1. 2. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 5. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 6. 2021 do zaplacení,</b> <b>a ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od:</b> <b>-) 1. 7. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 8. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 9. 2021 do zaplacení</b> <b>-) 1. 10. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 11. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 12. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) 1. 2. 2021 a dále ohledně částky nákladů na uplatnění pohledávky 12 000 Kč,</b> <b>se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 32 362 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému přenechán do nájmu pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí]. Nemovitost byla na základě smlouvy žalovanému přenechána do nájmu za účelem podnikání na dobu určitou do 31. 12. 2020. Žalovaný ke dni skončení trvání nájmu nemovitost nevyklidil, odmítl ji žalobci předat a bez právního důvodu ji nadále užíval. Žalobce byl nucen domáhat se vyklizení nemovitosti soudní cestou, kdy žalobě na vyklizení nadepsaný soud vyhověl rozsudkem ze dne 15. 6. 2021, č. j. 7 C 1/2021-41, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 11. 2021, č. j. 15 Co 232/2021-77, který nabyl právní moci dne 1. 12. 2021. Žalovaný následně nemovitost opustil a žalobce ji převzal dne 15. 12. 2021, o čemž žalovaného téhož dne vyrozuměl. Žalovaný tak nemovitost užíval bez právního titulu, který by jej opravňoval k jejímu užívání, nejméně v době od 1. 1. 2021 do 30. 11. 2021. Z tohoto titulu požaduje žalobce po žalovaném bezdůvodné obohacení ve výši 8.000 Kč za každý měsíc neoprávněného užívání, když za účelem stanovení výše obvyklého nájemného vynakládaného za užívání věci stejné nebo obdobné v daném místěa čase, zadal vypracování odborného vyjádření [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], která je odborníkem na realitním trhu v předmětné oblasti a mimo jiné disponuje i živnostenským oprávněním v oboru činnosti. Ta stanovila obvyklé nájemné nemovitosti (tedy ekvivalent bezdůvodného obohacení) ve výši 8.000 Kč za měsíc. Za 11 měsíců neoprávněného užívání nemovitosti, tedy od 1. 1. 2021 do 31. 11. 2021, činí výše bezdůvodného obohacení získané žalovaným na žalobcův úkor celkem částku 88.000 Kč Vedle nároku na bezdůvodné obohacení v podobě nájemného požadoval žalobce ještě náhradu škody ve výši 2 710 Kč, když žalovaný nemovitost opustil bez toho, aby žalobci dobrovolně předal klíče od zámku u vstupních dveří. V důsledku toho byl žalobce nucen využít služeb zámečníka, který si za své služby vyúčtoval částku ve výši 2.710 Kč. Žalobci dále požadoval náhrada nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky proti žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného za každý kalendářní měsíc, který žalovaný nemovitost užíval po zániku nájemného vztahu. Jedná se o období od ledna 2021 do listopadu 2021 (včetně), celkem tedy o jedenáct pohledávek a žalobce tak požaduje částku ve výši 13.200 Kč představující příslušenství každé pohledávky ve výši 1 200 Kč, resp. celkové náklady spojené s uplatněním jedenácti pohledávek proti žalovanému. Součástí žalobního nároku učinil žalobce i úrok z prodlení z každé pohledávky nájemného zvlášť, běžící od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, za který mělo být nájemné uhrazeno. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě uvedené částky výzvou ze dne 15. 2. 2022, kterou mu zaslal zároveň jako předžalobní upomínku ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř..

2. Žalovaný s uplatněnými nároky žalobce nesouhlasil. Uvedl, že se již před ukončením nájemní smlouvy pokoušel kontaktovat žalobce a dohodnout s ním prodloužení nájemního vztahu. To se mu pro odmítavý postoj žalobce nepodařilo, byl proto nucen domáhat se předkupního práva soudně. Řízení však pro žalobce skončilo neúspěchem. Dále uvedl, že nemovitosti nevyužíval z důvodu coronavirové pandemie již od počátku roku 2020 a požádal o zohlednění této situace při rozhodnutí soudu.

