7 C 180/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 50 444,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 24 807,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 807,73 Kč od 26. 5. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 16. dne v měsíci, za který je splátka hrazena, počínaje měsícem po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 50 444,34 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 70 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, přičemž první splátka byla splatná dne 22.03.2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 13.08.2025. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši 60 411 Kč, a na svůj dluh uhradil částku ve výši 35 603,27 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávky ve výši 50 151,66 Kč, kterou tvoří jistina 24 807,69 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 460,54 Kč, smluvní úrok 24 718,16 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “: 152,79 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“: 12,48 Kč. Zároveň žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 292,68 Kč ve výši 0,1 % z jistiny pohledávky za 90 dní prodlení v období od 29.10.2024 do 27.01.2025 do 17.4.2024. Dále žalobce uvedl, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další.Žalovaný k žalobě uvedl, že s nárokem na zaplacení požadované částky nesouhlasí. Nerozporoval obdržení plateb v celkové výši 60 411 Kč. Pro případ i částečného vyhovění nároku požadoval, aby mu soud umožnil dluh splácet ve splátkách, a to s ohledem na jeho majetkovou situaci, kdy splácí několik dluhů současně.Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , číslo, “ soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru s postupným čerpáním až do výše 65 400 Kč, úvěr byl sjednán s obchodním úrokem ve výši 0,933 % denně (tj. 340,5 % ročně), RPSN činila 1 548 %, dále byl sjednán poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky za vyplacení tranše úvěru, se službou Presto, a informační servis, a datem splatnosti 14.08.2025. Z listiny označené jako „Prodlení v délce 91 dní“ soud zjistil, že dne 27.01.2025 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Podací lístek“ soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 21.05.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostemV projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru, které tvoří úrok ve výši 340 % ročně a RPSN je ve výši 1 548 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření předmětné smlouvy o úvěru činila průměrná obvyklá úroková míra cca 8 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba přesahuje obvyklý úrok stodvacetidevítinásobně. Jednotlivá ujednání předmětné smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého úroku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 60 411 Kč, žalovaný dosud uhradil na svůj dluh 35 603,27 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 24 807,73 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 21.05.2025 výzvu k úhradě dluhu, dne 24.05.2025 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o.z., dne další den měl žalovaný plnit a od 26.05.2025 je v prodlení podle § 1 958 o.z.Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách, neboť má za to, že je v možnostech žalovaného hradit částku 2 000 Kč a zároveň splacení dluhu ve splátkách v této výši nebude pro žalobkyni nepřiměřeně zatěžující. Současně soud stanovil, že možnost úhrady dluhu ve splátkách zanikne, neuhradí-li žalovaný některou ze splátek řádně a včas.Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení je poměr úspěchu a neúspěchu obou stran téměř roven.