7 C 221/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení výživného nerozvedené manželky <b>I. Žalovaný je povinen hradit žalobkyni výživné ve výši 4 500 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, za který je výživné hrazeno, s účinností od července 2020, do právní moci rozsudku o rozvodu manželství.</b> <b>II. Dluh na výživném ve výši 31 500 Kč je žalovaný povinen uhradit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným, a to s účinností od února 2021, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni uhradit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 500 Kč, a to každý jednou polovinou.</b> Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost přispívat jí z titulu výživného manželky, na výživu částkou 10 000 Kč měsíčně s účinností od července 2020. Svůj postoj odůvodnila tím, že dne [datum] opustila společnou domácnost se žalovaným, a to z důvodu opakovaného hrubého chování žalovaného vůči ní. Od té doby bydlí v [obec] v bytě 2+1 v spolu s nezletilou dcerou účastníků [jméno], narozenou [datum]. Byt je ve vlastnictví její sestry, takže hradí pouze náklady spojené s užíváním bytu ve výši 6 000 Kč měsíčně. Jediným příjmem žalobkyně je v současné obě rodičovský příspěvek ve výši 8 600 Kč. Uvedla, že s ohledem na zdravotní stav svůj i zdravotní stav dcery, má zvýšené náklady na stravování a na dojíždění k lékaři. K majetkovým poměrům žalovaného uvedla, že jeho příjem činí 45 000 Kč měsíčně, má výdaje kolem 10- 12 000 Kč, spojené s chodem rodinného domu ve [obec], kde dosud společně žili. Žalobkyně nemá téměř žádné finanční prostředky na úhradu svých potřeb, a proto se domáhá stanovení výživného ve výši 10 000 Kč, které by jí zajistilo stejnou hmotnou a kulturní úroveň, jako má žalovaný, a to do doby rozvodu manželství účastníků. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil. K žalobě uvedl, že návrh je v hrubém rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně vyznává velmi volný životní styl. Věnuje se sportovně tancům a tanečním vystoupením, prezentuje se na sociálních sítích. Je pravdou, že žalobkyně opustila společnou domácnost se žalovaným v [anonymizováno] 2020, avšak nebylo tomu pro důvody jí uváděné, ale z důvodu nové známosti. Dále poukázal na špatnou komunikaci manželů, kdy žalobce zasílal manželce návrhy dohod o rozvodu manželství a úpravy poměrů k nezletilé dceři, které však za strany manželky zůstaly bez odezvy. Dále ke svým majetkovým poměrům uvedl, že jeho příjem činí kolem 43 600 Kč měsíčně, včetně pohyblivých složek, kdy ale z tohoto příjmu hradí splátky hypotéky na dům, který je ve společném jmění manželů. Výše splátek je 9 514 Kč měsíčně, pojištění domu 780 Kč měsíčně. Dále má výdaje za elektřinu v domě 5 090 Kč měsíčně, vodu 500 Kč měsíčně. Celkové odůvodněné náklady žalovaného tak včetně telefonu, internetu, nákladů na dojíždění do zaměstnání, činí 22 194 Kč. K tomu ještě je potřeba přihlédnout k nákladům na výživu nezletilé, ohledně kterých probíhá řízení u zdejšího soudu. Dále poukázal na skutečnost, že manželé mají ve společném jmění manželů dům v [obec], který by žalobkyně mohla bezplatně užívat. Žalobce rozporoval tvrzení žalobkyně, že jejím jediným příjmem je peněžitá pomoc v mateřství, když má sama další příjmy z tanečních vystoupení, z poskytování tetovacích služeb, z prodeje oděvů na internetu a za vedení tanečního kroužku v období od února do června 2020. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou manžely a za trvání jejich manželství se dne [datum] narodila nezletilá dcera. Dále bylo nesporným, že za trvání manželství byl do společného jmění manželů zakoupen dům v [obec], jehož koupě byla financována prostřednictvím hypotečního úvěru ve výši 1 450 000 Kč. Úvěr v současné době splácí výlučně žalovaný. Soud provedl k zjištění skutkového stavu důkazy listinami založenými ve spise. Z výplatních pásek žalovaného za [anonymizováno] až [anonymizováno] 2020 soud zjistil, že za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] 2020 obdržel žalovaný částku kolem 43 000 Kč. Z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný hradí na pojistném za nemovitost částku 762 Kč měsíčně. Ze snímku obrazovky zpráv mezi účastníky soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Z náhledu do internetového bankovnictví žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný splácí překlenovací úvěr, kdy splátka překlenovacího úvěru činí 2 762 Kč, splátka na spořicí účet činí 4 785 Kč. Z vyúčtování za elektřinu ze 17. 