7 C 184/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobce: nezl. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený obecnou zmocněnkyní Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: nezl. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený zákonnou zástupkyní Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 203 438,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně nároku na zaplacení částky 10 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 200 000 Kč od 2. 07. 2023 do zaplacení a z částky 13 438,40 Kč od 24. 01. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci, k rukám jeho právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 44 035,83 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově, soudní poplatek ve výši 10 672 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný dne datum házel v prostoru fotbalového hřiště v Bukovanech po žalobci, který je o 5 let mladší, kameny. Jedním z kamenů zasáhl žalobce do hlavy a způsobil mu tržnou ránu v čelní oblasti, vpáčenou zlomeninu čelní kosti a epidurální nitrolební krvácení. Toto zranění si následně vyžádalo hospitalizaci žalobce na neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice adresa a jeho operaci dne 25. 10. 2021. Žalobce dále uvedl, že házení kamenů po 7letém chlapci takovou intenzitou a takové hmotnosti, že mu způsobí vpáčenou zlomeninu čelní kosti, se příčí požadavku počínat si tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na zdraví. Žalobce proto považuje za adekvátní náhradu vytrpěných bolestí částku 200 000 Kč. Žalobce dne 19. 6. 2023 vyzval předžalobní výzvou žalovaného k úhradě částky 200 000 Kč. Lhůta 5 dnů poskytnutá k plnění, uplynula dne 1. 7. 2023 marně, a žalovaný je od tohoto dne v prodlení s úhradou požadované částky. Následně žalobce předložil znalecký posudek MUDr. Žmolíka, vypracovaný podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2014 ( dále jen „Metodika“), ze kterého vyplývá požadovaná výše peněžité náhrady k odčinění vytrpěných bolestí v částce 213 438,40 Kč, což odpovídá 590 bodům po 361,73 Kč. Následně pak žalobce navrhl, aby soud připustil rozšíření žaloby o částku 13 438,40 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení jdoucího od 24.01.2024 Žalovaný k návrhu na úhradu peněžité částky vyvažující plně vytrpěné bolesti žalobce uvedl, že přiznává, že žalobci zranění způsobil a svého jednání hluboce lituje. Žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu svěřen do péče své babičky, kde je dosud. Svou odpovědnost za zranění žalobce uznává, má však výhrady k výši požadované částky, a to především z osobních důvodů. Žalovaný pochází z neuspokojivých rodinných podmínek a má upřímnou snahu se vymanit ze sociálního prostředí ze kterého pochází. Nyní je žákem 9. třídy základní školy, měl na vysvědčení pouze jednu trojku. Jeho jednání bylo vybočením z jinak nekonfliktního chování ve škole i na veřejnosti a tím více lituje toho, co žalobci způsobil. Žalovaný je zcela nemajetný, ani jeden z rodičů na něj babičce neplatí soudem stanovené výživné. Babička do jejíž péče byl soudem svěřen je důchodkyně, pobírá pouze starobní důchod. Dále uvedl, že až bude vydělávat, je rozhodnut poškozenému dluh splácet, přičemž se předpokládá, že začne vydělávat pravděpodobně za 4 roky. Požádal soud, aby splatnost odložil z těchto důvodů, na dobu, kdy bude žalovaný mít vlastní příjem. Nechce vstupovat do aktivního života s dluhem, který navíc díky úrokům z prodlení bude stále narůstat. Žalovaný dále uvedl, že v době, kdy došlo ke zranění žalobce, nebylo žalovanému ještě ani 13 let, ze strany žalovaného se určitě nejednalo o úmyslný trestný čin. V průběhu řízení uhradil žalovaný žalobci částku 10 000 Kč. Soud usnesením ze dne 27. 3. 2025 č. j. 7 C 184/2023-68 připustil změnu žaloby navrženou žalobcem v tom směru, že předmět řízení se navýšil o 13 438,40 Kč včetně úroku z této částky od 24. 1. 2024 do zaplacení. Mezi účastníky bylo od začátku nesporným, jak došlo ke zranění žalovaného. Žalovaný nerozporoval ani rozsah způsobených zranění žalobce, tak jak byly popsány znalcem ve znaleckém posudku a jak vyplývají ze zdravotní dokumentace. Mezi účastníky bylo dále nesporným bodové ohodnocení, ke kterému došel znalec ve svém znaleckém posudku a rovněž hodnota jednoho bodu v době způsobení újmy. K dalšímu zjištění skutkového stavu věci (nad rámec nesporných skutečností) provedl soud důkaz znaleckým posudkem znalce MUDr. Luďka Žmolíka, ze kterého zjistil, že znalec při zpracování posudku čerpal ze zdravotnické dokumentace Nemocnice Anonymizováno, dále ze záznamu o výjezdu záchranné služby Karlovarského kraje a ze zdravotnické dokumentace vedené ve dnech 25. 10. až 1. 11. 