7 C 232/2021

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 517 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 517 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 8. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

Odůvodnění

tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 1 517 Kč s úrokem z prodlení, a to z titulu úhrady nákladů na odborné lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný řídil dne [datum] v [obec] osobní motorové vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka] pod vlivem drog. V důsledku tohoto zjištění byl převezen k odbornému lékařskému vyšetření a toxikologickému vyšetření. Za odborné lékařské vyšetření zaplatil žalobce [příjmení] krajské nemocnici a.s. dne 17.09.2020 částku 336,95 Kč. Za následné toxikologické vyšetření, které u žalovaného prokázalo požití drog, zaplatil žalobce společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] částku 1 180 Kč dne 17.09.2020. Žalovaný byl k úhradě dluhů vyzván, avšak bezúspěšně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože byl k vyjádření vyzván. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. Žalobce k žalobě doložil úřední záznam PČR, Obvodní oddělení [obec] ze dne [datum], Protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou, fakturu [číslo] na částku 336,95 Kč splatnou do 14.08.2020, fakturu [číslo] na částku 1 180 Kč splatnou do 15.08.2020, včetně výzvy k úhradě dlužných částek a dokladu o jejím doručení žalovanému. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobce uvedenými ve shora citované žalobě. Na základě uvedených důkazů má soud skutkový stav uvedený v žalobě za prokázaný. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval po právní stránce dle ust. § 24 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen zákon o ochraně zdraví), podle kterého náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst.

2. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. Z doložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovaný dluží žalobci celkem částku 1 517 Kč za provedené zdravotní a toxikologické vyšetření. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek je odůvodněn § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobce osvobozen od povinnosti zaplatit soudní poplatek dle shora citovaného zákona o soudních poplatcích, a tedy na žalovaného přešla povinnost tento soudní poplatek zaplatit. Soudní poplatek činí podle Položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.