8. 2020 za období od [datum] do 10.07.2020 na odběrném místě v [obec] bylo zjištěno, že zálohy na elektřinu byly stanoveny na 5 090 Kč. Z potvrzení o pojistné smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že pojistné na dům ve [obec] je stanoveno na 4 680 Kč ročně. Z potvrzení o pojistné smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný hradí pojistné ve výši 2 495 Kč ročně za pojištění podnikatelských rizik. Z plánu záloh na dodávky vody do nemovitosti v [obec] soud zjistil, že zálohy činí 500 Kč měsíčně. Zálohy na dodávky elektřiny do stejné nemovitosti pak jsou stanoveny na 500 Kč měsíčně. Ze směnky ze dne [datum] vystavené na řad pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný má vůči němu dluh ve výši 200. 000 Kč. Z výpisu z elektronického bankovnictví žalovaného u [anonymizováno] banky soud zjistil, že hradí formou trvalého příkazu částku 5 000 Kč měsíčně. Z vyúčtování od [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný hradí 500 Kč měsíčně za internet. Pojištění vozidla hradí žalovaný ve výši 3 970 Kč, jak vyplývá z dopisu od [jméno] pojišťovny. Za dům v [anonymizováno] hradí žalovaný pojištění ve výši 762 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalovaný má životní pojištění, za které hradí 990 Kč měsíčně. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva soud zjistil, že na nemovitosti v [obec] bylo zřízeno [anonymizována dvě slova] pro částku 1 450 000 Kč. Z vyrozumění o vkladu do [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že účastníci jsou vlastníky nemovitostí v [obec]. Z fotodokumentace probíhajícího tetování včetně ceníku tetovacích prací soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Z lékařské zprávy při propouštění nezletilé soud zjistil, že nezletilá byla hospitalizována ve FN v [anonymizováno], kde podstoupila [anonymizováno]. Při propuštění jí byl doporučen dostatek tekutin a běžná strava. Z inzerátu na prodej šatů vystaveného žalobkyní sud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení skutkového stavu věci. Z komunikace mezi žalobcem a žalovanou přes whats-up rovněž nevyplývá nic, co by bylo podstatným pro skutkový stav věci, pouze skutečnost, že vzájemné vztahy mezi účastníky jsou napjaté. Z fotodokumentace žalobkyně s novým přítelem žalobkyně, a další řady předložených fotografií soud nezjistil žádné skutečnosti, prokazující tvrzení žalobce. Z fotografií nelze zjistit, kdy a kde byly pořízeny, na části z nich není patrné, zda se vůbec jedná o žalobkyni. Z komunikace žalobkyně na sociálních sítích a na stránkách [webová adresa] rovněž není patrné, z jakého data komunikace jsou a zda se jedná opravdu o žalobkyni, kdo komunikaci vede. Proto z předložených fotografií soud neučinil žádná zjištění důležitá pro posouzení skutkového stavu věci. Z fotografie bytu v [anonymizováno] soud zjisti jeho stav. Ze zprávy o spolupráci s [anonymizováno] centrem z 6. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně jej navštívila poprvé dne [datum] a následně dne [datum], přičemž zde vylíčila situaci týkající se jejího vztahu k manželovi. Ze strany [anonymizováno] centra jí byla nabídnuta terapie, neboť ze žalobkyní sdělených informací lze usuzovat na nebezpečné pronásledování ze strany žalobce. Ze sdělení Úřadu práce soud zjistil, že žalobkyni je vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 8 600 Kč. Z čestného prohlášení pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl na žádost žalobkyně v [anonymizováno] 2020 několikrát přítomen při předávání dcery účastníků. Z účtenek za nákupy potravin a výživových doplňků soud nezjistil soud žalobkyní tvrzené zvýšené náklady na stravování. Jedná se o běžné potraviny a výživové doplňky. Z platebního dokladu SIPO o úhradě nákladů na bydlení soud zjistil, že za byt v [obec] je hrazena celkem částka 6 653 Kč měsíčně za nájem, elektřinu, internet a pojistné. Doklad je vystaven na sestru žalobkyně a soud nezjistil, kdo předepsané nájemné hradí. Z vyúčtování služeb za služby telefonního operátory bylo zjištěno, že žalované za období [číslo] [datum] byla účtována částka 621 Kč. Z pojistné smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako pojistník [značka automobilu] hradí pojistné 3 871 Kč ročně. Soud dále přihlédl k rozsudku zdejšího soudu č. j. 40 Nc 28141/2020 ve věci výchovy a výživy nezletilé [jméno], ze kterého bylo zjištěno, že nezletilá byla svěřena do péče matky a otci bylo vyměřeno výživné ve výši 4 300 Kč. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na výslech svědka [jméno] [příjmení], který se měl vyjádřit k okolnostem odchodu žalobkyně ze společné domácnosti, neboť tyto okolnosti soud nepovažoval za důležité pro určení výživného mezi manželi. Ze stejného důvodu soud nepřipustil výslech navrhovaného svědka [jméno] [příjmení], který se měl vyjádřit ke stejné skutečnosti. Výslechy svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], soud zamítl, neboť se svědkyně měly vyjádřit ke skutečnostem, které soud neshledal rozhodnými pro zjištění skutkového stavu. Dále soud zamítl důkazní návrh na výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení], neboť jimi žalovaný navrhoval prokázání negativních skutečností spočívajících v jeho„ nezaměstnání“ v nočních klubech [anonymizováno] a [příjmení] v [obec]. Výslech svědka [jméno] [příjmení] soud považoval za nadbytečný s ohledem na prokázání existence půjčky mezi ním a žalovaným. Soud dále nevyžádal k důkazu čestné prohlášení [jméno] [příjmení], neboť námitku týkající se vlastnictví psů, o které žalovaný pečuje, uplatnil žalovaný až po koncentraci řízení. Zhodnocením provedených důkazů má soud za prokázané, že manželé mají nezletilou dceru [jméno], [datum narození] a od [anonymizováno] 2020 spolu nežijí ve společné domácnosti. Ze vzájemné komunikace účastníků je zřejmé, že jejich vztahy jsou značně vypjaté. Žalobce má pravidelný příjem kolem 43 000 Kč měsíčně. Má i poměrně vysoké výdaje a to jednak spojené s bydlením v rodinném domě ve [obec] (elektřina, voda, pojištění- celkem 6 700 Kč) a jednak s vlastnictvím domu v [obec], na který splácí hypoteční úvěr. Splátky úvěru včetně pojištění domu dosahují výše 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná je solidárním dlužníkem z uvedeného úvěru, avšak nesplácí ničeho. Dále má žalovaný běžné výdaje za internet, telefon, životní pojištění, stravné, dopravu do zaměstnání. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný má vedlejší příjmy, avšak toto tvrzení se v řízení neprokázalo. Dále bylo prokázáno, že žalovaný má dluh ve výši 200 000 Kč z titulu zápůjčky ze dne [datum] od [jméno] [příjmení]. Tuto zápůjčku splácí částkou 5 000 Kč měsíčně. Mezi účastníky byl spor, zda tento dluh spadá do režimu společného jmění manželů, když k jejímu vzniku došlo za trvání manželství. Žalobkyně dále tvrdila, že ve skutečnosti půjčka neexistuje, a byla čerpána účelově, s ohledem na přátelský vztah žalovaného a věřitele pana [příjmení]. Tato skutečnost se rovněž neprokázala a nadto soud vyřešení této otázky nepovažoval za podstatné pro vyměření výživného. Existence půjčky jako takové v řízení prokázána byla a rovněž její splácení žalovaným, jak vyplývá z jeho výpisu z účtu. Soud k ní tedy při stanovení výživného přihlédl, jako k okolnosti určující majetkové poměry a tudíž možnosti žalovaného. Pokud jde o nabídku žalovaného, aby žalobkyně užívala byt v jejich domě v [anonymizováno], pak soud je toho názoru, že je plně na rozhodnutí žalobkyně, kde