2021 Fakultní nemocnicí v Anonymizováno. Dále znalec ohodnotil jednotlivé složky způsobeného zranění včetně následné lékařské péče a operace fraktury čelní kosti a to celkem 590 body. Z Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví soud dovodil hodnotu jednoho bodu, která je odvozována od 1% hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. Ze stránek Českého statického úřadu pak lze vyčíst výši jednoho bodu na částku 361,76 Kč. Soud dále provedl k důkazu rozsudek zdejšího soudu 24 Rod 2/2022-23 ze kterého zjistil, že žalovanému za čin jinak trestný, vykazující známky trestného činu dle § 146 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku uložen trest napomenutí s výstrahou. Z dalšího obsahu spisu Rod dále soud zjistil, že žalovaný je asi 4 roky Anonymizováno v péči mateřské babičky, matka se sním vídá 1x za měsíc. Ke své osobě uvedla, že dříve užívala OPL a léčila se v Bohnicích. Na nezletilého babičce nijak nepřispívá. Otec žalovaného uvedl, že se s nezletilým nestýká, nezajímá se o něj. Soud při zjišťování průběhu škodního jednání žalovaného vycházel z rozsudku 24 Rod 2/2022-23 a jeho jednoznačného doznání, žalovaný svého činu lituje a slíbil, že se mu v nejbližší době omluví. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci: Dne 23. 10. 2021 v době od 15 do 16 hodin v Bukovanech v prostoru vedle fotbalového hřiště, kde je navezena stavební suť, hodil nezletilý žalovaný, kterému bylo v té době necelých 13 let po žalovaném kámen, který jej zasáhl do hlavy, čímž mu způsobil vpáčenou zlomeninu čelní lebky s krvácením do mozku a hmožděním mozku. Toto zranění si vyžádalo lékařské ošetření na chirurgické ambulanci nemocnice adresa a následný operační zákrok ve Fakultní nemocnici v Anonymizováno, kde byl žalovaný hospitalizován od 25. 10. 2021 do 1. 11. 2021. Žalovaný se ke svému jednání doznal a svého činu lituje. Rozsudkem zdejšího soudu 24 Rod 2/2022-23 ze dne 27.04.2022 bylo žalovanému uložena napomenutí s výstrahou za čin jinak trestný vykazující znaky trestného činu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu ve věci 14 P 104/2011 ze dne Anonymizováno svěřen do péče babičky, a to z toho důvodu, že rodiče žalovaného své rodičovské povinnosti neplnili řádně, kdy matka byla bez zaměstnání a otec je závislý na drogách. Ani jeden z rodičů neměl podmínky pro péči o nezletilého a otec se nacházel ve výkonu trestu ve věznici v jméno FO. Rodičům žalovaného bylo vyměřeno výživné 1 500 Kč měsíčně. Rodiče žalovaného svou vyživovací povinnost dlouhodobě neplní. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2958 o.z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2920 o.z., nezletilý, který dovršil třinácti let a nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. Nebyl-li nezletilý, který dovršil třinácti let a nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného. Podle § 2953, z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Podle § 2958, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2 o.z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 3 odst. 2 o.z., soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých. V daném případě je nepochybné, že žalovaný způsobil svým zaviněným jednáním (hod kamenem) žalobci zranění. Z prokázaného průběhu jednání má soud za to, že úmysl žalovaného byl nepřímý. Nepřímý úmysl znamená, že žalovaný věděl, že může způsobit určitý následek a byl s tímto následkem srozuměn, i když následek nebyl jeho cíl. Jistě neměl v úmyslu způsobit žalobci opravdu nějaké zranění, šlo spíše o „klukovinu“, když žalobce spolu s dalšími dětmi po žalobci kameny také házel a žalovaný házení spolu s dalšími hochy opětovali. Nepochybný je i rozsah zranění, který byl mezi účastníky nesporný a stejně nepochybně vyplývá i z lékařských zpráv. Žalobce se v řízení domáhá odčinění způsobených bolestí, a to peněžitou náhradou. Hodnota bolestí žalobce byla znalcem z oboru zdravotnictví za využití Metodiky vyčíslena na 590 bodů, což odpovídá hodnotě bolestného 213 438,40 Kč. Soud tedy nárok žalobce na zaplacení této částky shledal důvodným a ve výroku I. tohoto rozsudku jej žalobci přiznal. Žalovaný již v průběhu řízení uhradil dne 23.01.2024 na svůj dluh částku 10 000 Kč. Tuto částku žalobce započetl na umoření úroku z prodlení, když tento úrok ve výši 15 % ročně požadoval od 2.07.2024. Jelikož soud žalobci nepřiznal právo na úhradu úroku z prodlení, jak bude uvedeno níže, musel žalobu ohledně částky 10 000 Kč a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 200 000 Kč od 2. 07. 2023 do zaplacení a z částky 13 438,40 Kč od 24. 01. 2024 do zaplacení zamítnout, tak jak je vyjádřeno ve výroku II. shora. Požadavek na úhradu zákonného úroku z prodlení musel soud podrobit zkoumání z pohledu dobrých mravů. Za dobré mravy, přičemž tento pojem není v právním řádu fixně definován, lze považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti (usnesení sp. zn.