3. Soud ke zjištění skutkového stavu provedl listinné důkazy založené ve spise. Ze výpis z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí]. Z výpisu z Živnostenského rejstříku [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že žalovaný má živnostenské oprávnění pro hostinskou činnost. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobce pronajal žalovanému shora uvedenou nemovitost za účelem provozování hostinské činnosti, přičemž doba trvání nájmu byla sjednána na dobu určitou do 31.12.2020. Z Rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 5. 2021, č. j. 7 C 1/2021-41 a Rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 11. 2021, č.j. 15 Co 232/2021-77 vyplývá, že žalovaný nemá předkupní právo k předmětným nemovitostem a je tudíž povinen je vyklidit. Ze sdělení zástupce žalobce o převzetí vyklizené nemovitosti ze dne [datum] vyplývá, že žalobce převzal ke dni 15.12.2021 nemovitosti do své správy, přičemž provedl výměnu zámků. Z odborného vyjádření [právnická osoba] [anonymizováno] k obvyklé ceně nájmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájem předmětných nemovitostí se v daném místě a čase obvykle pohybuje v rozpětí 8 - 10 000 Kč měsíčně. Z výpisu z živnostenského rejstříku [právnická osoba] vyplývá, že tato společnost má živnostenské oprávnění pro obor realitní zprostředkování. Z paragonu ze dne [datum] soud zjistil, že byl vystaven na částku 2 710 Kč za otevření budovy [ulice a číslo] za výměnu zámků. Předžalobní výzva obsahující vyčíslení požadovaných nároků byla dne 15. 2. 2022 zaslána právnímu zástupce žalovaného [příjmení] [jméno].

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva na pronájem shora specifikovaných nemovitostí. Nájemní vztah skončil ke dni 31.12.2020. V probíhajícím soudním řízení nebyla prokázána existence předkupního práva žalovaného k nemovitostem a byla mu uložena povinnost nemovitosti vyklidit. Nemovitosti se dostaly do sféry dispozice žalobce ke dni 15.12.2021. Bylo prokázáno, že žalovaný nemovitosti užíval, respektive měl možnost je užívat nejméně do 30.11.2021. Po tuto dobu, po kterou již neměl k předmětným nemovitostem nájemní právo, neuhradil za jejich užívání ničeho. Z odborného vyjádření společnosti [právnická osoba] vyplývá, že obvyklé nájemné za obdobnou nemovitost v daném místě a čase se pohybuje v rozmezí 8- 10 000 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalobce uhradil za výměnu zámků a klíčů částku 2 710 Kč. K úhradě částky 88 000 Kč a částky 2 710 Kč byl žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyzván dne 15.02.2022.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2225 OZ, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 OZ platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Bezdůvodně se pak obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Ustanovení § 2999 OZ stanovuje, že:„ Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.“ 9. Podle ustanovení § 2910 OZ je škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle ustanovení § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud v dané věci shledal nárok žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení, spočívajícího v užívání nemovitostí žalovaným v období od 1.01.2021 do 30.11.2021 bez právního důvodu odůvodněným, stejně tak jako nárok žalobce na náhradu škody ve výši 2 710 Kč. Hodnota nároku z titulu bezdůvodného obohacení je vyjádřitelná cenou, za níž bývá obvykle v daném místě a čase užívací právo k obdobným věcem přenecháváno. Nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně považuje soud za obvyklé. Soud však nárok žalobce na zaplacení částky 11 x 8.000 Kč, tj. 88 000 Kč, posoudil jako jeden nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy jeho splatnost se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení). Výzvu k zaplacení zaslal žalobce žalované straně dne 15.02.2022. Splatnost nastala bez zbytečného odkladu, tj. podle názoru soudu dne 16.02.2022. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení z celkové částky bezdůvodného obohacení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jak bylo rozhodnuto ve výroku I. Tomuto názoru soudu odpovídá i výrok III., ve kterém byl zamítnut požadavek žalobce na úhradu úroku z prodlení běžícího za každý měsíc užívání nemovitosti.

12. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávek podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které žalobce požadoval z každé jednotlivé platby nájemného, když dovodil, že splatnost bezdůvodného obohacení nastávala průběžně za každý měsíc neoprávněného užívaní nemovitostí, tak ty soud žalobci nepřiznal, když, jak již bylo uvedeno shora, nárok na úhradu bezdůvodného obohacení za celé období od 1.01.2031 do 30.11.2021 považoval za jeden nárok, jehož splatnost nastala v návaznosti na zaslanou výzvu k zaplacení. Proto soud přiznal žalobci toliko částku 1 200 Kč.

13. K námitce žalovaného, že v inkriminovaném období nemohl nemovitosti užívat z důvodu vládních omezení způsobených pandemií Coronaviru, soud uvádí, že je pravdou, že hostinská činnost byla v období od ledna 2021 do nejméně června 2021 omezena řadou restrikcí, znemožňujících řádný výkon podnikání žalovaného. Tato omezení se však nijak nedotýkala soukromoprávní sféry a bylo zcela na účastnících nájemního vztahu, jak na nastalou situaci budou reagovat.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný téměř v plném rozsahu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 362 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 535 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 90 710 Kč sestávající z částky 4 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 837,56 Kč za 304 ujetých km v částce 2 037,56 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 997,56 Kč ve výši 4 829,49 Kč.