7 C 135/2015

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 211 995 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na zaplacení částky 72 785 Kč s příslušenstvím, částky 126 910 Kč s příslušenstvím a částky 12 300 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 62 581,2 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen uhradit České republice Okresnímu soudu v Sokolově náklady řízení ve výši 15 282,2 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice Okresnímu soudu v Sokolově náklady řízení ve výši 8 975,2 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Předmětem řízení byl původně nárok žalobce na zaplacení částky 336 260 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a poplatkem z prodlení, kdy se mimo jiné jednalo o neuhrazené nájemné za nebytové prostory žalobce o výměře 264,81 m2, nacházející se v budově [adresa] stojící na parcele [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec]. Ty žalobce pronajal na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], žalovanému na dobu neurčitou. Na základě nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobci za užívání pronajatých nebytových prostor nájemné ve výši 17.480 Kč a měsíční zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru v celkové výši 4.100 Kč. Žalovaný dlužil žalobci na nájemném za rok 2014 a [anonymizováno] – [anonymizováno] 2015 celkem částku 95.700 Kč. Jelikož v průběhu řízení došlo k úhradě této dlužné částky žalovaným, bylo řízení co do částky 95 700 Kč zastaveno. Dále požadoval žalovaný po žalobci ještě nedoplatek cen za služby spojené s užíváním nebytových prostor za rok 2013 ve výši 87.804 Kč. Dále žalovaný dluží žalobci nedoplatek ceny za služby spojené s užíváním předmětných nebytových prostor za rok 2014 ve výši 140.456 Kč, když za rok 2014 žalovaný žádné zálohy na služby nehradil. V rámci probíhajícího řízení pak žalobce vzal svůj nárok na zaplacení nedoplatku za služby poskytnuté v roce 2013 zpět ohledně částky 15 019 Kč a za služby poskytnuté v roce 2014 ponížil svůj nárok o částku 13.546 Kč. Se souhlasem žalovaného bylo řízení zastaveno i o tyto částky. Nadále je tedy předmětem řízení částka 211 995 Kč. Ta představuje dlužnou úhradu záloh na služby po 4.100 Kč měsíčně, celkem tedy 12.300 Kč za dobu od [anonymizováno] do [anonymizováno] 2015, nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2013 ve výši 72 785 Kč, a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2014 ve výši 126 910 Kč. Nedoplatek cen za poskytnuté služby byl žalovanému vyfakturován fakturou č. [rok] za rok 2013 a fakturou č. [rok] za rok 2014. Žalobce dále uvedl, že žalovaný nesouhlasil s vyúčtovanou výší spotřebovaných sužeb, načež byl, po prověření správnosti vyúčtování, žalovaným vyzván, aby si u správce předmětných nebytových prostor, [právnická osoba] [anonymizováno], s r. o., ověřil všechny podklady k vyúčtování. K tomuto nikdy nedošlo a žalovaný nadále odmítá dluh uhradit. Žalobce dále k výzvě soudu doplnil svá tvrzení v tom směru, že odečty hodnot spotřebovaných energií jsou pro média elektřina, studená voda a teplo odečítány z podružných měřičů, které měří pouze energie dodávané do prostor užívaných žalovanou. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Pokud jde o předložená vyúčtování za spotřebované služby spojené s nájmem nebytového prostoru, pak k těm žalovaný namítal, že vyúčtování je nesprávné, neboť žalobce žalovanému účtuje náklady za služby i za jiné prostory, než jaké jsou předmětem nájmu. Žalovaný se za účelem nápravy snažil vést s žalobcem jednání, kdy požadoval předložení stavů jednotlivých měřičů energií a vysvětlení jednotlivých položek na komplexně zpracovaném vyúčtování, avšak nikdy nedostal konkrétní odpověď. Dále žalovaný uvedl, že pronajaté prostory se nacházejí v budově Základní školy v [obec] a dle názoru žalovaného žalobce pronajaté prostory neopatřil samostatnými měřiči na spotřebu tepla, vody a elektrické energie. Z tohoto důvodu se domnívá, že vyúčtování služeb je neplatné a nárok žalobce je tak nedůvodný. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. pak žalovaný ještě uvedl, že nesprávnost vyúčtování služeb spatřuje v tom, že jej žalobce nikdy neseznámil s termíny odečtů energií a vody, žalovanému není známo, kde jsou měřidla na vodu, teplo a elektriku umístěna a zda tato jsou určena výlučně pro pronajaté prostory užívané žalovaným. Faktura vystavená správcem nemovitosti- [právnická osoba] je vystavena na příjemce Základní škola [obec] a není z ní patrno, z jakého měřidla byly údaje čerpány. Dále z vyúčtování od [právnická osoba] je zřejmé, že odečty byly prováděny z elektroměru označeného [číslo] kdy ale žalobce žalovanému spotřebu vyměřuje z elektroměru č. BO [číslo]. Obdobně je tomu u měřidel spotřeby vodného a stočného, kdy je zřejmé, že odečet byl prováděn z měřidla [číslo], avšak žalovanému byla spotřeba počítána z měřidla [číslo] (TUV) a [číslo] (SV). Z těchto skutečností a ze skutečnosti, že žalobce nedokázal žalovanému konkrétně zodpovědět jeho dotazy ohledně způsobu vyúčtování spotřebovaných služeb, žalovaný dovozuje neplatnost předložených vyúčtování. Pokud jde o částku 12 300 Kč za neuhrazené zálohy za služby za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] 2015, pak k těm žalovaný uvedl, že po datu splatnosti vyúčtování za rok 2015 již nelze žalovat na zaplacení záloh, když tyto by měly být již obsaženy a zúčtovány v ročním vyúčtování služeb. S ohledem na fakt, že v průběhu řízení soud provedl rozsáhlé dokazování k prokázání sporných tvrzení účastníků týkajících se výše nájmu, avšak ohledně této části předmětu řízení bylo řízení zastaveno, nepovažuje soud za potřebné, opakovat obsah důkazního řízení týkajícího se této části, která nadále není předmětem řízení. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda je správná výše vyúčtování služeb za rok 2013 a 2014. K prokázání sporných skutečností provedl soud řadu důkazů. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím pronajal žalobce žalovanému nebytové prostory v budově [adresa] v [obec] Celkem se jednalo o 264,81 m2, přičemž žalovaný se zavázal hradit na nájemném částku 17.480 Kč a za služby spojené s užíváním nebytového prostoru částku celkem 4.100 Kč. Z dodatku č. 2 k nájemní smlouvě ze dne [datum] předloženého žalobcem soud zjistil, že se jím mění článek 3 nájemní smlouvy a to tak, že s účinností od [datum] do [datum] je žalovaný povinen hradit nájemné ve výši 12.480 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 4.100 Kč. Z faktury č. [rok], včetně přiloženého vyúčtování, ze dne [datum] soud zjistil, že po odečtu uhrazených záloh z roku 2013 činí nedoplatek na službách částku 87.804 Kč. Z přiloženého přehledu vyúčtování soud zjistil, jaká konkrétní částka připadá na teplo, teplou užitkovou vodu, studenou vodu, elektrickou energii a ohřev teplé užitkové vody. Z faktury č. [rok] ze dne [datum] včetně vyúčtování soud zjistil, že nedoplatek činí celkem částku 140.456 Kč, přičemž v roce 2014 nebyly uhrazeny žádné zálohy na služby. Z přiloženého přehledu pak soud zjistil, jaká konkrétní částka připadá na teplo, teplou užitkovou vodu, studenou vodu, elektrickou energii a ohřev teplé užitkové vody. Z faktury od společnosti [právnická osoba] pak soud zjistil, že od [anonymizováno] 2013 do [anonymizováno] 2014 činila částka doplatku 2.417 Kč. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky za vyúčtování za rok 2013 a 2014 a dále za dlužné nájemné za rok 2014 a [anonymizováno] až [anonymizováno] 2015, a to nejpozději do 31. 7. 2015. Dále soud zjistil, že žalovaný byl dne 19. 6. 2014 vyzván k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby. Z dopisu [anonymizováno] bytové ze dne 4. 6. 2014 soud zjistil, že žalobce obdržel reklamaci žalovaného ohledně vyúčtování služeb za rok 2013, načež žalovanému sdělil, že tato reklamace je nedostačující. Žalovaný byl vyzván, aby uvedl, o jaké nesrovnalosti se konkrétně jedná a nadále byl žalovaný vyzván, aby si domluvil osobní schůzku, při které mu bude umožněno nahlédnout do podkladů, z kterých bylo vyúčtování provedeno. Z dopisu [právnická osoba] z 22. 7. 2014 soud zjistil, že žalovaný byl informován, že vyúčtování bylo na základě podnětu žalovaného již třikrát překontrolováno a nebylo nalezeno žádné pochybení. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 20. 8. 2014 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu na nájemném a nedoplatku cen služeb za rok 2013. Z dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 31. 7. 2015 soud zjistil, že žalovaný s dluhem na vyúčtování služeb za rok 2013 a 2014 nesouhlasí a nadále odmítá uhradit dlužné nájemné. Požaduje podrobný rozpis vyúčtování za rok 2013 a 2014 a dále odkazuje na dodatek č. 1 k nájemní smlouvě ze dne [datum]. Z listiny nazvané postup při vyúčtování nákladů na služby v [anonymizována dvě slova] soud zjistil, jakým způsobem probíhal výpočet spotřebovaných služeb v předmětných nebytových prostorech. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud výslech svědků. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé zaměstnankyně [právnická osoba], nyní zaměstnankyně [územní celek] soud zjistil, že vyúčtování v domě [adresa] probíhalo tak, že svědkyně, poté, co od techniků obdržela údaje o odečtech, a od ZŠ [obec] došlé faktury od dodavatelů služeb (za vodu od [anonymizováno] společnosti, za elektřinu od ČEZ a za teplo a teplou vodu od [anonymizována dvě slova]), vyhotovila vyúčtování za příslušný rok. Soud dále zjistil, že technici jsou zaměstnanci [právnická osoba] a o termínech odečtů svědkyni neinformovali. Jelikož žalovaný využíval pouze část objektu, byly zde instalovány tzv. poměrové měřiče na studenou a teplou vodu a elektřinu. Svědkyně dále uvedla, že s ředitelkou žalovaného vyřizovala reklamaci vyúčtování, kdy celé vyúčtování přepočítala na základě podkladů a neshledala žádné pochybení. Dále uvedla, že paní ředitelce psala, že podklady pro vyúčtování jsou jí k dispozici k nahlédnutí v kanceláři [anonymizována dvě slova], avšak tato se nikdy nedostavila. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého starosty [územní celek] [anonymizováno] soud zjistil, že ve věci dluhu žalovaného na nájemném a úhradách za služby se žalovaným opakovaně jednal a následně pak ještě probíhala písemná komunikace mezi ním a paní [příjmení], ředitelkou žalovaného, ohledně řešení celé situace. Svědek dále uvedl, že při rekonstrukci budovy [adresa] byly osazeny měřiče pro oddělený prostor, který žalovaný využívá. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že je zastupitel [obec] a zároveň zaměstnanec [právnická osoba]. Ohledně odečtů spotřeby energií svědek uvedl, že má na starosti výměníkové stanice ve všech objektech, do kterých [anonymizována dvě slova] dodává teplo. Odečty v předmětném objektu prováděl svědek s kolegou [jméno] [příjmení]. Probíhalo to tak, že odečtou údaj z měřáku, který je certifikovaný, zaplombovaný a ocejchovaný a tento údaj zapíší do tabulky, kterou následně předávají na [anonymizována dvě slova] paní [příjmení] [jméno] termínu odečtu předem neinformují, pouze u nájemců, kteří o to projevili zájem. Mají klíče od objektu, nájemce k odečtům nepotřebují. Konkrétně do budovy ZŠ [obec] musí chodit v době, kdy je budova odkódovaná. Teprve od letošního roku mají informovat paní [příjmení] o termínu odečtů. V budově se nacházejí hlavní měřiče tepla a teplé vody pro celou školu a dále poměrové pro žalovaného. Dále je oddělený měřák na studenou vodu. Všechny měřiče se nacházejí ve sklepě, kromě měřiče elektřiny, který je také samostatný pro žalovaného, ale ten se nachází u vchodu do školy. Ten svědek osobně paní [příjmení] ukazoval zhruba před dvěma lety. K zjištění podrobného technického zajištění a způsobu měření dodávaných služeb do prostor užívaných žalovaným, ustanovil soud znalce z oboru energetika, [anonymizováno] [celé jméno znalce], jehož úkolem bylo zjistit, zda podružné měřiče umístěné v budově [adresa], měří pouze energie dodávané do prostor užívaných žalovanou (spotřeba vody, elektřiny a tepla) a posoudit, zda vyúčtování dodávek služeb v roce 2013 a 2014 bylo provedeno dle zjištěných odečtů a v návaznosti na dodavatelské faktury od poskytovatelů těchto služeb. Ze znaleckého posudku podpořeného výslechem znalce soud zjistil, že výpočty spotřeb energií se provádí tak, že na základě faktur od dodavatelů energií se vypočítají jednotkové ceny, které se následně vynásobí spotřebou získanou z odečtů jednotlivých měřičů. Tento postup vyhodnotil znalec jako chybný. Měla by být stanovena cena poměrná na celkové spotřebě. Výpočet pomocí určení spotřeby v gigajoulech nelze akceptovat. Znalec při osobní prohlídce objektu zjistil, že teplo pro ústřední vytápění je měřeno pro celý objekt. Teplo pro teplou vodu je rovněž měřeno pro celý objekt. Spotřeba tepla žalovaného se měří samostatným měřidlem na rozdělovači a sběrači tepla, který však nespravuje dodavatel tepla. Spotřeba teplé vody se měří jako rozdíl dvou vodoměrů. V budově jsou nainstalovány elektroměry. U všech měřičů znalec konstatoval, že s ohledem na absenci stavebně-technické dokumentace