7 C 189/2025
č. j. 7 C 189/2025-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu za koncové zařízení poskytnuté v rámci smlouvy o službách elektronických komunikací. Soud uznal nárok na částku 3 864 Kč, která zahrnuje dlužné splátky a zbývající částku kupní ceny za zařízení. Povinnost zaplatit byla doplněna zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Výsledkem bylo i přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Rubrum
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená datum narození bytem Adresa žalované o 3 864 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 864 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 69 Kč od: - 28. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, - 24. 1. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, - 24. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, - 26. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 588 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nehrazení kupní ceny zařízení a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací, které žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy ze dne 24.06.2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Písemnou dohodou č. číslo ze dne 24.06.2023 se žalobkyně s žalovanou dohodly, že žalobkyně bude předem neurčenou dobu poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná za ně bude řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, (dále jen „obchodní podmínky“) a Ceník. Součástí dohody účastníků bylo také ujednání o koupi zařízení Modem za kupní cenu 4 140 Kč, splatnou v 60 splátkách po 69 Kč měsíčně. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla stanovena tak, že tyto odpovídají datu splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalobce v souladu s Účastnickými smlouvami a na základě kupních smluv poskytl žalované koncové zařízení. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala splátky za koncové zařízení vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních hradit, ačkoliv k tomu byla žalobcem opakovaně vyzvána. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zbývající splátky žalované za uvedená zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobci částku 3 864 Kč. Tato částka tak představuje 4 dlužné splátky za koncové zařízení v celkové výši 276 Kč a doúčtovanou kupní cenu koncového zařízení ve výši 3 588 Kč. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu na koupi koncového zařízení Modem. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost žalované tyto zařízení poskytnout, žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnutá zařízení sjednanou kupní cenu v splátkách po 69 Kč měsíčně. Jelikož žalovaná splátky řádně nehradila, zesplatnila žalobkyně zbývající část kupní ceny. Soud žalované uložil uhradit jednak dlužné splátky kupní cena jednak zbývající část kupní ceny. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.