II. ÚS 249/97). Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků. Soud je toho názoru, že okolnosti případu, především subjektivní poměry na straně žalovaného, jsou natolik významné, že vylučují právo žalobce na zákonný úrok z prodlení, které je jinak zcela bez pochybnosti. Žalovaný pochází z neutěšených rodinných a sociálních poměr. Z důvodu neschopnosti jeho rodičů mu poskytnout vhodné rodinné zázemí, byl svěřen do péče své babičky. Rodiče se nijak, ani finančně na jeho péči nepodílí. O její péči nejsou žádné pochybnosti, dle sdělení školy chodí žalovaný do školy připraven, na konci 9. třídy měl pouze jednu trojku na vysvědčení. Byl přijat ke studiu na střední školu. Je v zájmu celé společnosti, aby si žalovaný udržel tento nastolený životní směr, aby nebyl demotivován neustále se zvyšujícím dluhem, který samozřejmě s ohledem na svůj věk a své osobní možnosti není schopen nikterak umořovat. Za předpokladu řádného studia, jeho ukončení a nástupu do práce, bude žalovaný schopen dluh začít splácet až za 3 roky. Soud je toho názoru, že i s ohledem na výši zákonného úroku prodlení, která v současné době dosahuje 15% z dlužné částky, je potřeba dluh žalovaného zakonzervovat na fixní částku, tedy pouze co do jistiny 213 438,40 Kč. Tento názor soudu je podporován i obecnou snahou státu o zamezení dětských dluhů, když dne 01.07.2021 nabyl účinnosti zákon č. 192/2021 Sb.. Od přijetí tohoto právního předpisu se očekává, že v České republice velice razantně ubude množství mladých dlužníků, a to zejména tím, že k úhradě dluhu nezletilého dlužníka může být užit výlučně majetek nezletilého ke dni nabytí plné svéprávnosti nezletilého, včetně majetku, který byl nabyt ve vztahu k majetku, nabytému před nabytím plné svéprávnosti nezletilého. Škodu, kterou způsobí dítě mladší 13 let, má podle novely hradit ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Z tohoto pravidla zavádí návrh dvě výjimky. Dítě bude odpovědné, pokud škodu způsobí skutkem majícím povahu úmyslného trestného činu, nebo pokud to dovolí jeho majetkové poměry. V projednávaném případě sice žalovaný způsobil úmyslný trestný čin, avšak jednalo se toliko o úmysl nepřímý, žalovaný nechtěl způsobit žalobci zranění a svého činu lituje. Účinnou lítost lze spatřovat i v tom, že v průběhu řízení zaslal žalovaný žalobci částku 10 000 Kč, která v té chvíli odpovídala jeho možnostem. Soud proto dospěl k závěru, že s ohledem na subjektivní okolnosti na straně žalobce, by bylo v rozporu s dobrými mravy, a tedy i v rozporu se zájmem celé společnosti, aby k dluhu žalovaného přirůstal úrok z prodlení. Proto soud tento nárok žalobce zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 035,83 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 550 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 334,57 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 9. 2023 náhrada 3 555,09 Kč za 380 ujetých km v částce 2 555,09 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,43 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 6. 2024 náhrada 3 779,48 Kč za 380 ujetých km v částce 2 779,48 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,43 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 434,57 Kč ve výši 6 601,26 Kč a dále náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 6 000 Kč. Výrokem IV. uložil soud žalovanému povinnost úhrady soudního poplatku, a to podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobce byl ze zákona osvobozen od jeho placení. ( § 11 odst. 2 písm. d)). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.