skutečného stavu, kterou se mu od žalobce nepodařilo získat, není možné jednoznačně určit, zda poměrné měřiče měří opravdu dodávané služby do prostor užívaných žalovaným. Ohledně způsobu vyúčtování dodávaných služeb pak znalec konstatoval, že je chybné přímo v principu výpočtu. Pokud jde o ústřední topení, je nevhodné měřit pouze jednu větev v objektu a usuzovat z tohoto měření, že zbytek tepla byl spotřebován v ostatních větvích. Tímto způsobem může dojít k chybnému měření. U dodávky teplé vody je tento systém měření neprosto nevhodný, neboť cirkulace vody velmi zkresluje naměřenou spotřebu. U studené vody znalec konstatoval, že z měřiče není možné zjistit, kde všude je spotřeba měřena. U elektřiny rovněž nebylo možno stanovit, jaké dodávky elektřiny, do kterých prostor, jsou měřeny, když znalec nezjistil, který elektroměr je fakturační a který poměrný. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] předloženého v řízení soud zjistil, že znalec k otázce rozúčtování nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody uvedl, že žalobce nesplnil povinnosti pro rozúčtování vyplývající z vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, ve znění do [datum]. Vyúčtování, která žalobce žalovanému předkládal, nesplňovalo zásadní požadavky stanovené uvedenou vyhláškou. Soud zamítl návrh žalovaného na výslech svědka [příjmení], který je spolupracovníkem svědka [příjmení], neboť svědeckou výpověď svědka [příjmení] považoval za věrohodnou, úplnou a vyčerpávající, co se týče způsobu odečtů měřičů energií a výpověď pana [příjmení] by tak byla nadbytečná. Soud zamítl i návrh na účastnický výslech ředitelky žalovaného, když se v podstatě jedná o tutéž osobu, se stejnými zájmy a je tedy předpoklad, že by potvrdila tvrzení žalovaného. Na základě zjištění učiněných ze všech provedených důkazů, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva na pronájem nebytových prostor o výměře 264,81 m2, žalovanému na dobu neurčitou. Na základě této nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobci za užívání pronajatých nebytových prostor nájemné ve výši 17.480 Kč a měsíční zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru v celkové výši 4.100 Kč. Žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu energií spojených s užívání nebytových prostor za rok 2013 a rok 2014. Proti těmto vyúčtováním uplatnil žalovaný reklamaci, která nebyla akceptována, neboť nebylo zjištěno žádné pochybení při výpočtu ceny doplatků. Soud v rámci námitek žalovaného předložená vyúčtování přezkoumal, a zjistil, že nebytové prostory měly nainstalované své vlastní poměrné měřiče, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] i [příjmení]. Znaleckým posudkem se nepodařilo objasnit, zda poměrný měřič dodávek teplé vody, elektřiny a tepla měří pouze energie dodávané do prostor užívaných žalovaným. Odečty měřičů energií byly prováděny zaměstnanci [právnická osoba], která měla správu nemovitosti v popisu práce. Zjištěné údaje zpracovala administrativní pracovnice žalobce a v zákonné lhůtě zaslala vyúčtování žalovanému. Při výpočtu postupovala tak, že na základě faktur od dodavatelů energií vypočetla cenu za jednotku (Gj u vytápění, KWh u elektřiny a m3 u vody), kterou vynásobila počtem spotřebovaných jednotek, který zjistila z odečtů poměrných měřičů. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že takový postup nevede k zjištění skutečné spotřeby energií žalovaným, když leze vycházet ze zjištěné spotřeby podle měřičů, ale je potřeba cenu vypočítat jako poměrnou, na celkové spotřebě celého objektu a z celkových cen, tak jak byly vyúčtovány od dodavatelů. K obdobnému závěru o chybnosti provedeného vyúčtování spotřebovaných služeb dospěl i znalec [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o námitku žalovaného, že nevěděl, kde se nacházejí jednotlivé měřiče, pak z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že minimálně elektroměr paní [příjmení] sám ukazoval. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. Podle zákona § 4 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 31.12.2015, § 4, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 5 téhož předpisu, nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1, Podle § 6, náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. V nájemní smlouvě bylo mezi účastníky dohodnuto, že žalovaný bude hradit zálohy na služby v celkové výši 4.100 Kč. Spotřebované služby v pronajatých prostorách (teplo, teplá voda, studená voda, elektřina) žalobce žalovanému vyúčtoval, kdy na celkovou spotřebu započetl uhrazené zálohy. Vyúčtování za roky 2013 a 2014, která jsou předmětem toho řízení, považuje soud za obsahově nesprávná, jak vyplynulo z provedených důkazů, zejména ze zjištění obou znalců. Způsob rozúčtování ceny je chybný, a neodpovídá shora citovaným právním předpisům. Soud posoudil nárok žalobce ve světle ustálené judikatury (např. rozsudek NS ČR 26 Cdo 4404/2017, rozsudek NS ČR 26 Cdo 2778/2019), kdy„ není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil pronajímatel svoji povinnost vyúčtovat nájemci skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby (nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb.) a povinnost pronajímatele vyúčtování provést (řádně) dále trvá. V důsledku nesplnění uvedené povinnosti nenastala ani splatnost přeplatku, případně nedoplatku, plynoucího z vyúčtování. O vyúčtování služeb spojených s užíváním bytových jednotek podle zákona č. 67/2013 Sb. lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 803/2002,„ o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.“ Nebylo-li totiž vyúčtování služeb provedeno řádně, hledí se na něj (co do jeho účinků), jako by nebylo provedeno vůbec. V řízení o žalobě na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb poskytovaných s nájmem je soud povinen zkoumat i otázku, zda vyúčtování služeb bylo řádné (tj. v souladu s nájemní smlouvou a s právními předpisy jej regulujícími). Jelikož tedy do rozhodnutí soudu nedošlo v důsledku absence řádného vyúčtování k zesplatnění nároků žalobce na zaplacení žalovaných částek nedoplatků za poskytnuté služby 72 785 Kč s příslušenstvím a 126 910 Kč s příslušenstvím, soud byl nucen žalobu zamítnout., včetně požadovaného příslušenství v podobě poplatku z prodlení ve výši 1 promile denně, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení z částky 72 785 Kč od 21.05.2014 do zaplacení a z částky 126 910 Kč od 26.05.2015 do zaplacení. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení záloh na služby za [anonymizováno] až [anonymizováno] 2015 po 4 100 Kč, celkem tedy 12 300 Kč, pak i tento nárok byl soud nucen zamítnout, když v mezidobí již muselo dojít k vyúčtování poskytnutých služeb a zaplacených záloh za rok 2015. Zaplacení záloh se pronajímatel nemůže domáhat po datu, kdy mělo dojít k jejich vyúčtování. V tomto směru soud odkazuje na ustanovení § 7 zákona 67/2013 Sb., ve kterém je stanovena povinnost pronajímatele provést řádné vyúčtování služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, kterým je v daném případě kalendářní rok. Tím pádem nárok na úhradu záloh za služby zanikl po [datum], neboť od této chvíle mohl žalobce po žalovaném vymáhat toliko dlužné platby za řádné vyúčtování služeb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 581,2 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše 240 697,2 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalobce v rozsahu 37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání v částce 16 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 336 260 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za každý z šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a z tarifní hodnoty ve výši 211 995 Kč v částce 9 180 Kč za jeden úkon právní služby a jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny v částce 4 590 Kč (vyhlášení rozsudku dne 18.02.2021) dle §11 odst. 2 písm. f) a osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 4 x cestovného k soudu z Karlových Varů do Sokolova a zpět, 3 x cestovného z Karlových Varů do Nového Sedla a zpět a 1 x cestovného z Karlových varů do Plzně a zpět, včetně náhrady promeškaného času za celkem 18 půlhodin po 100 Kč, hotových nákladů za znalecký posudek ve výši 9 000 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 177 590 Kč ve výši 37 294 Kč. Výrok III. a IV. pak reflektuje povinnost účastníků, uhradit státu náklady podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy Okresním soudem v Sokolově bylo z rozpočtových prostředků uhrazeno znalci za zpracovaný znalecký posudek 17 324,50 Kč a za účast a výslech znalce mu bylo přiznáno 6 933 Kč Tyto částky soud uložil účastníkům hradit v poměru k jejich úspěchu ve věci, tedy 63 % žalobci a 37 % žalovanému.