se rozhodne bydlet a kde se bude cítit bezpečně. Rovněž žalovaný v řízení tvrdil, že žalobkyně má vedlejší příjmy. Mělo se jednat o příjem z tetovací činnosti, z prodeje oděvů, z tanečních vystoupení. K prokázání těchto skutečností předložil žalovaný řadu fotografií, z nich však nebylo patrné jednak, zda se vůbec jedná o žalobkyni, z jakého období fotografie pocházejí, natož z nich nešlo dovodit ničeho ohledně údajného pravidelného příjmu žalobkyně. Soud proto vycházel z příjmu žalobkyně ve výši pobíraného rodičovského příspěvku ve výši 8 600 Kč. Dále byly předloženy komunikace na sociálních sítích, kdy však z těchto dokumentů nelze dovodit, zda je vůbec pravdivá totožnost komunikujících osob a z jakých období komunikace pocházejí. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by měla nějaké zvýšené výdaje v souvislosti s jejím zdravotním stavem, či zdravotním stavem nezletilé. Žalobkyně prokázala výdaje za pojištění vozidla, za telefon. V řízení nebyly prokázány výdaje žalobkyně spojené s jejím bydlením, když k tvrzením ohledně plateb nájemného a služeb za byt v [obec] žalobkyně předložila toliko předpis těchto plateb pro svou sestru [jméno] [příjmení], bez doložení dokladu o jejich úhradě žalobkyní. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: Podle ust. § 697 o.z., mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 922, lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Podle ust. § 923 o.z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodně jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Rozsah vyživovací povinnosti je dán možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry povinného a odůvodněnými potřebami oprávněného, a to odlišně podle jednotlivých druhů vyživovací povinnosti. V daném případě se jedná o výživné mezi manželi, které má být stanoveno tak, aby oba manželé měli stejnou hmotnou a kulturní úroveň. V daném případě vedle sebe stojí příjem manželky, která je na mateřské dovolené s dvouletou dcerou a její jediný příjem činí rodičovský příspěvek ve výši 8 600 Kč, a naproti tomu příjem manžela ve výši pohybující se kolem 43 000 Kč. Soud při stanovení výživného přihlédl k majetkové situaci žalovaného, který má sice pětinásobně vyšší příjem než žalobkyně, ale má také násobně vyšší výdaje spojené s vlastnictvím domu ve [obec] a [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Nadto hradí výživné na nezletilou a bez významu není ani skutečnost, že sám splácí společný solidární dluh manželů z hypotečního úvěru na pořízení domu v [obec]. Po zhodnocení majetkových poměrů obou účastníků dospěl soud k závěru, že přiměřeným výživným, které oběma manželů zajistí stejnou hmotnou a kulturní úroveň je výživné v částce 4 500 Kč. S ohledem na shora citované ustanovení § 922 o.z, přiznal soud výživné manželky od července 2020, když vycházel ze zjištění, že manželé spolu od tohoto období nežijí ve společné domácnosti. V mezidobí žalovaný žalobkyni žádné výživné nehradil. Dluh vzniklý na výživném od tohoto okamžiku tak činí 31 500 Kč. K jeho zaplacení umožnil soud podle ustanovení § 160 os.ř. žalovanému splátky po 1 000 Kč měsíčně, splatné spolu s běžným výživným. Žalobkyně byla podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích osvobozena od placení soudního poplatku a její žalobě bylo částečně vyhověno. Podle § 2 odst. 3 uvedeného zákona tedy přešla polovina poplatkové povinnost na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena podle § 6 odst. 3 a § 10 odst. 7 zákona o soudních poplatcích a Položky 7 Sazebníku soudních poplatků, tedy v částce 500 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že zohlednil poměr úspěchu žalobkyně a poměr úspěchu žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě požadovala přiznání výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně a soud jí přiznal toliko částku 4 500 Kč, tedy byla úspěšná necelou polovinou, je namístě aplikace uvedeného pravidla, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.